Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Podrobnosti o incidentu obsahuje zpráva z ledna 2023, vypracovaná pro tehdejšího generálního prokurátora Merricka Garlanda. Dokument vznikl přibližně půl roku předtím, než zvláštní vyšetřovatel Jack Smith oficiálně obvinil Trumpa z nelegálního držení tajných dokumentů v jeho sídle Mar-a-Lago. Podle prokuratury šlo o jedny z nejpřísněji střežených materiálů federální vlády.
Zpráva uvádí, že Trump u sebe přechovával dokumenty tak citlivé, že k některým z nich mělo před vyšetřováním přístup pouze šest lidí na světě, včetně prezidenta. Vyšetřovatelé navíc vyslovili domněnku, že Trump si tyto materiály ponechal záměrně, protože souvisely s jeho obchodními zájmy, což by mohlo vysvětlovat jeho motivaci k jejich zadržování.
Údajné vytahování mapy v letadle by nebylo prvním případem, kdy Trump takto manipuloval s utajovanými skutečnostmi před zraky Susie Wilesové. Podobná událost je popsána i v obžalobě v souvislosti s jeho klubem Bedminster v New Jersey. Tehdy mělo jít o vojenskou mapu Afghánistánu, kterou Trump ukazoval svým spolupracovníkům při kritice postupu Joea Bidena během stahování vojsk v roce 2021.
Zda se v letadle a v Bedminsteru jednalo o tutéž mapu, není zcela jasné. Prokuratura se však rozhodne tento konkrétní čin nezařadit do obžaloby jako samostatný bod. Důvodem je zřejmě fakt, že k incidentu došlo až po dokončení stahování z Afghánistánu, a bylo by tak právně složité prokázat, že informace na mapě v danou chvíli stále představovaly přímé ohrožení národní obrany.
Materiály, které prověřoval deník The Guardian, obsahují i schéma obsazení letadla při letu z Floridy do New Yorku v červnu 2022. Na palubě bylo kromě pilotů dalších čtrnáct lidí. Demokratický kongresman Jamie Raskin nyní v dopise současné generální prokurátorce Pam Bondiové žádá další informace o tom, komu všemu byla mapa ukázána a jaké konkrétní dokumenty souvisely s Trumpovým podnikáním.
Celý případ kolem tajných dokumentů byl přitom loni v červenci odložen soudkyní Aileen Cannonovou, kterou do funkce jmenoval právě Trump. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith se sice proti tomuto rozhodnutí původně odvolal, ale po Trumpově znovuzvolení do úřadu prezidenta se rozhodl odvolání stáhnout a na svou funkci rezignoval.
Otazníky se vznášejí i nad tím, jak se interní zprávy prokurátora dostaly na veřejnost. Soudkyně Cannonová totiž ministerstvu spravedlnosti trvale zakázala zveřejnit závěrečnou zprávu o Trumpově nakládání s tajnými materiály. Objevují se proto spekulace, zda resort porušením tohoto soudního příkazu nepřekročil své pravomoci při předávání spisů Kongresu.
Bez ohledu na právní dohru zůstává svědectví o mapě v letadle dalším střípkem do mozaiky vyšetřování, které se snažilo zmapovat, jakým způsobem se v okolí Donalda Trumpa nakládalo s nejstřeženějšími tajemstvími státu. Úloha Susie Wilesové jako přímé svědkyně události navíc dodává celému příběhu pikantní rozměr vzhledem k její současné klíčové roli v Bílém domě.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.