Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.
Tento majetek je součástí širšího polovojensko-průmyslového komplexu, který se rozprostírá napříč Afrikou a Blízkým východem. Válka mezi RSF a súdánskými ozbrojenými silami přitom způsobila největší humanitární krizi na světě. Ze zhruba 50 milionů obyvatel země potřebuje pomoc 33 milionů lidí a nejméně 19 milionů obyvatel čelí akutnímu hladu.
Spojené arabské emiráty podle zjištění vyšetřovatelů poskytují bezpečné útočiště pro rodiny velitelů RSF a jejich bohatství, které podle všeho pochází z pašování zlata ze Súdánu. Hemedti převzal kontrolu nad největším súdánským zlatým dolem v Dárfúru již v roce 2017 a vývoz tohoto kovu umožnil jemu i jeho rodině akumulovat značné prostředky. Dubaj slouží jako hlavní obchodní uzel pro drahé kovy, které se v současnosti obchodují za rekordní ceny.
Analýza uniklých realitních záznamů ukázala, že nemovitosti vlastněné společnostmi napojenými na RSF a příslušníky Hemedtiho rodiny mají hodnotu přibližně 7,4 200 milionů korun. Dalších 300 milionů korun tvoří reality vlastněné sankcionovanými jednotlivci, kteří jsou s touto milicí úzce spojeni. Příbuzní vůdce RSF si pořídili luxusní vily v uzavřené komunitě poblíž dubajského závodiště Meydan.
Tyto vily byly zakoupeny prostřednictvím firmy Prodigious Real Estate Management Supervision Services, která je registrována ve Spojených arabských emirátech. Majitel této společnosti je napojen na dubajský obchod se zlatem a byl již dříve sankcionován Spojenými státy za provozování firem, které poskytovaly financování a vojenské vybavení pro RSF. Data z telefonních záznamů a cestovních pasů navíc potvrzují, že se příbuzní Dagalovy rodiny v této lokalitě skutečně shromažďují.
Investice se však objevily i v dalších částech Dubaje. Hemedtiho manželka zakoupila pozemek za 17 milionů korun v luxusním areálu poblíž Trump International Golf Club, a to šest měsíců po vypuknutí války v Súdánu. Mezi dalšími osobami s vazbami na RSF figuruje Mustafa Ibrahim Abdel Nabi Mohamed, který je na sankčních seznamech Evropské unie i Velké Británie kvůli své roli finančního poradce RSF a rodiny Dagalo. Mohamed údajně vlastní apartmán v mrakodrapu Burdž Chalífa v hodnotě 15 milionů korun.
Rodina Dagalo se k vlastnictví konkrétních nemovitostí odmítla vyjádřit, přičemž zdůraznila, že veškerý majetek byl získán řádným způsobem a že členové rodiny se po generace věnují legitimním obchodním aktivitám, jako je například obchod s dobytkem. Samotné vlastnictví majetku členy rodiny nevyplývá nutně jako nezákonné jednání. Zástupci firmy Prodigious se k otázkám nevyjádřili s odkazem na probíhající právní řízení.
Mustafa Ibrahim Abdel Nabi Mohamed ve svém vyjádření pro The Sentry uvedl, že není finančním poradcem RSF, ale od roku 2017 působil jako finanční ředitel přidělený k těmto silám v době, kdy šlo o řádně konstituovanou entitu podle súdánských zákonů. Dodal, že od začátku války se nepodílel na žádných aktivitách, které by bránily míru a stabilitě v Súdánu. Spojené arabské emiráty dlouhodobě odmítají tvrzení, že by RSF poskytovaly zbraně, finance, výcvik nebo logistickou podporu.
Súdánské síly rychlé podpory jsou pod velením Hemedtiho a jeho bratrů Abdelrahima a Algoneyho, na které byly uvaleny sankce. Organizace spojených národů nedávno uvedla, že útok RSF na město El Fasher nese znaky genocidy, z níž tuto skupinu obvinily i Spojené státy. Samostatná zpráva z minulého týdne navíc poukázala na to, že síti RSF během bojů o El Fasher poskytla kritickou podporu skupina kolumbijských žoldnéřů.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.