Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Lídři se musí shodnout na jedné z těchto variant právě během tohoto týdne, protože Ukrajina potřebuje stabilitu pro roky 2026 a 2027. Odhadovaná potřeba napadené země činí pro toto období přibližně 137 miliard eur. Von der Leyenová zastává názor, že Evropa by měla pokrýt dvě třetiny této částky, což představuje zhruba 90 miliard eur.
Šéfka Komise varovala, že podpora ukrajinské obrany je v současnosti nejdůležitějším krokem pro bezpečnost samotné Evropy. „Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, už to není jen možnost, ale nutnost,“ prohlásila před poslanci. Podle ní je éra starého míru pryč a politici si nemohou dovolit ztrácet čas nostalgickým vzpomínáním na minulost.
Klíčovým bodem sporu na čtvrtečním summitu zůstává odpor Belgie k využití zmrazených ruských aktiv. Belgická vláda se obává, že by v budoucnu mohla nést odpovědnost za vracení těchto peněz v případě úspěšných ruských žalob. Von der Leyenová však trvá na tom, že summit musí ukázat světu jasné zaměření na vlastní strategii a evropské priority.
V projevu se předsedkyně nepřímo vymezila i proti kritice ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno označil evropské lídry za slabé. Ačkoli ho jmenovitě nezmínila, prohlásila, že se Evropa nesmí nechat definovat pohledem ostatních. Připomněla také, že se již v minulosti mnohokrát ukázalo, jak byly skeptické předpoklady o neschopnosti Evropy zastaralé a mylné.
Kromě bezpečnosti se von der Leyenová zaměřila také na ekonomickou nezávislost a konkurenceschopnost kontinentu. Je přesvědčena, že evropská cesta k samostatnosti musí být nezastavitelná, což zahrnuje posílení dodavatelských řetězců a diverzifikaci zdrojů. Nadcházející dny v Bruselu tak vnímá jako rozhodující krok pro zajištění budoucnosti celého evropského bloku.
Podle ní musí unijní špičky vyslat jasný signál, že jsou jednotné i v takto komplikovaných otázkách. Odmítání dohody by totiž jen nahrálo těm, kteří chtějí vidět Evropu rozdělenou a bezbrannou. Celý svět bude nyní sledovat, zda Brusel dokáže přetavit silná slova v konkrétní finanční a politické závazky.
Věří, že společný zájem na ochraně demokratických hodnot nakonec převáží nad dílčími obavami jednotlivých států. Summit tak bude testem nejen pro finanční stabilitu Ukrajiny, ale i pro samotnou integritu Evropské unie v časech největší krize. Rozhodnutí, která padnou v příštích osmačtyřiceti hodinách, ovlivní bezpečnostní architekturu kontinentu na dlouhá léta dopředu.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Klimatická změna představuje pro budoucnost zimních olympijských her existenční hrozbu. Zatímco při premiéře v Chamonix v roce 1924 se všech 16 disciplín konalo pod širým nebem na přírodním sněhu a ledu, dnešní realita je radikálně odlišná. Hry v Pekingu 2022 se již spoléhaly na 100% podíl technického sněhu a čtyři původní sporty (krasobruslení, rychlobruslení, curling a hokej) se natrvalo přesunuly do klimatizovaných hal.
Administrativa Donalda Trumpa nasadila do boje za oživení uhelného průmyslu neobvyklou zbraň – kreslenou postavičku jménem „Coalie“. Jde o antropomorfní kus uhlí s obříma očima, žlutou hornickou helmou, botami a rukavicemi. Maskota, který byl pravděpodobně vytvořen pomocí umělé inteligence, představil na síti X americký ministr vnitra Doug Burgum s heslem: „Těžte, miláčci, těžte!“ (v originále „Mine, Baby, Mine!“).
Nejnovější vlna odtajněných dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina otřásá světem celebrit i vysoké politiky. Miliony stran materiálů, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, obsahují jména jako Donald Trump, Bill Clinton, Bill Gates či Elon Musk. Přestože pouhé uvedení v souborech neznamená automatické obvinění z trestného činu, detaily v e-mailech a fotografiích vykreslují znepokojivý obraz společenské smetánky, která se kolem Epsteina pohybovala i dlouho po jeho prvním odsouzení v roce 2008.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupili na společné tiskové konferenci v Kyjevě, kde zhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a vyhlídky na budoucí mírová jednání. Podle Rutteho je Ukrajina „připravena hrát fér“ a dospět k dohodě, která pro ni bude přijatelná. Zároveň však zdůraznil, že Rusko svými brutálními útoky na civilní infrastrukturu záměrně vytváří chaos a vysílá „velmi špatný signál“ před nadcházejícími diplomatickými schůzkami.
Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během svého úterního projevu ukrajinském parlamentu vzkázal, že Rusko za svou útočnou válku platí vysokou cenu. Podle jeho slov dosavadní počet ruských obětí přesáhl hranici 1 000 000 a toto číslo i nadále stoupá. Navzdory ochotě Vladimira Putina obětovat obrovské množství vlastních lidí však Rusko na bojišti nevítězí a jeho postupy jsou podle Rutteho „drásavě pomalé“.
Více než 1000 obytných domů v Kyjevě zůstalo v úterý bez vytápění poté, co Rusko podniklo masivní letecký útok během jedné z nejmrazivějších nocí letošní zimy. Teploty v ukrajinské metropoli klesly až k -20 stupňům Celsia, v některých částech země dokonce k -25 stupňům Celsia. Kreml během noci vyslal nad Ukrajinu 450 útočných dronů a více než 70 raket, které zasáhly pět kyjevských obvodů a zranily nejméně 9 lidí.
Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru vyzval republikány, aby „znárodnili hlasování“. Toto prohlášení přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o zásadní revizi pravidel voleb před klíčovými podzimními volbami do Kongresu. Trump v podcastu Dana Bongina uvedla, že by strana měla převzít kontrolu nad procesem hlasování nejméně v patnácti klíčových oblastech.
Zatímco americký prezident Donald Trump svými nepředvídatelnými kroky otřásá dlouholetými aliancemi, Čína se chopila příležitosti k posílení svého globálního vlivu. V posledních týdnech se v Pekingu doslova střídají lídři západních zemí, kteří se snaží resetovat vztahy s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento trend interpretuje jako vítězství své vize nového světového řádu, ve kterém už Spojené státy nehrají roli neotřesitelného hegemona.
Pařížská prokuratura v úterý oznámila, že v tamních kancelářích sociální platformy X, kterou vlastní Elon Musk, proběhla razie. Prohlídka je součástí rozsáhlého vyšetřování zahájeného v lednu 2025. Na zásahu se podílí pařížská jednotka pro kybernetickou kriminalitu ve spolupráci s Europolem.
Zveřejnění více než tří milionů dokumentů souvisejících s Jeffrey Epsteinem americkou vládou vyvolalo v Británii politické zemětřesení. Nová fakta vrhají stín na tři prominentní osobnosti britského veřejného života, které měly mít k usvědčenému sexuálnímu delikventovi blízko. Pod palbou otázek se ocitl Andrew Mountbatten-Windsor, jeho bývalá manželka Sarah Ferguson a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson.