Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Mírová dohoda vedla k propuštění tisíců Palestinců držených v Izraeli výměnou za navrácení všech zbývajících čtyřiceti osmi rukojmích zadržovaných v Gaze. Izraelská armáda však v enklávě nadále provádí pravidelné vojenské operace, při nichž jen za poslední týden zahynulo přes třicet lidí. Tel Aviv své kroky odůvodňuje cílenaím na operativce hnutí Hamás a samotné hnutí obviňuje ze systematického porušování příměří.
Mezi oběťmi nedávných útoků je i jednatřicetiletá matka pěti dětí Fida al-Toutahová, která byla zastřelena přímo ve svém stanu v centrální části Pásma Gazy. Její rodina popsala, že k tragédii došlo ve chvíli, kdy žena česala dceru a okolí tábora zasáhla intenzivní střelba z pozemních vozidel i vojenských dronů. Al-Toutahová je již čtvrtým sourozencem ze své rodiny, který od začátku války přišel o život, přičemž příbuzní byli nuceni kvůli bojům sedmkrát změnit místo pobytu.
Ve stejný den byl v oblasti al-Mawásí nedaleko Rafahu na jihu enklávy zastřelen také čtrnáctiletý Ismail al-Bardawil. Podle výpovědi jeho rodiny jej izraelské síly zasáhly ve chvíli, kdy spolu se svými bratry lovil ryby ve Středozemním moři přibližně dvacet metrů od břehu. Podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze přišlo od vyhlášení příměří o život více než tři sta dětí. Izraelská armáda na dotazy novinářů uvedla, že k těmto konkrétním incidentům nemá ve svých evidencích žádné záznamy.
Obě oběti žily v blízkosti takzvané Žluté linie, která odděluje území okupovaná izraelskou armádou od oblastí pod kontrolou hnutí Hamás na západě enklávy. Okolí této linie je považováno za nejnebezpečnější zónu, kde dochází k časté střelbě, obyvatelé však nemají kam odejít z důvodu kritického nedostatku místa. Většina z více než dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je nyní stlačena na méně než čtyřiceti procentech původního území, přičemž izraelský premiér Benjamin Netanjahu již dříve instruoval armádu k rozšíření kontrolovaného pásma na sedmdesát procent.
Tisíce rodin v Gaze přežívají v provizorních stanových městečkách podél pobřeží nebo v nebezpečných poškozených stavbách. Architektka Amal Alabadlová, která vychovává své dva syny sama ve stanu na pobřeží, popsala pro The Guardian těžké chvíle s tím, že stany pravidelně podléhají dešti i větru a její syn v chladu trpí epileptickými záchvaty. Před válkou měla stabilní práci i domov, v současnosti však stejně jako většina populace řeší výhradně každodenní přežití a zajištění základních životních potřeb pro své děti.
Původní mírová dohoda předpokládala zahájení rozsáhlé obnovy zničené infrastruktury Pásma Gazy, stavební práce však dosud nezačaly kvůli sporné druhé fázi dohody. Izrael z bezpečnostních důvodů přísně kontroluje veškerý materiál i těžkou techniku vstupující na území enklávy. Americký prezident Donald Trump předložil plán na odzbrojení hnutí Hamás, ten však izraelský premiér Netanjahu odmítl s požadavkem na úplné a reálné složení zbraní před jakýmkoliv stažením armády.
Hnutí Hamás podmiňuje odevzdání svých těžkých zbraní úplným ukončením izraelské agrese a stažením izraelských jednotek z celého Pásma Gazy. Rada pro mír amerického prezidenta navrhla plán obnovy enklávy v hodnotě téměř dvou a půl miliardy dolarů, samotní obyvatelé však zůstávají k reálné změně situace skeptičtí, neboť rekonstrukce nebyla dosud umožněna a lidé na místě čelí přetrvávajícím bojovým operacím.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.