Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Vysoké náklady na dopravu a narušení lodních tras mají přímý dopad na humanitární operace v Africe i Asii. Například Mezinárodní záchranný výbor (IRC) nemůže kvůli blokádě vyzvednout zásoby v hodnotě 130 000 dolarů uvízlé v Dubaji, které jsou nezbytné pro pomoc 20 000 lidem v Súdánu. V Nigérii a Etiopii zase musely zdravotní kliniky omezit používání generátorů kvůli vládním přídělům paliva.
Od začátku konfliktu v únoru ceny ropy prudce kolísaly a v jednu chvíli dosáhly téměř 120 dolarů za barel, což je dvojnásobek oproti začátku roku. Omezení provozu v pouhých pět kilometrů širokém Hormuzském průlivu snížilo globální nabídku nejen ropy, ale i potravin a hnojiv. Humanitární organizace, které se již dříve potýkaly se škrty v rozpočtech ze strany USA a evropských zemí, jsou nyní v kritické situaci.
Podle odhadů organizace Save the Children znamená každé zvýšení ceny ropy o pět dolarů dodatečné náklady ve výši 340 000 dolarů měsíčně. Pokud ceny zůstanou na současné úrovni, bude to pro tuto charitu znamenat výdaje navíc ve výši 27 milionů dolarů za rok 2026. Světový potravinový program (WFP) varuje, že kvůli tomuto rozvratu může hladovět dalších 45 milionů lidí.
V Jemenu, kde je na pomoc odkázána téměř polovina populace, vzrostly náklady na dovoz zboží o 20 % a ceny potravin o 30 %. V Somálsku se náklady na dovoz léků pro podvyživené děti ztrojnásobily, což přímo ohrožuje jejich životy. Podobná situace panuje v Myanmaru nebo Afghánistánu, kam se pomoc musí dopravovat oklikou přes sedm zemí, což trvá o tři týdny déle než obvykle.
Logistické problémy se přitom netýkají pouze samotného průlivu. Celý region čelí obrovskému přetížení námořní dopravy. Lodě z Indie, které dříve mířily přímo do Port Sudan, musí nyní obeplouvat Afriku přes mys Dobré naděje a Středozemní moře, což trasu prodlužuje o 9 000 kilometrů. V Bangladéši pak pracovníci rozvojových organizací tráví hodiny ve frontách na přídělové palivo místo pomoci uprchlíkům.
Odborníci varují, že i v případě okamžitého příměří budou následky pociťovány měsíce. V zemích jako Pákistán či Etiopie právě začala sezóna setby, ale nedostatek hnojiv a paliv, jejichž distribuce závisí na Hormuzském průlivu, vážně ohrožuje budoucí sklizeň. To může vést k další vlně občanských konfliktů a masové migraci.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.
Donald a Melania Trumpovi přivítali v Bílém domě britského krále Karla III. a královnu Camillu, kteří jsou na dvoudenní státní návštěvě Spojených států. Slavnostní ceremoniál doprovázela mimořádná pompéznost, včetně vojenské přehlídky, dělostřeleckých salv a přeletu vojenských stíhaček. Akce se zúčastnili i přední členové Trumpova kabinetu.
Sobotní incident během večeře korespondentů v Bílém domě, kdy se ozbrojený muž pokusil proniknout do sálu před projevem Donalda Trumpa, okamžitě rozpoutal vlnu konspiračních teorií. V éře hluboce rozpolcené politiky a intenzivní nedůvěry v instituce se spekulace o tom, zda byla celá událost zinscenovaná, šíří napříč celým politickým spektrem.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že ho Teherán informoval o svém údajném stavu kolapsu. Podle Trumpa má íránský režim zájem na co nejrychlejším otevření Hormuzského průlivu, zatímco se snaží vyřešit svou vnitřní krizi vedení. Prezident dodal, že věří ve schopnost íránské strany tuto situaci zvládnout. Tato tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit a Teherán je zatím oficiálně nekomentoval.
Světové ceny ropy dnes poprvé po třech týdnech překonaly hranici 110 dolarů za barel. Hlavním důvodem jsou narůstající obavy, že průtahy v plném znovuotevření klíčového Hormuzského průlivu představují vážné riziko pro globální plynulost dodávek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
Moderátor Late night show Jimmy Kimmel se brání kritice, které čelí ze strany Bílého domu. Důvodem je jeho vtip na adresu první dámy Melanie Trumpové, ve kterém ji označil za „očekávající vdovu“. Tento výrok zazněl v rámci skeče jen několik dní předtím, než došlo ke střelbě během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě. Bílý dům v reakci na to vyzval televizní stanici ABC, aby komika propustila, přičemž první dáma označila jeho vystoupení za nenávistné a násilné.
Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.