Donald Trump vstupoval do prezidentského úřadu s razantními sliby, že rychle urovná dva největší současné konflikty světa – válku na Ukrajině a krizi v Gaze. O více než 100 dní později ale přiznává frustraci. Mírová řešení jsou v nedohlednu a prezident čelí rostoucímu tlaku – jak ze zahraničí, tak i z řad vlastních podporovatelů.
Podle amerického listu The Wall Street Journal se Trump minulý týden během setkání s donátory ve svém klubu v Mar-a-Lago otevřeně svěřil s tím, že vyjednávání s Ruskem je složitější, než očekával. Zejména kontakt s prezidentem Vladimirem Putinem jej prý „udržuje vzhůru v noci“. Podle svědka z místnosti si Trump stěžoval: „S Putinem je strašně těžké jednat. Chce úplně všechno.“ Narážel tím na fakt, že Moskva odmítá jakékoli kompromisy a stále trvá na svém nároku na značnou část Ukrajiny.
Před volbami v roce 2024 Trump tvrdil, že válku na Ukrajině vyřeší „během 24 hodin“ díky svým jedinečným diplomatickým schopnostem. Nyní ale musí čelit skutečnosti, že ani jeho osobní kontakty a tvrdá rétorika nevedly k zásadnímu pokroku. I proto se rozhodl vyhlásit 30denní bezpodmínečné příměří, které by mělo začít v pondělí a které při víkendových jednáních v Kyjevě podpořila část evropských lídrů.
Trump se přitom snaží i o roli prostředníka v druhé klíčové oblasti světového napětí – na Blízkém východě. I tam se ale jeho iniciativa zatím míjí účinkem. Příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, dojednané s pomocí Kataru a Egypta, se nepodařilo prodloužit. Boje v pásmu Gazy pokračují a žádná strana neprojevuje ochotu k zásadním ústupkům.
Zatímco Trump na veřejnosti tvrdí, že diplomacii vede „s pevnou rukou a bez zbytečných kompromisů“, v soukromí podle svědků přiznává, že narazil na realitu světové politiky. Složité konflikty, hluboké historické spory a nepředvídatelní aktéři se ukazují být tvrdším oříškem, než prezident původně očekával.
Jeho poradci zatím opakují, že prezident pracuje na sérii neveřejných dohod a strategických kroků, které budou „brzy oznámeny“. Trumpův tým však čelí i sílící kritice, že se více soustředí na symbolická gesta než na konkrétní výsledky. Kritici poukazují například na prezidentovu březnovou „mírovou koláž“, v níž se pomocí umělé inteligence stylizoval do role papeže, nebo na přehnaně sebevědomá prohlášení o své schopnosti „vyjednat cokoliv s kýmkoliv“.
V diplomatických kruzích i mezi spojenci USA panuje rostoucí nervozita. Zatímco Evropa i Blízký východ čelí destabilizaci, Washington zatím nepředložil funkční plán, který by přinesl výsledky. Mnozí doufali, že Trump naváže na své minulé úspěchy, jako byly dohody z Abrahámovy série během jeho prvního funkčního období. Nyní ale i část republikánských zákonodárců tiše připouští, že prezident čelí jinému typu výzev – a že jednoduché řešení neexistuje.
Trump tak stojí před klíčovým momentem své druhé administrativy. Pokud chce skutečně plnit své sliby, bude muset nejen najít cestu, jak přimět Putina ke kompromisu, ale i přesvědčit izraelskou vládu a Hamás k trvalejšímu klidu zbraní. Jinak mu hrozí, že se z jeho mírové agendy stane jen další prázdný slib, kterého se chytí nejen jeho političtí oponenti, ale i zklamaní voliči.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
