Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Válka, která trvá již několik týdnů, si v Izraeli vyžádala nejméně 15 obětí a stovky zraněných, včetně zásahů v blízkosti jaderného zařízení na jihu země. Přesto podpora konfliktu mezi židovskými Izraelci zůstává neotřesitelná a přesahuje 90 %. Více než polovina veřejnosti si dokonce přeje, aby bombardování pokračovalo až do úplného pádu teheránského režimu.
Tato národní jednota utlumila i předvolební kampaň před podzimními parlamentními volbami. Opoziční politici téměř jednomyslně podpořili útok na Írán, což vyvolalo spekulace, zda Netanjahu nevyužije situace k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb. Chtěl by tak vytěžit politické body z americké podpory a nedávného atentátu na íránského nejvyššího duchovního vůdce.
Netanjahuův politický přežitek po 7. říjnu 2023 překvapil mnohé. Zatímco špičky armády a tajných služeb přijaly odpovědnost a odstoupily, premiér se osobní omluvě vyhnul. Jeho popularita se však dlouhodobě držela pod hranicí potřebnou k vítězství ve volbách. Právě válka s Íránem měla být oním „přepsáním historie“, které by voliče přesvědčilo o jeho nepostradatelnosti.
Mnozí skeptici se však ptají, zda je tato válka vedena z bezpečnostní potřeby, nebo z potřeby udržet vládní koalici. Zatímco většina Izraelců věří, že Netanjahu jedná v zájmu eliminace existenční hrozby, kritici varují, že premiér může zneužívat národní oběti a úspěchy armády pro své vlastní politické přežití.
Vnitropolitická opozice vůči válce je v Izraeli minimální a ozývá se především z řad arabských občanů nebo od nových tváří, jako je Jonathan Šamriz. Ten vstoupil do politiky poté, co jeho bratra, drženého jako rukojmí v Gaze, omylem zastřelily vlastní jednotky. Šamriz kritizuje chybějící debatu o tom, proč válka začala a kdy vlastně skončí.
Zatímco v Izraeli panuje vítězná nálada, pohled zvenčí je mnohem temnější. Světová média plní zprávy o eskalaci cen energií, ochromení turismu v Perském zálivu a tragických civilních obětech, jako byl nálet na dívčí školu v Íránu, který si vyžádal 175 životů. Tato událost vyvolává na Západě silné paralely s nepopulárními invazemi z minulosti.
V USA se podpora Izraele stává politicky výbušným tématem. Donald Trump sice hrozí pozemní operací, ale zároveň chce konflikt rychle ukončit. Uvnitř jeho administrativy už dokonce došlo k první rezignaci na protest proti válce. Joe Kent, bývalý vysoký úředník pro boj proti terorismu, prohlásil, že USA do války zatáhl Izrael a jeho mocná lobby, ačkoliv Írán nepředstavoval bezprostřední hrozbu.
Pro Netanjahua je vztah s USA klíčovým volebním trumfem. V květnu má Izrael navštívit sám Trump, aby převzal jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Pokud bude válka v té době u konce, ceremonie poslouží jako dokonalá ukázka Netanjahuových mezinárodních vazeb těsně předtím, než se izraelští voliči vydají k urnám.
Sázky jsou pro premiéra extrémně vysoké i kvůli jeho korupční kauze. Pokud ztratí moc, bude před soudem stát jako soukromý občan bez premiérské imunity. Netanjahu sice usiluje o preventivní milost s Trumpovou podporou, ale izraelské ministerstvo spravedlnosti se k takovému kroku staví odmítavě.
Pokud Netanjahu doufal, že mu válka přinese drtivý nárůst preferencí, průzkumy ho zatím vyvádějí z omylu. Důvěra ve vládu vzrostla jen minimálně a brzy se vrátila na předválečnou úroveň. Izraelská veřejnost jako by si na permanentní stav ohrožení zvykla a soustředí se spíše na vnitřní rozkol ohledně vyšetřování selhání ze 7. října.
Kritické hlasy v Izraeli varují, že vítězství nad íránským režimem může být Pyrrhovým vítězstvím, pokud cena za něj bude znamenat rozpad spojenectví s USA. Bez americké diplomatické a vojenské podpory by se Izrael mohl ocitnout v regionální izolaci, což by v dlouhodobém horizontu ohrozilo samotnou schopnost země přežít v nepřátelském prostředí.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko už přes sto let nemá krále a je republikou, ale málo se ví o tom, že pouto k naší zemi má i současný britský panovník Karel III. Existuje jeden rodokmen, který to potvrzuje. Evropská panovnická dynastie byla zkrátka nesmírně propojená.
Jarní kolo Sbírky potravin 2026 znovu ukázalo, že solidarita a ochota pomáhat mají v české společnosti pevné místo. Po sečtení darů ze soboty 25. dubna, online nákupů, zaměstnaneckých výzev ve firmách a finančních příspěvků dosáhlo letošní jarní kolo rekordního výsledku 702 tun potravin a drogerie.
Je dobré vědět, že máte ještě několik hodin na nákup ve velkých obchodech předtím, než se na jeden celý den uzavřou. Nadcházející víkend je totiž prodloužený o páteční státní svátek. A právě zítra se obchodníci musí podřídit zákonu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a provozovatel výletní lodi MV Hondius, společnost Oceanwide Expeditions, poskytli nové informace o situaci na plavidle zasaženém hantavirem. Na palubě byla zavedena přísná bezpečnostní opatření, která mají eliminovat riziko dalšího šíření nákazy.
Světová zdravotnická organizace poskytla detailní vhled do vyšetřování nákazy, která zasáhla výletní loď MV Hondius. Podle oficiální rekonstrukce událostí vše začalo u muže, který pocítil první potíže už 6. dubna a o několik dní později zemřel. Protože lékaři zpočátku neměli podezření na nebezpečný hantavirus, nebyly u tohoto pacienta odebrány vzorky, což ztížilo včasnou identifikaci hrozby.
Vědecký svět s napětím sleduje situaci na výletní lodi MV Hondius, kde se potvrdilo ohnisko vzácného a nebezpečného viru Andes. Ačkoliv jsou hantaviry běžně spojovány s hlodavci a považovány za „slepou uličku“ – tedy infekci, která se z člověka na člověka nepřenáší – kmen Andes představuje děsivou výjimku. Odborníci, kteří studovali předchozí epidemie v Jižní Americe, nyní varují před specifickými vlastnostmi tohoto patogenu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.
Případ výletního plavidla MV Hondius, na jehož palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stává čím dál složitějším mezinárodním problémem. Podle čerstvých zpráv z nizozemského ministerstva zahraničí se ukázalo, že loď opustilo podstatně více lidí, než se původně uvádělo. Během zastávky na britském ostrově Svatá Helena se od plavby odpojilo zhruba 40 pasažérů, kteří se následně rozjeli do svých domovů běžnými leteckými spoji.
Válka v Íránu a s ní spojený prudký nárůst cen energií by měly být pro Evropskou unii impulsem k ráznému posílení energetické nezávislosti. Nizozemská ministryně pro klimatu a zelený růst Stientje van Veldhoven v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že Brusel musí vytrvat v nastaveném kurzu klimatických zákonů a neustupovat z ambiciózních cílů.
Federální soudce ve středu odpečetil údajný dopis na rozloučenou, který měl napsat Jeffrey Epstein. Dokument, který byl dosud držen v tajnosti, se tak poprvé dostal na veřejnost. Existenci listu odhalil Nicholas Tartaglione, Epsteinův spoluvězeň z nápravného zařízení v New Yorku, který tvrdí, že jej našel po Epsteinově neúspěšném pokusu o sebevraždu v červenci 2019.
Argentinské úřady a tamní experti se snaží urychleně zjistit, zda je jejich země zdrojem smrtícího vypuknutí nákazy hantavirem na palubě výletní lodi MV Hondius. Situace je o to naléhavější, že se objevují zprávy o skupině cestujících, kteří již opustili loď a vrátili se do svých domovských zemí.