Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
Nespokojenost v ruských mocenských strukturách narůstá a někteří pozorovatelé ji vnímají jako přípravu na možný převrat. Vladimir Putin čelí čím dál silnějšímu tlaku kvůli neúspěšné válce na Ukrajině a nedávným útokům na ropnou infrastrukturu, které ochromily exportní kapacity země. V ruských médiích se navíc objevuje kritika od dřívějších loajalistů, kteří již neberou ohled na dříve striktní pravidla. Vojenský analytik Alexandr Sladkov otevřeně kritizoval neschopnost protivzdušné obrany a nevybíravě se vysmál prezidentovi, kterého přirovnal k nekompetentní postavě ze seriálu Černá zmije.
Vlivní zastánci války a tzv. Z-blogeři, jako například Jurij Podoljaka, otevřeně přiznávají, že ruská armáda zaostává za ukrajinskou a není schopna v nejbližší době situaci zvrátit. Další radikální hlasy, například Maxim Kalašnikov, naznačují, že ruské elity už v Putina ztratily víru a vnímají ho jako překážku. Ideolog Alexandr Dugin zase popisuje náladu vojáků na frontě jako kombinaci vzteku a zoufalství, zatímco prezident zůstává v izolaci. I dříve oddělená média, jako Komsomolskaja pravda, nyní připouštějí, že armáda selhává a je potřeba mírových jednání.
Režim se navíc snaží upevnit kontrolu nad informacemi omezením aplikace Telegram, která je pro mnohé Rusy klíčovým zdrojem zpráv. Místo ní se stát snaží prosadit aplikaci MAX, kterou ovládá tajná služba FSB a rodina blízká Putinovi. Prezident navíc výrazně omezil své vystupování na veřejnosti a jeho popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku invaze. Politická analytička Farida Rustamová vnímá tuto kombinaci prezidentovy izolace a rostoucího společenského napětí jako velmi toxickou pro stabilitu stávajícího režimu.
Objevují se náznaky, že část elit by uvítala ukončení konfliktu a návrat k možnosti svobodně cestovat a obchodovat se Západem. Právník Ilja Remeslo, který dříve invazi horlivě hájil, nyní dokonce požaduje Putinovo stíhání za válečné zločiny. Sociolog Igor Ejdman naznačuje, že vlivní představitelé systému se Putina snaží odepsat a záměrně oslabují jeho autoritu zveřejňováním záběrů jeho fyzické slabosti. I ti, kteří v minulosti financovali válečné tažení, jsou nyní hluboce rozčarováni z hospodářského úpadku a osudu, který pro zemi nastal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.