Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Hlavním sporným bodem, který vyvolal nynější odvety, je snaha Íránu prosadit plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem. Podle memoranda se měl Teherán po dobu 60 dnů maximálně snažit zajistit bezpečný a bezplatný průjezd obchodních lodí.
Napětí však okamžitě vzrostlo kvůli plavidlům využívajícím takzvanou ománskou trasu, což je koridor schválený USA, který vede podél pobřeží Ománu a podléhá mezinárodní koordinaci. Írán naopak požaduje, aby lodě využívaly druhou trasu kopírující jeho vlastní pobřeží, kterou mohou tamní síly snadno monitorovat. Vzhledem k šířce průlivu nemůže Teherán ovládat obě cesty bez použití nebo hrozby síly, přičemž již ukázal ochotu použít ostrou palbu k odrazení plavidel od ománské trasy.
Jedním z důvodů, proč je udržení míru tak složité, jsou odlišné silné stránky obou aktérů, kvůli nimž ani jedna strana nevnímá situaci jako svou kapitulaci. USA disponují drtivou vojenskou převahou, ale chybí jim silná politická vůle k dlouhodobému setrvání ve válce či k vyslání pozemních jednotek. Washington nechce vyčerpávat svůj arzenál ani upínat své globální úsilí na íránský režim, takže je nepravděpodobné, že by si vynutil změnu režimu nebo trvalé otevření průlivu silou.
Hlavní devizou íránského režimu je naopak jeho politické odhodlání přežít. Od zabití klíčových politických představitelů na začátku konfliktu se tamní vedení stalo ještě radikálnějším a militarizovanějším, přičemž je ochotno snášet obrovské hospodářské i bezpečnostní náklady. K ohrožování civilních lodí přitom efektivně využívá nízkonákladové drony a útočné čluny.
Největší slabinou Íránu zůstává ekonomika, která v důsledku bojů utrpěla masivní škody. Země by nedokázala dlouho čelit další americké blokádě průlivu a soustavným náletům na infrastrukturu. Rozdílné vnitropolitické scény v obou zemích však přesto ženou situaci k rozpadu příměří. V Íránu válka upevnila moc Islámských revolučních gard a představitelé, kteří by projevili ochotu jednat s USA, riskují nařčení z politické zrady.
Historické příklady atentátů na egyptského prezidenta Anvara as-Sádáta v roce 1981 či izraelského premiéra Jicchaka Rabina v roce 1995 ukazují, jaké osobní riziko lídrům hrozí při dohodách s nepřáteli. To vede Írán k nekompromisnímu postoji v průlivu namísto snahy získat ekonomické výhody z uvolnění sankcí a slíbeného rekonstrukčního fondu ve výši 300 miliard dolarů.
Donald Trump se sice kvůli chybějící domácí podpoře brání plnohodnotné eskalaci, zároveň je však pod tlakem kruhů, které odmítají odchod z konfliktu bez vyřešení jaderných otázek a za situace, kdy by Írán plně ovládal průliv. Trump očekával, že Teherán bude díky finančním benefitům memorandum dodržovat, čímž podcenil jeho odhodlání prosadit v regionu dominanci.
Vzhledem k Trumpově zdrženlivosti vůči masivní eskalaci je nepravděpodobný návrat k intenzivní válce z 28. února, ale kvůli íránským postojům nelze očekávat ani pevný mír. Nejpravděpodobnějším scénářem je návrat ke statusu quo z období mezi 8. dubnem a 17. červnem, tedy k nejistému příměří pod prahem totální války. Vzájemné odvetné údery budou pokračovat, bezpečnost v částečně uzavřeném Hormuzském průlivu zůstane nestabilní a situace bude mít charakter zamrzlého konfliktu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.