Navzdory vážným dopadům, které má ruská invaze na Ukrajinu na domácí hospodářství, pokračuje Moskva v šíření propagandy, jež vykresluje ekonomickou situaci země jako stabilní. Podle nejnovější zprávy Stockholmského institutu pro ekonomiku transformace (SITE), která byla představena švédské ministryni financí Elisabeth Svantessonové, je však realita značně odlišná.
Zpráva navazuje na předchozí analýzu s názvem „Ruská ekonomika v mlze války“ z podzimu 2024 a upozorňuje na rostoucí náklady války, které výrazně převyšují oficiálně uváděná čísla. Mimo rozpočet probíhá masivní vojenské financování, které není transparentně vykazováno. To znamená, že skutečné výdaje i budoucí finanční závazky Ruska jsou podstatně vyšší, než se oficiálně uvádí.
Ministryně Svantessonová spolu s ředitelem SITE Torbjörnem Beckerem diskutovali o výsledcích studie na veřejném vystoupení, kde mimo jiné zaznělo, že ruský obranný průmysl se stal klíčovou součástí celé ekonomiky, a vojenské výdaje mají nyní přednost před civilními investicemi.
Další zjištění se týká dramatického poklesu příjmů z ropy, které tvoří hlavní zdroj ruského státního rozpočtu. Zpráva připisuje tento vývoj efektivitě sankcí uvalených EU a zeměmi G7, což potvrzují klesající exporty surovin. Zároveň prudce ubývá likvidních rezerv v ruském státním fondu – aktuálně činí méně než 3 % HDP.
„Musíme nadále jasně ukazovat, že ruská ekonomika není tak silná, jak tvrdí Putin. Rusko se snaží zpochybnit účinnost sankcí a oslabit tak podporu Ukrajině. Je nutné přitvrdit a dále omezovat finanční zdroje režimu,“ uvedla ministryně financí.
Přesto Kreml tvrdí, že má v konfliktu čas na své straně. Ekonomická realita však ukazuje jiný obraz – klesající příjmy, ubývající devizové rezervy a omezený přístup k zahraničnímu financování zvyšují zranitelnost ruského hospodářství. Zpráva navíc upozorňuje, že vláda uměle snižuje viditelné náklady války tím, že přiměla soukromé banky poskytovat výhodné úvěry vojenskému sektoru, což vede k nebezpečnému růstu úvěrové expanze.
„Mnohá hospodářská data jsou buď cenzurována, nebo vůbec nezveřejňována. Zjistit skutečnou výši inflace či veřejného dluhu je jako skládat puzzle bez všech dílků. Ale je zřejmé, že makroekonomické nerovnováhy v Rusku se od loňska prohloubily,“ dodal Becker.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.