Přípravy na pohřeb papeže vrcholí. Dorazí půl milionu lidí

Podle The Guardian  bude rakev s tělem papeže Františka v pátek večer zapečetěna při soukromém obřadu, kterému bude předsedat osm kardinálů. Očekává se, že pohřeb přiláká až půl milionu lidí a zúčastní se ho přibližně 50 hlav států a vlád.

Mezi nimi nebude chybět americký prezident Donald Trump, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a argentinský prezident Javier Milei.

Tak rozsáhlá mezinárodní účast si vyžaduje náročnou logistiku a přísná bezpečnostní opatření. Většina státníků má dorazit v pátek odpoledne a večer.

Po skončení pohřební mše bude papež František podle svého přání pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore, která se nachází mimo území Vatikánu. Pohřební průvod se vydá na zhruba 5,5 kilometru dlouhou cestu z Baziliky sv. Petra, přičemž pomalu projde kolem řady ikonických římských památek, včetně Kolosea. Podél trasy se očekává velké množství lidí.

Výběr právě této baziliky nebyl náhodný – papež k ní choval zvláštní duchovní vztah, jak uvedla římská zpravodajka The Guardian Angela Giuffrida.

František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, trpěl chronickým plicním onemocněním, přičemž část jedné plíce mu byla odstraněna již v mládí. Letos 14. února byl hospitalizován kvůli vážné respirační krizi, která přerostla v oboustranný zápal plic. V nemocnici Gemelli strávil 38 dní, což byla jeho nejdelší hospitalizace během dvanáctiletého pontifikátu.

Papežem byl zvolen v březnu 2013 jako 267. hlava katolické církve a ihned naznačil odlišný přístup: místo papamobilu zvolil autobus a než se přestěhoval do vatikánského ubytování Casa Santa Marta, sám zaplatil účet v hotelu. Symbolicky se vzdal luxusních papežských apartmánů a hned při prvním veřejném vystoupení prohlásil, že chce „chudou církev pro chudé“.

Svou pozornost zaměřoval na nerovnost, chudobu, klima a sociální spravedlnost. Ve své encyklice „Laudato si’“ varoval před devastací planety a požadoval, aby nejbohatší národy světa splatily svůj „tíživý sociální dluh“ vůči chudým. Neúnavně obhajoval práva uprchlíků, chudých, vězňů i obětí moderního otroctví.

Papež František také čelil jedné z největších výzev katolické církve – skandálům kolem sexuálního zneužívání. Zpočátku byl kritizován za nedostatečné kroky, v roce 2019 ale do Říma svolal biskupy z celého světa a zavedl pravidla, která přikazují hlásit zneužívání církevním autoritám a chránit oznamovatele.

Na mezinárodní scéně se stal symbolem míru a porozumění. Ostře odmítl spojování islámu s násilím a apeloval na rozlišování mezi náboženstvím a fanatismem. S empatií mluvil i o sexualitě, roli žen a rodině, přičemž si zachoval věrnost tradičnímu katolickému učení o manželství a potratech.

V roce 2016 šokoval svět, když na dotaz ohledně homosexuálních kněží pronesl: „Kdo jsem já, abych soudil?“ Jeho lidskost a pokora mu vynesly oblibu napříč kontinenty. Během zahraničních cest vítaly papeže davy, někdy čítající i miliony lidí, a mezi mladými lidmi se těšil mimořádné popularitě.

Navzdory zdravotním potížím zůstával aktivní až do posledních měsíců. V roce 2021 podstoupil chirurgické odstranění části tlustého střeva a následně i další zákroky. Ještě v září loňského roku absolvoval náročnou cestu do jihovýchodní Asie.

Papež František již dříve oznámil, že si přeje být pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore, která mu byla duchovním domovem, na rozdíl od většiny papežů, kteří spočinuli v kryptách baziliky sv. Petra.

V příštích dnech se sejde kardinálské kolégium, aby svolalo konkláve, které během 15 až 20 dnů zvolí nového papeže. Otázkou zůstává, zda nový Svatý otec naváže na reformní směr Františkova pontifikátu, který zdůrazňoval otevřenost, solidaritu a službu nejzranitelnějším.