Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Evropská komise proto předložila návrh, jak mobilizovat část ze zhruba 300 miliard dolarů zmrazených aktiv ruské centrální banky, které jsou v Evropě zadržovány od začátku invaze v roce 2022. Tyto fondy, které jsou z velké části uloženy v centrálním depozitáři Euroclear v Bruselu, by měly sloužit jako záruka pro bezúročnou půjčku pro Kyjev ve výši asi 140 miliard eur, garantovanou členskými státy bloku.
Tento koncept, označovaný jako „reparační půjčka“, je sofistikovaným finančním řešením, které se má vyhnout přímé právní konfiskaci ruských státních aktiv. Jak vysvětluje analytik Nicolas Véron, půjčka se netýká přímo zmrazených peněz, které zůstávají v držení Ruska, ale využívá je jako zástavu. Ukrajina by půjčku nemusela splatit, dokud neobdrží od Ruska kompenzace za válečné škody.
Přestože jde o právně elegantní řešení, dohoda v Evropě vázne. Státy jako Francie a Německo se dlouhodobě zdráhají úplné konfiskace, protože se obávají právních kroků ze strany Moskvy a odlivu investorů z evropských finančních trhů.
Hlavním odpůrcem je ale Belgie, kde sídlí depozitář Euroclear, držící valnou většinu, asi 185 miliard eur, ruských aktiv. Belgický premiér Bart De Wever se obává, že by se jeho země ocitla v první linii ruské odvety, a to jak právní, tak finanční. Vedení Euroclearu varovalo, že nucená půjčka by mohla být investory, a hlavně Ruskem, vnímána jako faktická konfiskace.
Belgie proto na říjnovém summitu EU odmítla s plánem souhlasit, pokud se zbytek bloku nezaváže ke sdílení právních a finančních rizik. Obavy se týkají i situace, kdy by Rusko znárodnilo účty Euroclearu v Moskvě, což by mohlo způsobit kapitálový nedostatek, který by musela hradit belgická vláda, či vést k žalobám západních klientů.
Potřeba financování Ukrajiny je naléhavá, přičemž se blíží konečné rozhodnutí na summitu EU 18. prosince. Evropské země sice ve čtvrtek odsouhlasily způsob, jak dlouhodobě udržet ruská aktiva zmrazená, což ruší nutnost jednomyslného prodlužování sankcí každých šest měsíců. To částečně vychází vstříc obavám Belgie z veta ze strany proruských zemí.
Závislost na jednomyslnosti přetrvává u samotného schválení půjčky. Existuje také riziko, že pokud Rusko reparace nezaplatí, břemeno splacení půjčky ve výši 140 miliard eur padne na členské státy EU jako garanty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však odmítla, že by tuto zátěž měli nést sami evropští daňoví poplatníci.
Selhání v dohodě o využití ruských aktiv by podle analytiků znamenalo pro Ukrajinu vážný problém. Ukrajina zoufale potřebuje peníze pro svůj rozpočet i vojenské operace, a MMF čeká na jasné stanovisko Evropy, než se posune dál ve vlastní pomoci.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.