Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se dnes rozloučila s vrcholnou politikou, když si její strana zvolila nové vedení. Spolustraníky i členy dalších stran končící vlády vyzvala, aby nadále poukazovali na všemožná nebezpečí.
Pekarová Adamová se už s předstihem rozhodla, že jako úřadující předsedkyně Sněmovny nebude obhajovat poslanecký mandát v říjnových volbách. Odsloužila po nich ještě několik týdnů jako předsedkyni TOP 09, ale dnes funkci definitivně předala nástupci, jímž se stal znovuzvolený poslanec Matěj Ondřej Havel.
Odcházející politička připomněla, že ve vedení strany byla 10 let. Šlo o životní kapitolu, která jí hodně dala profesně i osobně. "Karel Schwarzenberg říkával, že politik musí mít rád lidi. A měl pravdu. Bez toho politika ztrácí smysl. Setkávat se s lidmi, naslouchat jim a mluvit s nimi je to, co dává téhle práci opravdový význam," uvedla na sociální síti X.
TOP 09 se podle bývalé předsedkyně vždy uměla postavit na stranu slabších. "Nelžeme, neuhýbáme, říkáme věci tak, jak jsou. Nelakujeme realitu na růžovo," konstatovala. "Stojíme na straně Ukrajiny – nejen proto, že je to v našem zájmu, ale především proto, že je to správné a morální. Stojíme na straně dodržování pravidel a proto se musíme ozvat proti teroristům, kteří tato pravidla nikdy nectí – ať už se to děje v Izraeli nebo kdekoli jinde ve světě," pokračovala.
Někdejší šéfka Sněmovny zmínila, že strany končící vlády nevyhrály říjnové sněmovní volby. "Nesmí nás to ale paralyzovat. Demokracie potřebuje, abychom jasně pojmenovávali nebezpečí, které jí hrozí," zdůraznila.
Pekarová Adamová také poděkovala Petru Fialovi (ODS), Marianu Jurečkovi a Marku Výbornému (oba KDU-ČSL) za spolehlivou spolupráci v rámci koalice Spolu. "A především děkuji svému manželovi, který mi po všechna ta léta byl oporou a měl s mou prací nekonečnou trpělivost," napsala.
"TOP 09 pro mě vždy bude srdeční záležitostí. Neodcházím, jen předávám štafetu dál – s vděčností a vírou, že naše práce má smysl. Novému vedení přeji sílu, energii a odvahu. A jak říkával Karel Schwarzenberg: Tak jdeme do toho," dodala.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.