Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Význam této smlouvy, známé také jako Pražská smlouva, je zásadní. Byla podepsána v roce 2010 Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem a stanovila přísné limity: maximálně 700 nasazených mezikontinentálních střel a strategických bombardérů, 1550 jaderných hlavic a 800 odpalovacích zařízení. Těchto cílů bylo úspěšně dosaženo v roce 2018, přičemž dohoda zahrnovala i robustní kontrolní mechanismy, jako byly inspekce na místě a téměř každodenní výměna dat.
S koncem platnosti New START zmizí poslední nástroje pro ověřování a inspekce. Rusko a USA přitom společně drží 87 % všech jaderných zbraní na planetě. Bez vzájemné kontroly a oznámení o pohybu strategických sil vzroste nejistota a nedůvěra, což může vést k dalšímu hromadění vojenských kapacit. Historicky se přitom ukázalo, že právě transparentnost a možnost inspekcí měly stabilizační účinek na globální bezpečnost.
Politická cena za ratifikaci této smlouvy byla v USA vysoká. Aby Obama získal podporu republikánů, musel souhlasit s masivním programem modernizace celého jaderného arzenálu. Náklady na tento projekt se odhadují na více než 2 000 000 000 000 dolarů (dva biliony). Tato investice paradoxně zabetonovala držení jaderných zbraní v USA na dlouhá desetiletí dopředu a zkomplikovala vyhlídky na skutečné odzbrojení.
V roce 2021 byla smlouva prodloužena o pět let Joe Bidenem doslova za pět minut dvanáct. Rusko sice v roce 2023 pozastavilo účast na inspekcích, ale formálně od smlouvy neodstoupilo a slíbilo dodržovat početní limity. V září 2025 pak Vladimir Putin navrhl, že Rusko bude tyto limity respektovat ještě další rok, pokud se Spojené státy zachovají stejně. USA však na tuto nabídku dosud oficiálně nereagovaly.
Donald Trump situaci dále komplikuje požadavkem, aby se do jakýchkoli budoucích dohod zapojila i Čína. Peking to však vytrvale odmítá. Ačkoliv čínský arzenál roste, stále představuje méně než 12 % velikosti amerického a méně než 11 % ruského arzenálu. Neexistuje žádný precedens pro trilaterální jednání o kontrole zbrojení, která by byla nesmírně zdlouhavá a komplexní, zatímco čas na záchranu stávajícího rámce vypršel.
Pokud limity New START definitivně padnou, obě velmoci mohou své nasazené kapacity navýšit téměř okamžitě, obávají se experti. Rusko má potenciál zvýšit počet nasazených hlavic o 60 % a USA dokonce o 110 %. Je to dáno tím, že obě země disponují velkým množstvím střel a bombardérů, které jsou nyní naloženy jen částečně, a tisíci hlavicemi v rezervách. Během několika měsíců by tak obě strany mohly své strategické arzenály fakticky zdvojnásobit.
Současný stav naznačuje, že proces jaderného odzbrojení je v klinické smrti. Neexistují žádná probíhající ani naplánovaná jednání o snížení rizik. Přestože se obě země před 56 lety v Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) zavázaly k postupnému odzbrojení, realita roku 2026 ukazuje opačný směr. Místo snižování počtu zbraní vidíme agresivní rétoriku a technologické závody.
Prezident Trump od svého druhého nástupu do úřadu prokazuje značný despekt k mezinárodním smlouvám a právu, což ilustrují jeho kroky od bombardování Íránu po svržení venezuelského lídra. Jaderný arzenál vnímá jako nástroj k prosazování amerických zájmů a dominance. Na druhé straně Putin opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní proti Kyjevu a Západu a neváhá používat rakety středního doletu schopné nést jaderné hlavice k útokům na Ukrajinu.
Tento vývoj věstí velmi špatné vyhlídky pro snahy zabránit jaderné válce. Pokud Rusko a USA po vypršení smlouvy tento týden alespoň neformálně nepotvrdí dodržování stávajících limitů, svět se vrátí do stavu nepředvídatelnosti, který připomíná nejtemnější roky studené války. Místo stability založené na datech nastoupí éra odhadů, špionáže a neustálé hrozby eskalace.
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.