Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Podrobnosti o incidentu obsahuje zpráva z ledna 2023, vypracovaná pro tehdejšího generálního prokurátora Merricka Garlanda. Dokument vznikl přibližně půl roku předtím, než zvláštní vyšetřovatel Jack Smith oficiálně obvinil Trumpa z nelegálního držení tajných dokumentů v jeho sídle Mar-a-Lago. Podle prokuratury šlo o jedny z nejpřísněji střežených materiálů federální vlády.
Zpráva uvádí, že Trump u sebe přechovával dokumenty tak citlivé, že k některým z nich mělo před vyšetřováním přístup pouze šest lidí na světě, včetně prezidenta. Vyšetřovatelé navíc vyslovili domněnku, že Trump si tyto materiály ponechal záměrně, protože souvisely s jeho obchodními zájmy, což by mohlo vysvětlovat jeho motivaci k jejich zadržování.
Údajné vytahování mapy v letadle by nebylo prvním případem, kdy Trump takto manipuloval s utajovanými skutečnostmi před zraky Susie Wilesové. Podobná událost je popsána i v obžalobě v souvislosti s jeho klubem Bedminster v New Jersey. Tehdy mělo jít o vojenskou mapu Afghánistánu, kterou Trump ukazoval svým spolupracovníkům při kritice postupu Joea Bidena během stahování vojsk v roce 2021.
Zda se v letadle a v Bedminsteru jednalo o tutéž mapu, není zcela jasné. Prokuratura se však rozhodne tento konkrétní čin nezařadit do obžaloby jako samostatný bod. Důvodem je zřejmě fakt, že k incidentu došlo až po dokončení stahování z Afghánistánu, a bylo by tak právně složité prokázat, že informace na mapě v danou chvíli stále představovaly přímé ohrožení národní obrany.
Materiály, které prověřoval deník The Guardian, obsahují i schéma obsazení letadla při letu z Floridy do New Yorku v červnu 2022. Na palubě bylo kromě pilotů dalších čtrnáct lidí. Demokratický kongresman Jamie Raskin nyní v dopise současné generální prokurátorce Pam Bondiové žádá další informace o tom, komu všemu byla mapa ukázána a jaké konkrétní dokumenty souvisely s Trumpovým podnikáním.
Celý případ kolem tajných dokumentů byl přitom loni v červenci odložen soudkyní Aileen Cannonovou, kterou do funkce jmenoval právě Trump. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith se sice proti tomuto rozhodnutí původně odvolal, ale po Trumpově znovuzvolení do úřadu prezidenta se rozhodl odvolání stáhnout a na svou funkci rezignoval.
Otazníky se vznášejí i nad tím, jak se interní zprávy prokurátora dostaly na veřejnost. Soudkyně Cannonová totiž ministerstvu spravedlnosti trvale zakázala zveřejnit závěrečnou zprávu o Trumpově nakládání s tajnými materiály. Objevují se proto spekulace, zda resort porušením tohoto soudního příkazu nepřekročil své pravomoci při předávání spisů Kongresu.
Bez ohledu na právní dohru zůstává svědectví o mapě v letadle dalším střípkem do mozaiky vyšetřování, které se snažilo zmapovat, jakým způsobem se v okolí Donalda Trumpa nakládalo s nejstřeženějšími tajemstvími státu. Úloha Susie Wilesové jako přímé svědkyně události navíc dodává celému příběhu pikantní rozměr vzhledem k její současné klíčové roli v Bílém domě.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.