Donald Trump vstupoval do prezidentského úřadu s razantními sliby, že rychle urovná dva největší současné konflikty světa – válku na Ukrajině a krizi v Gaze. O více než 100 dní později ale přiznává frustraci. Mírová řešení jsou v nedohlednu a prezident čelí rostoucímu tlaku – jak ze zahraničí, tak i z řad vlastních podporovatelů.
Podle amerického listu The Wall Street Journal se Trump minulý týden během setkání s donátory ve svém klubu v Mar-a-Lago otevřeně svěřil s tím, že vyjednávání s Ruskem je složitější, než očekával. Zejména kontakt s prezidentem Vladimirem Putinem jej prý „udržuje vzhůru v noci“. Podle svědka z místnosti si Trump stěžoval: „S Putinem je strašně těžké jednat. Chce úplně všechno.“ Narážel tím na fakt, že Moskva odmítá jakékoli kompromisy a stále trvá na svém nároku na značnou část Ukrajiny.
Před volbami v roce 2024 Trump tvrdil, že válku na Ukrajině vyřeší „během 24 hodin“ díky svým jedinečným diplomatickým schopnostem. Nyní ale musí čelit skutečnosti, že ani jeho osobní kontakty a tvrdá rétorika nevedly k zásadnímu pokroku. I proto se rozhodl vyhlásit 30denní bezpodmínečné příměří, které by mělo začít v pondělí a které při víkendových jednáních v Kyjevě podpořila část evropských lídrů.
Trump se přitom snaží i o roli prostředníka v druhé klíčové oblasti světového napětí – na Blízkém východě. I tam se ale jeho iniciativa zatím míjí účinkem. Příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, dojednané s pomocí Kataru a Egypta, se nepodařilo prodloužit. Boje v pásmu Gazy pokračují a žádná strana neprojevuje ochotu k zásadním ústupkům.
Zatímco Trump na veřejnosti tvrdí, že diplomacii vede „s pevnou rukou a bez zbytečných kompromisů“, v soukromí podle svědků přiznává, že narazil na realitu světové politiky. Složité konflikty, hluboké historické spory a nepředvídatelní aktéři se ukazují být tvrdším oříškem, než prezident původně očekával.
Jeho poradci zatím opakují, že prezident pracuje na sérii neveřejných dohod a strategických kroků, které budou „brzy oznámeny“. Trumpův tým však čelí i sílící kritice, že se více soustředí na symbolická gesta než na konkrétní výsledky. Kritici poukazují například na prezidentovu březnovou „mírovou koláž“, v níž se pomocí umělé inteligence stylizoval do role papeže, nebo na přehnaně sebevědomá prohlášení o své schopnosti „vyjednat cokoliv s kýmkoliv“.
V diplomatických kruzích i mezi spojenci USA panuje rostoucí nervozita. Zatímco Evropa i Blízký východ čelí destabilizaci, Washington zatím nepředložil funkční plán, který by přinesl výsledky. Mnozí doufali, že Trump naváže na své minulé úspěchy, jako byly dohody z Abrahámovy série během jeho prvního funkčního období. Nyní ale i část republikánských zákonodárců tiše připouští, že prezident čelí jinému typu výzev – a že jednoduché řešení neexistuje.
Trump tak stojí před klíčovým momentem své druhé administrativy. Pokud chce skutečně plnit své sliby, bude muset nejen najít cestu, jak přimět Putina ke kompromisu, ale i přesvědčit izraelskou vládu a Hamás k trvalejšímu klidu zbraní. Jinak mu hrozí, že se z jeho mírové agendy stane jen další prázdný slib, kterého se chytí nejen jeho političtí oponenti, ale i zklamaní voliči.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
