Proč jde tvrdě po Íránu? Netanjahu věří, že zničení „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi, foto: X/Benjamin Netanjahu
Klára Marková 23. března 2026 10:29
Sdílej:

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.

Válka, která trvá již několik týdnů, si v Izraeli vyžádala nejméně 15 obětí a stovky zraněných, včetně zásahů v blízkosti jaderného zařízení na jihu země. Přesto podpora konfliktu mezi židovskými Izraelci zůstává neotřesitelná a přesahuje 90 %. Více než polovina veřejnosti si dokonce přeje, aby bombardování pokračovalo až do úplného pádu teheránského režimu.

Tato národní jednota utlumila i předvolební kampaň před podzimními parlamentními volbami. Opoziční politici téměř jednomyslně podpořili útok na Írán, což vyvolalo spekulace, zda Netanjahu nevyužije situace k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb. Chtěl by tak vytěžit politické body z americké podpory a nedávného atentátu na íránského nejvyššího duchovního vůdce.

Netanjahuův politický přežitek po 7. říjnu 2023 překvapil mnohé. Zatímco špičky armády a tajných služeb přijaly odpovědnost a odstoupily, premiér se osobní omluvě vyhnul. Jeho popularita se však dlouhodobě držela pod hranicí potřebnou k vítězství ve volbách. Právě válka s Íránem měla být oním „přepsáním historie“, které by voliče přesvědčilo o jeho nepostradatelnosti.

Mnozí skeptici se však ptají, zda je tato válka vedena z bezpečnostní potřeby, nebo z potřeby udržet vládní koalici. Zatímco většina Izraelců věří, že Netanjahu jedná v zájmu eliminace existenční hrozby, kritici varují, že premiér může zneužívat národní oběti a úspěchy armády pro své vlastní politické přežití.

Vnitropolitická opozice vůči válce je v Izraeli minimální a ozývá se především z řad arabských občanů nebo od nových tváří, jako je Jonathan Šamriz. Ten vstoupil do politiky poté, co jeho bratra, drženého jako rukojmí v Gaze, omylem zastřelily vlastní jednotky. Šamriz kritizuje chybějící debatu o tom, proč válka začala a kdy vlastně skončí.

Zatímco v Izraeli panuje vítězná nálada, pohled zvenčí je mnohem temnější. Světová média plní zprávy o eskalaci cen energií, ochromení turismu v Perském zálivu a tragických civilních obětech, jako byl nálet na dívčí školu v Íránu, který si vyžádal 175 životů. Tato událost vyvolává na Západě silné paralely s nepopulárními invazemi z minulosti.

V USA se podpora Izraele stává politicky výbušným tématem. Donald Trump sice hrozí pozemní operací, ale zároveň chce konflikt rychle ukončit. Uvnitř jeho administrativy už dokonce došlo k první rezignaci na protest proti válce. Joe Kent, bývalý vysoký úředník pro boj proti terorismu, prohlásil, že USA do války zatáhl Izrael a jeho mocná lobby, ačkoliv Írán nepředstavoval bezprostřední hrozbu.

Pro Netanjahua je vztah s USA klíčovým volebním trumfem. V květnu má Izrael navštívit sám Trump, aby převzal jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Pokud bude válka v té době u konce, ceremonie poslouží jako dokonalá ukázka Netanjahuových mezinárodních vazeb těsně předtím, než se izraelští voliči vydají k urnám.

Sázky jsou pro premiéra extrémně vysoké i kvůli jeho korupční kauze. Pokud ztratí moc, bude před soudem stát jako soukromý občan bez premiérské imunity. Netanjahu sice usiluje o preventivní milost s Trumpovou podporou, ale izraelské ministerstvo spravedlnosti se k takovému kroku staví odmítavě.

Pokud Netanjahu doufal, že mu válka přinese drtivý nárůst preferencí, průzkumy ho zatím vyvádějí z omylu. Důvěra ve vládu vzrostla jen minimálně a brzy se vrátila na předválečnou úroveň. Izraelská veřejnost jako by si na permanentní stav ohrožení zvykla a soustředí se spíše na vnitřní rozkol ohledně vyšetřování selhání ze 7. října.

Kritické hlasy v Izraeli varují, že vítězství nad íránským režimem může být Pyrrhovým vítězstvím, pokud cena za něj bude znamenat rozpad spojenectví s USA. Bez americké diplomatické a vojenské podpory by se Izrael mohl ocitnout v regionální izolaci, což by v dlouhodobém horizontu ohrozilo samotnou schopnost země přežít v nepřátelském prostředí.

Stalo se
Novinky
Írán

Miliardy dolarů, tisíce mrtvých. Jakou cenu platí Írán a USA za válku?

Válka Spojených států s Íránem se po podepsání prozatímní dohody a před zahájením dalších rozhovorů prozatím zastavila. Prezident Donald Trump deklaruje americké vítězství a na své sociální síti Truth Social vyzdvihuje přínosy šedesátidenního memoranda, přičemž tvrdí, že ropa opět teče, akciové trhy rostou, ceny klesají a Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.

Novinky
Keir Starmer

Britský premiér Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí rezignaci

Britský premiér Keir Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí svou rezignaci poté, co se ocitl pod drtivým tlakem poslanců vlastní Labouristické strany. Ti požadují, aby uvolnil místo Andy Burnhamovi, který by se měl stát novým lídrem strany.

Novinky
Gin

Francie bojuje s extrémním počasím. Zakázala prodej a konzumaci alkoholu na akcích

Francie zakázala prodej a konzumaci alkoholu na některých akcích v rámci masivního národního hudebního festivalu, protože vlna veder vyhnala teploty k rekordním hodnotám. Každoroční oslavy svátku hudby Fête de la Musique přitahují do francouzských ulic miliony lidí.

Novinky
Hormuzský průliv

Trump: Pokud nebude do 60 dnů dohoda s Íránem, USA začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné

Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.