Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie a zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu není součástí ruských záměrů.
Motivace pro podání tohoto návrhu je podle Putina zřejmá, protože ruské odvetné údery hluboko v ukrajinském vnitrozemí jsou mnohem silnější, ničivější a mají větší dopad. Tvrdí, že ukrajinská iniciativa odráží katastrofální nedostatek lidských zdrojů na straně Kyjeva, přičemž jakákoli přestávka v bojích by ukrajinským silám pouze umožnila přeskupit síly.
Ofenzivní operace ruské armády proto nebudou v žádném případě zastaveny. Ukrajinské údery na ruském území mají podle Kremlu za cíl pouze odvést pozornost a kapacity Moskvy od jejích hlavních cílů, kterými jsou úplné osvobození Donbasu a Novorossije, čímž odkázal na Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Tyto regiony Rusko v roce 2022 jednostranně anektovalo, v současnosti je kontroluje pouze zčásti a usiluje o jejich kompletní dobytí.
Ruský prezident nicméně poprvé detailněji přiznal, že ukrajinské útoky bezpilotních letounů na ruskú infrastrukturu způsobují vážné komplikace. Nálety zaměřené na energetický sektor vyvolaly v několika regionech nedostatek pohonných hmot. Putin potvrdil, že tuto problematiku řešil na nedělním jednání s vládními ministry, zároveň však veřejnost ujišťoval, že situace je pod kontrolou a daří se ji úspěšně zvládat.
V souvislosti s ochranou kritické infrastruktury Putin oznámil, že prvořadým úkolem země je nyní rychlé a výrazné navýšení výroby nejvíce potřebných systémů protivzdušné obrany. Navzdory přiznaným problémům s palivem v některých oblastech však rezolutně prohlásil, že škody způsobené ukrajinskými drony nemají žádný vliv na dynamiku bojů a absolutně neovlivňují situaci na přímé linii doteku armád.
V rozhovoru došlo také na téma diplomatických jednání se Spojenými státy. Moskva podle Putina očekává možné obnovení diplomatického úsilí pod vedením USA ve chvíli, kdy opadne současná horká fáze krize spojené s Íránem. Ruská strana v této souvislosti počítá s dalším zapojením amerických vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří se v minulosti snažili zprostředkovat mírové řešení konfliktu.
Putin připustil, že předchozí diskuse s Washingtonem sice odhalily určité možnosti pro ukončení války na Ukrajině, žádné oficiální dohody však podepsány nebyly. Ruský prezident zároveň naznačil, že roli prostředníka při případných budoucích mírových rozhovorech by mohl sehrát také běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Kreml se tak snaží reagovat na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ze summitu G7, který Rusko vyzval k uzavření dohody.
Údajný ukrajinský plán na omezení dálkových úderů představuje zatím poslední z řady pokusů Kyjeva dotlačit Moskvu k mírovým rozhovorům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v uplynulých týdnech opakovaně prosazoval přímé jednání a v otevřeném dopise z počátku června vyzval Putina k osobní schůzce. Ruský prezident však myšlenku okamžitých rozhovorů na bilaterální úrovni odmítl a označil takové setkání za bezpředmětné.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.