Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Německý kancléř Friedrich Merz v minulém týdnu prohlásil, že pokud má být Evropa brána vážně, musí se naučit jazyku mocenské politiky a přestat být sentimentální k dřívějším jistotám. Snahy o omezení vlivu USA se projevují v mnoha oblastech, od zákazů používání amerických videokonferenčních nástrojů ve státní správě až po uzavírání nových obchodních dohod s partnery jako Indie či země latinskoamerického bloku Mercosur.
Evropští představitelé podle webu Politico zdůrazňují, že nejde o úplné odstřižení od USA, ale o proces tzv. de-risking (snižování rizik). USA sice zůstávají největším obchodním partnerem bloku a zbavit se závislosti na jejich technologiích a armádě potrvá roky, přesto se diverzifikace rozeběhla naplno. Komise v posledních měsících finalizovala dohody s Indií, Indonésií a oživila jednání s Austrálií, aby snížila expozici vůči americkému trhu.
V otázce obrany začínají evropské země otevřeně pochybovat, zda by jim USA v případě krize skutečně přispěchaly na pomoc. Na víkendovém setkání v chorvatském Záhřebu konzervativní lídři v čele s Merzem vyzvali k posílení unijního článku 42.7 o vzájemné obraně. Ten by měl být transformován v neprůstřelnou bezpečnostní záruku s vlastními velitelskými strukturami v rámci EU, nezávisle na mechanismu NATO.
Výrazný posun je patrný v technologickém sektoru. Francie se chystá zakázat úředníkům využívání platforem jako Google Meet, Zoom či Teams a hodlá přejít na vlastní systém Visio běžící na francouzské infrastruktuře. Také v Evropském parlamentu sílí tlak na nahrazení amerického softwaru i hardwaru evropskými alternativami, přičemž v Německu politici hledají náhradu za analytické nástroje firmy Palantir.
Součástí této snahy o suverenitu je i projekt digitálního eura, který připravuje Evropská centrální banka pro rok 2029. Cílem je snížit nadvládu amerických platebních systémů Mastercard a Visa a zajistit, aby si Evropané udrželi kontrolu nad svými finančními toky a daty. Někteří němečtí politici dokonce v souvislosti s nevyzpytatelnou politikou Washingtonu volají po návratu německých zlatých rezerv uložených v New Yorku.
V energetice se EU snaží neudělat stejnou chybu jako u Ruska a nenahradit jednu závislost druhou. USA v současnosti dodávají více než čtvrtinu evropského plynu, což se má po zákazu ruského dovozu ještě zvýšit. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen však varoval, že krize kolem Grónska byla budíčkem, po němž Brusel zintenzivnil jednání o dodávkách z Kanady, Kataru či Alžírska.
Nezávislost se má promítnout i do zbrojního průmyslu. Nové unijní programy na podporu obranných investic počítají s doložkou „Buy European“, která omezuje podíl komponentů vyrobených mimo EU a partnerské státy na maximálně 35 procent. Mezi tyto partnery přitom Spojené státy nepatří. Celý tento strategický obrat, shrnutý v cestovní mapě pro rok 2026, nese výstižný název: „Čas na nezávislost“.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Klimatická změna představuje pro budoucnost zimních olympijských her existenční hrozbu. Zatímco při premiéře v Chamonix v roce 1924 se všech 16 disciplín konalo pod širým nebem na přírodním sněhu a ledu, dnešní realita je radikálně odlišná. Hry v Pekingu 2022 se již spoléhaly na 100% podíl technického sněhu a čtyři původní sporty (krasobruslení, rychlobruslení, curling a hokej) se natrvalo přesunuly do klimatizovaných hal.
Administrativa Donalda Trumpa nasadila do boje za oživení uhelného průmyslu neobvyklou zbraň – kreslenou postavičku jménem „Coalie“. Jde o antropomorfní kus uhlí s obříma očima, žlutou hornickou helmou, botami a rukavicemi. Maskota, který byl pravděpodobně vytvořen pomocí umělé inteligence, představil na síti X americký ministr vnitra Doug Burgum s heslem: „Těžte, miláčci, těžte!“ (v originále „Mine, Baby, Mine!“).
Nejnovější vlna odtajněných dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina otřásá světem celebrit i vysoké politiky. Miliony stran materiálů, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, obsahují jména jako Donald Trump, Bill Clinton, Bill Gates či Elon Musk. Přestože pouhé uvedení v souborech neznamená automatické obvinění z trestného činu, detaily v e-mailech a fotografiích vykreslují znepokojivý obraz společenské smetánky, která se kolem Epsteina pohybovala i dlouho po jeho prvním odsouzení v roce 2008.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupili na společné tiskové konferenci v Kyjevě, kde zhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a vyhlídky na budoucí mírová jednání. Podle Rutteho je Ukrajina „připravena hrát fér“ a dospět k dohodě, která pro ni bude přijatelná. Zároveň však zdůraznil, že Rusko svými brutálními útoky na civilní infrastrukturu záměrně vytváří chaos a vysílá „velmi špatný signál“ před nadcházejícími diplomatickými schůzkami.
Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během svého úterního projevu ukrajinském parlamentu vzkázal, že Rusko za svou útočnou válku platí vysokou cenu. Podle jeho slov dosavadní počet ruských obětí přesáhl hranici 1 000 000 a toto číslo i nadále stoupá. Navzdory ochotě Vladimira Putina obětovat obrovské množství vlastních lidí však Rusko na bojišti nevítězí a jeho postupy jsou podle Rutteho „drásavě pomalé“.
Více než 1000 obytných domů v Kyjevě zůstalo v úterý bez vytápění poté, co Rusko podniklo masivní letecký útok během jedné z nejmrazivějších nocí letošní zimy. Teploty v ukrajinské metropoli klesly až k -20 stupňům Celsia, v některých částech země dokonce k -25 stupňům Celsia. Kreml během noci vyslal nad Ukrajinu 450 útočných dronů a více než 70 raket, které zasáhly pět kyjevských obvodů a zranily nejméně 9 lidí.
Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru vyzval republikány, aby „znárodnili hlasování“. Toto prohlášení přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o zásadní revizi pravidel voleb před klíčovými podzimními volbami do Kongresu. Trump v podcastu Dana Bongina uvedla, že by strana měla převzít kontrolu nad procesem hlasování nejméně v patnácti klíčových oblastech.
Zatímco americký prezident Donald Trump svými nepředvídatelnými kroky otřásá dlouholetými aliancemi, Čína se chopila příležitosti k posílení svého globálního vlivu. V posledních týdnech se v Pekingu doslova střídají lídři západních zemí, kteří se snaží resetovat vztahy s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento trend interpretuje jako vítězství své vize nového světového řádu, ve kterém už Spojené státy nehrají roli neotřesitelného hegemona.
Pařížská prokuratura v úterý oznámila, že v tamních kancelářích sociální platformy X, kterou vlastní Elon Musk, proběhla razie. Prohlídka je součástí rozsáhlého vyšetřování zahájeného v lednu 2025. Na zásahu se podílí pařížská jednotka pro kybernetickou kriminalitu ve spolupráci s Europolem.
Zveřejnění více než tří milionů dokumentů souvisejících s Jeffrey Epsteinem americkou vládou vyvolalo v Británii politické zemětřesení. Nová fakta vrhají stín na tři prominentní osobnosti britského veřejného života, které měly mít k usvědčenému sexuálnímu delikventovi blízko. Pod palbou otázek se ocitl Andrew Mountbatten-Windsor, jeho bývalá manželka Sarah Ferguson a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson.