Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Tyto údery následovaly jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil ráznou odvetou za nedávné ukrajinské útoky dlouhého doletu na ruské rafinérie, tankery a terminály, které v Rusku způsobily rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Putin na setkání s prokremlinskými aktivisty prohlásil, že na jakékoli pokusy o údery na ruské území odpoví Moskva stejným způsobem, avšak s několikanásobně větší intenzitou. Útoky přicházejí v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho spojenci plánují využít ukrajinské zkušenosti s protivzdušnou obranou k ochraně Evropy před ruskými balistickými raketami.
Ukrajina a její spojenci se v pondělí sešli v Paříži na summitu takzvané Koalice ochotných, kde vyzvali k přímému mírovému vyjednávání s Ruskem, které by vedlo ke spravedlivému a trvalému míru. Společné prohlášení kanceláře britského premiéra Keira Starmera podpořilo návrh na přímý dialog mezi Kyjevem a Moskvou za aktivní účasti Spojených států a Evropy, přičemž příměří by mělo vycházet z aktuální linie dotyku. Dokument zároveň zdůraznil, že žádné dohody týkající se evropských zájmů a bezpečnosti nemohou být sjednány bez přímé účasti Evropanů a bez souhlasu členských států Evropské unie a spojenců v NATO.
Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova pařížské setkání odmítl a označil jeho účastníky za koalici válečných štváčů, kteří podléhají hluboké iluzi o možnosti způsobit Rusku strategickou porážku. Podle západních představitelů a analytiků se však Kyjevu díky pokroku v technologii bezpilotních letounů daří úspěšně narušovat ruské zásobovací trasy v týlu, což zpomaluje postup ruské armády a zvyšuje její ztráty.
Ukrajinské síly pod vedením velitele sil bezposádkových systémů Roberta Brovdiho zasáhly v období od 6. do 13. července v Azovském moři celkem 105 ruských plavidel. Mezi zasaženými cíli byly tankery, nákladní lodě, trajekt a remorkéry. Tato operace je součástí širší snahy o izolaci Krymského poloostrova, který se v současnosti potýká s nejvážnější palivovou krizí od své anexe v roce 2014, a o narušení ruské vojenské logistiky na jihu Ukrajiny.
K situaci na Ukrajině se vyjádřili také experti v souvislosti s náhlým úmrtím amerického senátora Lindseyho Grahama, který byl jedním z mála hlasitých zastánců vojenské pomoci Ukrajině uvnitř Republikánské strany. Podle Jaroslavy Barbieri z institutu Chatham House představoval Graham klíčový diplomatický nárazník mezi Washingtonem a Kyjevem, což může zkomplikovat další americkou podporu v kritické fázi konfliktu.
Eskalace napětí se dotkla ukrajinských občanů také na Blízkém východě, kde byly v Hormuzském průlivu zasaženy dva emirátské ropné tankery Mombasa a Al Bahiyah íránskými střelami s plochou dráhou letu. Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů potvrdilo, že útok v ománských teritoriálních vodách nepřežil jeden indický námořník. Mezi osmi zraněnými jsou kromě šesti Indů také dva občané Ukrajiny, přičemž čtyři lidé utrpěli vážná zranění.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.