Prezident USA Donald Trump ve středu překvapivě oznámil tří měsíční pozastavení svého dlouho prosazovaného plánu na zavedení tzv. „recipročních“ cel, čímž šokoval i vlastní poradce. Za náhlým obratem podle několika zdrojů CNN stála rostoucí panika ohledně situace na trhu s americkými státními dluhopisy, která mohla mít katastrofální dopady na ekonomiku.
„Začali být nervózní,“ prohlásil Trump o rostoucím odporu, který během posledního týdne čelil jak od republikánů, tak od podnikatelské sféry i vlastních spojenců. Jen o den dříve přitom tvrdil, že jeho politika se nikdy nezmění.
Podle tří osob obeznámených se situací sehrál klíčovou roli ministr financí Scott Bessent, který prezidenta ve středu varoval před „urychleným výprodejem“ amerických státních dluhopisů. Bessent upozornil Trumpa, že tento vývoj může vést k ochlazení zájmu zahraničních investorů o financování amerického dluhu, což by mohlo vážně ohrozit celé vládní hospodaření.
Znepokojení vyvolalo zejména první aukce státních dluhopisů od chvíle, kdy Trump oznámil nový celní režim. Slabý zájem investorů a zvyšující se výnosy naznačily, že trhy přestávají věřit stabilitě americké ekonomiky pod Trumpovým vedením.
Trump sice oznámení pauzy prezentoval jako součást „dlouhodobé strategie“, ale realita ukazuje spíše na improvizaci a vnitřní zmatek v Bílém domě. Jeho hlavní obchodní zmocněnec Jamieson Greer byl změnou natolik zaskočen, že se o ní dozvěděl až během výslechu před Kongresem – ve chvíli, kdy Trump zveřejnil oznámení na sociální síti Truth Social.
Ačkoliv Trump veřejně tvrdil, že jeho rozhodnutí bylo odvážné a promyšlené, v zákulisí se ukázalo, že tlak poradců, podnikatelů i znepokojených voličů sílil. Hovorům od šéfů korporací a politických spojenců prý nestíhali čelit ani ministr Bessent, viceprezident JD Vance nebo šéfka štábu Susie Wilesová, která podle zdrojů sehrála zásadní roli při přesvědčování prezidenta, že pokračování v celní politice znamená ztrátu cenného politického kapitálu.
Přestože Trump nakonec pozastavil cla na většinu zemí – s výjimkou Číny – a trhy se dočasně uklidnily, oznámení provázela prohlášení, že výjimky pro americké firmy bude udělovat „podle instinktu“. Kritici varují, že právě tato nevyzpytatelnost a impulzivní přístup podrývají důvěru investorů i spojenců.
Na závěr Trump tvrdil, že jeho krok nebyl ústupkem: „Musíte být flexibilní. Finanční trhy se mění – a dnes se změnily hodně.“
Zatímco se Trump fotografoval před Bílým domem u závodních aut, trhy i světoví lídři nadále vyhodnocují, co jeho nečekaný krok znamená pro budoucnost amerického obchodního směrování.
I zdroje blízké Bílému domu pro server Politico potvrdily, že právě Bessent byl klíčovým hráčem, který Trumpa přesvědčil, že tvrdý postoj vůči Číně mu může politicky pomoci, zatímco ostatním zemím může nabídnout prostor pro jednání. Šlo o kompromis, který mu měl zajistit „východ z krize“.
Tuto verzi potvrzují i republikánští zákonodárci, podle nichž byla pauza připravována už několik dní. Trump se však údajně rozhodoval až na poslední chvíli a jeho konečné rozhodnutí padlo poté, co Čína oznámila své odvety.
Přestože Bessent tvrdil, že šlo o promyšlený manévr, sám Trump přiznal, že jej k obratu vedla především nervozita trhů a obavy z recese. Zmínil například televizní rozhovor šéfa JPMorgan Chase Jamieho Dimona, který varoval, že pokračující obchodní válka by mohla USA uvrhnout do recese.
Změna politiky Trumpa zastihla zaskočené i některé členy jeho administrativy. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer během slyšení v Kongresu přiznal, že o rozhodnutí se dozvěděl až v jeho průběhu. Situaci komentoval jeden z poradců Bílého domu slovy: „Greer byl překvapený jako všichni ostatní. Teď je to Bessent, kdo drží volant.“
Demokraté však zůstali neoblomní. Podle nich šlo o další důkaz, že Trumpova obchodní politika je chaotická a nedůvěryhodná. „Tohle není strategie. To je panika v přímém přenosu,“ řekl kongresman Steven Horsford.
Analytici mezitím varují, že neustálé změny kurzů podrývají důvěru v USA jakožto obchodního partnera. Bill Reinsch z Centra pro strategická a mezinárodní studia uvedl, že „jeden den jsou cla nahoře, druhý den dole – je to jízda na horské dráze.“
V zákulisí mezitím lobbisté a šéfové velkých firem horečně kontaktovali každého, kdo má přístup k prezidentovi, aby jej informovali o dopadech obchodní války na americkou ekonomiku. A v Evropě už byla připravena odplata – EU oznámila vlastní cla na americké produkty v hodnotě 21 miliard eur.
Trump ale i po uvalení výjimečně vysokých cel na Čínu nezavřel dveře dalšímu kolu obchodních bojů. „Musíte jít až na dřeň. Udělat, co je třeba,“ řekl. „A jsem velmi rád, že jsem to udělal.“
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
