Magazín Politico představil svůj každoroční žebříček POLITICO 28, který mapuje 28 nejvlivnějších osobností, jež budou utvářet evropskou politiku a její směřování v nadcházejícím roce 2026. Při sestavování aktuálního žebříčku se ukázala jedna nezpochybnitelná skutečnost: nikdo nevyvinul v Evropě ani na ni takový vliv jako americký prezident Donald Trump.
Na první místo žebříčku se tak posunul Donald Trump, označený příznačně jako „transatlantická rázová vlna“. Jeho vliv na Evropu je vnímán jako nepředvídatelná a dominující síla, jejíž impulsy mají potenciál převrátit směřování kontinentu doslova přes noc.
Evropa je neustále nucena řešit diplomatickou otázku, zda je Trump spíše partnerem, hrozbou, nebo hybatelem, který přetváří vzájemné vztahy striktně podle svých vlastních podmínek.
Seznam POLITICO 28 sice určuje Trumpa jako nejvlivnější osobu s dopadem na Evropu, ale zahrnuje i dlouhou řadu klíčových evropských postav, které ovlivňují dění uvnitř kontinentu.
Mezi nejvlivnější se zařadili například Mette Frederiksen (Severní hvězda), německý politik Friedrich Merz (Zdráhavý radikál) nebo francouzská politička Marine Le Pen (Bojovná klisna).
Dále pak Ursula von der Leyen (Železná ruka) a představitelé vlád Mark Rutte (Laskavý mluvčí) či Giorgia Meloni (Vzor). Na seznamu nechybí ani ruský prezident Vladimir Putin (Provokatér) nebo britský opoziční lídr Keir Starmer (Šedá eminence).
Z českých zástupců se zde na 21. místě objevil Andrej Babiš, popsaný jako „Starý kluk na bloku“, daleko za ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským, který zaujal 14. místo.
Vedle hlavního žebříčku zveřejnil magazín i sekci „10 to Watch“ (10 osobností, které je třeba sledovat), jež se zaměřuje na nastupující mocenské hráče.
Tito lidé, zahrnující široké spektrum od neústupných zákonodárců po provokativní tváře, narušují stávající politické pořádky. Jejich vliv pokládá základy budoucí politické scény, a proto si zaslouží zvláštní pozornost.
Mezi nimi se objevují jména jako Alexandra Geese, Gergely Karácsony, Niamh Sweeney nebo ukrajinský prokurátor Semen Kryvonos. Tyto osobnosti jasně signalizují, jaké proudy a témata aktuálně hýbou evropskou politikou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.