Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Německý kancléř Friedrich Merz v minulém týdnu prohlásil, že pokud má být Evropa brána vážně, musí se naučit jazyku mocenské politiky a přestat být sentimentální k dřívějším jistotám. Snahy o omezení vlivu USA se projevují v mnoha oblastech, od zákazů používání amerických videokonferenčních nástrojů ve státní správě až po uzavírání nových obchodních dohod s partnery jako Indie či země latinskoamerického bloku Mercosur.
Evropští představitelé podle webu Politico zdůrazňují, že nejde o úplné odstřižení od USA, ale o proces tzv. de-risking (snižování rizik). USA sice zůstávají největším obchodním partnerem bloku a zbavit se závislosti na jejich technologiích a armádě potrvá roky, přesto se diverzifikace rozeběhla naplno. Komise v posledních měsících finalizovala dohody s Indií, Indonésií a oživila jednání s Austrálií, aby snížila expozici vůči americkému trhu.
V otázce obrany začínají evropské země otevřeně pochybovat, zda by jim USA v případě krize skutečně přispěchaly na pomoc. Na víkendovém setkání v chorvatském Záhřebu konzervativní lídři v čele s Merzem vyzvali k posílení unijního článku 42.7 o vzájemné obraně. Ten by měl být transformován v neprůstřelnou bezpečnostní záruku s vlastními velitelskými strukturami v rámci EU, nezávisle na mechanismu NATO.
Výrazný posun je patrný v technologickém sektoru. Francie se chystá zakázat úředníkům využívání platforem jako Google Meet, Zoom či Teams a hodlá přejít na vlastní systém Visio běžící na francouzské infrastruktuře. Také v Evropském parlamentu sílí tlak na nahrazení amerického softwaru i hardwaru evropskými alternativami, přičemž v Německu politici hledají náhradu za analytické nástroje firmy Palantir.
Součástí této snahy o suverenitu je i projekt digitálního eura, který připravuje Evropská centrální banka pro rok 2029. Cílem je snížit nadvládu amerických platebních systémů Mastercard a Visa a zajistit, aby si Evropané udrželi kontrolu nad svými finančními toky a daty. Někteří němečtí politici dokonce v souvislosti s nevyzpytatelnou politikou Washingtonu volají po návratu německých zlatých rezerv uložených v New Yorku.
V energetice se EU snaží neudělat stejnou chybu jako u Ruska a nenahradit jednu závislost druhou. USA v současnosti dodávají více než čtvrtinu evropského plynu, což se má po zákazu ruského dovozu ještě zvýšit. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen však varoval, že krize kolem Grónska byla budíčkem, po němž Brusel zintenzivnil jednání o dodávkách z Kanady, Kataru či Alžírska.
Nezávislost se má promítnout i do zbrojního průmyslu. Nové unijní programy na podporu obranných investic počítají s doložkou „Buy European“, která omezuje podíl komponentů vyrobených mimo EU a partnerské státy na maximálně 35 procent. Mezi tyto partnery přitom Spojené státy nepatří. Celý tento strategický obrat, shrnutý v cestovní mapě pro rok 2026, nese výstižný název: „Čas na nezávislost“.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.