Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Jedním z nejvýraznějších přínosů pro Moskvu je prudký nárůst cen ropy. Ruská ekonomika, která je silně závislá na exportu uhlovodíků, získala díky válečné nejistotě v Perském zálivu finanční injekci, která funguje jako ekonomické záchranné lano. Navíc se pozornost Washingtonu a NATO přesunula z východní Evropy na Blízký východ, což dává Kremlu volnější ruku při operacích na Ukrajině, která přestala být pro západní vojenskou pomoc absolutní prioritou.
Rusko však nezůstává pouze pasivním pozorovatelem. Podle amerických zpravodajských služeb se Moskva spolu s Čínou snaží americké síly v regionu co nejvíce vyčerpat. Existují důkazy, že Rusko poskytuje íránským silám data pro zaměřování cílů, čímž Teheránu pomáhá při útocích na americké základny a objekty v celém regionu.
Tato nová dynamika však přináší Rusku i značné komplikace, zejména v oblasti vojenských dodávek. Dosud byl Írán hlavním dodavatelem levných a efektivních kamikadze dronů Šáhid (Shahed), které Rusko masivně využívalo k ničení ukrajinské energetické sítě. Odhaduje se, že Moskva od začátku své invaze obdržela z Íránu přes 57 000 těchto bezpilotních letounů, přičemž si na svém území dokonce vybudovala továrnu na jejich výrobu.
Současná situace v Íránu však export těchto dronů do Ruska pravděpodobně zastavila. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se role dokonce obrátily. Zelenskyj v rozhovoru pro CNN uvedl, že má stoprocentně potvrzené informace o tom, že Rusko nyní dodává drony Šáhid íránskému režimu, aby mu pomohlo v boji proti Spojeným státům. Podle něj byly tyto ruské drony již použity k útokům na americké základny v regionu.
Přestože jsou přesná data o stavu ruských zásob dronů po tomto obratu těžko dostupná, je zřejmé, že íránský režim se nyní plně soustředí na vlastní přežití. Prioritou Teheránu v nadcházejících týdnech a měsících nebude pomoc Rusku, ale obrana vlastního území, což může omezit ruskou schopnost pokračovat v intenzivním bombardování Ukrajiny stejným tempem jako dříve.
Z pohledu Vladimira Putina však pozitiva zatím převažují. Válka v Íránu vytlačila zprávy o Ukrajině z hlavních titulků světových médií, zkomplikovala logistiku západní pomoci a díky drahé ropě naplnila ruskou válečnou pokladnu. Kreml tak získal drahocenný čas a prostředky v momentě, kdy se zdálo, že mezinárodní izolace Ruska začíná nést své ovoce.
Tato situace podtrhuje, jak hluboce jsou moderní konflikty propojeny. To, co začalo jako úder proti íránskému raketovému programu, se rychle proměnilo v globální šachovou partii, kde každý tah na Blízkém východě přímo ovlivňuje vývoj na bojištích východní Evropy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
Česko už příští týden oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák bude mít devadesátiny, což si dobře uvědomuje jedno z veřejnoprávních médií. Český rozhlas chystá zajímavou akci.