Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Význam této smlouvy, známé také jako Pražská smlouva, je zásadní. Byla podepsána v roce 2010 Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem a stanovila přísné limity: maximálně 700 nasazených mezikontinentálních střel a strategických bombardérů, 1550 jaderných hlavic a 800 odpalovacích zařízení. Těchto cílů bylo úspěšně dosaženo v roce 2018, přičemž dohoda zahrnovala i robustní kontrolní mechanismy, jako byly inspekce na místě a téměř každodenní výměna dat.
S koncem platnosti New START zmizí poslední nástroje pro ověřování a inspekce. Rusko a USA přitom společně drží 87 % všech jaderných zbraní na planetě. Bez vzájemné kontroly a oznámení o pohybu strategických sil vzroste nejistota a nedůvěra, což může vést k dalšímu hromadění vojenských kapacit. Historicky se přitom ukázalo, že právě transparentnost a možnost inspekcí měly stabilizační účinek na globální bezpečnost.
Politická cena za ratifikaci této smlouvy byla v USA vysoká. Aby Obama získal podporu republikánů, musel souhlasit s masivním programem modernizace celého jaderného arzenálu. Náklady na tento projekt se odhadují na více než 2 000 000 000 000 dolarů (dva biliony). Tato investice paradoxně zabetonovala držení jaderných zbraní v USA na dlouhá desetiletí dopředu a zkomplikovala vyhlídky na skutečné odzbrojení.
V roce 2021 byla smlouva prodloužena o pět let Joe Bidenem doslova za pět minut dvanáct. Rusko sice v roce 2023 pozastavilo účast na inspekcích, ale formálně od smlouvy neodstoupilo a slíbilo dodržovat početní limity. V září 2025 pak Vladimir Putin navrhl, že Rusko bude tyto limity respektovat ještě další rok, pokud se Spojené státy zachovají stejně. USA však na tuto nabídku dosud oficiálně nereagovaly.
Donald Trump situaci dále komplikuje požadavkem, aby se do jakýchkoli budoucích dohod zapojila i Čína. Peking to však vytrvale odmítá. Ačkoliv čínský arzenál roste, stále představuje méně než 12 % velikosti amerického a méně než 11 % ruského arzenálu. Neexistuje žádný precedens pro trilaterální jednání o kontrole zbrojení, která by byla nesmírně zdlouhavá a komplexní, zatímco čas na záchranu stávajícího rámce vypršel.
Pokud limity New START definitivně padnou, obě velmoci mohou své nasazené kapacity navýšit téměř okamžitě, obávají se experti. Rusko má potenciál zvýšit počet nasazených hlavic o 60 % a USA dokonce o 110 %. Je to dáno tím, že obě země disponují velkým množstvím střel a bombardérů, které jsou nyní naloženy jen částečně, a tisíci hlavicemi v rezervách. Během několika měsíců by tak obě strany mohly své strategické arzenály fakticky zdvojnásobit.
Současný stav naznačuje, že proces jaderného odzbrojení je v klinické smrti. Neexistují žádná probíhající ani naplánovaná jednání o snížení rizik. Přestože se obě země před 56 lety v Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) zavázaly k postupnému odzbrojení, realita roku 2026 ukazuje opačný směr. Místo snižování počtu zbraní vidíme agresivní rétoriku a technologické závody.
Prezident Trump od svého druhého nástupu do úřadu prokazuje značný despekt k mezinárodním smlouvám a právu, což ilustrují jeho kroky od bombardování Íránu po svržení venezuelského lídra. Jaderný arzenál vnímá jako nástroj k prosazování amerických zájmů a dominance. Na druhé straně Putin opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní proti Kyjevu a Západu a neváhá používat rakety středního doletu schopné nést jaderné hlavice k útokům na Ukrajinu.
Tento vývoj věstí velmi špatné vyhlídky pro snahy zabránit jaderné válce. Pokud Rusko a USA po vypršení smlouvy tento týden alespoň neformálně nepotvrdí dodržování stávajících limitů, svět se vrátí do stavu nepředvídatelnosti, který připomíná nejtemnější roky studené války. Místo stability založené na datech nastoupí éra odhadů, špionáže a neustálé hrozby eskalace.
Nejnovější vlna odtajněných dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina otřásá světem celebrit i vysoké politiky. Miliony stran materiálů, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, obsahují jména jako Donald Trump, Bill Clinton, Bill Gates či Elon Musk. Přestože pouhé uvedení v souborech neznamená automatické obvinění z trestného činu, detaily v e-mailech a fotografiích vykreslují znepokojivý obraz společenské smetánky, která se kolem Epsteina pohybovala i dlouho po jeho prvním odsouzení v roce 2008.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupili na společné tiskové konferenci v Kyjevě, kde zhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a vyhlídky na budoucí mírová jednání. Podle Rutteho je Ukrajina „připravena hrát fér“ a dospět k dohodě, která pro ni bude přijatelná. Zároveň však zdůraznil, že Rusko svými brutálními útoky na civilní infrastrukturu záměrně vytváří chaos a vysílá „velmi špatný signál“ před nadcházejícími diplomatickými schůzkami.
Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během svého úterního projevu ukrajinském parlamentu vzkázal, že Rusko za svou útočnou válku platí vysokou cenu. Podle jeho slov dosavadní počet ruských obětí přesáhl hranici 1 000 000 a toto číslo i nadále stoupá. Navzdory ochotě Vladimira Putina obětovat obrovské množství vlastních lidí však Rusko na bojišti nevítězí a jeho postupy jsou podle Rutteho „drásavě pomalé“.
Více než 1000 obytných domů v Kyjevě zůstalo v úterý bez vytápění poté, co Rusko podniklo masivní letecký útok během jedné z nejmrazivějších nocí letošní zimy. Teploty v ukrajinské metropoli klesly až k -20 stupňům Celsia, v některých částech země dokonce k -25 stupňům Celsia. Kreml během noci vyslal nad Ukrajinu 450 útočných dronů a více než 70 raket, které zasáhly pět kyjevských obvodů a zranily nejméně 9 lidí.
Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru vyzval republikány, aby „znárodnili hlasování“. Toto prohlášení přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o zásadní revizi pravidel voleb před klíčovými podzimními volbami do Kongresu. Trump v podcastu Dana Bongina uvedla, že by strana měla převzít kontrolu nad procesem hlasování nejméně v patnácti klíčových oblastech.
Zatímco americký prezident Donald Trump svými nepředvídatelnými kroky otřásá dlouholetými aliancemi, Čína se chopila příležitosti k posílení svého globálního vlivu. V posledních týdnech se v Pekingu doslova střídají lídři západních zemí, kteří se snaží resetovat vztahy s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento trend interpretuje jako vítězství své vize nového světového řádu, ve kterém už Spojené státy nehrají roli neotřesitelného hegemona.
Pařížská prokuratura v úterý oznámila, že v tamních kancelářích sociální platformy X, kterou vlastní Elon Musk, proběhla razie. Prohlídka je součástí rozsáhlého vyšetřování zahájeného v lednu 2025. Na zásahu se podílí pařížská jednotka pro kybernetickou kriminalitu ve spolupráci s Europolem.
Zveřejnění více než tří milionů dokumentů souvisejících s Jeffrey Epsteinem americkou vládou vyvolalo v Británii politické zemětřesení. Nová fakta vrhají stín na tři prominentní osobnosti britského veřejného života, které měly mít k usvědčenému sexuálnímu delikventovi blízko. Pod palbou otázek se ocitl Andrew Mountbatten-Windsor, jeho bývalá manželka Sarah Ferguson a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson.
Nová vědecká studie naznačuje, že vysoce průmyslově zpracované potraviny mají více společného s cigaretami než s ovocem či zeleninou. Výzkumníci ze tří amerických univerzit – Harvardu, Michiganu a Duke – ve své zprávě uvádějí, že tyto produkty jsou navrženy tak, aby podporovaly závislost a nadměrnou konzumaci. Vzhledem k rozsahu zdravotních škod, které způsobují, autoři volají po jejich mnohem přísnější regulaci po vzoru tabákového průmyslu.
Donald Trump oznámil, že po Harvardově univerzitě bude požadovat odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Toto prohlášení představuje další vyostření dlouhodobého sporu mezi jeho administrativou a prestižní institucí. Krok přichází poté, co deník New York Times informoval o tom, že americká vláda musela během vyjednávání s univerzitou ustoupit od svého původního požadavku na zaplacení 200 milionů dolarů.
Čína se stala první zemí na světě, která zakázala používání skrytých klik u elektromobilů. Tento kontroverzní designový prvek, který zpopularizovala společnost Tesla miliardáře Elona Muska, nyní čelí restrikcím kvůli bezpečnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy jsou elektrická vozidla pod přísným dohledem regulátorů po několika tragických nehodách. V Číně došlo mimo jiné ke dvěma smrtelným haváriím vozů značky Xiaomi, u nichž existuje podezření, že výpadek proudu zabránil otevření dveří.