Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Kdykoli se dlouholetý vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov na delší dobu vytratí z veřejného prostoru, okamžitě se rozjíždí spekulace o jeho zdravotním stavu a schopnosti dál vést republiku. Nedávná výzva náměstka ministra informací Čečenska, aby se lidé „modlili za Ramzana“, byla mnohými vyložena jako nenápadná narážka na Kadyrovovo zhoršující se zdraví.
Sám vůdce však dál veřejně zmiňuje možnost, že rezignuje – přestože podobné výroky v minulosti nikdy nevedly k tomu, že by se skutečně stáhl z funkce. Redakce Kavkaz.Realii rozebrala, proč Kadyrov téma své možné rezignace opakovaně otevírá, přestože zůstává pevně usazený ve funkci. Server Meduza přinesl zkrácený překlad jejich zjištění.
V květnu 2025 Kadyrov překvapil veřejnost výrokem, že by rád odešel z funkce. Zároveň ale zdůraznil, že konečné rozhodnutí je na „vrchním veliteli ozbrojených sil“ – tedy Vladimiru Putinovi – a že jako „muž rozkazu“ může jen navrhnout nebo požádat o uvolnění.
Jeho komentář přišel krátce poté, co Novaja Gazeta Europe zveřejnila investigaci, podle níž jeho zhoršující se zdravotní stav „urychlil scénář předání moci v Čečensku“. Po vlně spekulací Kadyrov tvrdil, že jeho slova byla špatně pochopena, a oznámil chystané jednání s Putinem v Moskvě. Mnozí to vnímali jako neobratnou provokaci z Grozného – jenže těsně před setkáním znovu zopakoval, že čeká na Putinovo rozhodnutí ohledně své případné rezignace.
Návštěva v Moskvě 7. května byla oficiálně prezentována jako pracovní jednání o situaci na Ukrajině. Na oficiálních záběrech je ale Kadyrov viditelně nervózní – čte z předem připraveného prohlášení vytištěného velkým písmem, třesou se mu ruce a hlas se mu láme. Po jednání uvedl, že mu Putin rezignaci zamítl.
„Vladimir, reagujíc na spekulace na internetu, citoval slavná slova Marka Twaina: ‚Zprávy o mé smrti jsou silně přehnané.‘ Dodal, že nás čeká ještě hodně práce. A já plním rozkazy vrchního velitele,“ napsal poté Kadyrov.
Setkání tak skončilo stejně jako všechna předchozí – beze změny. Podle Kavkaz.Realii už Kadyrov veřejně zmínil možnost rezignace nejméně šestkrát od roku 2015. Naposledy v září 2022, kdy prohlásil, že „přesluhuje“ a zaslouží si „neomezenou dovolenou“.
Podle lékaře z jedné kliniky v Grozném, který mluvil s reportéry pod podmínkou anonymity, je Kadyrov ve výrazně horší kondici než ještě před rokem. Dříve podsaditý muž nyní působí bledě a pohuble. Lidé se mu už nevrhají do náruče, místo toho ho zdraví zdrženlivě a z povzdálí. Podle lékaře může jít o nemoc v oblasti mezi hrudníkem a břichem.
Jeho veřejná přítomnost se výrazně zredukovala. Objevuje se jen na inspekcích stavenišť, kde sedí na místě spolujezdce a pronese pár slov. Pryč jsou doby, kdy zápasil s MMA zápasníky nebo se účastnil náboženských slavností.
Podle jednoho zdroje z Čečenska, který také hovořil anonymně, Kadyrov mimo kamery používá berle a soukromě se nechává vyšetřovat evropskými lékaři, které si zve do Dubaje. Údajně už začal připravovat okolí na možnost, že po něm převezme moc jeho nejstarší syn Achmat. Přesto však nedávná okázalá svatba a rychlý kariérní růst jeho teprve sedmnáctiletého syna Adama vyvolaly spekulace, že právě on může být plánovaným nástupcem.
Podle politologa z čečenské univerzity jsou opakované náznaky rezignace ze strany Kadyrova ve skutečnosti formou demonstrace loajality vůči Putinovi. Tímto způsobem dává najevo, že přijme jakékoli rozhodnutí svého „pána“ bez odporu.
„Tato absolutní osobní loajalita je jedním z hlavních důvodů, proč Kadyrov i přes svůj zdravotní stav stále zůstává ve funkci,“ vysvětlil odborník. Jeho přítomnost totiž zajišťuje zachování pořádku v Čečensku, který Putin potřebuje. Dokud Kadyrov formálně vede republiku, nikdo se neodváží zpochybňovat autoritu Moskvy nebo jí překážet v realizaci jejích plánů.
Podle Marata Iljasova, hostujícího vědce z George Washington University, je časté mluvení o odchodu běžným nástrojem autoritářských vůdců. „Je to způsob, jak ukázat, že jsou nenahraditelní,“ říká.
Kadyrov tak dává najevo, že je nepostradatelný – jak pro řízení Čečenska, tak pro celkovou stabilitu ruského vedení. „Nejde o hrozbu, ale o signál: Pokud si mě nevážíte, tak odejdu – a tím vyvolává debatu o své důležitosti,“ vysvětluje Iljasov. Podle něj Kadyrov dobře ví, že autoritářští vládci nejsou nezastupitelní – a snaží se svou hodnotu neustále připomínat.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.