Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Izraelské jednotky už zintenzivnily své operace. Zatímco Izrael plánuje útok, stovky lidí se sešly v Jeruzalémě na třídenním protestu, který má vyvrcholit v pátek, tedy přesně 700 dní od chvíle, kdy Hamás zaútočil na Izrael. Demonstranti požadují příměří a propuštění rukojmí.
Na tiskové konferenci se matka uneseného vojáka Matana Angresta obrátila přímo na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Žádala ho, aby jejího syna po 700 dnech „dostal z pekla“, protože je to v jeho rukou. Z 251 rukojmí unesených Hamásem jich v Gaze zůstává 47, z nichž 25 je podle armády po smrti.
Netanjahu trvá na tom, že válka skončí jen za izraelských podmínek. Podle něj vojenský tlak ohrožuje životy rukojmích a znemožňuje pohřbení mrtvých. Během protestů v Jeruzalémě došlo ke střetům s policií, když demonstranti zapálili popelnici, od které chytlo auto. Ministr spravedlnosti to odsoudil jako „teror ze strany demonstrantů“.
V Gaze mezitím pokračují útoky izraelských sil. Místní úřady pro civilní obranu uvedly, že ve středu bylo zabito nejméně 62 lidí. Podle izraelského ministerstva obrany uprchlo z Gazy přibližně 70 000 Palestinců. Izrael očekává, že se na jih přesune celkem milion lidí.
Většina z více než dvou milionů obyvatel Gazy už byla během války vysídlena nejméně jednou. Odhady OSN uvádějí, že v Gaze a jejím okolí žije asi milion lidí, kde byl vyhlášen hladomor. Červený kříž už dříve varoval, že by se jakákoli evakuace nedala provést bezpečně a důstojně.
Izrael plánuje zřídit „humanitární zónu“, která se bude rozkládat od uprchlických táborů ve střední Gaze až po jižní oblast Al-Mawasi. Izrael už tuto oblast v minulosti označil za humanitární zónu, ale opakovaně na ni zaútočil. Zástupce Úřadu OSN pro lidská práva Thameen al-Kheetan uvedl, že Palestinci v Al-Mawasi mají jen malý nebo žádný přístup k základním službám, jako je voda, jídlo nebo stany.
Hamás při útoku zabil 1 219 lidí, převážně civilistů. Izraelská odvetná ofenzíva si vyžádala už nejméně 63 746 obětí, z nichž většina byli civilisté.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.