Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Tento sledovací program, vyvíjený společností NSO Group, dokáže získat kompletní přístup k datům v telefonu a na dálku aktivovat jeho kameru či mikrofon. Maroko dlouhodobě jakékoli spojení s touto technologií popíralo, avšak nová zjištění ukazují, že tamní bezpečnostní složky začaly systém nasazovat již v roce 2017 a využívaly ho po dobu čtyř let.
Svědectví bývalého agenta marocké Generální správy pro dohled nad územím (DGST) se stalo základem pro rozsáhlé vyšetřování novináře Hišáma Mansúrího a konsorcia 14 mediálních domů včetně deníků Le Monde, The Guardian či El Confidencial za technické podpory Amnesty International.
Podle těchto informací proběhla v roce 2017 v luxusní vile v Rabatu podrobná prezentace systému Pegasus pro vysoké marocké důstojníky. Prezentaci organizovali zástupci NSO Group a zprostředkovatelské firmy FSSYS Maroc. Maročtí experti okamžitě rozpoznali revoluční potenciál softwaru, který nevyžadoval fyzický přístup k zařízením cílů. Podle Safira byl tento nesmírně nákladný systém dárkem od Spojených arabských emirátů, které jej zakoupily a poskytly spřáteleným službám.
Před pořízením Pegasu se marocká DGST spoléhala na tradiční metody, jako bylo sledování internetových kaváren či prodej předem infikovaných telefonů disidentům. Pegasus, který Safir označil za zbraň nejkalšího kalibru, byl nasazován pouze na nejvýznamnější cíle. První testovací pokusy proběhly v září 2017 na číslech samotných zaměstnanců tajné služby, hned poté však systém začal cílit na domácí kritiky a následně i na zahraniční subjekty. Mezi prvními sledovanými byla prominentní saharská aktivistka Aminatou Haidarová či španělský novinář Ignacio Cembrero.
Záznamy ukazují, že uživatel, kterým je s největší pravděpodobností Maroko, vybral k zacílení více než 200 španělských telefonních čísel. V květnu 2022 španělská vláda přiznala, že telefony premiéra Pedra Sáncheze a ministryně obrany Margarity Roblesové byly v roce 2021 infikovány. K útokům došlo v době vyostřeného diplomatického sporu mezi Madridem a Rabatem ohledně léčby vůdce Fronty Polisario ve Španělsku.
Později se ukázalo, že cílem byli i ministři vnitra a zemědělství. Snahy španělské justice o vyšetření případu opakovaně ztroskotaly na absolutním nedostatku součinnosti ze strany izraelských úřadů, kvůli čemuž soudce vyšetřování v lednu letošního roku opět odložil. Technická analýza nicméně propojuje útoky na španělské a francouzské představitele se stejným útočným účtem přiřazeným Maroku.
Navzdory podezřením udělil španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska minulý rok šéfovi marocké DGST Abdellatífu Hammúšímu nejvyšší vyznamenání Civilní stráže (Guardia Civil), což vyvolalo nevoli u tamních odborů. Uniklé dokumenty navíc naznačují, že marocká rozvědka cílila také na španělské důstojníky Civilní stráže, kteří v rámci spolupráce v boji proti terorismu pobývali v Maroku. Zatímco španělská Národní policie používá při cestách do Maroka přísná bezpečnostní opatření a oddělená zařízení, Civilní stráž u spojenecké země takový krok nepovažovala za nutný, což jeden z jejích představitelů označil za zradu.
Další důkazy o marockém využívání Pegasu vypluly na povrch během soudního sporu mezi mateřskou společností WhatsAppu, firmou Meta, a NSO Group v USA. V interní prezentaci z roku 2018 figuroval kódový název „Morgan“, který bývalí zaměstnanci NSO potvrdili jako označení pro Maroko. Na konci roku 2021 zařadily Spojené státy společnost NSO Group na černou listinu a izraelské ministerstvo obrany následně zakázalo vývoz kybernetických technologií do několika zemí, včetně Maroka a SAE. Od konce roku 2021 nebyly v Maroku zaznamenány žádné další stopy po aktivitě systému Pegasus.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.