Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
„Vzhledem k nedávným událostem si nemyslím, že by se vedení Běloruska odvážilo poskytnout agresorovi své území, aby ho využil jako základnu pro provedení útočné operace. Zároveň s takovou možností souhlasíme,“ uvedl Syrskyj.
Ukrajinská armáda zároveň v úterý podruhé zaútočila na středisko kosmické komunikace Dubna v Moskevské oblasti, které se nachází přibližně 500 kilometrů od ukrajinských hranic.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že toto satelitní centrum sloužilo ruským silám k průzkumu a koordinaci vojenských aktivit na Ukrajině. Kyjev kromě toho úspěšně zasáhl ropnou rafinérii v ruské Ufě, vzdálenou více než 1 300 kilometrů od frontové linie, a strategický podnik v Penzenské oblasti zaměřený na výrobu komponentů pro raketové zbraně.
Na frontě mezitím ruské jednotky čelí masivnímu nasazení dronů, kvůli čemuž se průměrná délka života ruského vojáka v některých oblastech snížila na 20 až 35 minut. Ruská strategie intenzivních pěchotních útoků vede v roce 2026 k průměrným měsíčním ztrátám kolem 30 000 mužů, přičemž podle odhadů připadá na jednoho padlého či zraněného Ukrajince až osm vyřazených ruských vojáků.
I přes zpomalení ruského postupu a úspěšné ukrajinské protiúdery však Kyjev stále čelí finančnímu deficitu v obraně, a proto ministr obrany Mychajlo Fedorov požádal Evropskou unii o nasměrování 6,6 miliardy eur z Evropského mírového nástroje na přímou vojenskou pomoc.
Možné eskalace napětí se obává také Polsko, kde speciální služby varovaly před hrozbou ruských sabotážních operací. Ty mají podle polského ministra pro speciální služby Tomasze Siemoniaka za cíl vyhrotit současné spory mezi Poláky a Ukrajinci.
Vztahy obou zemí totiž nedávno ochladly poté, co polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší státní vyznamenání kvůli sporům o pojmenování ukrajinské vojenské jednotky po povstalcích odpovědných za masakry Poláků během druhé světové války.
Siemoniak upozornil, že ruská informační válka využívající internetové boty v posledních týdnech zesílila a provokace zaměřené na ukrajinskou menšinu v Polsku jsou vysoce pravděpodobné.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).