Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Lídři se musí shodnout na jedné z těchto variant právě během tohoto týdne, protože Ukrajina potřebuje stabilitu pro roky 2026 a 2027. Odhadovaná potřeba napadené země činí pro toto období přibližně 137 miliard eur. Von der Leyenová zastává názor, že Evropa by měla pokrýt dvě třetiny této částky, což představuje zhruba 90 miliard eur.
Šéfka Komise varovala, že podpora ukrajinské obrany je v současnosti nejdůležitějším krokem pro bezpečnost samotné Evropy. „Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, už to není jen možnost, ale nutnost,“ prohlásila před poslanci. Podle ní je éra starého míru pryč a politici si nemohou dovolit ztrácet čas nostalgickým vzpomínáním na minulost.
Klíčovým bodem sporu na čtvrtečním summitu zůstává odpor Belgie k využití zmrazených ruských aktiv. Belgická vláda se obává, že by v budoucnu mohla nést odpovědnost za vracení těchto peněz v případě úspěšných ruských žalob. Von der Leyenová však trvá na tom, že summit musí ukázat světu jasné zaměření na vlastní strategii a evropské priority.
V projevu se předsedkyně nepřímo vymezila i proti kritice ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno označil evropské lídry za slabé. Ačkoli ho jmenovitě nezmínila, prohlásila, že se Evropa nesmí nechat definovat pohledem ostatních. Připomněla také, že se již v minulosti mnohokrát ukázalo, jak byly skeptické předpoklady o neschopnosti Evropy zastaralé a mylné.
Kromě bezpečnosti se von der Leyenová zaměřila také na ekonomickou nezávislost a konkurenceschopnost kontinentu. Je přesvědčena, že evropská cesta k samostatnosti musí být nezastavitelná, což zahrnuje posílení dodavatelských řetězců a diverzifikaci zdrojů. Nadcházející dny v Bruselu tak vnímá jako rozhodující krok pro zajištění budoucnosti celého evropského bloku.
Podle ní musí unijní špičky vyslat jasný signál, že jsou jednotné i v takto komplikovaných otázkách. Odmítání dohody by totiž jen nahrálo těm, kteří chtějí vidět Evropu rozdělenou a bezbrannou. Celý svět bude nyní sledovat, zda Brusel dokáže přetavit silná slova v konkrétní finanční a politické závazky.
Věří, že společný zájem na ochraně demokratických hodnot nakonec převáží nad dílčími obavami jednotlivých států. Summit tak bude testem nejen pro finanční stabilitu Ukrajiny, ale i pro samotnou integritu Evropské unie v časech největší krize. Rozhodnutí, která padnou v příštích osmačtyřiceti hodinách, ovlivní bezpečnostní architekturu kontinentu na dlouhá léta dopředu.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.