Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Dosavadní pohledy analytiků se podle webu The Conversation často mýlily v předpokladech rychlého hroucení nebo naopak v tvrzení, že odolnost vůči sankcím dokazuje jejich selhání. Skutečným trendem je však vytrvalá eroze ekonomických pilířů země, přičemž Kreml rozšiřuje státní majetek na úkor obyvatelstva.
Rusko sice stále dokáže vyrábět zbraně, verbovat vojáky a vyvážet energii, ale toto přežívání stojí enormní cenu v podobě vysychajících zahraničních investic, ztráty trhů, rostoucí inflace a klesajících příjmů. Ruské elity, oligarchové a zbrojní průmysl se navíc adaptovali na válečnou ekonomiku a jsou motivováni konflikt prodlužovat. Ukončení bojů by proto vyžadovalo nejen demobilizaci armády, ale i složitou restrukturalizaci celého politicko-ekonomického systému, který na válku vsadil svou legitimitu.
Finanční mechanismy země začínají připomínat sovětský model a vykazují rostoucí křehkost. Stát vydává dluhopisy na financování bojů, banky je absorbují a centrální banka jim dodává likviditu, čímž Rusko fakticky proměňuje budoucí hospodářskou kapacitu v současnou vojenskou sílu. Ruský Fond národního blahobytu, který před válkou dosahoval 6,5 procenta HDP, ztratil do dubna 2026 více než dvě třetiny svých likvidních aktiv. Klíčové příjmy z ropy a plynu klesly meziročně zhruba o 45 procent. Náklady rostou také kvůli vyšší inflaci, napjatým regionálním rozpočtům a vyplácení kompenzací za padlé vojáky.
Dopady konfliktu pociťují i běžní občané, přičemž více než polovina podniků hlásí pokles tržeb a roste riziko nesplácených úvěrů. V roce 2025 vyhlásilo bankrot přes 500 000 Rusů a po ukrajinských útocích na rafinérie se zemí táhnou fronty na benzín. Zásadním problémem je nedostatek pracovních sil v civilních sektorech, protože miliony lidí pohltil zbrojní průmysl a armáda, nebo ze země odešly. Od invaze emigroval až milion převážně mladých a vzdělaných Rusů, což představuje dlouhodobou intelektuální ztrátu. Kyjev v roce 2025 změnil strategii a svými drony systematicky ničí ruskou infrastrukturu od rafinérií po logistická centra, čímž Moskvě způsobuje trvalé škody na produktivní kapacitě, které nelze obejít.
Válka se liší od historických konfliktů s Napoleonem či Hitlerem, neboť pro Rusko nepředstavuje boj o národní přežití, ale útočnou válku, což oslabuje jeho vliv v Eurasii. Arménie se distancuje od ruských bezpečnostních struktur po ztrátě Náhorního Karabachu, Kazachstán hledá alternativní exportní trasy přes Kaspické moře, Uzbekistán diverzifikuje diplomacii a Bělorusko se i pod tlakem rostoucí ukrajinské síly vyhýbá přímému zapojení. Známkou slabiny je také závislost Moskvy na severokorejské munici, íránských dronech a čínských dodavatelských řetězcích, čímž Rusko ztratilo svou strategickou autonomii a stalo se ekonomicky závislým na Číně.
V energetickém sektoru musely firmy jako Lukoil, Gazprom a Rosněfť opustit mezinárodní trhy a prodej strategických surovin se slevou do Asie znamená proměnu dlouhodobého geopolitického vlivu za rychlou hotovost. Schopnost státu potlačovat spotřebu a kontrolovat informace sice umožní bojovat ještě roky, ale země tím ztrácí schopnost regenerace své národní moci.
Po skončení války budou muset celé regiony závislé na vojenských zakázkách přejít na nový model fungování, přičemž ztracené evropské trhy a partnerství ve střední Asii už nepůjde snadno obnovit. Hrozbou tak zůstává vznik chudšího, revanšistického a jadernými zbraněmi vyzbrojeného státu, přesvědčeného o vlastní zradě. Kreml tak financuje současné bojiště likvidací základů budoucí moci a namísto obnovy velikosti proces úpadku pouze urychluje.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".
Překvapivý byl svým způsobem poslední útok medvěda, ke kterému došlo u sousedů na Slovensku. Zvíře totiž neváhalo vstoupit do obce, kde zaútočilo na člověka, jenž naštěstí neutrpěl vážná zranění. O události informoval zpravodajský web televize JOJ.