Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Německý kancléř Friedrich Merz v minulém týdnu prohlásil, že pokud má být Evropa brána vážně, musí se naučit jazyku mocenské politiky a přestat být sentimentální k dřívějším jistotám. Snahy o omezení vlivu USA se projevují v mnoha oblastech, od zákazů používání amerických videokonferenčních nástrojů ve státní správě až po uzavírání nových obchodních dohod s partnery jako Indie či země latinskoamerického bloku Mercosur.
Evropští představitelé podle webu Politico zdůrazňují, že nejde o úplné odstřižení od USA, ale o proces tzv. de-risking (snižování rizik). USA sice zůstávají největším obchodním partnerem bloku a zbavit se závislosti na jejich technologiích a armádě potrvá roky, přesto se diverzifikace rozeběhla naplno. Komise v posledních měsících finalizovala dohody s Indií, Indonésií a oživila jednání s Austrálií, aby snížila expozici vůči americkému trhu.
V otázce obrany začínají evropské země otevřeně pochybovat, zda by jim USA v případě krize skutečně přispěchaly na pomoc. Na víkendovém setkání v chorvatském Záhřebu konzervativní lídři v čele s Merzem vyzvali k posílení unijního článku 42.7 o vzájemné obraně. Ten by měl být transformován v neprůstřelnou bezpečnostní záruku s vlastními velitelskými strukturami v rámci EU, nezávisle na mechanismu NATO.
Výrazný posun je patrný v technologickém sektoru. Francie se chystá zakázat úředníkům využívání platforem jako Google Meet, Zoom či Teams a hodlá přejít na vlastní systém Visio běžící na francouzské infrastruktuře. Také v Evropském parlamentu sílí tlak na nahrazení amerického softwaru i hardwaru evropskými alternativami, přičemž v Německu politici hledají náhradu za analytické nástroje firmy Palantir.
Součástí této snahy o suverenitu je i projekt digitálního eura, který připravuje Evropská centrální banka pro rok 2029. Cílem je snížit nadvládu amerických platebních systémů Mastercard a Visa a zajistit, aby si Evropané udrželi kontrolu nad svými finančními toky a daty. Někteří němečtí politici dokonce v souvislosti s nevyzpytatelnou politikou Washingtonu volají po návratu německých zlatých rezerv uložených v New Yorku.
V energetice se EU snaží neudělat stejnou chybu jako u Ruska a nenahradit jednu závislost druhou. USA v současnosti dodávají více než čtvrtinu evropského plynu, což se má po zákazu ruského dovozu ještě zvýšit. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen však varoval, že krize kolem Grónska byla budíčkem, po němž Brusel zintenzivnil jednání o dodávkách z Kanady, Kataru či Alžírska.
Nezávislost se má promítnout i do zbrojního průmyslu. Nové unijní programy na podporu obranných investic počítají s doložkou „Buy European“, která omezuje podíl komponentů vyrobených mimo EU a partnerské státy na maximálně 35 procent. Mezi tyto partnery přitom Spojené státy nepatří. Celý tento strategický obrat, shrnutý v cestovní mapě pro rok 2026, nese výstižný název: „Čas na nezávislost“.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.