Americký prezident Donald Trump udělil Maďarsku výjimku ze sankcí kvůli pokračujícím nákupům ruské ropy a plynu po dobu jednoho roku. Informovala o tom BBC po návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě.
Trump během páteční Orbánovy návštěvy ve Washingtonu prohlásil, že výjimka pro Budapešť se zvažuje. "Je pro něj velmi těžké získat ropu a plyn z jiných oblastí," vysvětloval americký prezident, jehož pojí dlouholeté přátelství s maďarským premiérem. Orbán se ale zároveň snaží udržovat dobré vztahy i s Moskvou.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó po jednání na síti X napsal, že "Spojené státy udělily Maďarsku plnou a neomezenou výjimku ze sankcí na ropu a plyn". Podotkl, že rozhodnutí zaručí energetickou bezpečnost Maďarska. Zástupce Bílého domu nicméně potvrdil BBC, že jde o výjimku na jeden rok.
Britská stanice přesto mluví o velkém vítězství Orbána, který se dříve nechal slyšet, že sankce by zruinovaly maďarskou ekonomiku. V probíhající kampani před parlamentními volbami v dubnu příštího roku navíc slibuje voličům "levnou ruskou energii".
Předmětem páteční diskuze mezi státníky byla i pokračující válka na Ukrajině. Budapešť měla nedávno hostit jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem, které však šéf Bílého domu na poslední chvíli odvolal.
"Rozumí Putinovi a zná ho velmi dobře. Myslím, že Viktor cítí, že my tu válku ukončíme v ne tak vzdálené budoucnosti," řekl Trump v pátek. Orbán zase pronesl, že jen Američané a Maďaři opravdu chtějí mír na Ukrajině. "Všechny ostatní vlády preferují pokračování války, protože mnoho z nich si myslí, že Ukrajina může na frontě zvítězit, což je nepochopení situace," sdělil.
Americký prezident se následně svého hosta zeptal, zda by řekl, že Ukrajina nemůže vyhrát. "Víte, může se stát zázrak," odvětil předseda maďarské vlády.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.