Spojené státy čelí rostoucí hrozbě v kosmickém prostoru, přičemž technologický náskok jejich konkurentů se výrazně zmenšil. Podle vysoce postaveného představitele amerických vesmírných sil (Space Force) generála Michaela Guetleina Čína provádí pokročilé manévry svých satelitů, které lze přirovnat ke „vzdušným soubojům“ v kosmu.
Na výroční konferenci McAleese Defense Programs Guetlein oznámil, že americké komerční a vojenské sledovací systémy zaznamenaly pohyb pěti čínských satelitů, které se pohybovaly koordinovaně, synchronně a s vysokou úrovní kontroly. Podle něj jde o nácvik taktických a operačních postupů, které by mohly být využity při budoucích střetech satelitů ve vesmíru.
Následně americké vesmírné síly upřesnily, že se jednalo o sérii manévrů v nízké oběžné dráze Země, které provedly tři experimentální satelity Shiyan-24C a dva další čínské kosmické objekty Shijian-6 05A/B.
Pojem „vzdušný souboj“ (dogfighting) se tradičně vztahuje na střety mezi bojovými letouny, ale v kosmickém prostředí, kde neexistuje atmosféra ani aerodynamický odpor, znamená něco jiného. Manévry zde závisí výhradně na schopnosti satelitů využívat pohonné systémy k přesnému a rychlému pohybu.
Generál Guetlein zároveň upozornil na další hrozby, kterým Spojené státy ve vesmíru čelí. Mezi nimi zmínil například tzv. „hnízdící panenky“, tedy satelity schopné vypustit menší objekty s potenciálem útočit na cizí družice, nebo „stínové satelity“, které se nepozorovaně přibližují k americkým kosmickým zařízením. Kromě toho upozornil na vývoj ruské jaderné zbraně určené pro umístění do vesmíru.
„Naši současní protivníci jsou ochotni porušovat mezinárodní normy chování a překračovat nepsané dohody. A dělají to nebezpečným a neprofesionálním způsobem,“ varoval Guetlein.
Vesmírné síly zároveň zdůraznily, že se výrazně zmenšila technologická mezera mezi Spojenými státy a jejich soupeři, což ohrožuje americkou dominanci v kosmu. Podle Guetleina je proto nutné přehodnotit dosavadní přístup USA ke kosmické obraně a přijmout agresivnější strategii dříve, než protivníci získají rozhodující výhodu.
Jeho slova zazněla v době, kdy představitelé Space Force stále hlasitěji volají po navýšení rozpočtu a po posílení schopností potřebných k dosažení „vesmírní převahy“. To zahrnuje nejen modernizaci technologií, ale i změnu přístupu k výcviku a vývoji nových operačních strategií.
„Naše schopnosti budou odpovídat pouze tomu, kolik zdrojů jsme ochotni věnovat dosažení vesmírné dominance,“ uzavřel Guetlein.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.