V moskevských ulicích se u čerpacích stanic tvoří dlouhé fronty osobních i nákladních automobilů kvůli akutnímu celonárodnímu nedostatku pohonných hmot. Mnozí řidiči tráví celé dny objížděním města a hledáním benzínu, což představuje v zemi, která patří k největším světovým producentům energií, zcela výjimečný stav.
Běžní ruští občané tak poprvé za čtyři roky války, kterou Kreml stále oficiálně označuje jako speciální vojenskou operaci, pociťují přímé důsledky bojů. Tato situace je výsledkem masivní ukrajinské kampaně bezpilotních letounů, jež se zaměřuje na strategické cíle, jako jsou rafinérie, ropné terminály, vojenská plavidla a zbrojní závody hluboko uvnitř ruského území.
Zatímco nezávislá média dokumentují narůstající dopravní komplikace u čerpacích stanic v metropoli, na anektovaném Krymu byl vyhlášen výjimečný stav a prodej paliv tam úřady zcela pozastavily. Ruský prezident Vladimir Putin během mimořádného víkendového zasedání poprvé veřejně potvrdil, že národní zásoby benzínu klesly na nepohodlnou úroveň, a přiznal přetrvávající potíže pro řidiče i podniky.
Ruská vláda v reakci na to zřídila speciální pracovní skupinu a aktuálně zvažuje úplný zákaz vývozu nafty. Podle Putina je kvůli tomuto vývoji ohroženo také zemědělství, přičemž šéf Kremlu zdůraznil nutnost minimalizovat dopady útoků na civilní infrastrukturu. Tento ukrajinský postup přitom zrcadlí dřívější ruské údery na ukrajinskou energetickou síť, které měly za cíl zlomit morálku tamního obyvatelstva.
Západní představitelé a kritici Moskvy považují současný vývoj za obrat ve válce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na nedávném summitu G7 ve Francii prohlásila, že ruská únava je zjevná a nastal čas zdvojnásobit podporu Kyjevu. Podle Rady pro mezinárodní vztahy vedlo omezení ruských dodávek paliva na bojišti k tomu, že Ukrajina v únoru získala zpět část svého území a zvrátila předchozí ruské zisky.
K situaci se vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který ocenil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a naznačil, že Rusko by mělo uzavřít dohodu. Zelenskyj následně podotkl, že s pokračující podporou lze vytvořit podmínky, které Moskvu donutí zvolit mír.
Navzdory narůstajícím ekonomickým a logistickým problémům však západní analytici podle stanice CNN neočekávají, že by Kreml v dohledné době ustoupil. Ruský prezident si dlouhodobě buduje image nekompromisního vůdce, pro kterého by jakýkoli ústupek nebo kompromis byl politicky velmi obtížný.
Vzhledem k obrovským lidským ztrátám a oficiálním nárokům na ukrajinská území by jakákoli dohoda, kterou by nebylo možné v Moskvě prezentovat jako jednoznačné vítězství, mohla vyvolat vážné vnitřní politické napětí. Jestřábi v Putinově okolí navíc nadále trvají na úplném ovládnutí Donbasu, takže současný nedostatek paliva nelze vnímat jako bezprostřední kapitulaci.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.