Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Evropská komise proto předložila návrh, jak mobilizovat část ze zhruba 300 miliard dolarů zmrazených aktiv ruské centrální banky, které jsou v Evropě zadržovány od začátku invaze v roce 2022. Tyto fondy, které jsou z velké části uloženy v centrálním depozitáři Euroclear v Bruselu, by měly sloužit jako záruka pro bezúročnou půjčku pro Kyjev ve výši asi 140 miliard eur, garantovanou členskými státy bloku.
Tento koncept, označovaný jako „reparační půjčka“, je sofistikovaným finančním řešením, které se má vyhnout přímé právní konfiskaci ruských státních aktiv. Jak vysvětluje analytik Nicolas Véron, půjčka se netýká přímo zmrazených peněz, které zůstávají v držení Ruska, ale využívá je jako zástavu. Ukrajina by půjčku nemusela splatit, dokud neobdrží od Ruska kompenzace za válečné škody.
Přestože jde o právně elegantní řešení, dohoda v Evropě vázne. Státy jako Francie a Německo se dlouhodobě zdráhají úplné konfiskace, protože se obávají právních kroků ze strany Moskvy a odlivu investorů z evropských finančních trhů.
Hlavním odpůrcem je ale Belgie, kde sídlí depozitář Euroclear, držící valnou většinu, asi 185 miliard eur, ruských aktiv. Belgický premiér Bart De Wever se obává, že by se jeho země ocitla v první linii ruské odvety, a to jak právní, tak finanční. Vedení Euroclearu varovalo, že nucená půjčka by mohla být investory, a hlavně Ruskem, vnímána jako faktická konfiskace.
Belgie proto na říjnovém summitu EU odmítla s plánem souhlasit, pokud se zbytek bloku nezaváže ke sdílení právních a finančních rizik. Obavy se týkají i situace, kdy by Rusko znárodnilo účty Euroclearu v Moskvě, což by mohlo způsobit kapitálový nedostatek, který by musela hradit belgická vláda, či vést k žalobám západních klientů.
Potřeba financování Ukrajiny je naléhavá, přičemž se blíží konečné rozhodnutí na summitu EU 18. prosince. Evropské země sice ve čtvrtek odsouhlasily způsob, jak dlouhodobě udržet ruská aktiva zmrazená, což ruší nutnost jednomyslného prodlužování sankcí každých šest měsíců. To částečně vychází vstříc obavám Belgie z veta ze strany proruských zemí.
Závislost na jednomyslnosti přetrvává u samotného schválení půjčky. Existuje také riziko, že pokud Rusko reparace nezaplatí, břemeno splacení půjčky ve výši 140 miliard eur padne na členské státy EU jako garanty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však odmítla, že by tuto zátěž měli nést sami evropští daňoví poplatníci.
Selhání v dohodě o využití ruských aktiv by podle analytiků znamenalo pro Ukrajinu vážný problém. Ukrajina zoufale potřebuje peníze pro svůj rozpočet i vojenské operace, a MMF čeká na jasné stanovisko Evropy, než se posune dál ve vlastní pomoci.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.