Donald Trump vstupoval do prezidentského úřadu s razantními sliby, že rychle urovná dva největší současné konflikty světa – válku na Ukrajině a krizi v Gaze. O více než 100 dní později ale přiznává frustraci. Mírová řešení jsou v nedohlednu a prezident čelí rostoucímu tlaku – jak ze zahraničí, tak i z řad vlastních podporovatelů.
Podle amerického listu The Wall Street Journal se Trump minulý týden během setkání s donátory ve svém klubu v Mar-a-Lago otevřeně svěřil s tím, že vyjednávání s Ruskem je složitější, než očekával. Zejména kontakt s prezidentem Vladimirem Putinem jej prý „udržuje vzhůru v noci“. Podle svědka z místnosti si Trump stěžoval: „S Putinem je strašně těžké jednat. Chce úplně všechno.“ Narážel tím na fakt, že Moskva odmítá jakékoli kompromisy a stále trvá na svém nároku na značnou část Ukrajiny.
Před volbami v roce 2024 Trump tvrdil, že válku na Ukrajině vyřeší „během 24 hodin“ díky svým jedinečným diplomatickým schopnostem. Nyní ale musí čelit skutečnosti, že ani jeho osobní kontakty a tvrdá rétorika nevedly k zásadnímu pokroku. I proto se rozhodl vyhlásit 30denní bezpodmínečné příměří, které by mělo začít v pondělí a které při víkendových jednáních v Kyjevě podpořila část evropských lídrů.
Trump se přitom snaží i o roli prostředníka v druhé klíčové oblasti světového napětí – na Blízkém východě. I tam se ale jeho iniciativa zatím míjí účinkem. Příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, dojednané s pomocí Kataru a Egypta, se nepodařilo prodloužit. Boje v pásmu Gazy pokračují a žádná strana neprojevuje ochotu k zásadním ústupkům.
Zatímco Trump na veřejnosti tvrdí, že diplomacii vede „s pevnou rukou a bez zbytečných kompromisů“, v soukromí podle svědků přiznává, že narazil na realitu světové politiky. Složité konflikty, hluboké historické spory a nepředvídatelní aktéři se ukazují být tvrdším oříškem, než prezident původně očekával.
Jeho poradci zatím opakují, že prezident pracuje na sérii neveřejných dohod a strategických kroků, které budou „brzy oznámeny“. Trumpův tým však čelí i sílící kritice, že se více soustředí na symbolická gesta než na konkrétní výsledky. Kritici poukazují například na prezidentovu březnovou „mírovou koláž“, v níž se pomocí umělé inteligence stylizoval do role papeže, nebo na přehnaně sebevědomá prohlášení o své schopnosti „vyjednat cokoliv s kýmkoliv“.
V diplomatických kruzích i mezi spojenci USA panuje rostoucí nervozita. Zatímco Evropa i Blízký východ čelí destabilizaci, Washington zatím nepředložil funkční plán, který by přinesl výsledky. Mnozí doufali, že Trump naváže na své minulé úspěchy, jako byly dohody z Abrahámovy série během jeho prvního funkčního období. Nyní ale i část republikánských zákonodárců tiše připouští, že prezident čelí jinému typu výzev – a že jednoduché řešení neexistuje.
Trump tak stojí před klíčovým momentem své druhé administrativy. Pokud chce skutečně plnit své sliby, bude muset nejen najít cestu, jak přimět Putina ke kompromisu, ale i přesvědčit izraelskou vládu a Hamás k trvalejšímu klidu zbraní. Jinak mu hrozí, že se z jeho mírové agendy stane jen další prázdný slib, kterého se chytí nejen jeho političtí oponenti, ale i zklamaní voliči.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.
Americké Ministerstvo zahraničí zveřejnilo anonymní stostránkovou zprávu s názvem Kuba: Hlavní město komunismu 21. století, která obviňuje kubánskou vládu z dlouholeté podvratné činnosti na území Spojených států.
Vědci z Durhamské univerzity přišli s objevem, že Mléčná dráha byla v dávné minulosti zasažena přímým nárazem jiné galaxie, který ji naklonil na bok.
Rozsáhlé škrty v americkém programu zaměřeném na boj proti HIV způsobují po celém světě závažné a ničivé dopady, jak odhaluje nová zpráva chystaná pro Mezinárodní konferenci o AIDS v Riu de Janeiru. Žádná část tohoto globálního projektu nezůstala ušetřena, a to ani přes dřívější přísliby administrativy prezidenta Donalda Trumpa, že život zachraňující péče zůstane zachována. Změny v americké politice tak přímo ohrožují dosavadní pokrok a staví předcházející úspěchy do bezprostředního rizika.
Ukrajinská dělostřelecká a dronová kanonáda zaměřená na Krymský poloostrov vnáší zásadní komplikace do každodenního života tamních obyvatel. Útoky zaměřené na energetickou infrastrukturu a zásobovací trasy vedly k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, nedostatku vody a kritickému nedostatku pohonných hmot. V mnoha oblastech tak musely být zavedeny přísné přídělové systémy a omezení pro soukromé řidiče.
Lidé na celém světě stále častěji stahují aplikace, které imitují reálné služby, jako je doručování jídla, nakupování oblečení nebo dokonce kouření. Příkladem je aplikace FoodNeverComes, která uvádí téměř milion vyřízených fiktivních objednávek, nebo Dopamine Shop, kde lze do košíku vložit cokoliv od levných drobností až po astronomicky drahé položky. Uživatelé si vyberou zboží a potvrdí objednávku, aniž by však zadávali platební údaje nebo očekávali doručení zásilky.
V aukci v anglickém hrabství Wiltshire se bude dražit vzácný dopis jednoho z cestujících z Titanicu, který byl napsán jen několik dní před potopením lodi. Očekává se, že se tento historický dokument prodá až za pětatřicet tisíc liber.
Ačkoli volební preference amerického prezidenta Donalda Trumpa klesají, jeho politický cit pro výběr protivníka zůstává ostrý. Tentokrát zaměřil svou pozornost na nového starostu New Yorku Zohrana Mamdaniho.
Pentagon uvedl, že od sedmého července utrpěla různé stupně zranění téměř stovka amerických vojáků, přičemž převážně šlo o lehčí otřesy mozku. Armáda podle zpráv CNN zveřejňovala informace o zraněných s prodlevou, aby své příslušníky chránila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí jedné z nejvážnějších politických krizí od začátku ruské invaze. V Kyjevě již pátým dnem pokračují protesty vyvolané odvoláním populárního a reformního ministra obrany Mychajla Fedorova, jehož snahy o modernizaci armády vedly k opakovaným sporům s nejvyšším vojenským velením. Lidé v ulicích požadují hluboké reformy v armádě a demisi vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, přičemž prezident se snaží najít řešení, které by zabránilo vnitřnímu rozštěpení země během probíhajícího válečného konfliktu.
Ukrajinské síly vyslaly směrem k Moskvě více než 400 dronů, jak v pondělí uvedl starosta ruské metropole. Útok způsobil požár v průmyslovém parku Južnyje Vrata, kde se nachází další ze skladů společnosti Wildberries. Tyto objekty byly terčem již během víkendu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že důvodem úderů je jejich zapojení do ruského válečného úsilí.
Vstoupili jsme do posledního ryze červencového týdne, v jehož průběhu bude počasí pro mnoho lidí zklamáním. Na léto totiž nebude moc teplo. Už příští týden ale přijde změna, vyplývá z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
