Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Hlavním sporným bodem, který vyvolal nynější odvety, je snaha Íránu prosadit plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem. Podle memoranda se měl Teherán po dobu 60 dnů maximálně snažit zajistit bezpečný a bezplatný průjezd obchodních lodí.
Napětí však okamžitě vzrostlo kvůli plavidlům využívajícím takzvanou ománskou trasu, což je koridor schválený USA, který vede podél pobřeží Ománu a podléhá mezinárodní koordinaci. Írán naopak požaduje, aby lodě využívaly druhou trasu kopírující jeho vlastní pobřeží, kterou mohou tamní síly snadno monitorovat. Vzhledem k šířce průlivu nemůže Teherán ovládat obě cesty bez použití nebo hrozby síly, přičemž již ukázal ochotu použít ostrou palbu k odrazení plavidel od ománské trasy.
Jedním z důvodů, proč je udržení míru tak složité, jsou odlišné silné stránky obou aktérů, kvůli nimž ani jedna strana nevnímá situaci jako svou kapitulaci. USA disponují drtivou vojenskou převahou, ale chybí jim silná politická vůle k dlouhodobému setrvání ve válce či k vyslání pozemních jednotek. Washington nechce vyčerpávat svůj arzenál ani upínat své globální úsilí na íránský režim, takže je nepravděpodobné, že by si vynutil změnu režimu nebo trvalé otevření průlivu silou.
Hlavní devizou íránského režimu je naopak jeho politické odhodlání přežít. Od zabití klíčových politických představitelů na začátku konfliktu se tamní vedení stalo ještě radikálnějším a militarizovanějším, přičemž je ochotno snášet obrovské hospodářské i bezpečnostní náklady. K ohrožování civilních lodí přitom efektivně využívá nízkonákladové drony a útočné čluny.
Největší slabinou Íránu zůstává ekonomika, která v důsledku bojů utrpěla masivní škody. Země by nedokázala dlouho čelit další americké blokádě průlivu a soustavným náletům na infrastrukturu. Rozdílné vnitropolitické scény v obou zemích však přesto ženou situaci k rozpadu příměří. V Íránu válka upevnila moc Islámských revolučních gard a představitelé, kteří by projevili ochotu jednat s USA, riskují nařčení z politické zrady.
Historické příklady atentátů na egyptského prezidenta Anvara as-Sádáta v roce 1981 či izraelského premiéra Jicchaka Rabina v roce 1995 ukazují, jaké osobní riziko lídrům hrozí při dohodách s nepřáteli. To vede Írán k nekompromisnímu postoji v průlivu namísto snahy získat ekonomické výhody z uvolnění sankcí a slíbeného rekonstrukčního fondu ve výši 300 miliard dolarů.
Donald Trump se sice kvůli chybějící domácí podpoře brání plnohodnotné eskalaci, zároveň je však pod tlakem kruhů, které odmítají odchod z konfliktu bez vyřešení jaderných otázek a za situace, kdy by Írán plně ovládal průliv. Trump očekával, že Teherán bude díky finančním benefitům memorandum dodržovat, čímž podcenil jeho odhodlání prosadit v regionu dominanci.
Vzhledem k Trumpově zdrženlivosti vůči masivní eskalaci je nepravděpodobný návrat k intenzivní válce z 28. února, ale kvůli íránským postojům nelze očekávat ani pevný mír. Nejpravděpodobnějším scénářem je návrat ke statusu quo z období mezi 8. dubnem a 17. červnem, tedy k nejistému příměří pod prahem totální války. Vzájemné odvetné údery budou pokračovat, bezpečnost v částečně uzavřeném Hormuzském průlivu zůstane nestabilní a situace bude mít charakter zamrzlého konfliktu.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.