V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Předseda Evropské rady António Costa ocenil transatlantickou spolupráci v oblasti sankcí a uvedl, že Spojené státy jsou odhodlány i nadále Ukrajinu podporovat. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová jednala s americkým viceprezidentem JD Vancem, a jediným tématem jejich hovoru byla situace na Ukrajině.
Na otázku, zda je připraven přejít na „druhou fázi“ sankcí proti Rusku, Trump bez bližších podrobností odpověděl, že ano. Zároveň oznámil, že se brzy setká s ruským prezidentem Putinem a že „někteří evropští lídři“ dorazí do USA na individuální jednání. Ačkoliv Trump v minulosti hrozil přísnějšími opatřeními, nikdy k nim nepřistoupil.
António Costa řekl v Helsinkách, že cílem EU a USA je sladit sankce, aby byly efektivnější a aby se zvýšil tlak na Putina, aby se připojil k mírovým jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Costy by EU měla zvýšit sankce nejen proti Rusku, ale také sekundární sankce proti zemím, které od Ruska nakupují ropu a plyn.
Víkendový útok odsoudil i německý kancléř Friedrich Merz a dodal, že Německo by uvítalo, kdyby se Spojené státy připojily k Evropě v tlaku na silnější sankce proti Rusku. Podobně se vyjádřil i americký ministr financí Scott Bessent, který řekl, že USA se chystají zvýšit tlak na Rusko a vyzval Evropu, aby dělala více.
Zavedení sekundárních sankcí však může být pro Evropskou unii komplikované. Unie se totiž snaží uzavřít nové obchodní dohody s Indií, aby tak čelila Trumpovým clům. Situace je také nepříjemná pro Maďarsko a Slovensko, které se staví proti plánům EU na postupné omezení dovozu ruských fosilních paliv.
Evropská unie zatím schválila 18 balíčků sankcí proti Rusku. Poslední z nich snížil cenový strop na ruskou ropu a zakázal ruským plavidlům vstup do evropských přístavů. Finsko, jehož premiér Petteri Orpo rovněž odsoudil útoky, uvedl, že spolupráce s USA na sankcích je klíčová a jedině tak lze přimět Putina, aby zasedl k jednacímu stolu. Kreml na to reagoval slovy, že žádné sankce Rusko nezastaví a že Evropa a Ukrajina se snaží přitáhnout USA na svou stranu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.