Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Německý kancléř Friedrich Merz v minulém týdnu prohlásil, že pokud má být Evropa brána vážně, musí se naučit jazyku mocenské politiky a přestat být sentimentální k dřívějším jistotám. Snahy o omezení vlivu USA se projevují v mnoha oblastech, od zákazů používání amerických videokonferenčních nástrojů ve státní správě až po uzavírání nových obchodních dohod s partnery jako Indie či země latinskoamerického bloku Mercosur.
Evropští představitelé podle webu Politico zdůrazňují, že nejde o úplné odstřižení od USA, ale o proces tzv. de-risking (snižování rizik). USA sice zůstávají největším obchodním partnerem bloku a zbavit se závislosti na jejich technologiích a armádě potrvá roky, přesto se diverzifikace rozeběhla naplno. Komise v posledních měsících finalizovala dohody s Indií, Indonésií a oživila jednání s Austrálií, aby snížila expozici vůči americkému trhu.
V otázce obrany začínají evropské země otevřeně pochybovat, zda by jim USA v případě krize skutečně přispěchaly na pomoc. Na víkendovém setkání v chorvatském Záhřebu konzervativní lídři v čele s Merzem vyzvali k posílení unijního článku 42.7 o vzájemné obraně. Ten by měl být transformován v neprůstřelnou bezpečnostní záruku s vlastními velitelskými strukturami v rámci EU, nezávisle na mechanismu NATO.
Výrazný posun je patrný v technologickém sektoru. Francie se chystá zakázat úředníkům využívání platforem jako Google Meet, Zoom či Teams a hodlá přejít na vlastní systém Visio běžící na francouzské infrastruktuře. Také v Evropském parlamentu sílí tlak na nahrazení amerického softwaru i hardwaru evropskými alternativami, přičemž v Německu politici hledají náhradu za analytické nástroje firmy Palantir.
Součástí této snahy o suverenitu je i projekt digitálního eura, který připravuje Evropská centrální banka pro rok 2029. Cílem je snížit nadvládu amerických platebních systémů Mastercard a Visa a zajistit, aby si Evropané udrželi kontrolu nad svými finančními toky a daty. Někteří němečtí politici dokonce v souvislosti s nevyzpytatelnou politikou Washingtonu volají po návratu německých zlatých rezerv uložených v New Yorku.
V energetice se EU snaží neudělat stejnou chybu jako u Ruska a nenahradit jednu závislost druhou. USA v současnosti dodávají více než čtvrtinu evropského plynu, což se má po zákazu ruského dovozu ještě zvýšit. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen však varoval, že krize kolem Grónska byla budíčkem, po němž Brusel zintenzivnil jednání o dodávkách z Kanady, Kataru či Alžírska.
Nezávislost se má promítnout i do zbrojního průmyslu. Nové unijní programy na podporu obranných investic počítají s doložkou „Buy European“, která omezuje podíl komponentů vyrobených mimo EU a partnerské státy na maximálně 35 procent. Mezi tyto partnery přitom Spojené státy nepatří. Celý tento strategický obrat, shrnutý v cestovní mapě pro rok 2026, nese výstižný název: „Čas na nezávislost“.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
Bílý dům spustil na svých oficiálních webových stránkách sérii jednoduchých arkádových her, jejichž prostřednictvím propaguje své politické priority. Hráči v těchto titulech mohou například zadržovat migranty na jižní hranici nebo stavět hraniční zeď. Jedná se o nejnovější krok v rámci agresivní online kampaně americké administrativy zaměřené proti jejím politickým oponentům. Tento přístup v minulosti opakovaně vyvolal kontroverze kvůli používání urážlivých a rasistických motivů.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).