Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Tento sledovací program, vyvíjený společností NSO Group, dokáže získat kompletní přístup k datům v telefonu a na dálku aktivovat jeho kameru či mikrofon. Maroko dlouhodobě jakékoli spojení s touto technologií popíralo, avšak nová zjištění ukazují, že tamní bezpečnostní složky začaly systém nasazovat již v roce 2017 a využívaly ho po dobu čtyř let.
Svědectví bývalého agenta marocké Generální správy pro dohled nad územím (DGST) se stalo základem pro rozsáhlé vyšetřování novináře Hišáma Mansúrího a konsorcia 14 mediálních domů včetně deníků Le Monde, The Guardian či El Confidencial za technické podpory Amnesty International.
Podle těchto informací proběhla v roce 2017 v luxusní vile v Rabatu podrobná prezentace systému Pegasus pro vysoké marocké důstojníky. Prezentaci organizovali zástupci NSO Group a zprostředkovatelské firmy FSSYS Maroc. Maročtí experti okamžitě rozpoznali revoluční potenciál softwaru, který nevyžadoval fyzický přístup k zařízením cílů. Podle Safira byl tento nesmírně nákladný systém dárkem od Spojených arabských emirátů, které jej zakoupily a poskytly spřáteleným službám.
Před pořízením Pegasu se marocká DGST spoléhala na tradiční metody, jako bylo sledování internetových kaváren či prodej předem infikovaných telefonů disidentům. Pegasus, který Safir označil za zbraň nejkalšího kalibru, byl nasazován pouze na nejvýznamnější cíle. První testovací pokusy proběhly v září 2017 na číslech samotných zaměstnanců tajné služby, hned poté však systém začal cílit na domácí kritiky a následně i na zahraniční subjekty. Mezi prvními sledovanými byla prominentní saharská aktivistka Aminatou Haidarová či španělský novinář Ignacio Cembrero.
Záznamy ukazují, že uživatel, kterým je s největší pravděpodobností Maroko, vybral k zacílení více než 200 španělských telefonních čísel. V květnu 2022 španělská vláda přiznala, že telefony premiéra Pedra Sáncheze a ministryně obrany Margarity Roblesové byly v roce 2021 infikovány. K útokům došlo v době vyostřeného diplomatického sporu mezi Madridem a Rabatem ohledně léčby vůdce Fronty Polisario ve Španělsku.
Později se ukázalo, že cílem byli i ministři vnitra a zemědělství. Snahy španělské justice o vyšetření případu opakovaně ztroskotaly na absolutním nedostatku součinnosti ze strany izraelských úřadů, kvůli čemuž soudce vyšetřování v lednu letošního roku opět odložil. Technická analýza nicméně propojuje útoky na španělské a francouzské představitele se stejným útočným účtem přiřazeným Maroku.
Navzdory podezřením udělil španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska minulý rok šéfovi marocké DGST Abdellatífu Hammúšímu nejvyšší vyznamenání Civilní stráže (Guardia Civil), což vyvolalo nevoli u tamních odborů. Uniklé dokumenty navíc naznačují, že marocká rozvědka cílila také na španělské důstojníky Civilní stráže, kteří v rámci spolupráce v boji proti terorismu pobývali v Maroku. Zatímco španělská Národní policie používá při cestách do Maroka přísná bezpečnostní opatření a oddělená zařízení, Civilní stráž u spojenecké země takový krok nepovažovala za nutný, což jeden z jejích představitelů označil za zradu.
Další důkazy o marockém využívání Pegasu vypluly na povrch během soudního sporu mezi mateřskou společností WhatsAppu, firmou Meta, a NSO Group v USA. V interní prezentaci z roku 2018 figuroval kódový název „Morgan“, který bývalí zaměstnanci NSO potvrdili jako označení pro Maroko. Na konci roku 2021 zařadily Spojené státy společnost NSO Group na černou listinu a izraelské ministerstvo obrany následně zakázalo vývoz kybernetických technologií do několika zemí, včetně Maroka a SAE. Od konce roku 2021 nebyly v Maroku zaznamenány žádné další stopy po aktivitě systému Pegasus.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.