Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Kdykoli se dlouholetý vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov na delší dobu vytratí z veřejného prostoru, okamžitě se rozjíždí spekulace o jeho zdravotním stavu a schopnosti dál vést republiku. Nedávná výzva náměstka ministra informací Čečenska, aby se lidé „modlili za Ramzana“, byla mnohými vyložena jako nenápadná narážka na Kadyrovovo zhoršující se zdraví.
Sám vůdce však dál veřejně zmiňuje možnost, že rezignuje – přestože podobné výroky v minulosti nikdy nevedly k tomu, že by se skutečně stáhl z funkce. Redakce Kavkaz.Realii rozebrala, proč Kadyrov téma své možné rezignace opakovaně otevírá, přestože zůstává pevně usazený ve funkci. Server Meduza přinesl zkrácený překlad jejich zjištění.
V květnu 2025 Kadyrov překvapil veřejnost výrokem, že by rád odešel z funkce. Zároveň ale zdůraznil, že konečné rozhodnutí je na „vrchním veliteli ozbrojených sil“ – tedy Vladimiru Putinovi – a že jako „muž rozkazu“ může jen navrhnout nebo požádat o uvolnění.
Jeho komentář přišel krátce poté, co Novaja Gazeta Europe zveřejnila investigaci, podle níž jeho zhoršující se zdravotní stav „urychlil scénář předání moci v Čečensku“. Po vlně spekulací Kadyrov tvrdil, že jeho slova byla špatně pochopena, a oznámil chystané jednání s Putinem v Moskvě. Mnozí to vnímali jako neobratnou provokaci z Grozného – jenže těsně před setkáním znovu zopakoval, že čeká na Putinovo rozhodnutí ohledně své případné rezignace.
Návštěva v Moskvě 7. května byla oficiálně prezentována jako pracovní jednání o situaci na Ukrajině. Na oficiálních záběrech je ale Kadyrov viditelně nervózní – čte z předem připraveného prohlášení vytištěného velkým písmem, třesou se mu ruce a hlas se mu láme. Po jednání uvedl, že mu Putin rezignaci zamítl.
„Vladimir, reagujíc na spekulace na internetu, citoval slavná slova Marka Twaina: ‚Zprávy o mé smrti jsou silně přehnané.‘ Dodal, že nás čeká ještě hodně práce. A já plním rozkazy vrchního velitele,“ napsal poté Kadyrov.
Setkání tak skončilo stejně jako všechna předchozí – beze změny. Podle Kavkaz.Realii už Kadyrov veřejně zmínil možnost rezignace nejméně šestkrát od roku 2015. Naposledy v září 2022, kdy prohlásil, že „přesluhuje“ a zaslouží si „neomezenou dovolenou“.
Podle lékaře z jedné kliniky v Grozném, který mluvil s reportéry pod podmínkou anonymity, je Kadyrov ve výrazně horší kondici než ještě před rokem. Dříve podsaditý muž nyní působí bledě a pohuble. Lidé se mu už nevrhají do náruče, místo toho ho zdraví zdrženlivě a z povzdálí. Podle lékaře může jít o nemoc v oblasti mezi hrudníkem a břichem.
Jeho veřejná přítomnost se výrazně zredukovala. Objevuje se jen na inspekcích stavenišť, kde sedí na místě spolujezdce a pronese pár slov. Pryč jsou doby, kdy zápasil s MMA zápasníky nebo se účastnil náboženských slavností.
Podle jednoho zdroje z Čečenska, který také hovořil anonymně, Kadyrov mimo kamery používá berle a soukromě se nechává vyšetřovat evropskými lékaři, které si zve do Dubaje. Údajně už začal připravovat okolí na možnost, že po něm převezme moc jeho nejstarší syn Achmat. Přesto však nedávná okázalá svatba a rychlý kariérní růst jeho teprve sedmnáctiletého syna Adama vyvolaly spekulace, že právě on může být plánovaným nástupcem.
Podle politologa z čečenské univerzity jsou opakované náznaky rezignace ze strany Kadyrova ve skutečnosti formou demonstrace loajality vůči Putinovi. Tímto způsobem dává najevo, že přijme jakékoli rozhodnutí svého „pána“ bez odporu.
„Tato absolutní osobní loajalita je jedním z hlavních důvodů, proč Kadyrov i přes svůj zdravotní stav stále zůstává ve funkci,“ vysvětlil odborník. Jeho přítomnost totiž zajišťuje zachování pořádku v Čečensku, který Putin potřebuje. Dokud Kadyrov formálně vede republiku, nikdo se neodváží zpochybňovat autoritu Moskvy nebo jí překážet v realizaci jejích plánů.
Podle Marata Iljasova, hostujícího vědce z George Washington University, je časté mluvení o odchodu běžným nástrojem autoritářských vůdců. „Je to způsob, jak ukázat, že jsou nenahraditelní,“ říká.
Kadyrov tak dává najevo, že je nepostradatelný – jak pro řízení Čečenska, tak pro celkovou stabilitu ruského vedení. „Nejde o hrozbu, ale o signál: Pokud si mě nevážíte, tak odejdu – a tím vyvolává debatu o své důležitosti,“ vysvětluje Iljasov. Podle něj Kadyrov dobře ví, že autoritářští vládci nejsou nezastupitelní – a snaží se svou hodnotu neustále připomínat.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.