Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Evropská komise proto předložila návrh, jak mobilizovat část ze zhruba 300 miliard dolarů zmrazených aktiv ruské centrální banky, které jsou v Evropě zadržovány od začátku invaze v roce 2022. Tyto fondy, které jsou z velké části uloženy v centrálním depozitáři Euroclear v Bruselu, by měly sloužit jako záruka pro bezúročnou půjčku pro Kyjev ve výši asi 140 miliard eur, garantovanou členskými státy bloku.
Tento koncept, označovaný jako „reparační půjčka“, je sofistikovaným finančním řešením, které se má vyhnout přímé právní konfiskaci ruských státních aktiv. Jak vysvětluje analytik Nicolas Véron, půjčka se netýká přímo zmrazených peněz, které zůstávají v držení Ruska, ale využívá je jako zástavu. Ukrajina by půjčku nemusela splatit, dokud neobdrží od Ruska kompenzace za válečné škody.
Přestože jde o právně elegantní řešení, dohoda v Evropě vázne. Státy jako Francie a Německo se dlouhodobě zdráhají úplné konfiskace, protože se obávají právních kroků ze strany Moskvy a odlivu investorů z evropských finančních trhů.
Hlavním odpůrcem je ale Belgie, kde sídlí depozitář Euroclear, držící valnou většinu, asi 185 miliard eur, ruských aktiv. Belgický premiér Bart De Wever se obává, že by se jeho země ocitla v první linii ruské odvety, a to jak právní, tak finanční. Vedení Euroclearu varovalo, že nucená půjčka by mohla být investory, a hlavně Ruskem, vnímána jako faktická konfiskace.
Belgie proto na říjnovém summitu EU odmítla s plánem souhlasit, pokud se zbytek bloku nezaváže ke sdílení právních a finančních rizik. Obavy se týkají i situace, kdy by Rusko znárodnilo účty Euroclearu v Moskvě, což by mohlo způsobit kapitálový nedostatek, který by musela hradit belgická vláda, či vést k žalobám západních klientů.
Potřeba financování Ukrajiny je naléhavá, přičemž se blíží konečné rozhodnutí na summitu EU 18. prosince. Evropské země sice ve čtvrtek odsouhlasily způsob, jak dlouhodobě udržet ruská aktiva zmrazená, což ruší nutnost jednomyslného prodlužování sankcí každých šest měsíců. To částečně vychází vstříc obavám Belgie z veta ze strany proruských zemí.
Závislost na jednomyslnosti přetrvává u samotného schválení půjčky. Existuje také riziko, že pokud Rusko reparace nezaplatí, břemeno splacení půjčky ve výši 140 miliard eur padne na členské státy EU jako garanty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však odmítla, že by tuto zátěž měli nést sami evropští daňoví poplatníci.
Selhání v dohodě o využití ruských aktiv by podle analytiků znamenalo pro Ukrajinu vážný problém. Ukrajina zoufale potřebuje peníze pro svůj rozpočet i vojenské operace, a MMF čeká na jasné stanovisko Evropy, než se posune dál ve vlastní pomoci.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
