Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Význam této smlouvy, známé také jako Pražská smlouva, je zásadní. Byla podepsána v roce 2010 Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem a stanovila přísné limity: maximálně 700 nasazených mezikontinentálních střel a strategických bombardérů, 1550 jaderných hlavic a 800 odpalovacích zařízení. Těchto cílů bylo úspěšně dosaženo v roce 2018, přičemž dohoda zahrnovala i robustní kontrolní mechanismy, jako byly inspekce na místě a téměř každodenní výměna dat.
S koncem platnosti New START zmizí poslední nástroje pro ověřování a inspekce. Rusko a USA přitom společně drží 87 % všech jaderných zbraní na planetě. Bez vzájemné kontroly a oznámení o pohybu strategických sil vzroste nejistota a nedůvěra, což může vést k dalšímu hromadění vojenských kapacit. Historicky se přitom ukázalo, že právě transparentnost a možnost inspekcí měly stabilizační účinek na globální bezpečnost.
Politická cena za ratifikaci této smlouvy byla v USA vysoká. Aby Obama získal podporu republikánů, musel souhlasit s masivním programem modernizace celého jaderného arzenálu. Náklady na tento projekt se odhadují na více než 2 000 000 000 000 dolarů (dva biliony). Tato investice paradoxně zabetonovala držení jaderných zbraní v USA na dlouhá desetiletí dopředu a zkomplikovala vyhlídky na skutečné odzbrojení.
V roce 2021 byla smlouva prodloužena o pět let Joe Bidenem doslova za pět minut dvanáct. Rusko sice v roce 2023 pozastavilo účast na inspekcích, ale formálně od smlouvy neodstoupilo a slíbilo dodržovat početní limity. V září 2025 pak Vladimir Putin navrhl, že Rusko bude tyto limity respektovat ještě další rok, pokud se Spojené státy zachovají stejně. USA však na tuto nabídku dosud oficiálně nereagovaly.
Donald Trump situaci dále komplikuje požadavkem, aby se do jakýchkoli budoucích dohod zapojila i Čína. Peking to však vytrvale odmítá. Ačkoliv čínský arzenál roste, stále představuje méně než 12 % velikosti amerického a méně než 11 % ruského arzenálu. Neexistuje žádný precedens pro trilaterální jednání o kontrole zbrojení, která by byla nesmírně zdlouhavá a komplexní, zatímco čas na záchranu stávajícího rámce vypršel.
Pokud limity New START definitivně padnou, obě velmoci mohou své nasazené kapacity navýšit téměř okamžitě, obávají se experti. Rusko má potenciál zvýšit počet nasazených hlavic o 60 % a USA dokonce o 110 %. Je to dáno tím, že obě země disponují velkým množstvím střel a bombardérů, které jsou nyní naloženy jen částečně, a tisíci hlavicemi v rezervách. Během několika měsíců by tak obě strany mohly své strategické arzenály fakticky zdvojnásobit.
Současný stav naznačuje, že proces jaderného odzbrojení je v klinické smrti. Neexistují žádná probíhající ani naplánovaná jednání o snížení rizik. Přestože se obě země před 56 lety v Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) zavázaly k postupnému odzbrojení, realita roku 2026 ukazuje opačný směr. Místo snižování počtu zbraní vidíme agresivní rétoriku a technologické závody.
Prezident Trump od svého druhého nástupu do úřadu prokazuje značný despekt k mezinárodním smlouvám a právu, což ilustrují jeho kroky od bombardování Íránu po svržení venezuelského lídra. Jaderný arzenál vnímá jako nástroj k prosazování amerických zájmů a dominance. Na druhé straně Putin opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní proti Kyjevu a Západu a neváhá používat rakety středního doletu schopné nést jaderné hlavice k útokům na Ukrajinu.
Tento vývoj věstí velmi špatné vyhlídky pro snahy zabránit jaderné válce. Pokud Rusko a USA po vypršení smlouvy tento týden alespoň neformálně nepotvrdí dodržování stávajících limitů, svět se vrátí do stavu nepředvídatelnosti, který připomíná nejtemnější roky studené války. Místo stability založené na datech nastoupí éra odhadů, špionáže a neustálé hrozby eskalace.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.