Velcí světoví těžaři ropy se dnes dohodli na dalším navýšení těžby. Bude platit od června. Řidičům v Česku tak dále zlevní pohonné hmoty, které jsou už nyní na několikaletých minimech. V poměru k průměrné mzdě v ČR tak letošní letní vrcholná motoristická sezóna bude nejlevnější minimálně od roku 2021, kdy se ještě ovšem v cenách pohonných hmot odrážela nižší poptávka, způsobená pandemickými restrikcemi logistiky, obchodu či turistického ruchu.
Uskupení OPEC+, které zahrnuje členské státy kartelu OPEC a některé nečlenské země v čele s Ruskem, se dnes podle agentury Bloomberg dohodlo na navýšení těžby ropy o 411 000 barelů denně, jež bude platit od letošního června. Uskupení přitom navýšilo těžbu už nyní v květnu. Tento krok zásadně přispívá právě k tomu, že ceny paliv v Česku jsou na několikaletých minimech. Benzín je nejlevnější od podzimu 2021. Pro naftu by platilo to samé, pokud by tedy nedošlo k přechodnému snížení spotřební daně z ní v letech 2022 až 2023, v důsledku dopadů ruského vpádu na Ukrajinu.
K navýšení těžby zemí OPEC+ dochází ze dvou klíčových důvodů.
Tím prvním, „oficiálním“, je rostoucí nespokojenost uskupení OPEC+ s chováním jeho dvou členů, Kazachstánu a Iráku. Ti nerespektovali minulé dohody o omezení těžby, těžili nad dojednaný limit, takže se vezli jako černí pasažéři – inkasovali cenu navýšenou vlastní neukázněností, překračováním limitů těžby. A zároveň ještě tyli i z ukázněnosti ostatních těžařských zemí, které limity naopak dodržovaly, čímž navyšovali světovou cenu ropy. Kazachstán a Irák tak prodávaly vyšší objem za vyšší cenu. Ostatní těžaři se nyní snaží uvolněním limitů obě země „vykoupat ve vlastní šťávě“.
Druhým zásadním důvodem v pozadí šokového navyšování těžby se zdá být tlak americké administrativy. Prezident USA Donald Trump, jenž tento měsíc navštíví Blízký východ, opakovaně kartel OPEC vyzývá, ať zajistí nižší ceny paliv. Ty pomohou i Spojeným státům tlumit své domácí inflační tlaky. Rijád, který má v uskupení OPEC+ stěžejní slovo, se tedy může snažit si Trumpa naklonit a získat jej více na svoji stranu v době, kdy americký prezident vyjednává o možné nové jaderné dohodě s Íránem, tedy s blízkovýchodním arcirivalem Saúdské Arábie.
Světová cena ropy se v pátek pohybovala poblíž svého čtyřletého minima. Kromě navýšené těžby, tedy vyšší nabídky, ji zlevňuje také slábnoucí poptávka. Největší světový dovozce ropy, Čína, se totiž potýká s dopadem Trumpových mimořádně vysokých cel, které mohou podvázat výkon čínské ekonomiky, a tedy i její poptávku po ropě.
Nízké ceny ropy, které vítají řidiči v Česku i mnohde jinde ve světě, nehrají do karet Rusku. Z hlediska financování své válečné mašinerie by uvítalo mnohem vyšší ceny. Moskva však evidentně stále vsází na to, že by jí Trumpova administrativa mohla zajistit alespoň určitou úlevu od tvrdých sankcí, včetně těch na ropný vývoz, jimž čelí. Takže Rusko kroky zjevně iniciované Saúdskou Arábie, nahrávající ovšem i Trumpovi, nijak viditelně nekritizuje a vyhraněnějších stanovisek se zatím zdržuje.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.