Třetí den nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě o plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze se koná za účasti klíčových amerických vyslanců a významných regionálních osobností. Jednání, která probíhají v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, mají potenciál rozhodnout o dalším pokroku v konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů Palestinců.
Mezi účastníky jednání jsou Trumpův vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner, který v Trumpově prvním funkčním období působil jako poradce pro Blízký východ. K nim se připojili katarský premiér šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání a šéf turecké rozvědky Ibrahim Kalin. Katarský premiér se rozhovorů účastní s cílem posunout kupředu plán příměří v Gaze a dohodu o propuštění rukojmích. Také turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že ho Trump nedávno požádal, aby přesvědčil Hamás k přijetí jeho plánu. Odpoledne má dorazit i izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, blízký spolupracovník premiéra Benjamina Netanjahua.
Vysoce postavený představitel Hamásu pro BBC prohlásil, že hnutí prokázalo „nutnou pozitivitu“ a předložilo seznam palestinských vězňů, jejichž propuštění požaduje výměnou za 48 rukojmích držených v Gaze, z nichž až 20 je stále naživu. Seznam obsahuje jména nejprominentnějších palestinských vězňů, jako jsou Marván Barghútí a Ahmad Saadat. Barghútí si od roku 2004 odpykává několik doživotních trestů za plánování útoků, zatímco Saadat, lídr Lidové fronty pro osvobození Palestiny, byl v roce 2008 odsouzen na 30 let za vedení „nelegální teroristické organizace“ a účast na atentátu na izraelského ministra v roce 2001.
Izraelská média citovala představitele, kteří vyjádřili „opatrný optimismus“, že rozhovory mohou vést k dohodě. Domnívají se, že Trumpův úspěch v zapojení Turecka „hrál klíčovou roli v přesvědčování Hamásu“. Donald Trump ve Washingtonu rovněž vyjádřil pozitivní tón, když řekl: „Existuje reálná šance, že bychom mohli něco udělat.“ Dodal, že USA udělají „vše pro to, aby se každý dohodou řídil“, a mluvil o možnosti míru na Blízkém východě, která by přesahovala situaci v Gaze.
Navzdory pozitivním signálům Palestinský představitel obeznámený s jednáními uvedl, že mezi Hamásem a Izraelem panují „hluboké neshody“ v interpretaci Trumpova 20bodového mírového plánu. Neshody se týkají téměř všech z pěti klíčových projednávaných bodů: trvalé příměří, výměna rukojmích za palestinské vězně a zadržované, stažení izraelských sil z Gazy, doručení humanitární pomoci a poválečná správa území.
Chálil al-Hajja, hlavní vyjednavač Hamásu, uvedl, že hnutí přišlo s cílem „vážných a odpovědných jednání“ a je připraveno dosáhnout dohody, ale potřebuje „reálné záruky“ od Trumpa a mezinárodního společenství, že válka skončí a neobnoví se. Předseda vlády Benjamin Netanjahu v prohlášení k druhému výročí útoku Hamásu ze 7. října 2023 o rozhovorech v Šarm aš-Šajchu nemluvil, ale řekl Izraelcům, že prožívají „dobu osudových rozhodnutí“. Zopakoval, že Izrael bude „nadále jednat, dokud nedosáhne všech válečných cílů: návratu všech rukojmích, zničení režimu Hamásu a zajištění, že Gaza již nebude pro Izrael hrozbou.“
Válka začala v reakci na útok Hamásu ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci zabili přibližně 1 200 lidí a unesli 251 rukojmích. Podle Ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je řízeno Hamásem, bylo od té doby izraelskými vojenskými operacemi zabito nejméně 67 173 osob, včetně 20 179 dětí. Toto ministerstvo dále uvedlo, že 460 lidí zemřelo v důsledku podvýživy, z toho 182 od srpna, kdy byl v Gaze potvrzen hladomor. Netanjahu opakovaně popřel, že by v Gaze docházelo k hladovění, a trvá na tom, že Izrael usnadňuje doručování pomoci.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.