Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Tyto údery následovaly jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil ráznou odvetou za nedávné ukrajinské útoky dlouhého doletu na ruské rafinérie, tankery a terminály, které v Rusku způsobily rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Putin na setkání s prokremlinskými aktivisty prohlásil, že na jakékoli pokusy o údery na ruské území odpoví Moskva stejným způsobem, avšak s několikanásobně větší intenzitou. Útoky přicházejí v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho spojenci plánují využít ukrajinské zkušenosti s protivzdušnou obranou k ochraně Evropy před ruskými balistickými raketami.
Ukrajina a její spojenci se v pondělí sešli v Paříži na summitu takzvané Koalice ochotných, kde vyzvali k přímému mírovému vyjednávání s Ruskem, které by vedlo ke spravedlivému a trvalému míru. Společné prohlášení kanceláře britského premiéra Keira Starmera podpořilo návrh na přímý dialog mezi Kyjevem a Moskvou za aktivní účasti Spojených států a Evropy, přičemž příměří by mělo vycházet z aktuální linie dotyku. Dokument zároveň zdůraznil, že žádné dohody týkající se evropských zájmů a bezpečnosti nemohou být sjednány bez přímé účasti Evropanů a bez souhlasu členských států Evropské unie a spojenců v NATO.
Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova pařížské setkání odmítl a označil jeho účastníky za koalici válečných štváčů, kteří podléhají hluboké iluzi o možnosti způsobit Rusku strategickou porážku. Podle západních představitelů a analytiků se však Kyjevu díky pokroku v technologii bezpilotních letounů daří úspěšně narušovat ruské zásobovací trasy v týlu, což zpomaluje postup ruské armády a zvyšuje její ztráty.
Ukrajinské síly pod vedením velitele sil bezposádkových systémů Roberta Brovdiho zasáhly v období od 6. do 13. července v Azovském moři celkem 105 ruských plavidel. Mezi zasaženými cíli byly tankery, nákladní lodě, trajekt a remorkéry. Tato operace je součástí širší snahy o izolaci Krymského poloostrova, který se v současnosti potýká s nejvážnější palivovou krizí od své anexe v roce 2014, a o narušení ruské vojenské logistiky na jihu Ukrajiny.
K situaci na Ukrajině se vyjádřili také experti v souvislosti s náhlým úmrtím amerického senátora Lindseyho Grahama, který byl jedním z mála hlasitých zastánců vojenské pomoci Ukrajině uvnitř Republikánské strany. Podle Jaroslavy Barbieri z institutu Chatham House představoval Graham klíčový diplomatický nárazník mezi Washingtonem a Kyjevem, což může zkomplikovat další americkou podporu v kritické fázi konfliktu.
Eskalace napětí se dotkla ukrajinských občanů také na Blízkém východě, kde byly v Hormuzském průlivu zasaženy dva emirátské ropné tankery Mombasa a Al Bahiyah íránskými střelami s plochou dráhou letu. Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů potvrdilo, že útok v ománských teritoriálních vodách nepřežil jeden indický námořník. Mezi osmi zraněnými jsou kromě šesti Indů také dva občané Ukrajiny, přičemž čtyři lidé utrpěli vážná zranění.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.