Na Ukrajině zemřeli při nočních ruských úderech ze vzduchu nejméně dva lidé. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci vyzval k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Stalo se tak den poté, co Spojené státy udělily výjimku Maďarsku, aby mohlo dále kupovat ruský plyn a ropu bez sankcí.
Rusové v noci zasáhli bytový dům v Dnipru, kde jeden člověk zemřel a dalších jedenáct osob utrpělo. Další oběť poslední vlny útoků je hlášena z Charkovské oblasti. Podle Zelenského útočila ruská armáda více než 450 drony a 45 raketami nejrůznějších typů.
Ukrajinský prezident vyzval k uvalení dalších sankcí na Moskvu, aby přišla o prostředky k vedení války. "Oceňujeme všechny kroky, které partneři udělali, ale ruské útoky ukazují, že tlak je třeba zesílit. Evropa musí udělat rozhodnutí ohledně zmrazených ruských aktiv, dalších sankcí a podpory a posílení ukrajinské obrany," napsal na sociální síti X.
Zelenskyj chce, aby reakcí na každý útok na ukrajinskou energetiku bylo zesílení sankcí vůči ruskému energetickému sektoru. "Ruská jaderná energetika zatím není pod sankcemi a ruský vojensko-průmyslový komplex stále získává západní mikroelektroniku," poznamenal s tím, že očekává rozhodnutí od Spojených států amerických, Evropy či skupiny G7.
Americký prezident Donald Trump přitom v pátek udělil Maďarsku výjimku ze sankcí kvůli pokračujícím nákupům ruské ropy a plynu po dobu jednoho roku. Informovala o tom BBC po návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě.
Trump během páteční Orbánovy návštěvy ve Washingtonu prohlásil, že výjimka pro Budapešť se zvažuje. "Je pro něj velmi těžké získat ropu a plyn z jiných oblastí," vysvětloval americký prezident, jehož pojí dlouholeté přátelství s maďarským premiérem. Orbán se ale zároveň snaží udržovat dobré vztahy i s Moskvou.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó po jednání na síti X napsal, že "Spojené státy udělily Maďarsku plnou a neomezenou výjimku ze sankcí na ropu a plyn". Podotkl, že rozhodnutí zaručí energetickou bezpečnost Maďarska. Zástupce Bílého domu nicméně potvrdil BBC, že jde o výjimku na jeden rok.
Britská stanice přesto mluví o velkém vítězství Orbána, který se dříve nechal slyšet, že sankce by zruinovaly maďarskou ekonomiku. V probíhající kampani před parlamentními volbami v dubnu příštího roku navíc slibuje voličům "levnou ruskou energii".
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.