Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Ruská armáda přichází měsíčně podle odhadů západních analytiků o více než 30 tisíc zabitých a zraněných vojáků, píše The Guardian. Velitelé na frontě uplatňují opotřebovávací taktiku takzvaných masových útoků, při nichž posílají malé pěchotní skupiny opakovaně proti ukrajinským pozicím bez ohledu na vysoké ztráty. Tento způsob boje vyžaduje neustálou kompenzaci lidských sil.
Moskva se od první mobilizace v září 2022 snažila druhém plošnému odvodu vyhnout nabízením vysokých finančních odměn. Dobrovolníkům podepisujícím kontrakt byly vypláceny náborové příspěvky a platy ve výši několikanásobku průměrné mzdy v chudších regionech. Současné tempo náboru se však pohybuje kolem jednoho tisíce mužů denně, což víceméně kryje pouze vznikající ztráty na frontě a neumožňuje vytvářet nové rozsáhlejší útočné jednotky.
Představitelé režimu zvěsti o přípravě plošného odvodu odmítají a označují je za nepodložené spekulace. Přesto se témata kolem mobilizace a možných výjimek ze služby stala častým námětem diskusí na sociálních sítích i v soukromých konverzacích. Obavy z povinného odvodu navíc sami náboráři aktivně využívají k psychologickému tlaku na potenciální zájemce, aby podepsali kontrakt dobrovolně a stihli získat finanční bonus.
Kremelská administrativa se zdráháním k mobilizaci snaží vyhnout rozsáhlejším politickým rizikům, které přineslo nucené odvedení 300 tisíc rezervistů v roce 2022. Tehdejší krok vyvolal vlnu emigrace zintenzivněním odchodu vzdělaných obyvatel do zahraničí a vedl k dočasnému poklesu důvěry veřejnosti ve vedení země. Krok by byl citlivý i v současné situaci, kdy průzkumy naznačují klesající optimismus populace ohledně vývoje válečného konfliktu.
Odborníci i lidskoprávní aktivisté poukazují na to, že místní úřady v jednotlivých regionech využívají stále agresivnější metody náboru, aby splnily od shora nastavené kvóty. Zaznamenány byly případy nátlaku na dlužníky, lidi čelící trestnímu stíhání či sociálně znevýhodněné skupiny. Ke vstupu do armády jsou motivováni také studenti odborných škol nebo vězni odsouzení za závažné trestné činy, kterým byla nabízena amnestie.
Odpovědnost za naplnění stavů byla přenesena především na regionální pedagogy a guvernéry, což v Rusku vedlo ke vzniku specifického systému odměn nejen pro samotné odvedence, ale i pro zprostředkovatele. Pokud se však současný model finančních pobídek a nepřímého tlaku vyčerpá, bude Kreml nucen volit mezi novým typem mobilizace, vysláním odvedenců základní služby na frontu či přímým zásahem do záloh.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.