Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Ruská armáda přichází měsíčně podle odhadů západních analytiků o více než 30 tisíc zabitých a zraněných vojáků, píše The Guardian. Velitelé na frontě uplatňují opotřebovávací taktiku takzvaných masových útoků, při nichž posílají malé pěchotní skupiny opakovaně proti ukrajinským pozicím bez ohledu na vysoké ztráty. Tento způsob boje vyžaduje neustálou kompenzaci lidských sil.
Moskva se od první mobilizace v září 2022 snažila druhém plošnému odvodu vyhnout nabízením vysokých finančních odměn. Dobrovolníkům podepisujícím kontrakt byly vypláceny náborové příspěvky a platy ve výši několikanásobku průměrné mzdy v chudších regionech. Současné tempo náboru se však pohybuje kolem jednoho tisíce mužů denně, což víceméně kryje pouze vznikající ztráty na frontě a neumožňuje vytvářet nové rozsáhlejší útočné jednotky.
Představitelé režimu zvěsti o přípravě plošného odvodu odmítají a označují je za nepodložené spekulace. Přesto se témata kolem mobilizace a možných výjimek ze služby stala častým námětem diskusí na sociálních sítích i v soukromých konverzacích. Obavy z povinného odvodu navíc sami náboráři aktivně využívají k psychologickému tlaku na potenciální zájemce, aby podepsali kontrakt dobrovolně a stihli získat finanční bonus.
Kremelská administrativa se zdráháním k mobilizaci snaží vyhnout rozsáhlejším politickým rizikům, které přineslo nucené odvedení 300 tisíc rezervistů v roce 2022. Tehdejší krok vyvolal vlnu emigrace zintenzivněním odchodu vzdělaných obyvatel do zahraničí a vedl k dočasnému poklesu důvěry veřejnosti ve vedení země. Krok by byl citlivý i v současné situaci, kdy průzkumy naznačují klesající optimismus populace ohledně vývoje válečného konfliktu.
Odborníci i lidskoprávní aktivisté poukazují na to, že místní úřady v jednotlivých regionech využívají stále agresivnější metody náboru, aby splnily od shora nastavené kvóty. Zaznamenány byly případy nátlaku na dlužníky, lidi čelící trestnímu stíhání či sociálně znevýhodněné skupiny. Ke vstupu do armády jsou motivováni také studenti odborných škol nebo vězni odsouzení za závažné trestné činy, kterým byla nabízena amnestie.
Odpovědnost za naplnění stavů byla přenesena především na regionální pedagogy a guvernéry, což v Rusku vedlo ke vzniku specifického systému odměn nejen pro samotné odvedence, ale i pro zprostředkovatele. Pokud se však současný model finančních pobídek a nepřímého tlaku vyčerpá, bude Kreml nucen volit mezi novým typem mobilizace, vysláním odvedenců základní služby na frontu či přímým zásahem do záloh.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.