Navzdory vážným dopadům, které má ruská invaze na Ukrajinu na domácí hospodářství, pokračuje Moskva v šíření propagandy, jež vykresluje ekonomickou situaci země jako stabilní. Podle nejnovější zprávy Stockholmského institutu pro ekonomiku transformace (SITE), která byla představena švédské ministryni financí Elisabeth Svantessonové, je však realita značně odlišná.
Zpráva navazuje na předchozí analýzu s názvem „Ruská ekonomika v mlze války“ z podzimu 2024 a upozorňuje na rostoucí náklady války, které výrazně převyšují oficiálně uváděná čísla. Mimo rozpočet probíhá masivní vojenské financování, které není transparentně vykazováno. To znamená, že skutečné výdaje i budoucí finanční závazky Ruska jsou podstatně vyšší, než se oficiálně uvádí.
Ministryně Svantessonová spolu s ředitelem SITE Torbjörnem Beckerem diskutovali o výsledcích studie na veřejném vystoupení, kde mimo jiné zaznělo, že ruský obranný průmysl se stal klíčovou součástí celé ekonomiky, a vojenské výdaje mají nyní přednost před civilními investicemi.
Další zjištění se týká dramatického poklesu příjmů z ropy, které tvoří hlavní zdroj ruského státního rozpočtu. Zpráva připisuje tento vývoj efektivitě sankcí uvalených EU a zeměmi G7, což potvrzují klesající exporty surovin. Zároveň prudce ubývá likvidních rezerv v ruském státním fondu – aktuálně činí méně než 3 % HDP.
„Musíme nadále jasně ukazovat, že ruská ekonomika není tak silná, jak tvrdí Putin. Rusko se snaží zpochybnit účinnost sankcí a oslabit tak podporu Ukrajině. Je nutné přitvrdit a dále omezovat finanční zdroje režimu,“ uvedla ministryně financí.
Přesto Kreml tvrdí, že má v konfliktu čas na své straně. Ekonomická realita však ukazuje jiný obraz – klesající příjmy, ubývající devizové rezervy a omezený přístup k zahraničnímu financování zvyšují zranitelnost ruského hospodářství. Zpráva navíc upozorňuje, že vláda uměle snižuje viditelné náklady války tím, že přiměla soukromé banky poskytovat výhodné úvěry vojenskému sektoru, což vede k nebezpečnému růstu úvěrové expanze.
„Mnohá hospodářská data jsou buď cenzurována, nebo vůbec nezveřejňována. Zjistit skutečnou výši inflace či veřejného dluhu je jako skládat puzzle bez všech dílků. Ale je zřejmé, že makroekonomické nerovnováhy v Rusku se od loňska prohloubily,“ dodal Becker.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.