V moskevských ulicích se u čerpacích stanic tvoří dlouhé fronty osobních i nákladních automobilů kvůli akutnímu celonárodnímu nedostatku pohonných hmot. Mnozí řidiči tráví celé dny objížděním města a hledáním benzínu, což představuje v zemi, která patří k největším světovým producentům energií, zcela výjimečný stav.
Běžní ruští občané tak poprvé za čtyři roky války, kterou Kreml stále oficiálně označuje jako speciální vojenskou operaci, pociťují přímé důsledky bojů. Tato situace je výsledkem masivní ukrajinské kampaně bezpilotních letounů, jež se zaměřuje na strategické cíle, jako jsou rafinérie, ropné terminály, vojenská plavidla a zbrojní závody hluboko uvnitř ruského území.
Zatímco nezávislá média dokumentují narůstající dopravní komplikace u čerpacích stanic v metropoli, na anektovaném Krymu byl vyhlášen výjimečný stav a prodej paliv tam úřady zcela pozastavily. Ruský prezident Vladimir Putin během mimořádného víkendového zasedání poprvé veřejně potvrdil, že národní zásoby benzínu klesly na nepohodlnou úroveň, a přiznal přetrvávající potíže pro řidiče i podniky.
Ruská vláda v reakci na to zřídila speciální pracovní skupinu a aktuálně zvažuje úplný zákaz vývozu nafty. Podle Putina je kvůli tomuto vývoji ohroženo také zemědělství, přičemž šéf Kremlu zdůraznil nutnost minimalizovat dopady útoků na civilní infrastrukturu. Tento ukrajinský postup přitom zrcadlí dřívější ruské údery na ukrajinskou energetickou síť, které měly za cíl zlomit morálku tamního obyvatelstva.
Západní představitelé a kritici Moskvy považují současný vývoj za obrat ve válce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na nedávném summitu G7 ve Francii prohlásila, že ruská únava je zjevná a nastal čas zdvojnásobit podporu Kyjevu. Podle Rady pro mezinárodní vztahy vedlo omezení ruských dodávek paliva na bojišti k tomu, že Ukrajina v únoru získala zpět část svého území a zvrátila předchozí ruské zisky.
K situaci se vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který ocenil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a naznačil, že Rusko by mělo uzavřít dohodu. Zelenskyj následně podotkl, že s pokračující podporou lze vytvořit podmínky, které Moskvu donutí zvolit mír.
Navzdory narůstajícím ekonomickým a logistickým problémům však západní analytici podle stanice CNN neočekávají, že by Kreml v dohledné době ustoupil. Ruský prezident si dlouhodobě buduje image nekompromisního vůdce, pro kterého by jakýkoli ústupek nebo kompromis byl politicky velmi obtížný.
Vzhledem k obrovským lidským ztrátám a oficiálním nárokům na ukrajinská území by jakákoli dohoda, kterou by nebylo možné v Moskvě prezentovat jako jednoznačné vítězství, mohla vyvolat vážné vnitřní politické napětí. Jestřábi v Putinově okolí navíc nadále trvají na úplném ovládnutí Donbasu, takže současný nedostatek paliva nelze vnímat jako bezprostřední kapitulaci.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.