Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Tento sledovací program, vyvíjený společností NSO Group, dokáže získat kompletní přístup k datům v telefonu a na dálku aktivovat jeho kameru či mikrofon. Maroko dlouhodobě jakékoli spojení s touto technologií popíralo, avšak nová zjištění ukazují, že tamní bezpečnostní složky začaly systém nasazovat již v roce 2017 a využívaly ho po dobu čtyř let.
Svědectví bývalého agenta marocké Generální správy pro dohled nad územím (DGST) se stalo základem pro rozsáhlé vyšetřování novináře Hišáma Mansúrího a konsorcia 14 mediálních domů včetně deníků Le Monde, The Guardian či El Confidencial za technické podpory Amnesty International.
Podle těchto informací proběhla v roce 2017 v luxusní vile v Rabatu podrobná prezentace systému Pegasus pro vysoké marocké důstojníky. Prezentaci organizovali zástupci NSO Group a zprostředkovatelské firmy FSSYS Maroc. Maročtí experti okamžitě rozpoznali revoluční potenciál softwaru, který nevyžadoval fyzický přístup k zařízením cílů. Podle Safira byl tento nesmírně nákladný systém dárkem od Spojených arabských emirátů, které jej zakoupily a poskytly spřáteleným službám.
Před pořízením Pegasu se marocká DGST spoléhala na tradiční metody, jako bylo sledování internetových kaváren či prodej předem infikovaných telefonů disidentům. Pegasus, který Safir označil za zbraň nejkalšího kalibru, byl nasazován pouze na nejvýznamnější cíle. První testovací pokusy proběhly v září 2017 na číslech samotných zaměstnanců tajné služby, hned poté však systém začal cílit na domácí kritiky a následně i na zahraniční subjekty. Mezi prvními sledovanými byla prominentní saharská aktivistka Aminatou Haidarová či španělský novinář Ignacio Cembrero.
Záznamy ukazují, že uživatel, kterým je s největší pravděpodobností Maroko, vybral k zacílení více než 200 španělských telefonních čísel. V květnu 2022 španělská vláda přiznala, že telefony premiéra Pedra Sáncheze a ministryně obrany Margarity Roblesové byly v roce 2021 infikovány. K útokům došlo v době vyostřeného diplomatického sporu mezi Madridem a Rabatem ohledně léčby vůdce Fronty Polisario ve Španělsku.
Později se ukázalo, že cílem byli i ministři vnitra a zemědělství. Snahy španělské justice o vyšetření případu opakovaně ztroskotaly na absolutním nedostatku součinnosti ze strany izraelských úřadů, kvůli čemuž soudce vyšetřování v lednu letošního roku opět odložil. Technická analýza nicméně propojuje útoky na španělské a francouzské představitele se stejným útočným účtem přiřazeným Maroku.
Navzdory podezřením udělil španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska minulý rok šéfovi marocké DGST Abdellatífu Hammúšímu nejvyšší vyznamenání Civilní stráže (Guardia Civil), což vyvolalo nevoli u tamních odborů. Uniklé dokumenty navíc naznačují, že marocká rozvědka cílila také na španělské důstojníky Civilní stráže, kteří v rámci spolupráce v boji proti terorismu pobývali v Maroku. Zatímco španělská Národní policie používá při cestách do Maroka přísná bezpečnostní opatření a oddělená zařízení, Civilní stráž u spojenecké země takový krok nepovažovala za nutný, což jeden z jejích představitelů označil za zradu.
Další důkazy o marockém využívání Pegasu vypluly na povrch během soudního sporu mezi mateřskou společností WhatsAppu, firmou Meta, a NSO Group v USA. V interní prezentaci z roku 2018 figuroval kódový název „Morgan“, který bývalí zaměstnanci NSO potvrdili jako označení pro Maroko. Na konci roku 2021 zařadily Spojené státy společnost NSO Group na černou listinu a izraelské ministerstvo obrany následně zakázalo vývoz kybernetických technologií do několika zemí, včetně Maroka a SAE. Od konce roku 2021 nebyly v Maroku zaznamenány žádné další stopy po aktivitě systému Pegasus.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.