Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Lídři se musí shodnout na jedné z těchto variant právě během tohoto týdne, protože Ukrajina potřebuje stabilitu pro roky 2026 a 2027. Odhadovaná potřeba napadené země činí pro toto období přibližně 137 miliard eur. Von der Leyenová zastává názor, že Evropa by měla pokrýt dvě třetiny této částky, což představuje zhruba 90 miliard eur.
Šéfka Komise varovala, že podpora ukrajinské obrany je v současnosti nejdůležitějším krokem pro bezpečnost samotné Evropy. „Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, už to není jen možnost, ale nutnost,“ prohlásila před poslanci. Podle ní je éra starého míru pryč a politici si nemohou dovolit ztrácet čas nostalgickým vzpomínáním na minulost.
Klíčovým bodem sporu na čtvrtečním summitu zůstává odpor Belgie k využití zmrazených ruských aktiv. Belgická vláda se obává, že by v budoucnu mohla nést odpovědnost za vracení těchto peněz v případě úspěšných ruských žalob. Von der Leyenová však trvá na tom, že summit musí ukázat světu jasné zaměření na vlastní strategii a evropské priority.
V projevu se předsedkyně nepřímo vymezila i proti kritice ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno označil evropské lídry za slabé. Ačkoli ho jmenovitě nezmínila, prohlásila, že se Evropa nesmí nechat definovat pohledem ostatních. Připomněla také, že se již v minulosti mnohokrát ukázalo, jak byly skeptické předpoklady o neschopnosti Evropy zastaralé a mylné.
Kromě bezpečnosti se von der Leyenová zaměřila také na ekonomickou nezávislost a konkurenceschopnost kontinentu. Je přesvědčena, že evropská cesta k samostatnosti musí být nezastavitelná, což zahrnuje posílení dodavatelských řetězců a diverzifikaci zdrojů. Nadcházející dny v Bruselu tak vnímá jako rozhodující krok pro zajištění budoucnosti celého evropského bloku.
Podle ní musí unijní špičky vyslat jasný signál, že jsou jednotné i v takto komplikovaných otázkách. Odmítání dohody by totiž jen nahrálo těm, kteří chtějí vidět Evropu rozdělenou a bezbrannou. Celý svět bude nyní sledovat, zda Brusel dokáže přetavit silná slova v konkrétní finanční a politické závazky.
Věří, že společný zájem na ochraně demokratických hodnot nakonec převáží nad dílčími obavami jednotlivých států. Summit tak bude testem nejen pro finanční stabilitu Ukrajiny, ale i pro samotnou integritu Evropské unie v časech největší krize. Rozhodnutí, která padnou v příštích osmačtyřiceti hodinách, ovlivní bezpečnostní architekturu kontinentu na dlouhá léta dopředu.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.