Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Válka, která trvá již několik týdnů, si v Izraeli vyžádala nejméně 15 obětí a stovky zraněných, včetně zásahů v blízkosti jaderného zařízení na jihu země. Přesto podpora konfliktu mezi židovskými Izraelci zůstává neotřesitelná a přesahuje 90 %. Více než polovina veřejnosti si dokonce přeje, aby bombardování pokračovalo až do úplného pádu teheránského režimu.
Tato národní jednota utlumila i předvolební kampaň před podzimními parlamentními volbami. Opoziční politici téměř jednomyslně podpořili útok na Írán, což vyvolalo spekulace, zda Netanjahu nevyužije situace k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb. Chtěl by tak vytěžit politické body z americké podpory a nedávného atentátu na íránského nejvyššího duchovního vůdce.
Netanjahuův politický přežitek po 7. říjnu 2023 překvapil mnohé. Zatímco špičky armády a tajných služeb přijaly odpovědnost a odstoupily, premiér se osobní omluvě vyhnul. Jeho popularita se však dlouhodobě držela pod hranicí potřebnou k vítězství ve volbách. Právě válka s Íránem měla být oním „přepsáním historie“, které by voliče přesvědčilo o jeho nepostradatelnosti.
Mnozí skeptici se však ptají, zda je tato válka vedena z bezpečnostní potřeby, nebo z potřeby udržet vládní koalici. Zatímco většina Izraelců věří, že Netanjahu jedná v zájmu eliminace existenční hrozby, kritici varují, že premiér může zneužívat národní oběti a úspěchy armády pro své vlastní politické přežití.
Vnitropolitická opozice vůči válce je v Izraeli minimální a ozývá se především z řad arabských občanů nebo od nových tváří, jako je Jonathan Šamriz. Ten vstoupil do politiky poté, co jeho bratra, drženého jako rukojmí v Gaze, omylem zastřelily vlastní jednotky. Šamriz kritizuje chybějící debatu o tom, proč válka začala a kdy vlastně skončí.
Zatímco v Izraeli panuje vítězná nálada, pohled zvenčí je mnohem temnější. Světová média plní zprávy o eskalaci cen energií, ochromení turismu v Perském zálivu a tragických civilních obětech, jako byl nálet na dívčí školu v Íránu, který si vyžádal 175 životů. Tato událost vyvolává na Západě silné paralely s nepopulárními invazemi z minulosti.
V USA se podpora Izraele stává politicky výbušným tématem. Donald Trump sice hrozí pozemní operací, ale zároveň chce konflikt rychle ukončit. Uvnitř jeho administrativy už dokonce došlo k první rezignaci na protest proti válce. Joe Kent, bývalý vysoký úředník pro boj proti terorismu, prohlásil, že USA do války zatáhl Izrael a jeho mocná lobby, ačkoliv Írán nepředstavoval bezprostřední hrozbu.
Pro Netanjahua je vztah s USA klíčovým volebním trumfem. V květnu má Izrael navštívit sám Trump, aby převzal jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Pokud bude válka v té době u konce, ceremonie poslouží jako dokonalá ukázka Netanjahuových mezinárodních vazeb těsně předtím, než se izraelští voliči vydají k urnám.
Sázky jsou pro premiéra extrémně vysoké i kvůli jeho korupční kauze. Pokud ztratí moc, bude před soudem stát jako soukromý občan bez premiérské imunity. Netanjahu sice usiluje o preventivní milost s Trumpovou podporou, ale izraelské ministerstvo spravedlnosti se k takovému kroku staví odmítavě.
Pokud Netanjahu doufal, že mu válka přinese drtivý nárůst preferencí, průzkumy ho zatím vyvádějí z omylu. Důvěra ve vládu vzrostla jen minimálně a brzy se vrátila na předválečnou úroveň. Izraelská veřejnost jako by si na permanentní stav ohrožení zvykla a soustředí se spíše na vnitřní rozkol ohledně vyšetřování selhání ze 7. října.
Kritické hlasy v Izraeli varují, že vítězství nad íránským režimem může být Pyrrhovým vítězstvím, pokud cena za něj bude znamenat rozpad spojenectví s USA. Bez americké diplomatické a vojenské podpory by se Izrael mohl ocitnout v regionální izolaci, což by v dlouhodobém horizontu ohrozilo samotnou schopnost země přežít v nepřátelském prostředí.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.