Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Kritika ze strany unijních lídrů reaguje na nedávný kolaps hraničních kontrol, během něhož se do španělské enklávy pokusilo z Maroka dostat na padesát tisíc nelegálních příchozích. Přestože byla většina těchto lidí navrácena zpět a nikdo z nich nepronikl na evropskou pevninu, signatáři dopisu varují před oslabováním ochrany vnějších hranic a před vysíláním signálu, že nelegální vstup do Unie lze následně zlegalizovat.
Hlavním terčem výtek se stal španělský vládní plán na legalizaci pobytu pro rozsáhlé množství nedokumentovaných osob. Představitelé evropských zemí označili tento krok za výrazný lákavý faktor, který podněcuje nelegální migraci a ohrožuje bezpečnost celého společenství. V dopise proto zdůraznili nutnost koordinovaného postupu a důsledného potírání nelegálních přechodů.
Madrid veškerá obvinění odmítá a upozorňuje na technické detaily celého programu. Španělské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že opatření se týká pouze lidí, kteří prokáží pobyt na španělském území před stanoveným datem, a žádný z nově příchozích v Ceutě by tak na legalizaci nárok nezískal. Žádosti v rámci tohoto programu bylo navíc možné podávat pouze do června.
Argumentace španělské vlády však kritiky neuklidnila. Pod společnou výzvu se podepsali lídři většiny členských zemí včetně Německa, Itálie, Polska či České republiky. Signatáři otevřeně varují před hybridními hrozbami a zneužíváním migrace a vyjádřili připravenost posílit nebo dočasně obnovit kontroly na vlastních vnitřních hranicích, čímž reagují na narůstající politické napětí uvnitř Unie.
Španělský premiér Sánchez na postup svých partnerů reagoval vlastním dopisem vedení Evropské unie, ve kterém reakci dvou desítek evropských vlád označil za sobectví a porušení unijního i mezinárodního práva. Zvláště ostře odsoudil návrhy na dočasné vyloučení Španělska ze schengenského prostoru, se kterými jako první přišla italská premiérka Giorgia Meloniová.
Sánchez ve své obraně poukázal na statistické údaje, podle kterých Španělsko zaznamenalo v posledních letech podstatně méně nelegálních vstupů než právě Itálie. Zdůraznil také, že využívání migrace jako zbraně není novým jevem, a připomněl podobné události z minulosti na hranicích Polska a pobaltských států. Postup některých partnerů připsal politickému kalkulu a ignoranci.
Diplomatická roztržka už přerostla i do konkrétních opatření na hranicích. Itálie omezila volný pohyb osob ze Španělska ve svých přístavech a na letištích, zatímco Francie zpřísnila kontroly na společných hranicích. Podporu italskému postupu vyjádřili rovněž představitelé dalších států včetně Dánska či Finska.
Rostoucí izolace španělského premiéra ukazuje na hlubokou nejednotu uvnitř Evropské unie v otázkách migrační a azylanty politiky. Ke kritice Madridu se totiž připojili jak představitelé pravicových a konzervativních vlád, tak i zástupci středolevicových stran, což ze sporu činí zásadní celoevropské politické téma.
Prohlubující se rozkol přiměl evropské lídry k výzvě ke svolání mimořádné videokonference ministrů vnitra. Na tomto jednání by zástupci členských států měli projednat další postup a pokusit se najít společný přístup k ochraně vnějších hranic i k řešení dopadů krize v Ceutě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.