Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Lídři se musí shodnout na jedné z těchto variant právě během tohoto týdne, protože Ukrajina potřebuje stabilitu pro roky 2026 a 2027. Odhadovaná potřeba napadené země činí pro toto období přibližně 137 miliard eur. Von der Leyenová zastává názor, že Evropa by měla pokrýt dvě třetiny této částky, což představuje zhruba 90 miliard eur.
Šéfka Komise varovala, že podpora ukrajinské obrany je v současnosti nejdůležitějším krokem pro bezpečnost samotné Evropy. „Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, už to není jen možnost, ale nutnost,“ prohlásila před poslanci. Podle ní je éra starého míru pryč a politici si nemohou dovolit ztrácet čas nostalgickým vzpomínáním na minulost.
Klíčovým bodem sporu na čtvrtečním summitu zůstává odpor Belgie k využití zmrazených ruských aktiv. Belgická vláda se obává, že by v budoucnu mohla nést odpovědnost za vracení těchto peněz v případě úspěšných ruských žalob. Von der Leyenová však trvá na tom, že summit musí ukázat světu jasné zaměření na vlastní strategii a evropské priority.
V projevu se předsedkyně nepřímo vymezila i proti kritice ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno označil evropské lídry za slabé. Ačkoli ho jmenovitě nezmínila, prohlásila, že se Evropa nesmí nechat definovat pohledem ostatních. Připomněla také, že se již v minulosti mnohokrát ukázalo, jak byly skeptické předpoklady o neschopnosti Evropy zastaralé a mylné.
Kromě bezpečnosti se von der Leyenová zaměřila také na ekonomickou nezávislost a konkurenceschopnost kontinentu. Je přesvědčena, že evropská cesta k samostatnosti musí být nezastavitelná, což zahrnuje posílení dodavatelských řetězců a diverzifikaci zdrojů. Nadcházející dny v Bruselu tak vnímá jako rozhodující krok pro zajištění budoucnosti celého evropského bloku.
Podle ní musí unijní špičky vyslat jasný signál, že jsou jednotné i v takto komplikovaných otázkách. Odmítání dohody by totiž jen nahrálo těm, kteří chtějí vidět Evropu rozdělenou a bezbrannou. Celý svět bude nyní sledovat, zda Brusel dokáže přetavit silná slova v konkrétní finanční a politické závazky.
Věří, že společný zájem na ochraně demokratických hodnot nakonec převáží nad dílčími obavami jednotlivých států. Summit tak bude testem nejen pro finanční stabilitu Ukrajiny, ale i pro samotnou integritu Evropské unie v časech největší krize. Rozhodnutí, která padnou v příštích osmačtyřiceti hodinách, ovlivní bezpečnostní architekturu kontinentu na dlouhá léta dopředu.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.