Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Kdykoli se dlouholetý vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov na delší dobu vytratí z veřejného prostoru, okamžitě se rozjíždí spekulace o jeho zdravotním stavu a schopnosti dál vést republiku. Nedávná výzva náměstka ministra informací Čečenska, aby se lidé „modlili za Ramzana“, byla mnohými vyložena jako nenápadná narážka na Kadyrovovo zhoršující se zdraví.
Sám vůdce však dál veřejně zmiňuje možnost, že rezignuje – přestože podobné výroky v minulosti nikdy nevedly k tomu, že by se skutečně stáhl z funkce. Redakce Kavkaz.Realii rozebrala, proč Kadyrov téma své možné rezignace opakovaně otevírá, přestože zůstává pevně usazený ve funkci. Server Meduza přinesl zkrácený překlad jejich zjištění.
V květnu 2025 Kadyrov překvapil veřejnost výrokem, že by rád odešel z funkce. Zároveň ale zdůraznil, že konečné rozhodnutí je na „vrchním veliteli ozbrojených sil“ – tedy Vladimiru Putinovi – a že jako „muž rozkazu“ může jen navrhnout nebo požádat o uvolnění.
Jeho komentář přišel krátce poté, co Novaja Gazeta Europe zveřejnila investigaci, podle níž jeho zhoršující se zdravotní stav „urychlil scénář předání moci v Čečensku“. Po vlně spekulací Kadyrov tvrdil, že jeho slova byla špatně pochopena, a oznámil chystané jednání s Putinem v Moskvě. Mnozí to vnímali jako neobratnou provokaci z Grozného – jenže těsně před setkáním znovu zopakoval, že čeká na Putinovo rozhodnutí ohledně své případné rezignace.
Návštěva v Moskvě 7. května byla oficiálně prezentována jako pracovní jednání o situaci na Ukrajině. Na oficiálních záběrech je ale Kadyrov viditelně nervózní – čte z předem připraveného prohlášení vytištěného velkým písmem, třesou se mu ruce a hlas se mu láme. Po jednání uvedl, že mu Putin rezignaci zamítl.
„Vladimir, reagujíc na spekulace na internetu, citoval slavná slova Marka Twaina: ‚Zprávy o mé smrti jsou silně přehnané.‘ Dodal, že nás čeká ještě hodně práce. A já plním rozkazy vrchního velitele,“ napsal poté Kadyrov.
Setkání tak skončilo stejně jako všechna předchozí – beze změny. Podle Kavkaz.Realii už Kadyrov veřejně zmínil možnost rezignace nejméně šestkrát od roku 2015. Naposledy v září 2022, kdy prohlásil, že „přesluhuje“ a zaslouží si „neomezenou dovolenou“.
Podle lékaře z jedné kliniky v Grozném, který mluvil s reportéry pod podmínkou anonymity, je Kadyrov ve výrazně horší kondici než ještě před rokem. Dříve podsaditý muž nyní působí bledě a pohuble. Lidé se mu už nevrhají do náruče, místo toho ho zdraví zdrženlivě a z povzdálí. Podle lékaře může jít o nemoc v oblasti mezi hrudníkem a břichem.
Jeho veřejná přítomnost se výrazně zredukovala. Objevuje se jen na inspekcích stavenišť, kde sedí na místě spolujezdce a pronese pár slov. Pryč jsou doby, kdy zápasil s MMA zápasníky nebo se účastnil náboženských slavností.
Podle jednoho zdroje z Čečenska, který také hovořil anonymně, Kadyrov mimo kamery používá berle a soukromě se nechává vyšetřovat evropskými lékaři, které si zve do Dubaje. Údajně už začal připravovat okolí na možnost, že po něm převezme moc jeho nejstarší syn Achmat. Přesto však nedávná okázalá svatba a rychlý kariérní růst jeho teprve sedmnáctiletého syna Adama vyvolaly spekulace, že právě on může být plánovaným nástupcem.
Podle politologa z čečenské univerzity jsou opakované náznaky rezignace ze strany Kadyrova ve skutečnosti formou demonstrace loajality vůči Putinovi. Tímto způsobem dává najevo, že přijme jakékoli rozhodnutí svého „pána“ bez odporu.
„Tato absolutní osobní loajalita je jedním z hlavních důvodů, proč Kadyrov i přes svůj zdravotní stav stále zůstává ve funkci,“ vysvětlil odborník. Jeho přítomnost totiž zajišťuje zachování pořádku v Čečensku, který Putin potřebuje. Dokud Kadyrov formálně vede republiku, nikdo se neodváží zpochybňovat autoritu Moskvy nebo jí překážet v realizaci jejích plánů.
Podle Marata Iljasova, hostujícího vědce z George Washington University, je časté mluvení o odchodu běžným nástrojem autoritářských vůdců. „Je to způsob, jak ukázat, že jsou nenahraditelní,“ říká.
Kadyrov tak dává najevo, že je nepostradatelný – jak pro řízení Čečenska, tak pro celkovou stabilitu ruského vedení. „Nejde o hrozbu, ale o signál: Pokud si mě nevážíte, tak odejdu – a tím vyvolává debatu o své důležitosti,“ vysvětluje Iljasov. Podle něj Kadyrov dobře ví, že autoritářští vládci nejsou nezastupitelní – a snaží se svou hodnotu neustále připomínat.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.