Proč Trump vyhlásil příměří na Ukrajině bez souhlasu Ruska? Putina už má plné zuby

Vladimir Putin a Donald Trump
Vladimir Putin a Donald Trump, foto: Kremlin.ru skrze Moscow Times
Klára Marková 10. května 2025 19:28
Sdílej:

Donald Trump vstupoval do prezidentského úřadu s razantními sliby, že rychle urovná dva největší současné konflikty světa – válku na Ukrajině a krizi v Gaze. O více než 100 dní později ale přiznává frustraci. Mírová řešení jsou v nedohlednu a prezident čelí rostoucímu tlaku – jak ze zahraničí, tak i z řad vlastních podporovatelů.

Podle amerického listu The Wall Street Journal se Trump minulý týden během setkání s donátory ve svém klubu v Mar-a-Lago otevřeně svěřil s tím, že vyjednávání s Ruskem je složitější, než očekával. Zejména kontakt s prezidentem Vladimirem Putinem jej prý „udržuje vzhůru v noci“. Podle svědka z místnosti si Trump stěžoval: „S Putinem je strašně těžké jednat. Chce úplně všechno.“ Narážel tím na fakt, že Moskva odmítá jakékoli kompromisy a stále trvá na svém nároku na značnou část Ukrajiny.

Před volbami v roce 2024 Trump tvrdil, že válku na Ukrajině vyřeší „během 24 hodin“ díky svým jedinečným diplomatickým schopnostem. Nyní ale musí čelit skutečnosti, že ani jeho osobní kontakty a tvrdá rétorika nevedly k zásadnímu pokroku. I proto se rozhodl vyhlásit 30denní bezpodmínečné příměří, které by mělo začít v pondělí a které při víkendových jednáních v Kyjevě podpořila část evropských lídrů.

Trump se přitom snaží i o roli prostředníka v druhé klíčové oblasti světového napětí – na Blízkém východě. I tam se ale jeho iniciativa zatím míjí účinkem. Příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, dojednané s pomocí Kataru a Egypta, se nepodařilo prodloužit. Boje v pásmu Gazy pokračují a žádná strana neprojevuje ochotu k zásadním ústupkům.

Zatímco Trump na veřejnosti tvrdí, že diplomacii vede „s pevnou rukou a bez zbytečných kompromisů“, v soukromí podle svědků přiznává, že narazil na realitu světové politiky. Složité konflikty, hluboké historické spory a nepředvídatelní aktéři se ukazují být tvrdším oříškem, než prezident původně očekával.

Jeho poradci zatím opakují, že prezident pracuje na sérii neveřejných dohod a strategických kroků, které budou „brzy oznámeny“. Trumpův tým však čelí i sílící kritice, že se více soustředí na symbolická gesta než na konkrétní výsledky. Kritici poukazují například na prezidentovu březnovou „mírovou koláž“, v níž se pomocí umělé inteligence stylizoval do role papeže, nebo na přehnaně sebevědomá prohlášení o své schopnosti „vyjednat cokoliv s kýmkoliv“.

V diplomatických kruzích i mezi spojenci USA panuje rostoucí nervozita. Zatímco Evropa i Blízký východ čelí destabilizaci, Washington zatím nepředložil funkční plán, který by přinesl výsledky. Mnozí doufali, že Trump naváže na své minulé úspěchy, jako byly dohody z Abrahámovy série během jeho prvního funkčního období. Nyní ale i část republikánských zákonodárců tiše připouští, že prezident čelí jinému typu výzev – a že jednoduché řešení neexistuje.

Trump tak stojí před klíčovým momentem své druhé administrativy. Pokud chce skutečně plnit své sliby, bude muset nejen najít cestu, jak přimět Putina ke kompromisu, ale i přesvědčit izraelskou vládu a Hamás k trvalejšímu klidu zbraní. Jinak mu hrozí, že se z jeho mírové agendy stane jen další prázdný slib, kterého se chytí nejen jeho političtí oponenti, ale i zklamaní voliči. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Česko má problém: Stovky lidí skončily v péči lékařů, často jde o mladistvé!

V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Novinky
Klimatická konference COP31

Dost bylo slov. Aktivisté na COP31 vyzvali lídry, aby konečně začali jednat

Mladá brazilská aktivistka Janiely Truká vystoupila na klimatickém summitu COP31 v Antalyi s naléhavou výzvou na ochranu domorodých území, lesů a tradičních kultur před dopady globální krize. Její slova zaznamenala novinářka Fiona Harvey, která pro The Guardian rozebrala také procedurální úskalí a historický vývoj dosavadních klimatických konferencí OSN.

Novinky
Klimatická konference COP31

COP31 si stanovil nelehký závazek: Místo slov chce představit jasné výsledky

V tureckém přímořském letovisku Antalya dnes začala oficiální jednání konference OSN o změně klimatu (COP31), kterou zahájili čelní představitelé mezinárodní politiky a organizací. Na úvodním plenárním zasedání vystoupili turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a energetiku Chris Bowen a výkonný tajemník OSN pro klima Simon Stiell, aby stanovili hlavní priority nadcházejících dvou týdnů.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj: Rusko za uplynulý týden poslalo proti Ukrajině 115 raket, 1900 leteckých pum a 3000 dronů

Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské ozbrojené síly za uplynulý týden masivně zaútočily na ukrajinská města a komunity, přičemž na území státu vypustily celkem 115 raket různých typů, téměř 1 900 naváděných leteckých pum a více než 3 000 útočných dronů.