Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
„Vzhledem k nedávným událostem si nemyslím, že by se vedení Běloruska odvážilo poskytnout agresorovi své území, aby ho využil jako základnu pro provedení útočné operace. Zároveň s takovou možností souhlasíme,“ uvedl Syrskyj.
Ukrajinská armáda zároveň v úterý podruhé zaútočila na středisko kosmické komunikace Dubna v Moskevské oblasti, které se nachází přibližně 500 kilometrů od ukrajinských hranic.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že toto satelitní centrum sloužilo ruským silám k průzkumu a koordinaci vojenských aktivit na Ukrajině. Kyjev kromě toho úspěšně zasáhl ropnou rafinérii v ruské Ufě, vzdálenou více než 1 300 kilometrů od frontové linie, a strategický podnik v Penzenské oblasti zaměřený na výrobu komponentů pro raketové zbraně.
Na frontě mezitím ruské jednotky čelí masivnímu nasazení dronů, kvůli čemuž se průměrná délka života ruského vojáka v některých oblastech snížila na 20 až 35 minut. Ruská strategie intenzivních pěchotních útoků vede v roce 2026 k průměrným měsíčním ztrátám kolem 30 000 mužů, přičemž podle odhadů připadá na jednoho padlého či zraněného Ukrajince až osm vyřazených ruských vojáků.
I přes zpomalení ruského postupu a úspěšné ukrajinské protiúdery však Kyjev stále čelí finančnímu deficitu v obraně, a proto ministr obrany Mychajlo Fedorov požádal Evropskou unii o nasměrování 6,6 miliardy eur z Evropského mírového nástroje na přímou vojenskou pomoc.
Možné eskalace napětí se obává také Polsko, kde speciální služby varovaly před hrozbou ruských sabotážních operací. Ty mají podle polského ministra pro speciální služby Tomasze Siemoniaka za cíl vyhrotit současné spory mezi Poláky a Ukrajinci.
Vztahy obou zemí totiž nedávno ochladly poté, co polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší státní vyznamenání kvůli sporům o pojmenování ukrajinské vojenské jednotky po povstalcích odpovědných za masakry Poláků během druhé světové války.
Siemoniak upozornil, že ruská informační válka využívající internetové boty v posledních týdnech zesílila a provokace zaměřené na ukrajinskou menšinu v Polsku jsou vysoce pravděpodobné.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.