Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Hlavním sporným bodem, který vyvolal nynější odvety, je snaha Íránu prosadit plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem. Podle memoranda se měl Teherán po dobu 60 dnů maximálně snažit zajistit bezpečný a bezplatný průjezd obchodních lodí.
Napětí však okamžitě vzrostlo kvůli plavidlům využívajícím takzvanou ománskou trasu, což je koridor schválený USA, který vede podél pobřeží Ománu a podléhá mezinárodní koordinaci. Írán naopak požaduje, aby lodě využívaly druhou trasu kopírující jeho vlastní pobřeží, kterou mohou tamní síly snadno monitorovat. Vzhledem k šířce průlivu nemůže Teherán ovládat obě cesty bez použití nebo hrozby síly, přičemž již ukázal ochotu použít ostrou palbu k odrazení plavidel od ománské trasy.
Jedním z důvodů, proč je udržení míru tak složité, jsou odlišné silné stránky obou aktérů, kvůli nimž ani jedna strana nevnímá situaci jako svou kapitulaci. USA disponují drtivou vojenskou převahou, ale chybí jim silná politická vůle k dlouhodobému setrvání ve válce či k vyslání pozemních jednotek. Washington nechce vyčerpávat svůj arzenál ani upínat své globální úsilí na íránský režim, takže je nepravděpodobné, že by si vynutil změnu režimu nebo trvalé otevření průlivu silou.
Hlavní devizou íránského režimu je naopak jeho politické odhodlání přežít. Od zabití klíčových politických představitelů na začátku konfliktu se tamní vedení stalo ještě radikálnějším a militarizovanějším, přičemž je ochotno snášet obrovské hospodářské i bezpečnostní náklady. K ohrožování civilních lodí přitom efektivně využívá nízkonákladové drony a útočné čluny.
Největší slabinou Íránu zůstává ekonomika, která v důsledku bojů utrpěla masivní škody. Země by nedokázala dlouho čelit další americké blokádě průlivu a soustavným náletům na infrastrukturu. Rozdílné vnitropolitické scény v obou zemích však přesto ženou situaci k rozpadu příměří. V Íránu válka upevnila moc Islámských revolučních gard a představitelé, kteří by projevili ochotu jednat s USA, riskují nařčení z politické zrady.
Historické příklady atentátů na egyptského prezidenta Anvara as-Sádáta v roce 1981 či izraelského premiéra Jicchaka Rabina v roce 1995 ukazují, jaké osobní riziko lídrům hrozí při dohodách s nepřáteli. To vede Írán k nekompromisnímu postoji v průlivu namísto snahy získat ekonomické výhody z uvolnění sankcí a slíbeného rekonstrukčního fondu ve výši 300 miliard dolarů.
Donald Trump se sice kvůli chybějící domácí podpoře brání plnohodnotné eskalaci, zároveň je však pod tlakem kruhů, které odmítají odchod z konfliktu bez vyřešení jaderných otázek a za situace, kdy by Írán plně ovládal průliv. Trump očekával, že Teherán bude díky finančním benefitům memorandum dodržovat, čímž podcenil jeho odhodlání prosadit v regionu dominanci.
Vzhledem k Trumpově zdrženlivosti vůči masivní eskalaci je nepravděpodobný návrat k intenzivní válce z 28. února, ale kvůli íránským postojům nelze očekávat ani pevný mír. Nejpravděpodobnějším scénářem je návrat ke statusu quo z období mezi 8. dubnem a 17. červnem, tedy k nejistému příměří pod prahem totální války. Vzájemné odvetné údery budou pokračovat, bezpečnost v částečně uzavřeném Hormuzském průlivu zůstane nestabilní a situace bude mít charakter zamrzlého konfliktu.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".
Překvapivý byl svým způsobem poslední útok medvěda, ke kterému došlo u sousedů na Slovensku. Zvíře totiž neváhalo vstoupit do obce, kde zaútočilo na člověka, jenž naštěstí neutrpěl vážná zranění. O události informoval zpravodajský web televize JOJ.
Spojené státy americké se vzpamatovávají z naprosto nečekané zprávy o úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o opravdového amerického patriota.