Navzdory vážným dopadům, které má ruská invaze na Ukrajinu na domácí hospodářství, pokračuje Moskva v šíření propagandy, jež vykresluje ekonomickou situaci země jako stabilní. Podle nejnovější zprávy Stockholmského institutu pro ekonomiku transformace (SITE), která byla představena švédské ministryni financí Elisabeth Svantessonové, je však realita značně odlišná.
Zpráva navazuje na předchozí analýzu s názvem „Ruská ekonomika v mlze války“ z podzimu 2024 a upozorňuje na rostoucí náklady války, které výrazně převyšují oficiálně uváděná čísla. Mimo rozpočet probíhá masivní vojenské financování, které není transparentně vykazováno. To znamená, že skutečné výdaje i budoucí finanční závazky Ruska jsou podstatně vyšší, než se oficiálně uvádí.
Ministryně Svantessonová spolu s ředitelem SITE Torbjörnem Beckerem diskutovali o výsledcích studie na veřejném vystoupení, kde mimo jiné zaznělo, že ruský obranný průmysl se stal klíčovou součástí celé ekonomiky, a vojenské výdaje mají nyní přednost před civilními investicemi.
Další zjištění se týká dramatického poklesu příjmů z ropy, které tvoří hlavní zdroj ruského státního rozpočtu. Zpráva připisuje tento vývoj efektivitě sankcí uvalených EU a zeměmi G7, což potvrzují klesající exporty surovin. Zároveň prudce ubývá likvidních rezerv v ruském státním fondu – aktuálně činí méně než 3 % HDP.
„Musíme nadále jasně ukazovat, že ruská ekonomika není tak silná, jak tvrdí Putin. Rusko se snaží zpochybnit účinnost sankcí a oslabit tak podporu Ukrajině. Je nutné přitvrdit a dále omezovat finanční zdroje režimu,“ uvedla ministryně financí.
Přesto Kreml tvrdí, že má v konfliktu čas na své straně. Ekonomická realita však ukazuje jiný obraz – klesající příjmy, ubývající devizové rezervy a omezený přístup k zahraničnímu financování zvyšují zranitelnost ruského hospodářství. Zpráva navíc upozorňuje, že vláda uměle snižuje viditelné náklady války tím, že přiměla soukromé banky poskytovat výhodné úvěry vojenskému sektoru, což vede k nebezpečnému růstu úvěrové expanze.
„Mnohá hospodářská data jsou buď cenzurována, nebo vůbec nezveřejňována. Zjistit skutečnou výši inflace či veřejného dluhu je jako skládat puzzle bez všech dílků. Ale je zřejmé, že makroekonomické nerovnováhy v Rusku se od loňska prohloubily,“ dodal Becker.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.