Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Válka, která trvá již několik týdnů, si v Izraeli vyžádala nejméně 15 obětí a stovky zraněných, včetně zásahů v blízkosti jaderného zařízení na jihu země. Přesto podpora konfliktu mezi židovskými Izraelci zůstává neotřesitelná a přesahuje 90 %. Více než polovina veřejnosti si dokonce přeje, aby bombardování pokračovalo až do úplného pádu teheránského režimu.
Tato národní jednota utlumila i předvolební kampaň před podzimními parlamentními volbami. Opoziční politici téměř jednomyslně podpořili útok na Írán, což vyvolalo spekulace, zda Netanjahu nevyužije situace k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb. Chtěl by tak vytěžit politické body z americké podpory a nedávného atentátu na íránského nejvyššího duchovního vůdce.
Netanjahuův politický přežitek po 7. říjnu 2023 překvapil mnohé. Zatímco špičky armády a tajných služeb přijaly odpovědnost a odstoupily, premiér se osobní omluvě vyhnul. Jeho popularita se však dlouhodobě držela pod hranicí potřebnou k vítězství ve volbách. Právě válka s Íránem měla být oním „přepsáním historie“, které by voliče přesvědčilo o jeho nepostradatelnosti.
Mnozí skeptici se však ptají, zda je tato válka vedena z bezpečnostní potřeby, nebo z potřeby udržet vládní koalici. Zatímco většina Izraelců věří, že Netanjahu jedná v zájmu eliminace existenční hrozby, kritici varují, že premiér může zneužívat národní oběti a úspěchy armády pro své vlastní politické přežití.
Vnitropolitická opozice vůči válce je v Izraeli minimální a ozývá se především z řad arabských občanů nebo od nových tváří, jako je Jonathan Šamriz. Ten vstoupil do politiky poté, co jeho bratra, drženého jako rukojmí v Gaze, omylem zastřelily vlastní jednotky. Šamriz kritizuje chybějící debatu o tom, proč válka začala a kdy vlastně skončí.
Zatímco v Izraeli panuje vítězná nálada, pohled zvenčí je mnohem temnější. Světová média plní zprávy o eskalaci cen energií, ochromení turismu v Perském zálivu a tragických civilních obětech, jako byl nálet na dívčí školu v Íránu, který si vyžádal 175 životů. Tato událost vyvolává na Západě silné paralely s nepopulárními invazemi z minulosti.
V USA se podpora Izraele stává politicky výbušným tématem. Donald Trump sice hrozí pozemní operací, ale zároveň chce konflikt rychle ukončit. Uvnitř jeho administrativy už dokonce došlo k první rezignaci na protest proti válce. Joe Kent, bývalý vysoký úředník pro boj proti terorismu, prohlásil, že USA do války zatáhl Izrael a jeho mocná lobby, ačkoliv Írán nepředstavoval bezprostřední hrozbu.
Pro Netanjahua je vztah s USA klíčovým volebním trumfem. V květnu má Izrael navštívit sám Trump, aby převzal jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Pokud bude válka v té době u konce, ceremonie poslouží jako dokonalá ukázka Netanjahuových mezinárodních vazeb těsně předtím, než se izraelští voliči vydají k urnám.
Sázky jsou pro premiéra extrémně vysoké i kvůli jeho korupční kauze. Pokud ztratí moc, bude před soudem stát jako soukromý občan bez premiérské imunity. Netanjahu sice usiluje o preventivní milost s Trumpovou podporou, ale izraelské ministerstvo spravedlnosti se k takovému kroku staví odmítavě.
Pokud Netanjahu doufal, že mu válka přinese drtivý nárůst preferencí, průzkumy ho zatím vyvádějí z omylu. Důvěra ve vládu vzrostla jen minimálně a brzy se vrátila na předválečnou úroveň. Izraelská veřejnost jako by si na permanentní stav ohrožení zvykla a soustředí se spíše na vnitřní rozkol ohledně vyšetřování selhání ze 7. října.
Kritické hlasy v Izraeli varují, že vítězství nad íránským režimem může být Pyrrhovým vítězstvím, pokud cena za něj bude znamenat rozpad spojenectví s USA. Bez americké diplomatické a vojenské podpory by se Izrael mohl ocitnout v regionální izolaci, což by v dlouhodobém horizontu ohrozilo samotnou schopnost země přežít v nepřátelském prostředí.
Brazilská vláda představila vůbec první globální harmonogram neboli cestovní mapu pro postupné opouštění fosilních paliv, která má státům po celém světě posloužit jako praktický návod k přerušení závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu bez nutnosti čekat na nové technologie či hluboké ekonomické změny.
Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.
Demokraté zaznamenali v letošních amerických kongresových volbách historický triumf, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Vlna volebních úspěchů smetla republikány z moci v polovině druhého funkčního období prezidenta Donald Trumpa. Nově získaná většina v obou komorách umožní opozici blokovat prezidentskou agendu a zahájit vyšetřování administrativy. Tento výsledek představuje pro dosavadní vládní garnituru dosud největší politický otřes.
V amerických kongresových volbách zaznamenali demokraté nečekaný triumf, když podle projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Tento výsledek představuje významnou prohru pro politickou agendu prezidenta Donalda Trumpa v jeho závěrečných dvou letech v úřadě. Voliči tak v celostátním měřítku vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje a ekonomickou situací.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.