Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
Diplomatické snahy o urovnání situace v Blízkém východě značně skřípou a samotný bojový konflikt se naopak nebezpečně rozšiřuje do dalších oblastí. Do napjaté situace jsou již vtáhnuty prakticky všechny země regionu a možnost obnovení přímých rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem zůstává v nedohlednu. Americký prezident veřejně prohlásil, že si přeje jednoznačné vítězství a že protivník postupně zeslábne, přesnější strategii pro obnovu vyjednávání však veřejnosti nenabídl.
Tlak na šéfa Bílého domu sílí i na domácí političtí scéně, a to především od členů jeho vlastní Republikánské strany. Zástupci zákonodárců vyjadřují obavy, že vleklé vojenské operace a s nimi spojený růst cen pohonných hmot negativně ovlivní nadcházející volby. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují poměrně nízkou podporu veřejnosti k tomu, jakým způsobem prezident krizi zvládá. Znechucení nad tím, že se konflikt nedaří ukončit v původně plánovaném horizontu, navíc neskrývá ani sám Trump.
Vojenské velení již prezidentovi předložilo různé scénáře případného vyostření úderů, které by se zaměřily na raketové kapacity Íránu. Generálové však zároveň upozorňují na limitované možnosti samotného letectva a na ztenčující se zásoby protivzdušné obrany. Důležitým faktorem jsou také obavy ze ztrát na životech civilního obyvatelstva v případě zásahů klíčové infrastruktury, čemuž se americké síly snaží vyhnout.
Ústředním bodem současných diplomatických jednání zůstává požadavek na opětovné zprůchodnění Hormuzského průlivu, který je pro světový obchod s ropou zcela zásadní. Americká strana vyčítá Íránu porušení dřívější dohody a střelbu na komerční plavidla, zástupci Bílého domu proto deklarují, že nátlak nepoleví, dokud Teherán nepřistoupí na smysluplná jednání. Pro Republikány by bylo znovutevření této námořní cesty zásadním úspěchem, který by mohl stabilizovat trhy.
Krizi navíc komplikuje vnitřní nejednotnost na straně samotného Íránu, kde mají hlavní slovo silové složky. Američtí představitelé vyjadřují obavy, že rozhodování plně ovládly Íránské revoluční gardy, což dělá z politických vyjednavačů pouhé figurky bez reálné moci. Vzájemné soupeření velitelů uvnitř gard navíc přispívá k obavám, že vojenské akce nebudou mít rychlý konec.
Na osobním jednání v Oválné pracovně vyjádřil izraelský premiér Netanjahu značnou skepsi k tomu, že by jakákoli diplomacie s Íránem mohla přinést ovoce. S Trumpem rozebíral možnosti zvýšení vojenského a ekonomického tlaku, přičemž zdůraznil, že konečné rozhodnutí leží plně v rukách amerického prezidenta. Izraelská strana se tím snaží vyvrátit spekulace, že by se pokoušela Spojené státy do války vmanipulovat.
Hned následující den však dorazil zástupce Saúdské Arábie s úplně jiným poselstvím od tamního korunního prince. Rijád tlumočil jasné přání válečný konflikt co nejdříve uklidnit a varoval před nebezpečným vývojem. Saúdskoarabští představitelé naznačili, že to je právě Izrael, kdo tlačí na nebezpečné stupňování napětí, zatímco arabské království má zájem na celkové stabilizaci poměrů v regionu.
Reakce Teheránu a spřátelených milicí v Iráku či Jemenu naznačují vytrvalý odpor a snahu vybudovat si co nejlepší výchozí pozici pro případná budoucí vyjednávání. Trump na zprávy o nových incidentech reagoval prohlášením, že americké síly odpoví velmi tvrdými údery. Nadále však tvrdí, že situace se nakonec vyjasní a dospěje ke konečné dohoda.
Zda se americké administrativě podaří najít cestu ze současného patu, zůstává nejasné. Hledání kompromisu mezi požadavky blízkých spojenců v regionu i na domácí scéně staví prezidenta před jedno z nejsložitějších zahraničněpolitických rozhodnutí jeho funkčního období. Zákulisní jednání tak intenzivně pokračují, zatímco armády v oblasti zůstávají v plné pohotovosti.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
Iránské Islámské revoluční gardy oznámily zásah dvou ropných tankerů, které se za doprovodu amerického letectva pokusily proplout Hormuzským průlivem. Podle teheránských úřadů plavidla využila neohlášenou trasu, pročež byla po úderu donucena zastavit, zatímco další čtyři tankery v reakci na to změnily kurz. Strategická námořní cesta zůstává kvůli pokračujícím bojům téměř uzavřena, což obnovilo napětí v celém regionu.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.