V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Předseda Evropské rady António Costa ocenil transatlantickou spolupráci v oblasti sankcí a uvedl, že Spojené státy jsou odhodlány i nadále Ukrajinu podporovat. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová jednala s americkým viceprezidentem JD Vancem, a jediným tématem jejich hovoru byla situace na Ukrajině.
Na otázku, zda je připraven přejít na „druhou fázi“ sankcí proti Rusku, Trump bez bližších podrobností odpověděl, že ano. Zároveň oznámil, že se brzy setká s ruským prezidentem Putinem a že „někteří evropští lídři“ dorazí do USA na individuální jednání. Ačkoliv Trump v minulosti hrozil přísnějšími opatřeními, nikdy k nim nepřistoupil.
António Costa řekl v Helsinkách, že cílem EU a USA je sladit sankce, aby byly efektivnější a aby se zvýšil tlak na Putina, aby se připojil k mírovým jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Costy by EU měla zvýšit sankce nejen proti Rusku, ale také sekundární sankce proti zemím, které od Ruska nakupují ropu a plyn.
Víkendový útok odsoudil i německý kancléř Friedrich Merz a dodal, že Německo by uvítalo, kdyby se Spojené státy připojily k Evropě v tlaku na silnější sankce proti Rusku. Podobně se vyjádřil i americký ministr financí Scott Bessent, který řekl, že USA se chystají zvýšit tlak na Rusko a vyzval Evropu, aby dělala více.
Zavedení sekundárních sankcí však může být pro Evropskou unii komplikované. Unie se totiž snaží uzavřít nové obchodní dohody s Indií, aby tak čelila Trumpovým clům. Situace je také nepříjemná pro Maďarsko a Slovensko, které se staví proti plánům EU na postupné omezení dovozu ruských fosilních paliv.
Evropská unie zatím schválila 18 balíčků sankcí proti Rusku. Poslední z nich snížil cenový strop na ruskou ropu a zakázal ruským plavidlům vstup do evropských přístavů. Finsko, jehož premiér Petteri Orpo rovněž odsoudil útoky, uvedl, že spolupráce s USA na sankcích je klíčová a jedině tak lze přimět Putina, aby zasedl k jednacímu stolu. Kreml na to reagoval slovy, že žádné sankce Rusko nezastaví a že Evropa a Ukrajina se snaží přitáhnout USA na svou stranu.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.