Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Význam této smlouvy, známé také jako Pražská smlouva, je zásadní. Byla podepsána v roce 2010 Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem a stanovila přísné limity: maximálně 700 nasazených mezikontinentálních střel a strategických bombardérů, 1550 jaderných hlavic a 800 odpalovacích zařízení. Těchto cílů bylo úspěšně dosaženo v roce 2018, přičemž dohoda zahrnovala i robustní kontrolní mechanismy, jako byly inspekce na místě a téměř každodenní výměna dat.
S koncem platnosti New START zmizí poslední nástroje pro ověřování a inspekce. Rusko a USA přitom společně drží 87 % všech jaderných zbraní na planetě. Bez vzájemné kontroly a oznámení o pohybu strategických sil vzroste nejistota a nedůvěra, což může vést k dalšímu hromadění vojenských kapacit. Historicky se přitom ukázalo, že právě transparentnost a možnost inspekcí měly stabilizační účinek na globální bezpečnost.
Politická cena za ratifikaci této smlouvy byla v USA vysoká. Aby Obama získal podporu republikánů, musel souhlasit s masivním programem modernizace celého jaderného arzenálu. Náklady na tento projekt se odhadují na více než 2 000 000 000 000 dolarů (dva biliony). Tato investice paradoxně zabetonovala držení jaderných zbraní v USA na dlouhá desetiletí dopředu a zkomplikovala vyhlídky na skutečné odzbrojení.
V roce 2021 byla smlouva prodloužena o pět let Joe Bidenem doslova za pět minut dvanáct. Rusko sice v roce 2023 pozastavilo účast na inspekcích, ale formálně od smlouvy neodstoupilo a slíbilo dodržovat početní limity. V září 2025 pak Vladimir Putin navrhl, že Rusko bude tyto limity respektovat ještě další rok, pokud se Spojené státy zachovají stejně. USA však na tuto nabídku dosud oficiálně nereagovaly.
Donald Trump situaci dále komplikuje požadavkem, aby se do jakýchkoli budoucích dohod zapojila i Čína. Peking to však vytrvale odmítá. Ačkoliv čínský arzenál roste, stále představuje méně než 12 % velikosti amerického a méně než 11 % ruského arzenálu. Neexistuje žádný precedens pro trilaterální jednání o kontrole zbrojení, která by byla nesmírně zdlouhavá a komplexní, zatímco čas na záchranu stávajícího rámce vypršel.
Pokud limity New START definitivně padnou, obě velmoci mohou své nasazené kapacity navýšit téměř okamžitě, obávají se experti. Rusko má potenciál zvýšit počet nasazených hlavic o 60 % a USA dokonce o 110 %. Je to dáno tím, že obě země disponují velkým množstvím střel a bombardérů, které jsou nyní naloženy jen částečně, a tisíci hlavicemi v rezervách. Během několika měsíců by tak obě strany mohly své strategické arzenály fakticky zdvojnásobit.
Současný stav naznačuje, že proces jaderného odzbrojení je v klinické smrti. Neexistují žádná probíhající ani naplánovaná jednání o snížení rizik. Přestože se obě země před 56 lety v Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) zavázaly k postupnému odzbrojení, realita roku 2026 ukazuje opačný směr. Místo snižování počtu zbraní vidíme agresivní rétoriku a technologické závody.
Prezident Trump od svého druhého nástupu do úřadu prokazuje značný despekt k mezinárodním smlouvám a právu, což ilustrují jeho kroky od bombardování Íránu po svržení venezuelského lídra. Jaderný arzenál vnímá jako nástroj k prosazování amerických zájmů a dominance. Na druhé straně Putin opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní proti Kyjevu a Západu a neváhá používat rakety středního doletu schopné nést jaderné hlavice k útokům na Ukrajinu.
Tento vývoj věstí velmi špatné vyhlídky pro snahy zabránit jaderné válce. Pokud Rusko a USA po vypršení smlouvy tento týden alespoň neformálně nepotvrdí dodržování stávajících limitů, svět se vrátí do stavu nepředvídatelnosti, který připomíná nejtemnější roky studené války. Místo stability založené na datech nastoupí éra odhadů, špionáže a neustálé hrozby eskalace.
Ani prezidentovi samozřejmě neuniklo, co se v pátek stalo v Pardubicích. Petr Pavel vpodvečer informoval občany, že sleduje událost ve východočeském městě. Považuje nicméně za důležité vyčkat na závěry policejního vyšetřování.
Česko už několik hodin řeší kauzu pátečního požáru v Pardubicích. Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodl, že se sejde Bezpečnostní rada státu. Může se také zvýšit stupeň ohrožení terorismem. Policie prozradila, že pracuje se čtyřmi vyšetřovacími verzemi.
Českem od minulého týdne hýbe kauza konce společného podcastu Agáty Hanychové a Ornelly Koktové. S prvně jmenovanou zažil leccos Jaromír Soukup jako její bývalý partner. Není proto divu, že i on se nakonec rozhodl k posledním událostem vyjádřit.
Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci.
V případu pátečního požáru v Pardubicích panuje podezření z teroristického útoku, protože k činu se přihlásila organizovaná propalestinská skupina. Ministerstvo vnitra kvůli události svolává krizový štáb, vyjádřil se i premiér Andrej Babiš (ANO).
Kriminalisté se zabývají tragickým napadením, ke kterému došlo v Prostějově. Zatímco jeden člověk nepřežil, další osoba skončila v poutech. Příčina a okolnosti smutné události jsou předmětem probíhajícího vyšetřování.
Česká televize se během uplynulého víkendu musela poprvé popasovat s absencí Václava Moravce, který se po více než 20 letech rozhodl ve veřejnoprávní televizi skončit. Na Kavčích horách už každopádně mají jasno o dlouhodobější náhradě za moderátora politických debat.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.