Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Izraelské jednotky už zintenzivnily své operace. Zatímco Izrael plánuje útok, stovky lidí se sešly v Jeruzalémě na třídenním protestu, který má vyvrcholit v pátek, tedy přesně 700 dní od chvíle, kdy Hamás zaútočil na Izrael. Demonstranti požadují příměří a propuštění rukojmí.
Na tiskové konferenci se matka uneseného vojáka Matana Angresta obrátila přímo na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Žádala ho, aby jejího syna po 700 dnech „dostal z pekla“, protože je to v jeho rukou. Z 251 rukojmí unesených Hamásem jich v Gaze zůstává 47, z nichž 25 je podle armády po smrti.
Netanjahu trvá na tom, že válka skončí jen za izraelských podmínek. Podle něj vojenský tlak ohrožuje životy rukojmích a znemožňuje pohřbení mrtvých. Během protestů v Jeruzalémě došlo ke střetům s policií, když demonstranti zapálili popelnici, od které chytlo auto. Ministr spravedlnosti to odsoudil jako „teror ze strany demonstrantů“.
V Gaze mezitím pokračují útoky izraelských sil. Místní úřady pro civilní obranu uvedly, že ve středu bylo zabito nejméně 62 lidí. Podle izraelského ministerstva obrany uprchlo z Gazy přibližně 70 000 Palestinců. Izrael očekává, že se na jih přesune celkem milion lidí.
Většina z více než dvou milionů obyvatel Gazy už byla během války vysídlena nejméně jednou. Odhady OSN uvádějí, že v Gaze a jejím okolí žije asi milion lidí, kde byl vyhlášen hladomor. Červený kříž už dříve varoval, že by se jakákoli evakuace nedala provést bezpečně a důstojně.
Izrael plánuje zřídit „humanitární zónu“, která se bude rozkládat od uprchlických táborů ve střední Gaze až po jižní oblast Al-Mawasi. Izrael už tuto oblast v minulosti označil za humanitární zónu, ale opakovaně na ni zaútočil. Zástupce Úřadu OSN pro lidská práva Thameen al-Kheetan uvedl, že Palestinci v Al-Mawasi mají jen malý nebo žádný přístup k základním službám, jako je voda, jídlo nebo stany.
Hamás při útoku zabil 1 219 lidí, převážně civilistů. Izraelská odvetná ofenzíva si vyžádala už nejméně 63 746 obětí, z nichž většina byli civilisté.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.