Ruský prezident Vladimir Putin nařídil podzimní odvod do armády. V jeho rámci bude povoláno 135 000 mužů k povinné vojenské službě. Podle agentury AFP se jedná o největší podzimní odvodovou vlnu v zemi od roku 2016.
V Rusku se každé jaro a podzim pravidelně odvádějí muži ve věku 18 až 30 let. Tyto odvodové kampaně se nesmějí zaměňovat s mobilizací, při níž jsou Rusové povoláváni do armády během války. Branci mají sloužit po dobu jednoho roku na vojenské základně uvnitř Ruska, ne na Ukrajině. Přesto se objevily zprávy, že někteří odvedení muži byli posláni na frontu.
Podzimní odvod s 135 000 branci je největší za posledních devět let. Spolu se 160 000 muži, kteří byli povoláni na jaře, to znamená, že celkový počet odvedených za rok 2025 je také nejvyšší od roku 2016.
Prezident Vladimir Putin už loni nařídil, aby se ruská armáda rozrostla o dalších 180 000 vojáků, což by znamenalo, že by měla mít celkem 1,5 milionu aktivních příslušníků. Podle informací agentury Reuters by se tak stala druhou největší armádou na světě hned po Číně. Cílem je, aby měly ozbrojené složky celkově 2,38 milionu lidí.
Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), který se zabývá vojenskými záležitostmi, by takový nárůst posunul Rusko před Spojené státy a Indii a Moskva by byla ve velikosti aktivního bojového personálu na druhém místě za Čínou, která má něco přes dva miliony aktivních vojáků.
Toto je už několikáté navýšení velikosti armády, které Putin nařídil od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu. Tyto kroky přicházejí v době, kdy ruské síly postupují na východní frontě na Ukrajině. Přestože má Rusko více než trojnásobek obyvatel oproti Ukrajině a úspěšně najímá dobrovolníky, trpí značnými ztrátami na bojišti, stejně jako ukrajinské ozbrojené síly.
Dara Massicotová, expertka na ruskou armádu z Carnegie Endowment for International Peace, už v minulosti zpochybnila, jestli je Moskva připravená navýšení počtu vojáků zaplatit. Na sociální síti X napsala, že Kremlu by se nelíbily kroky, které by musely podniknout, aby dosáhli 1,5 milionu aktivních vojáků. Mezi nimi by mohlo být rozšíření pravidelného odvodu nebo změna zákona, aby se více žen mohlo zapojit do armády. Podle Massicotové je současný systém sice funkční, ale má své limity, a rozšíření armády by znamenalo další finanční zátěž.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.