Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
Diplomatické snahy o urovnání situace v Blízkém východě značně skřípou a samotný bojový konflikt se naopak nebezpečně rozšiřuje do dalších oblastí. Do napjaté situace jsou již vtáhnuty prakticky všechny země regionu a možnost obnovení přímých rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem zůstává v nedohlednu. Americký prezident veřejně prohlásil, že si přeje jednoznačné vítězství a že protivník postupně zeslábne, přesnější strategii pro obnovu vyjednávání však veřejnosti nenabídl.
Tlak na šéfa Bílého domu sílí i na domácí političtí scéně, a to především od členů jeho vlastní Republikánské strany. Zástupci zákonodárců vyjadřují obavy, že vleklé vojenské operace a s nimi spojený růst cen pohonných hmot negativně ovlivní nadcházející volby. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují poměrně nízkou podporu veřejnosti k tomu, jakým způsobem prezident krizi zvládá. Znechucení nad tím, že se konflikt nedaří ukončit v původně plánovaném horizontu, navíc neskrývá ani sám Trump.
Vojenské velení již prezidentovi předložilo různé scénáře případného vyostření úderů, které by se zaměřily na raketové kapacity Íránu. Generálové však zároveň upozorňují na limitované možnosti samotného letectva a na ztenčující se zásoby protivzdušné obrany. Důležitým faktorem jsou také obavy ze ztrát na životech civilního obyvatelstva v případě zásahů klíčové infrastruktury, čemuž se americké síly snaží vyhnout.
Ústředním bodem současných diplomatických jednání zůstává požadavek na opětovné zprůchodnění Hormuzského průlivu, který je pro světový obchod s ropou zcela zásadní. Americká strana vyčítá Íránu porušení dřívější dohody a střelbu na komerční plavidla, zástupci Bílého domu proto deklarují, že nátlak nepoleví, dokud Teherán nepřistoupí na smysluplná jednání. Pro Republikány by bylo znovutevření této námořní cesty zásadním úspěchem, který by mohl stabilizovat trhy.
Krizi navíc komplikuje vnitřní nejednotnost na straně samotného Íránu, kde mají hlavní slovo silové složky. Američtí představitelé vyjadřují obavy, že rozhodování plně ovládly Íránské revoluční gardy, což dělá z politických vyjednavačů pouhé figurky bez reálné moci. Vzájemné soupeření velitelů uvnitř gard navíc přispívá k obavám, že vojenské akce nebudou mít rychlý konec.
Na osobním jednání v Oválné pracovně vyjádřil izraelský premiér Netanjahu značnou skepsi k tomu, že by jakákoli diplomacie s Íránem mohla přinést ovoce. S Trumpem rozebíral možnosti zvýšení vojenského a ekonomického tlaku, přičemž zdůraznil, že konečné rozhodnutí leží plně v rukách amerického prezidenta. Izraelská strana se tím snaží vyvrátit spekulace, že by se pokoušela Spojené státy do války vmanipulovat.
Hned následující den však dorazil zástupce Saúdské Arábie s úplně jiným poselstvím od tamního korunního prince. Rijád tlumočil jasné přání válečný konflikt co nejdříve uklidnit a varoval před nebezpečným vývojem. Saúdskoarabští představitelé naznačili, že to je právě Izrael, kdo tlačí na nebezpečné stupňování napětí, zatímco arabské království má zájem na celkové stabilizaci poměrů v regionu.
Reakce Teheránu a spřátelených milicí v Iráku či Jemenu naznačují vytrvalý odpor a snahu vybudovat si co nejlepší výchozí pozici pro případná budoucí vyjednávání. Trump na zprávy o nových incidentech reagoval prohlášením, že americké síly odpoví velmi tvrdými údery. Nadále však tvrdí, že situace se nakonec vyjasní a dospěje ke konečné dohoda.
Zda se americké administrativě podaří najít cestu ze současného patu, zůstává nejasné. Hledání kompromisu mezi požadavky blízkých spojenců v regionu i na domácí scéně staví prezidenta před jedno z nejsložitějších zahraničněpolitických rozhodnutí jeho funkčního období. Zákulisní jednání tak intenzivně pokračují, zatímco armády v oblasti zůstávají v plné pohotovosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.