Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Vysoké náklady na dopravu a narušení lodních tras mají přímý dopad na humanitární operace v Africe i Asii. Například Mezinárodní záchranný výbor (IRC) nemůže kvůli blokádě vyzvednout zásoby v hodnotě 130 000 dolarů uvízlé v Dubaji, které jsou nezbytné pro pomoc 20 000 lidem v Súdánu. V Nigérii a Etiopii zase musely zdravotní kliniky omezit používání generátorů kvůli vládním přídělům paliva.
Od začátku konfliktu v únoru ceny ropy prudce kolísaly a v jednu chvíli dosáhly téměř 120 dolarů za barel, což je dvojnásobek oproti začátku roku. Omezení provozu v pouhých pět kilometrů širokém Hormuzském průlivu snížilo globální nabídku nejen ropy, ale i potravin a hnojiv. Humanitární organizace, které se již dříve potýkaly se škrty v rozpočtech ze strany USA a evropských zemí, jsou nyní v kritické situaci.
Podle odhadů organizace Save the Children znamená každé zvýšení ceny ropy o pět dolarů dodatečné náklady ve výši 340 000 dolarů měsíčně. Pokud ceny zůstanou na současné úrovni, bude to pro tuto charitu znamenat výdaje navíc ve výši 27 milionů dolarů za rok 2026. Světový potravinový program (WFP) varuje, že kvůli tomuto rozvratu může hladovět dalších 45 milionů lidí.
V Jemenu, kde je na pomoc odkázána téměř polovina populace, vzrostly náklady na dovoz zboží o 20 % a ceny potravin o 30 %. V Somálsku se náklady na dovoz léků pro podvyživené děti ztrojnásobily, což přímo ohrožuje jejich životy. Podobná situace panuje v Myanmaru nebo Afghánistánu, kam se pomoc musí dopravovat oklikou přes sedm zemí, což trvá o tři týdny déle než obvykle.
Logistické problémy se přitom netýkají pouze samotného průlivu. Celý region čelí obrovskému přetížení námořní dopravy. Lodě z Indie, které dříve mířily přímo do Port Sudan, musí nyní obeplouvat Afriku přes mys Dobré naděje a Středozemní moře, což trasu prodlužuje o 9 000 kilometrů. V Bangladéši pak pracovníci rozvojových organizací tráví hodiny ve frontách na přídělové palivo místo pomoci uprchlíkům.
Odborníci varují, že i v případě okamžitého příměří budou následky pociťovány měsíce. V zemích jako Pákistán či Etiopie právě začala sezóna setby, ale nedostatek hnojiv a paliv, jejichž distribuce závisí na Hormuzském průlivu, vážně ohrožuje budoucí sklizeň. To může vést k další vlně občanských konfliktů a masové migraci.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.