Donald Trump vstupoval do prezidentského úřadu s razantními sliby, že rychle urovná dva největší současné konflikty světa – válku na Ukrajině a krizi v Gaze. O více než 100 dní později ale přiznává frustraci. Mírová řešení jsou v nedohlednu a prezident čelí rostoucímu tlaku – jak ze zahraničí, tak i z řad vlastních podporovatelů.
Podle amerického listu The Wall Street Journal se Trump minulý týden během setkání s donátory ve svém klubu v Mar-a-Lago otevřeně svěřil s tím, že vyjednávání s Ruskem je složitější, než očekával. Zejména kontakt s prezidentem Vladimirem Putinem jej prý „udržuje vzhůru v noci“. Podle svědka z místnosti si Trump stěžoval: „S Putinem je strašně těžké jednat. Chce úplně všechno.“ Narážel tím na fakt, že Moskva odmítá jakékoli kompromisy a stále trvá na svém nároku na značnou část Ukrajiny.
Před volbami v roce 2024 Trump tvrdil, že válku na Ukrajině vyřeší „během 24 hodin“ díky svým jedinečným diplomatickým schopnostem. Nyní ale musí čelit skutečnosti, že ani jeho osobní kontakty a tvrdá rétorika nevedly k zásadnímu pokroku. I proto se rozhodl vyhlásit 30denní bezpodmínečné příměří, které by mělo začít v pondělí a které při víkendových jednáních v Kyjevě podpořila část evropských lídrů.
Trump se přitom snaží i o roli prostředníka v druhé klíčové oblasti světového napětí – na Blízkém východě. I tam se ale jeho iniciativa zatím míjí účinkem. Příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, dojednané s pomocí Kataru a Egypta, se nepodařilo prodloužit. Boje v pásmu Gazy pokračují a žádná strana neprojevuje ochotu k zásadním ústupkům.
Zatímco Trump na veřejnosti tvrdí, že diplomacii vede „s pevnou rukou a bez zbytečných kompromisů“, v soukromí podle svědků přiznává, že narazil na realitu světové politiky. Složité konflikty, hluboké historické spory a nepředvídatelní aktéři se ukazují být tvrdším oříškem, než prezident původně očekával.
Jeho poradci zatím opakují, že prezident pracuje na sérii neveřejných dohod a strategických kroků, které budou „brzy oznámeny“. Trumpův tým však čelí i sílící kritice, že se více soustředí na symbolická gesta než na konkrétní výsledky. Kritici poukazují například na prezidentovu březnovou „mírovou koláž“, v níž se pomocí umělé inteligence stylizoval do role papeže, nebo na přehnaně sebevědomá prohlášení o své schopnosti „vyjednat cokoliv s kýmkoliv“.
V diplomatických kruzích i mezi spojenci USA panuje rostoucí nervozita. Zatímco Evropa i Blízký východ čelí destabilizaci, Washington zatím nepředložil funkční plán, který by přinesl výsledky. Mnozí doufali, že Trump naváže na své minulé úspěchy, jako byly dohody z Abrahámovy série během jeho prvního funkčního období. Nyní ale i část republikánských zákonodárců tiše připouští, že prezident čelí jinému typu výzev – a že jednoduché řešení neexistuje.
Trump tak stojí před klíčovým momentem své druhé administrativy. Pokud chce skutečně plnit své sliby, bude muset nejen najít cestu, jak přimět Putina ke kompromisu, ale i přesvědčit izraelskou vládu a Hamás k trvalejšímu klidu zbraní. Jinak mu hrozí, že se z jeho mírové agendy stane jen další prázdný slib, kterého se chytí nejen jeho političtí oponenti, ale i zklamaní voliči.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
