Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Vysoké náklady na dopravu a narušení lodních tras mají přímý dopad na humanitární operace v Africe i Asii. Například Mezinárodní záchranný výbor (IRC) nemůže kvůli blokádě vyzvednout zásoby v hodnotě 130 000 dolarů uvízlé v Dubaji, které jsou nezbytné pro pomoc 20 000 lidem v Súdánu. V Nigérii a Etiopii zase musely zdravotní kliniky omezit používání generátorů kvůli vládním přídělům paliva.
Od začátku konfliktu v únoru ceny ropy prudce kolísaly a v jednu chvíli dosáhly téměř 120 dolarů za barel, což je dvojnásobek oproti začátku roku. Omezení provozu v pouhých pět kilometrů širokém Hormuzském průlivu snížilo globální nabídku nejen ropy, ale i potravin a hnojiv. Humanitární organizace, které se již dříve potýkaly se škrty v rozpočtech ze strany USA a evropských zemí, jsou nyní v kritické situaci.
Podle odhadů organizace Save the Children znamená každé zvýšení ceny ropy o pět dolarů dodatečné náklady ve výši 340 000 dolarů měsíčně. Pokud ceny zůstanou na současné úrovni, bude to pro tuto charitu znamenat výdaje navíc ve výši 27 milionů dolarů za rok 2026. Světový potravinový program (WFP) varuje, že kvůli tomuto rozvratu může hladovět dalších 45 milionů lidí.
V Jemenu, kde je na pomoc odkázána téměř polovina populace, vzrostly náklady na dovoz zboží o 20 % a ceny potravin o 30 %. V Somálsku se náklady na dovoz léků pro podvyživené děti ztrojnásobily, což přímo ohrožuje jejich životy. Podobná situace panuje v Myanmaru nebo Afghánistánu, kam se pomoc musí dopravovat oklikou přes sedm zemí, což trvá o tři týdny déle než obvykle.
Logistické problémy se přitom netýkají pouze samotného průlivu. Celý region čelí obrovskému přetížení námořní dopravy. Lodě z Indie, které dříve mířily přímo do Port Sudan, musí nyní obeplouvat Afriku přes mys Dobré naděje a Středozemní moře, což trasu prodlužuje o 9 000 kilometrů. V Bangladéši pak pracovníci rozvojových organizací tráví hodiny ve frontách na přídělové palivo místo pomoci uprchlíkům.
Odborníci varují, že i v případě okamžitého příměří budou následky pociťovány měsíce. V zemích jako Pákistán či Etiopie právě začala sezóna setby, ale nedostatek hnojiv a paliv, jejichž distribuce závisí na Hormuzském průlivu, vážně ohrožuje budoucí sklizeň. To může vést k další vlně občanských konfliktů a masové migraci.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.