Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Evropská komise proto předložila návrh, jak mobilizovat část ze zhruba 300 miliard dolarů zmrazených aktiv ruské centrální banky, které jsou v Evropě zadržovány od začátku invaze v roce 2022. Tyto fondy, které jsou z velké části uloženy v centrálním depozitáři Euroclear v Bruselu, by měly sloužit jako záruka pro bezúročnou půjčku pro Kyjev ve výši asi 140 miliard eur, garantovanou členskými státy bloku.
Tento koncept, označovaný jako „reparační půjčka“, je sofistikovaným finančním řešením, které se má vyhnout přímé právní konfiskaci ruských státních aktiv. Jak vysvětluje analytik Nicolas Véron, půjčka se netýká přímo zmrazených peněz, které zůstávají v držení Ruska, ale využívá je jako zástavu. Ukrajina by půjčku nemusela splatit, dokud neobdrží od Ruska kompenzace za válečné škody.
Přestože jde o právně elegantní řešení, dohoda v Evropě vázne. Státy jako Francie a Německo se dlouhodobě zdráhají úplné konfiskace, protože se obávají právních kroků ze strany Moskvy a odlivu investorů z evropských finančních trhů.
Hlavním odpůrcem je ale Belgie, kde sídlí depozitář Euroclear, držící valnou většinu, asi 185 miliard eur, ruských aktiv. Belgický premiér Bart De Wever se obává, že by se jeho země ocitla v první linii ruské odvety, a to jak právní, tak finanční. Vedení Euroclearu varovalo, že nucená půjčka by mohla být investory, a hlavně Ruskem, vnímána jako faktická konfiskace.
Belgie proto na říjnovém summitu EU odmítla s plánem souhlasit, pokud se zbytek bloku nezaváže ke sdílení právních a finančních rizik. Obavy se týkají i situace, kdy by Rusko znárodnilo účty Euroclearu v Moskvě, což by mohlo způsobit kapitálový nedostatek, který by musela hradit belgická vláda, či vést k žalobám západních klientů.
Potřeba financování Ukrajiny je naléhavá, přičemž se blíží konečné rozhodnutí na summitu EU 18. prosince. Evropské země sice ve čtvrtek odsouhlasily způsob, jak dlouhodobě udržet ruská aktiva zmrazená, což ruší nutnost jednomyslného prodlužování sankcí každých šest měsíců. To částečně vychází vstříc obavám Belgie z veta ze strany proruských zemí.
Závislost na jednomyslnosti přetrvává u samotného schválení půjčky. Existuje také riziko, že pokud Rusko reparace nezaplatí, břemeno splacení půjčky ve výši 140 miliard eur padne na členské státy EU jako garanty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však odmítla, že by tuto zátěž měli nést sami evropští daňoví poplatníci.
Selhání v dohodě o využití ruských aktiv by podle analytiků znamenalo pro Ukrajinu vážný problém. Ukrajina zoufale potřebuje peníze pro svůj rozpočet i vojenské operace, a MMF čeká na jasné stanovisko Evropy, než se posune dál ve vlastní pomoci.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Čtrnáctiletá roztleskávačka Lucy Brooksová na chvíli ztratila některé přátele na Snapchatu, když ve středu vstoupil v platnost australský zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let. Během čtyřiadvaceti hodin ale byli všichni zpět. Mnozí si založili nové účty, přičemž někteří použili tváře rodičů nebo starších kamarádů, kteří jim ochotně pomohli obejít technologii detekce věku.
Donald Trump zvyšuje tlak na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, rozšiřuje sankce a hrozí útoky na pozemní cíle ve Venezuele. Prezident Maduro v reakci obvinil amerického prezidenta ze zahájení nové „éry kriminálního námořního pirátství“ v Karibiku. Spojené státy ve čtvrtek uvalily omezení na tři synovce Cilii Flores, manželky Madura, a také na šest supertankerů na ropu a lodní společnosti s nimi spojené.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.