Třetí den nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě o plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze se koná za účasti klíčových amerických vyslanců a významných regionálních osobností. Jednání, která probíhají v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, mají potenciál rozhodnout o dalším pokroku v konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů Palestinců.
Mezi účastníky jednání jsou Trumpův vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner, který v Trumpově prvním funkčním období působil jako poradce pro Blízký východ. K nim se připojili katarský premiér šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání a šéf turecké rozvědky Ibrahim Kalin. Katarský premiér se rozhovorů účastní s cílem posunout kupředu plán příměří v Gaze a dohodu o propuštění rukojmích. Také turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že ho Trump nedávno požádal, aby přesvědčil Hamás k přijetí jeho plánu. Odpoledne má dorazit i izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, blízký spolupracovník premiéra Benjamina Netanjahua.
Vysoce postavený představitel Hamásu pro BBC prohlásil, že hnutí prokázalo „nutnou pozitivitu“ a předložilo seznam palestinských vězňů, jejichž propuštění požaduje výměnou za 48 rukojmích držených v Gaze, z nichž až 20 je stále naživu. Seznam obsahuje jména nejprominentnějších palestinských vězňů, jako jsou Marván Barghútí a Ahmad Saadat. Barghútí si od roku 2004 odpykává několik doživotních trestů za plánování útoků, zatímco Saadat, lídr Lidové fronty pro osvobození Palestiny, byl v roce 2008 odsouzen na 30 let za vedení „nelegální teroristické organizace“ a účast na atentátu na izraelského ministra v roce 2001.
Izraelská média citovala představitele, kteří vyjádřili „opatrný optimismus“, že rozhovory mohou vést k dohodě. Domnívají se, že Trumpův úspěch v zapojení Turecka „hrál klíčovou roli v přesvědčování Hamásu“. Donald Trump ve Washingtonu rovněž vyjádřil pozitivní tón, když řekl: „Existuje reálná šance, že bychom mohli něco udělat.“ Dodal, že USA udělají „vše pro to, aby se každý dohodou řídil“, a mluvil o možnosti míru na Blízkém východě, která by přesahovala situaci v Gaze.
Navzdory pozitivním signálům Palestinský představitel obeznámený s jednáními uvedl, že mezi Hamásem a Izraelem panují „hluboké neshody“ v interpretaci Trumpova 20bodového mírového plánu. Neshody se týkají téměř všech z pěti klíčových projednávaných bodů: trvalé příměří, výměna rukojmích za palestinské vězně a zadržované, stažení izraelských sil z Gazy, doručení humanitární pomoci a poválečná správa území.
Chálil al-Hajja, hlavní vyjednavač Hamásu, uvedl, že hnutí přišlo s cílem „vážných a odpovědných jednání“ a je připraveno dosáhnout dohody, ale potřebuje „reálné záruky“ od Trumpa a mezinárodního společenství, že válka skončí a neobnoví se. Předseda vlády Benjamin Netanjahu v prohlášení k druhému výročí útoku Hamásu ze 7. října 2023 o rozhovorech v Šarm aš-Šajchu nemluvil, ale řekl Izraelcům, že prožívají „dobu osudových rozhodnutí“. Zopakoval, že Izrael bude „nadále jednat, dokud nedosáhne všech válečných cílů: návratu všech rukojmích, zničení režimu Hamásu a zajištění, že Gaza již nebude pro Izrael hrozbou.“
Válka začala v reakci na útok Hamásu ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci zabili přibližně 1 200 lidí a unesli 251 rukojmích. Podle Ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je řízeno Hamásem, bylo od té doby izraelskými vojenskými operacemi zabito nejméně 67 173 osob, včetně 20 179 dětí. Toto ministerstvo dále uvedlo, že 460 lidí zemřelo v důsledku podvýživy, z toho 182 od srpna, kdy byl v Gaze potvrzen hladomor. Netanjahu opakovaně popřel, že by v Gaze docházelo k hladovění, a trvá na tom, že Izrael usnadňuje doručování pomoci.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.