Prezident USA Donald Trump ve středu překvapivě oznámil tří měsíční pozastavení svého dlouho prosazovaného plánu na zavedení tzv. „recipročních“ cel, čímž šokoval i vlastní poradce. Za náhlým obratem podle několika zdrojů CNN stála rostoucí panika ohledně situace na trhu s americkými státními dluhopisy, která mohla mít katastrofální dopady na ekonomiku.
„Začali být nervózní,“ prohlásil Trump o rostoucím odporu, který během posledního týdne čelil jak od republikánů, tak od podnikatelské sféry i vlastních spojenců. Jen o den dříve přitom tvrdil, že jeho politika se nikdy nezmění.
Podle tří osob obeznámených se situací sehrál klíčovou roli ministr financí Scott Bessent, který prezidenta ve středu varoval před „urychleným výprodejem“ amerických státních dluhopisů. Bessent upozornil Trumpa, že tento vývoj může vést k ochlazení zájmu zahraničních investorů o financování amerického dluhu, což by mohlo vážně ohrozit celé vládní hospodaření.
Znepokojení vyvolalo zejména první aukce státních dluhopisů od chvíle, kdy Trump oznámil nový celní režim. Slabý zájem investorů a zvyšující se výnosy naznačily, že trhy přestávají věřit stabilitě americké ekonomiky pod Trumpovým vedením.
Trump sice oznámení pauzy prezentoval jako součást „dlouhodobé strategie“, ale realita ukazuje spíše na improvizaci a vnitřní zmatek v Bílém domě. Jeho hlavní obchodní zmocněnec Jamieson Greer byl změnou natolik zaskočen, že se o ní dozvěděl až během výslechu před Kongresem – ve chvíli, kdy Trump zveřejnil oznámení na sociální síti Truth Social.
Ačkoliv Trump veřejně tvrdil, že jeho rozhodnutí bylo odvážné a promyšlené, v zákulisí se ukázalo, že tlak poradců, podnikatelů i znepokojených voličů sílil. Hovorům od šéfů korporací a politických spojenců prý nestíhali čelit ani ministr Bessent, viceprezident JD Vance nebo šéfka štábu Susie Wilesová, která podle zdrojů sehrála zásadní roli při přesvědčování prezidenta, že pokračování v celní politice znamená ztrátu cenného politického kapitálu.
Přestože Trump nakonec pozastavil cla na většinu zemí – s výjimkou Číny – a trhy se dočasně uklidnily, oznámení provázela prohlášení, že výjimky pro americké firmy bude udělovat „podle instinktu“. Kritici varují, že právě tato nevyzpytatelnost a impulzivní přístup podrývají důvěru investorů i spojenců.
Na závěr Trump tvrdil, že jeho krok nebyl ústupkem: „Musíte být flexibilní. Finanční trhy se mění – a dnes se změnily hodně.“
Zatímco se Trump fotografoval před Bílým domem u závodních aut, trhy i světoví lídři nadále vyhodnocují, co jeho nečekaný krok znamená pro budoucnost amerického obchodního směrování.
I zdroje blízké Bílému domu pro server Politico potvrdily, že právě Bessent byl klíčovým hráčem, který Trumpa přesvědčil, že tvrdý postoj vůči Číně mu může politicky pomoci, zatímco ostatním zemím může nabídnout prostor pro jednání. Šlo o kompromis, který mu měl zajistit „východ z krize“.
Tuto verzi potvrzují i republikánští zákonodárci, podle nichž byla pauza připravována už několik dní. Trump se však údajně rozhodoval až na poslední chvíli a jeho konečné rozhodnutí padlo poté, co Čína oznámila své odvety.
Přestože Bessent tvrdil, že šlo o promyšlený manévr, sám Trump přiznal, že jej k obratu vedla především nervozita trhů a obavy z recese. Zmínil například televizní rozhovor šéfa JPMorgan Chase Jamieho Dimona, který varoval, že pokračující obchodní válka by mohla USA uvrhnout do recese.
Změna politiky Trumpa zastihla zaskočené i některé členy jeho administrativy. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer během slyšení v Kongresu přiznal, že o rozhodnutí se dozvěděl až v jeho průběhu. Situaci komentoval jeden z poradců Bílého domu slovy: „Greer byl překvapený jako všichni ostatní. Teď je to Bessent, kdo drží volant.“
Demokraté však zůstali neoblomní. Podle nich šlo o další důkaz, že Trumpova obchodní politika je chaotická a nedůvěryhodná. „Tohle není strategie. To je panika v přímém přenosu,“ řekl kongresman Steven Horsford.
Analytici mezitím varují, že neustálé změny kurzů podrývají důvěru v USA jakožto obchodního partnera. Bill Reinsch z Centra pro strategická a mezinárodní studia uvedl, že „jeden den jsou cla nahoře, druhý den dole – je to jízda na horské dráze.“
V zákulisí mezitím lobbisté a šéfové velkých firem horečně kontaktovali každého, kdo má přístup k prezidentovi, aby jej informovali o dopadech obchodní války na americkou ekonomiku. A v Evropě už byla připravena odplata – EU oznámila vlastní cla na americké produkty v hodnotě 21 miliard eur.
Trump ale i po uvalení výjimečně vysokých cel na Čínu nezavřel dveře dalšímu kolu obchodních bojů. „Musíte jít až na dřeň. Udělat, co je třeba,“ řekl. „A jsem velmi rád, že jsem to udělal.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.