Velcí světoví těžaři ropy se dnes dohodli na dalším navýšení těžby. Bude platit od června. Řidičům v Česku tak dále zlevní pohonné hmoty, které jsou už nyní na několikaletých minimech. V poměru k průměrné mzdě v ČR tak letošní letní vrcholná motoristická sezóna bude nejlevnější minimálně od roku 2021, kdy se ještě ovšem v cenách pohonných hmot odrážela nižší poptávka, způsobená pandemickými restrikcemi logistiky, obchodu či turistického ruchu.
Uskupení OPEC+, které zahrnuje členské státy kartelu OPEC a některé nečlenské země v čele s Ruskem, se dnes podle agentury Bloomberg dohodlo na navýšení těžby ropy o 411 000 barelů denně, jež bude platit od letošního června. Uskupení přitom navýšilo těžbu už nyní v květnu. Tento krok zásadně přispívá právě k tomu, že ceny paliv v Česku jsou na několikaletých minimech. Benzín je nejlevnější od podzimu 2021. Pro naftu by platilo to samé, pokud by tedy nedošlo k přechodnému snížení spotřební daně z ní v letech 2022 až 2023, v důsledku dopadů ruského vpádu na Ukrajinu.
K navýšení těžby zemí OPEC+ dochází ze dvou klíčových důvodů.
Tím prvním, „oficiálním“, je rostoucí nespokojenost uskupení OPEC+ s chováním jeho dvou členů, Kazachstánu a Iráku. Ti nerespektovali minulé dohody o omezení těžby, těžili nad dojednaný limit, takže se vezli jako černí pasažéři – inkasovali cenu navýšenou vlastní neukázněností, překračováním limitů těžby. A zároveň ještě tyli i z ukázněnosti ostatních těžařských zemí, které limity naopak dodržovaly, čímž navyšovali světovou cenu ropy. Kazachstán a Irák tak prodávaly vyšší objem za vyšší cenu. Ostatní těžaři se nyní snaží uvolněním limitů obě země „vykoupat ve vlastní šťávě“.
Druhým zásadním důvodem v pozadí šokového navyšování těžby se zdá být tlak americké administrativy. Prezident USA Donald Trump, jenž tento měsíc navštíví Blízký východ, opakovaně kartel OPEC vyzývá, ať zajistí nižší ceny paliv. Ty pomohou i Spojeným státům tlumit své domácí inflační tlaky. Rijád, který má v uskupení OPEC+ stěžejní slovo, se tedy může snažit si Trumpa naklonit a získat jej více na svoji stranu v době, kdy americký prezident vyjednává o možné nové jaderné dohodě s Íránem, tedy s blízkovýchodním arcirivalem Saúdské Arábie.
Světová cena ropy se v pátek pohybovala poblíž svého čtyřletého minima. Kromě navýšené těžby, tedy vyšší nabídky, ji zlevňuje také slábnoucí poptávka. Největší světový dovozce ropy, Čína, se totiž potýká s dopadem Trumpových mimořádně vysokých cel, které mohou podvázat výkon čínské ekonomiky, a tedy i její poptávku po ropě.
Nízké ceny ropy, které vítají řidiči v Česku i mnohde jinde ve světě, nehrají do karet Rusku. Z hlediska financování své válečné mašinerie by uvítalo mnohem vyšší ceny. Moskva však evidentně stále vsází na to, že by jí Trumpova administrativa mohla zajistit alespoň určitou úlevu od tvrdých sankcí, včetně těch na ropný vývoz, jimž čelí. Takže Rusko kroky zjevně iniciované Saúdskou Arábie, nahrávající ovšem i Trumpovi, nijak viditelně nekritizuje a vyhraněnějších stanovisek se zatím zdržuje.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.