Ve Vatikánu vrcholí přípravy na pohřeb papeže Františka. Jak uvedla agentura AFP, do čtvrtečního večera již jeho památku v Bazilice svatého Petra přišlo uctít kolem 150 tisíc lidí. Poutníci z celého světa však mají už jen několik hodin, než se bazilika uzavře veřejnosti před pátečním pohřebním obřadem.
Podle The Guardian bude rakev s tělem papeže Františka v pátek večer zapečetěna při soukromém obřadu, kterému bude předsedat osm kardinálů. Očekává se, že pohřeb přiláká až půl milionu lidí a zúčastní se ho přibližně 50 hlav států a vlád.
Mezi nimi nebude chybět americký prezident Donald Trump, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a argentinský prezident Javier Milei.
Tak rozsáhlá mezinárodní účast si vyžaduje náročnou logistiku a přísná bezpečnostní opatření. Většina státníků má dorazit v pátek odpoledne a večer.
Po skončení pohřební mše bude papež František podle svého přání pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore, která se nachází mimo území Vatikánu. Pohřební průvod se vydá na zhruba 5,5 kilometru dlouhou cestu z Baziliky sv. Petra, přičemž pomalu projde kolem řady ikonických římských památek, včetně Kolosea. Podél trasy se očekává velké množství lidí.
Výběr právě této baziliky nebyl náhodný – papež k ní choval zvláštní duchovní vztah, jak uvedla římská zpravodajka The Guardian Angela Giuffrida.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, trpěl chronickým plicním onemocněním, přičemž část jedné plíce mu byla odstraněna již v mládí. Letos 14. února byl hospitalizován kvůli vážné respirační krizi, která přerostla v oboustranný zápal plic. V nemocnici Gemelli strávil 38 dní, což byla jeho nejdelší hospitalizace během dvanáctiletého pontifikátu.
Papežem byl zvolen v březnu 2013 jako 267. hlava katolické církve a ihned naznačil odlišný přístup: místo papamobilu zvolil autobus a než se přestěhoval do vatikánského ubytování Casa Santa Marta, sám zaplatil účet v hotelu. Symbolicky se vzdal luxusních papežských apartmánů a hned při prvním veřejném vystoupení prohlásil, že chce „chudou církev pro chudé“.
Svou pozornost zaměřoval na nerovnost, chudobu, klima a sociální spravedlnost. Ve své encyklice „Laudato si’“ varoval před devastací planety a požadoval, aby nejbohatší národy světa splatily svůj „tíživý sociální dluh“ vůči chudým. Neúnavně obhajoval práva uprchlíků, chudých, vězňů i obětí moderního otroctví.
Papež František také čelil jedné z největších výzev katolické církve – skandálům kolem sexuálního zneužívání. Zpočátku byl kritizován za nedostatečné kroky, v roce 2019 ale do Říma svolal biskupy z celého světa a zavedl pravidla, která přikazují hlásit zneužívání církevním autoritám a chránit oznamovatele.
Na mezinárodní scéně se stal symbolem míru a porozumění. Ostře odmítl spojování islámu s násilím a apeloval na rozlišování mezi náboženstvím a fanatismem. S empatií mluvil i o sexualitě, roli žen a rodině, přičemž si zachoval věrnost tradičnímu katolickému učení o manželství a potratech.
V roce 2016 šokoval svět, když na dotaz ohledně homosexuálních kněží pronesl: „Kdo jsem já, abych soudil?“ Jeho lidskost a pokora mu vynesly oblibu napříč kontinenty. Během zahraničních cest vítaly papeže davy, někdy čítající i miliony lidí, a mezi mladými lidmi se těšil mimořádné popularitě.
Navzdory zdravotním potížím zůstával aktivní až do posledních měsíců. V roce 2021 podstoupil chirurgické odstranění části tlustého střeva a následně i další zákroky. Ještě v září loňského roku absolvoval náročnou cestu do jihovýchodní Asie.
Papež František již dříve oznámil, že si přeje být pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore, která mu byla duchovním domovem, na rozdíl od většiny papežů, kteří spočinuli v kryptách baziliky sv. Petra.
V příštích dnech se sejde kardinálské kolégium, aby svolalo konkláve, které během 15 až 20 dnů zvolí nového papeže. Otázkou zůstává, zda nový Svatý otec naváže na reformní směr Františkova pontifikátu, který zdůrazňoval otevřenost, solidaritu a službu nejzranitelnějším.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“