Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Význam této smlouvy, známé také jako Pražská smlouva, je zásadní. Byla podepsána v roce 2010 Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem a stanovila přísné limity: maximálně 700 nasazených mezikontinentálních střel a strategických bombardérů, 1550 jaderných hlavic a 800 odpalovacích zařízení. Těchto cílů bylo úspěšně dosaženo v roce 2018, přičemž dohoda zahrnovala i robustní kontrolní mechanismy, jako byly inspekce na místě a téměř každodenní výměna dat.
S koncem platnosti New START zmizí poslední nástroje pro ověřování a inspekce. Rusko a USA přitom společně drží 87 % všech jaderných zbraní na planetě. Bez vzájemné kontroly a oznámení o pohybu strategických sil vzroste nejistota a nedůvěra, což může vést k dalšímu hromadění vojenských kapacit. Historicky se přitom ukázalo, že právě transparentnost a možnost inspekcí měly stabilizační účinek na globální bezpečnost.
Politická cena za ratifikaci této smlouvy byla v USA vysoká. Aby Obama získal podporu republikánů, musel souhlasit s masivním programem modernizace celého jaderného arzenálu. Náklady na tento projekt se odhadují na více než 2 000 000 000 000 dolarů (dva biliony). Tato investice paradoxně zabetonovala držení jaderných zbraní v USA na dlouhá desetiletí dopředu a zkomplikovala vyhlídky na skutečné odzbrojení.
V roce 2021 byla smlouva prodloužena o pět let Joe Bidenem doslova za pět minut dvanáct. Rusko sice v roce 2023 pozastavilo účast na inspekcích, ale formálně od smlouvy neodstoupilo a slíbilo dodržovat početní limity. V září 2025 pak Vladimir Putin navrhl, že Rusko bude tyto limity respektovat ještě další rok, pokud se Spojené státy zachovají stejně. USA však na tuto nabídku dosud oficiálně nereagovaly.
Donald Trump situaci dále komplikuje požadavkem, aby se do jakýchkoli budoucích dohod zapojila i Čína. Peking to však vytrvale odmítá. Ačkoliv čínský arzenál roste, stále představuje méně než 12 % velikosti amerického a méně než 11 % ruského arzenálu. Neexistuje žádný precedens pro trilaterální jednání o kontrole zbrojení, která by byla nesmírně zdlouhavá a komplexní, zatímco čas na záchranu stávajícího rámce vypršel.
Pokud limity New START definitivně padnou, obě velmoci mohou své nasazené kapacity navýšit téměř okamžitě, obávají se experti. Rusko má potenciál zvýšit počet nasazených hlavic o 60 % a USA dokonce o 110 %. Je to dáno tím, že obě země disponují velkým množstvím střel a bombardérů, které jsou nyní naloženy jen částečně, a tisíci hlavicemi v rezervách. Během několika měsíců by tak obě strany mohly své strategické arzenály fakticky zdvojnásobit.
Současný stav naznačuje, že proces jaderného odzbrojení je v klinické smrti. Neexistují žádná probíhající ani naplánovaná jednání o snížení rizik. Přestože se obě země před 56 lety v Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) zavázaly k postupnému odzbrojení, realita roku 2026 ukazuje opačný směr. Místo snižování počtu zbraní vidíme agresivní rétoriku a technologické závody.
Prezident Trump od svého druhého nástupu do úřadu prokazuje značný despekt k mezinárodním smlouvám a právu, což ilustrují jeho kroky od bombardování Íránu po svržení venezuelského lídra. Jaderný arzenál vnímá jako nástroj k prosazování amerických zájmů a dominance. Na druhé straně Putin opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní proti Kyjevu a Západu a neváhá používat rakety středního doletu schopné nést jaderné hlavice k útokům na Ukrajinu.
Tento vývoj věstí velmi špatné vyhlídky pro snahy zabránit jaderné válce. Pokud Rusko a USA po vypršení smlouvy tento týden alespoň neformálně nepotvrdí dodržování stávajících limitů, svět se vrátí do stavu nepředvídatelnosti, který připomíná nejtemnější roky studené války. Místo stability založené na datech nastoupí éra odhadů, špionáže a neustálé hrozby eskalace.
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.