Třetí den nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě o plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze se koná za účasti klíčových amerických vyslanců a významných regionálních osobností. Jednání, která probíhají v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, mají potenciál rozhodnout o dalším pokroku v konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů Palestinců.
Mezi účastníky jednání jsou Trumpův vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner, který v Trumpově prvním funkčním období působil jako poradce pro Blízký východ. K nim se připojili katarský premiér šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání a šéf turecké rozvědky Ibrahim Kalin. Katarský premiér se rozhovorů účastní s cílem posunout kupředu plán příměří v Gaze a dohodu o propuštění rukojmích. Také turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že ho Trump nedávno požádal, aby přesvědčil Hamás k přijetí jeho plánu. Odpoledne má dorazit i izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, blízký spolupracovník premiéra Benjamina Netanjahua.
Vysoce postavený představitel Hamásu pro BBC prohlásil, že hnutí prokázalo „nutnou pozitivitu“ a předložilo seznam palestinských vězňů, jejichž propuštění požaduje výměnou za 48 rukojmích držených v Gaze, z nichž až 20 je stále naživu. Seznam obsahuje jména nejprominentnějších palestinských vězňů, jako jsou Marván Barghútí a Ahmad Saadat. Barghútí si od roku 2004 odpykává několik doživotních trestů za plánování útoků, zatímco Saadat, lídr Lidové fronty pro osvobození Palestiny, byl v roce 2008 odsouzen na 30 let za vedení „nelegální teroristické organizace“ a účast na atentátu na izraelského ministra v roce 2001.
Izraelská média citovala představitele, kteří vyjádřili „opatrný optimismus“, že rozhovory mohou vést k dohodě. Domnívají se, že Trumpův úspěch v zapojení Turecka „hrál klíčovou roli v přesvědčování Hamásu“. Donald Trump ve Washingtonu rovněž vyjádřil pozitivní tón, když řekl: „Existuje reálná šance, že bychom mohli něco udělat.“ Dodal, že USA udělají „vše pro to, aby se každý dohodou řídil“, a mluvil o možnosti míru na Blízkém východě, která by přesahovala situaci v Gaze.
Navzdory pozitivním signálům Palestinský představitel obeznámený s jednáními uvedl, že mezi Hamásem a Izraelem panují „hluboké neshody“ v interpretaci Trumpova 20bodového mírového plánu. Neshody se týkají téměř všech z pěti klíčových projednávaných bodů: trvalé příměří, výměna rukojmích za palestinské vězně a zadržované, stažení izraelských sil z Gazy, doručení humanitární pomoci a poválečná správa území.
Chálil al-Hajja, hlavní vyjednavač Hamásu, uvedl, že hnutí přišlo s cílem „vážných a odpovědných jednání“ a je připraveno dosáhnout dohody, ale potřebuje „reálné záruky“ od Trumpa a mezinárodního společenství, že válka skončí a neobnoví se. Předseda vlády Benjamin Netanjahu v prohlášení k druhému výročí útoku Hamásu ze 7. října 2023 o rozhovorech v Šarm aš-Šajchu nemluvil, ale řekl Izraelcům, že prožívají „dobu osudových rozhodnutí“. Zopakoval, že Izrael bude „nadále jednat, dokud nedosáhne všech válečných cílů: návratu všech rukojmích, zničení režimu Hamásu a zajištění, že Gaza již nebude pro Izrael hrozbou.“
Válka začala v reakci na útok Hamásu ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci zabili přibližně 1 200 lidí a unesli 251 rukojmích. Podle Ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je řízeno Hamásem, bylo od té doby izraelskými vojenskými operacemi zabito nejméně 67 173 osob, včetně 20 179 dětí. Toto ministerstvo dále uvedlo, že 460 lidí zemřelo v důsledku podvýživy, z toho 182 od srpna, kdy byl v Gaze potvrzen hladomor. Netanjahu opakovaně popřel, že by v Gaze docházelo k hladovění, a trvá na tom, že Izrael usnadňuje doručování pomoci.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.