Ruský prezident Vladimir Putin nařídil podzimní odvod do armády. V jeho rámci bude povoláno 135 000 mužů k povinné vojenské službě. Podle agentury AFP se jedná o největší podzimní odvodovou vlnu v zemi od roku 2016.
V Rusku se každé jaro a podzim pravidelně odvádějí muži ve věku 18 až 30 let. Tyto odvodové kampaně se nesmějí zaměňovat s mobilizací, při níž jsou Rusové povoláváni do armády během války. Branci mají sloužit po dobu jednoho roku na vojenské základně uvnitř Ruska, ne na Ukrajině. Přesto se objevily zprávy, že někteří odvedení muži byli posláni na frontu.
Podzimní odvod s 135 000 branci je největší za posledních devět let. Spolu se 160 000 muži, kteří byli povoláni na jaře, to znamená, že celkový počet odvedených za rok 2025 je také nejvyšší od roku 2016.
Prezident Vladimir Putin už loni nařídil, aby se ruská armáda rozrostla o dalších 180 000 vojáků, což by znamenalo, že by měla mít celkem 1,5 milionu aktivních příslušníků. Podle informací agentury Reuters by se tak stala druhou největší armádou na světě hned po Číně. Cílem je, aby měly ozbrojené složky celkově 2,38 milionu lidí.
Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), který se zabývá vojenskými záležitostmi, by takový nárůst posunul Rusko před Spojené státy a Indii a Moskva by byla ve velikosti aktivního bojového personálu na druhém místě za Čínou, která má něco přes dva miliony aktivních vojáků.
Toto je už několikáté navýšení velikosti armády, které Putin nařídil od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu. Tyto kroky přicházejí v době, kdy ruské síly postupují na východní frontě na Ukrajině. Přestože má Rusko více než trojnásobek obyvatel oproti Ukrajině a úspěšně najímá dobrovolníky, trpí značnými ztrátami na bojišti, stejně jako ukrajinské ozbrojené síly.
Dara Massicotová, expertka na ruskou armádu z Carnegie Endowment for International Peace, už v minulosti zpochybnila, jestli je Moskva připravená navýšení počtu vojáků zaplatit. Na sociální síti X napsala, že Kremlu by se nelíbily kroky, které by musely podniknout, aby dosáhli 1,5 milionu aktivních vojáků. Mezi nimi by mohlo být rozšíření pravidelného odvodu nebo změna zákona, aby se více žen mohlo zapojit do armády. Podle Massicotové je současný systém sice funkční, ale má své limity, a rozšíření armády by znamenalo další finanční zátěž.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.