Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Podrobnosti o incidentu obsahuje zpráva z ledna 2023, vypracovaná pro tehdejšího generálního prokurátora Merricka Garlanda. Dokument vznikl přibližně půl roku předtím, než zvláštní vyšetřovatel Jack Smith oficiálně obvinil Trumpa z nelegálního držení tajných dokumentů v jeho sídle Mar-a-Lago. Podle prokuratury šlo o jedny z nejpřísněji střežených materiálů federální vlády.
Zpráva uvádí, že Trump u sebe přechovával dokumenty tak citlivé, že k některým z nich mělo před vyšetřováním přístup pouze šest lidí na světě, včetně prezidenta. Vyšetřovatelé navíc vyslovili domněnku, že Trump si tyto materiály ponechal záměrně, protože souvisely s jeho obchodními zájmy, což by mohlo vysvětlovat jeho motivaci k jejich zadržování.
Údajné vytahování mapy v letadle by nebylo prvním případem, kdy Trump takto manipuloval s utajovanými skutečnostmi před zraky Susie Wilesové. Podobná událost je popsána i v obžalobě v souvislosti s jeho klubem Bedminster v New Jersey. Tehdy mělo jít o vojenskou mapu Afghánistánu, kterou Trump ukazoval svým spolupracovníkům při kritice postupu Joea Bidena během stahování vojsk v roce 2021.
Zda se v letadle a v Bedminsteru jednalo o tutéž mapu, není zcela jasné. Prokuratura se však rozhodne tento konkrétní čin nezařadit do obžaloby jako samostatný bod. Důvodem je zřejmě fakt, že k incidentu došlo až po dokončení stahování z Afghánistánu, a bylo by tak právně složité prokázat, že informace na mapě v danou chvíli stále představovaly přímé ohrožení národní obrany.
Materiály, které prověřoval deník The Guardian, obsahují i schéma obsazení letadla při letu z Floridy do New Yorku v červnu 2022. Na palubě bylo kromě pilotů dalších čtrnáct lidí. Demokratický kongresman Jamie Raskin nyní v dopise současné generální prokurátorce Pam Bondiové žádá další informace o tom, komu všemu byla mapa ukázána a jaké konkrétní dokumenty souvisely s Trumpovým podnikáním.
Celý případ kolem tajných dokumentů byl přitom loni v červenci odložen soudkyní Aileen Cannonovou, kterou do funkce jmenoval právě Trump. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith se sice proti tomuto rozhodnutí původně odvolal, ale po Trumpově znovuzvolení do úřadu prezidenta se rozhodl odvolání stáhnout a na svou funkci rezignoval.
Otazníky se vznášejí i nad tím, jak se interní zprávy prokurátora dostaly na veřejnost. Soudkyně Cannonová totiž ministerstvu spravedlnosti trvale zakázala zveřejnit závěrečnou zprávu o Trumpově nakládání s tajnými materiály. Objevují se proto spekulace, zda resort porušením tohoto soudního příkazu nepřekročil své pravomoci při předávání spisů Kongresu.
Bez ohledu na právní dohru zůstává svědectví o mapě v letadle dalším střípkem do mozaiky vyšetřování, které se snažilo zmapovat, jakým způsobem se v okolí Donalda Trumpa nakládalo s nejstřeženějšími tajemstvími státu. Úloha Susie Wilesové jako přímé svědkyně události navíc dodává celému příběhu pikantní rozměr vzhledem k její současné klíčové roli v Bílém domě.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.