Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Válka, která trvá již několik týdnů, si v Izraeli vyžádala nejméně 15 obětí a stovky zraněných, včetně zásahů v blízkosti jaderného zařízení na jihu země. Přesto podpora konfliktu mezi židovskými Izraelci zůstává neotřesitelná a přesahuje 90 %. Více než polovina veřejnosti si dokonce přeje, aby bombardování pokračovalo až do úplného pádu teheránského režimu.
Tato národní jednota utlumila i předvolební kampaň před podzimními parlamentními volbami. Opoziční politici téměř jednomyslně podpořili útok na Írán, což vyvolalo spekulace, zda Netanjahu nevyužije situace k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb. Chtěl by tak vytěžit politické body z americké podpory a nedávného atentátu na íránského nejvyššího duchovního vůdce.
Netanjahuův politický přežitek po 7. říjnu 2023 překvapil mnohé. Zatímco špičky armády a tajných služeb přijaly odpovědnost a odstoupily, premiér se osobní omluvě vyhnul. Jeho popularita se však dlouhodobě držela pod hranicí potřebnou k vítězství ve volbách. Právě válka s Íránem měla být oním „přepsáním historie“, které by voliče přesvědčilo o jeho nepostradatelnosti.
Mnozí skeptici se však ptají, zda je tato válka vedena z bezpečnostní potřeby, nebo z potřeby udržet vládní koalici. Zatímco většina Izraelců věří, že Netanjahu jedná v zájmu eliminace existenční hrozby, kritici varují, že premiér může zneužívat národní oběti a úspěchy armády pro své vlastní politické přežití.
Vnitropolitická opozice vůči válce je v Izraeli minimální a ozývá se především z řad arabských občanů nebo od nových tváří, jako je Jonathan Šamriz. Ten vstoupil do politiky poté, co jeho bratra, drženého jako rukojmí v Gaze, omylem zastřelily vlastní jednotky. Šamriz kritizuje chybějící debatu o tom, proč válka začala a kdy vlastně skončí.
Zatímco v Izraeli panuje vítězná nálada, pohled zvenčí je mnohem temnější. Světová média plní zprávy o eskalaci cen energií, ochromení turismu v Perském zálivu a tragických civilních obětech, jako byl nálet na dívčí školu v Íránu, který si vyžádal 175 životů. Tato událost vyvolává na Západě silné paralely s nepopulárními invazemi z minulosti.
V USA se podpora Izraele stává politicky výbušným tématem. Donald Trump sice hrozí pozemní operací, ale zároveň chce konflikt rychle ukončit. Uvnitř jeho administrativy už dokonce došlo k první rezignaci na protest proti válce. Joe Kent, bývalý vysoký úředník pro boj proti terorismu, prohlásil, že USA do války zatáhl Izrael a jeho mocná lobby, ačkoliv Írán nepředstavoval bezprostřední hrozbu.
Pro Netanjahua je vztah s USA klíčovým volebním trumfem. V květnu má Izrael navštívit sám Trump, aby převzal jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Pokud bude válka v té době u konce, ceremonie poslouží jako dokonalá ukázka Netanjahuových mezinárodních vazeb těsně předtím, než se izraelští voliči vydají k urnám.
Sázky jsou pro premiéra extrémně vysoké i kvůli jeho korupční kauze. Pokud ztratí moc, bude před soudem stát jako soukromý občan bez premiérské imunity. Netanjahu sice usiluje o preventivní milost s Trumpovou podporou, ale izraelské ministerstvo spravedlnosti se k takovému kroku staví odmítavě.
Pokud Netanjahu doufal, že mu válka přinese drtivý nárůst preferencí, průzkumy ho zatím vyvádějí z omylu. Důvěra ve vládu vzrostla jen minimálně a brzy se vrátila na předválečnou úroveň. Izraelská veřejnost jako by si na permanentní stav ohrožení zvykla a soustředí se spíše na vnitřní rozkol ohledně vyšetřování selhání ze 7. října.
Kritické hlasy v Izraeli varují, že vítězství nad íránským režimem může být Pyrrhovým vítězstvím, pokud cena za něj bude znamenat rozpad spojenectví s USA. Bez americké diplomatické a vojenské podpory by se Izrael mohl ocitnout v regionální izolaci, což by v dlouhodobém horizontu ohrozilo samotnou schopnost země přežít v nepřátelském prostředí.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
Česko už příští týden oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák bude mít devadesátiny, což si dobře uvědomuje jedno z veřejnoprávních médií. Český rozhlas chystá zajímavou akci.
Policie se rozhodla obrátit na novináře v rámci probíhajícího vyšetřování možného teroristického útoku v Pardubicích, kde v pátek došlo k podezřelému požáru. Podle strážců zákona by mohlo být ohroženo dopadení pachatelů činu.
Budou to brzy čtyři měsíce, co se Česko rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým. Nejvíce pocítila ztrátu rodina, ale vyrovnat se s jeho odchodem museli i kolegové z Evropy 2. A zdaleka nejde jen o Leoše Mareše jako nejbližšího spolupracovníka.
Internetový gigant Meta přichystal na sociální síti Instagram nové opatření, které má chránit dětské uživatele před nebezpečným obsahem. Upozornila na to BBC. Děje se tak v době, kdy některé země uvažují o úplných zákazech pro děti na sítích.
Kauza kolem finančníka a zvrhlíka Jeffreyho Epsteina neotřásá jen britskou monarchií. V úzkých se ocitla i norská královská rodina, konkrétně korunní princezna Mette-Marit. V aktuálním rozhovoru se pokusila vysvětlit, proč nerozpoznala, co je Epstein zač.