Třetí den nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě o plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze se koná za účasti klíčových amerických vyslanců a významných regionálních osobností. Jednání, která probíhají v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, mají potenciál rozhodnout o dalším pokroku v konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů Palestinců.
Mezi účastníky jednání jsou Trumpův vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner, který v Trumpově prvním funkčním období působil jako poradce pro Blízký východ. K nim se připojili katarský premiér šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání a šéf turecké rozvědky Ibrahim Kalin. Katarský premiér se rozhovorů účastní s cílem posunout kupředu plán příměří v Gaze a dohodu o propuštění rukojmích. Také turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že ho Trump nedávno požádal, aby přesvědčil Hamás k přijetí jeho plánu. Odpoledne má dorazit i izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, blízký spolupracovník premiéra Benjamina Netanjahua.
Vysoce postavený představitel Hamásu pro BBC prohlásil, že hnutí prokázalo „nutnou pozitivitu“ a předložilo seznam palestinských vězňů, jejichž propuštění požaduje výměnou za 48 rukojmích držených v Gaze, z nichž až 20 je stále naživu. Seznam obsahuje jména nejprominentnějších palestinských vězňů, jako jsou Marván Barghútí a Ahmad Saadat. Barghútí si od roku 2004 odpykává několik doživotních trestů za plánování útoků, zatímco Saadat, lídr Lidové fronty pro osvobození Palestiny, byl v roce 2008 odsouzen na 30 let za vedení „nelegální teroristické organizace“ a účast na atentátu na izraelského ministra v roce 2001.
Izraelská média citovala představitele, kteří vyjádřili „opatrný optimismus“, že rozhovory mohou vést k dohodě. Domnívají se, že Trumpův úspěch v zapojení Turecka „hrál klíčovou roli v přesvědčování Hamásu“. Donald Trump ve Washingtonu rovněž vyjádřil pozitivní tón, když řekl: „Existuje reálná šance, že bychom mohli něco udělat.“ Dodal, že USA udělají „vše pro to, aby se každý dohodou řídil“, a mluvil o možnosti míru na Blízkém východě, která by přesahovala situaci v Gaze.
Navzdory pozitivním signálům Palestinský představitel obeznámený s jednáními uvedl, že mezi Hamásem a Izraelem panují „hluboké neshody“ v interpretaci Trumpova 20bodového mírového plánu. Neshody se týkají téměř všech z pěti klíčových projednávaných bodů: trvalé příměří, výměna rukojmích za palestinské vězně a zadržované, stažení izraelských sil z Gazy, doručení humanitární pomoci a poválečná správa území.
Chálil al-Hajja, hlavní vyjednavač Hamásu, uvedl, že hnutí přišlo s cílem „vážných a odpovědných jednání“ a je připraveno dosáhnout dohody, ale potřebuje „reálné záruky“ od Trumpa a mezinárodního společenství, že válka skončí a neobnoví se. Předseda vlády Benjamin Netanjahu v prohlášení k druhému výročí útoku Hamásu ze 7. října 2023 o rozhovorech v Šarm aš-Šajchu nemluvil, ale řekl Izraelcům, že prožívají „dobu osudových rozhodnutí“. Zopakoval, že Izrael bude „nadále jednat, dokud nedosáhne všech válečných cílů: návratu všech rukojmích, zničení režimu Hamásu a zajištění, že Gaza již nebude pro Izrael hrozbou.“
Válka začala v reakci na útok Hamásu ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci zabili přibližně 1 200 lidí a unesli 251 rukojmích. Podle Ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je řízeno Hamásem, bylo od té doby izraelskými vojenskými operacemi zabito nejméně 67 173 osob, včetně 20 179 dětí. Toto ministerstvo dále uvedlo, že 460 lidí zemřelo v důsledku podvýživy, z toho 182 od srpna, kdy byl v Gaze potvrzen hladomor. Netanjahu opakovaně popřel, že by v Gaze docházelo k hladovění, a trvá na tom, že Izrael usnadňuje doručování pomoci.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.