Třetí den nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě o plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze se koná za účasti klíčových amerických vyslanců a významných regionálních osobností. Jednání, která probíhají v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, mají potenciál rozhodnout o dalším pokroku v konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů Palestinců.
Mezi účastníky jednání jsou Trumpův vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner, který v Trumpově prvním funkčním období působil jako poradce pro Blízký východ. K nim se připojili katarský premiér šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání a šéf turecké rozvědky Ibrahim Kalin. Katarský premiér se rozhovorů účastní s cílem posunout kupředu plán příměří v Gaze a dohodu o propuštění rukojmích. Také turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že ho Trump nedávno požádal, aby přesvědčil Hamás k přijetí jeho plánu. Odpoledne má dorazit i izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, blízký spolupracovník premiéra Benjamina Netanjahua.
Vysoce postavený představitel Hamásu pro BBC prohlásil, že hnutí prokázalo „nutnou pozitivitu“ a předložilo seznam palestinských vězňů, jejichž propuštění požaduje výměnou za 48 rukojmích držených v Gaze, z nichž až 20 je stále naživu. Seznam obsahuje jména nejprominentnějších palestinských vězňů, jako jsou Marván Barghútí a Ahmad Saadat. Barghútí si od roku 2004 odpykává několik doživotních trestů za plánování útoků, zatímco Saadat, lídr Lidové fronty pro osvobození Palestiny, byl v roce 2008 odsouzen na 30 let za vedení „nelegální teroristické organizace“ a účast na atentátu na izraelského ministra v roce 2001.
Izraelská média citovala představitele, kteří vyjádřili „opatrný optimismus“, že rozhovory mohou vést k dohodě. Domnívají se, že Trumpův úspěch v zapojení Turecka „hrál klíčovou roli v přesvědčování Hamásu“. Donald Trump ve Washingtonu rovněž vyjádřil pozitivní tón, když řekl: „Existuje reálná šance, že bychom mohli něco udělat.“ Dodal, že USA udělají „vše pro to, aby se každý dohodou řídil“, a mluvil o možnosti míru na Blízkém východě, která by přesahovala situaci v Gaze.
Navzdory pozitivním signálům Palestinský představitel obeznámený s jednáními uvedl, že mezi Hamásem a Izraelem panují „hluboké neshody“ v interpretaci Trumpova 20bodového mírového plánu. Neshody se týkají téměř všech z pěti klíčových projednávaných bodů: trvalé příměří, výměna rukojmích za palestinské vězně a zadržované, stažení izraelských sil z Gazy, doručení humanitární pomoci a poválečná správa území.
Chálil al-Hajja, hlavní vyjednavač Hamásu, uvedl, že hnutí přišlo s cílem „vážných a odpovědných jednání“ a je připraveno dosáhnout dohody, ale potřebuje „reálné záruky“ od Trumpa a mezinárodního společenství, že válka skončí a neobnoví se. Předseda vlády Benjamin Netanjahu v prohlášení k druhému výročí útoku Hamásu ze 7. října 2023 o rozhovorech v Šarm aš-Šajchu nemluvil, ale řekl Izraelcům, že prožívají „dobu osudových rozhodnutí“. Zopakoval, že Izrael bude „nadále jednat, dokud nedosáhne všech válečných cílů: návratu všech rukojmích, zničení režimu Hamásu a zajištění, že Gaza již nebude pro Izrael hrozbou.“
Válka začala v reakci na útok Hamásu ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci zabili přibližně 1 200 lidí a unesli 251 rukojmích. Podle Ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je řízeno Hamásem, bylo od té doby izraelskými vojenskými operacemi zabito nejméně 67 173 osob, včetně 20 179 dětí. Toto ministerstvo dále uvedlo, že 460 lidí zemřelo v důsledku podvýživy, z toho 182 od srpna, kdy byl v Gaze potvrzen hladomor. Netanjahu opakovaně popřel, že by v Gaze docházelo k hladovění, a trvá na tom, že Izrael usnadňuje doručování pomoci.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.