Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Evropská komise proto předložila návrh, jak mobilizovat část ze zhruba 300 miliard dolarů zmrazených aktiv ruské centrální banky, které jsou v Evropě zadržovány od začátku invaze v roce 2022. Tyto fondy, které jsou z velké části uloženy v centrálním depozitáři Euroclear v Bruselu, by měly sloužit jako záruka pro bezúročnou půjčku pro Kyjev ve výši asi 140 miliard eur, garantovanou členskými státy bloku.
Tento koncept, označovaný jako „reparační půjčka“, je sofistikovaným finančním řešením, které se má vyhnout přímé právní konfiskaci ruských státních aktiv. Jak vysvětluje analytik Nicolas Véron, půjčka se netýká přímo zmrazených peněz, které zůstávají v držení Ruska, ale využívá je jako zástavu. Ukrajina by půjčku nemusela splatit, dokud neobdrží od Ruska kompenzace za válečné škody.
Přestože jde o právně elegantní řešení, dohoda v Evropě vázne. Státy jako Francie a Německo se dlouhodobě zdráhají úplné konfiskace, protože se obávají právních kroků ze strany Moskvy a odlivu investorů z evropských finančních trhů.
Hlavním odpůrcem je ale Belgie, kde sídlí depozitář Euroclear, držící valnou většinu, asi 185 miliard eur, ruských aktiv. Belgický premiér Bart De Wever se obává, že by se jeho země ocitla v první linii ruské odvety, a to jak právní, tak finanční. Vedení Euroclearu varovalo, že nucená půjčka by mohla být investory, a hlavně Ruskem, vnímána jako faktická konfiskace.
Belgie proto na říjnovém summitu EU odmítla s plánem souhlasit, pokud se zbytek bloku nezaváže ke sdílení právních a finančních rizik. Obavy se týkají i situace, kdy by Rusko znárodnilo účty Euroclearu v Moskvě, což by mohlo způsobit kapitálový nedostatek, který by musela hradit belgická vláda, či vést k žalobám západních klientů.
Potřeba financování Ukrajiny je naléhavá, přičemž se blíží konečné rozhodnutí na summitu EU 18. prosince. Evropské země sice ve čtvrtek odsouhlasily způsob, jak dlouhodobě udržet ruská aktiva zmrazená, což ruší nutnost jednomyslného prodlužování sankcí každých šest měsíců. To částečně vychází vstříc obavám Belgie z veta ze strany proruských zemí.
Závislost na jednomyslnosti přetrvává u samotného schválení půjčky. Existuje také riziko, že pokud Rusko reparace nezaplatí, břemeno splacení půjčky ve výši 140 miliard eur padne na členské státy EU jako garanty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však odmítla, že by tuto zátěž měli nést sami evropští daňoví poplatníci.
Selhání v dohodě o využití ruských aktiv by podle analytiků znamenalo pro Ukrajinu vážný problém. Ukrajina zoufale potřebuje peníze pro svůj rozpočet i vojenské operace, a MMF čeká na jasné stanovisko Evropy, než se posune dál ve vlastní pomoci.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.