Velcí světoví těžaři ropy se dnes dohodli na dalším navýšení těžby. Bude platit od června. Řidičům v Česku tak dále zlevní pohonné hmoty, které jsou už nyní na několikaletých minimech. V poměru k průměrné mzdě v ČR tak letošní letní vrcholná motoristická sezóna bude nejlevnější minimálně od roku 2021, kdy se ještě ovšem v cenách pohonných hmot odrážela nižší poptávka, způsobená pandemickými restrikcemi logistiky, obchodu či turistického ruchu.
Uskupení OPEC+, které zahrnuje členské státy kartelu OPEC a některé nečlenské země v čele s Ruskem, se dnes podle agentury Bloomberg dohodlo na navýšení těžby ropy o 411 000 barelů denně, jež bude platit od letošního června. Uskupení přitom navýšilo těžbu už nyní v květnu. Tento krok zásadně přispívá právě k tomu, že ceny paliv v Česku jsou na několikaletých minimech. Benzín je nejlevnější od podzimu 2021. Pro naftu by platilo to samé, pokud by tedy nedošlo k přechodnému snížení spotřební daně z ní v letech 2022 až 2023, v důsledku dopadů ruského vpádu na Ukrajinu.
K navýšení těžby zemí OPEC+ dochází ze dvou klíčových důvodů.
Tím prvním, „oficiálním“, je rostoucí nespokojenost uskupení OPEC+ s chováním jeho dvou členů, Kazachstánu a Iráku. Ti nerespektovali minulé dohody o omezení těžby, těžili nad dojednaný limit, takže se vezli jako černí pasažéři – inkasovali cenu navýšenou vlastní neukázněností, překračováním limitů těžby. A zároveň ještě tyli i z ukázněnosti ostatních těžařských zemí, které limity naopak dodržovaly, čímž navyšovali světovou cenu ropy. Kazachstán a Irák tak prodávaly vyšší objem za vyšší cenu. Ostatní těžaři se nyní snaží uvolněním limitů obě země „vykoupat ve vlastní šťávě“.
Druhým zásadním důvodem v pozadí šokového navyšování těžby se zdá být tlak americké administrativy. Prezident USA Donald Trump, jenž tento měsíc navštíví Blízký východ, opakovaně kartel OPEC vyzývá, ať zajistí nižší ceny paliv. Ty pomohou i Spojeným státům tlumit své domácí inflační tlaky. Rijád, který má v uskupení OPEC+ stěžejní slovo, se tedy může snažit si Trumpa naklonit a získat jej více na svoji stranu v době, kdy americký prezident vyjednává o možné nové jaderné dohodě s Íránem, tedy s blízkovýchodním arcirivalem Saúdské Arábie.
Světová cena ropy se v pátek pohybovala poblíž svého čtyřletého minima. Kromě navýšené těžby, tedy vyšší nabídky, ji zlevňuje také slábnoucí poptávka. Největší světový dovozce ropy, Čína, se totiž potýká s dopadem Trumpových mimořádně vysokých cel, které mohou podvázat výkon čínské ekonomiky, a tedy i její poptávku po ropě.
Nízké ceny ropy, které vítají řidiči v Česku i mnohde jinde ve světě, nehrají do karet Rusku. Z hlediska financování své válečné mašinerie by uvítalo mnohem vyšší ceny. Moskva však evidentně stále vsází na to, že by jí Trumpova administrativa mohla zajistit alespoň určitou úlevu od tvrdých sankcí, včetně těch na ropný vývoz, jimž čelí. Takže Rusko kroky zjevně iniciované Saúdskou Arábie, nahrávající ovšem i Trumpovi, nijak viditelně nekritizuje a vyhraněnějších stanovisek se zatím zdržuje.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.