Politico: Evropa se začala zbavovat závislosti na Spojených státech. Pochybuje, že by jí USA přišly na pomoc

Friedrich Merz
Friedrich Merz, foto: Facebook Friedrich Merz
Klára Marková 3. února 2026 21:06
Sdílej:

Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.

Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.

Německý kancléř Friedrich Merz v minulém týdnu prohlásil, že pokud má být Evropa brána vážně, musí se naučit jazyku mocenské politiky a přestat být sentimentální k dřívějším jistotám. Snahy o omezení vlivu USA se projevují v mnoha oblastech, od zákazů používání amerických videokonferenčních nástrojů ve státní správě až po uzavírání nových obchodních dohod s partnery jako Indie či země latinskoamerického bloku Mercosur.

Evropští představitelé podle webu Politico zdůrazňují, že nejde o úplné odstřižení od USA, ale o proces tzv. de-risking (snižování rizik). USA sice zůstávají největším obchodním partnerem bloku a zbavit se závislosti na jejich technologiích a armádě potrvá roky, přesto se diverzifikace rozeběhla naplno. Komise v posledních měsících finalizovala dohody s Indií, Indonésií a oživila jednání s Austrálií, aby snížila expozici vůči americkému trhu.

V otázce obrany začínají evropské země otevřeně pochybovat, zda by jim USA v případě krize skutečně přispěchaly na pomoc. Na víkendovém setkání v chorvatském Záhřebu konzervativní lídři v čele s Merzem vyzvali k posílení unijního článku 42.7 o vzájemné obraně. Ten by měl být transformován v neprůstřelnou bezpečnostní záruku s vlastními velitelskými strukturami v rámci EU, nezávisle na mechanismu NATO.

Výrazný posun je patrný v technologickém sektoru. Francie se chystá zakázat úředníkům využívání platforem jako Google Meet, Zoom či Teams a hodlá přejít na vlastní systém Visio běžící na francouzské infrastruktuře. Také v Evropském parlamentu sílí tlak na nahrazení amerického softwaru i hardwaru evropskými alternativami, přičemž v Německu politici hledají náhradu za analytické nástroje firmy Palantir.

Součástí této snahy o suverenitu je i projekt digitálního eura, který připravuje Evropská centrální banka pro rok 2029. Cílem je snížit nadvládu amerických platebních systémů Mastercard a Visa a zajistit, aby si Evropané udrželi kontrolu nad svými finančními toky a daty. Někteří němečtí politici dokonce v souvislosti s nevyzpytatelnou politikou Washingtonu volají po návratu německých zlatých rezerv uložených v New Yorku.

V energetice se EU snaží neudělat stejnou chybu jako u Ruska a nenahradit jednu závislost druhou. USA v současnosti dodávají více než čtvrtinu evropského plynu, což se má po zákazu ruského dovozu ještě zvýšit. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen však varoval, že krize kolem Grónska byla budíčkem, po němž Brusel zintenzivnil jednání o dodávkách z Kanady, Kataru či Alžírska.

Nezávislost se má promítnout i do zbrojního průmyslu. Nové unijní programy na podporu obranných investic počítají s doložkou „Buy European“, která omezuje podíl komponentů vyrobených mimo EU a partnerské státy na maximálně 35 procent. Mezi tyto partnery přitom Spojené státy nepatří. Celý tento strategický obrat, shrnutý v cestovní mapě pro rok 2026, nese výstižný název: „Čas na nezávislost“.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Trump stále nemá dost! Perský záliv se obává, příští týden se může něco stát

Bílý dům má připravovat obnovení útoků proti Íránu. Uvedla to americká zpravodajská stanice MSNOW, která se odvolává na zdroje z arabských zemí Perského zálivu. Washington už měl jejich představitele informovat o svých plánech. 

Počasí
Zima, ilustrační fotografie.

Sněhové zpravodajství z Česka: Meteorologové řekli, kde napadlo nejvíce sněhu!

Meteorologové nejsou překvapeni, protože to očekávali. Nejvyšší české hory se v posledních hodinách zbarvily doběla, protože je pokryl nový sníh. Na jednom z nejvyšších vrcholů u nás leží 15 centimetrů sněhu. 

Novinky
Komentář
Andrej Babiš

Babiš připustil dobrovolné poplatky za ČT a ČRo. Co by to znamenalo?

Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?

Sport
Ilustrační fotografie.

Čína se naštvala na jednu z fotbalových hvězd! Omluva byla nevyhnutelná

Měl to být zpočátku nevinný mem. Pokud by však o něm francouzská fotbalová hvězda Kylian Mbappé nemluvila více. Když Mbappé dostal otázku, jaký internetový mem považuje za svůj nejvtipnější, poukázal na jeho spojení se zakladatelem čínské Komunistické strany Mao Ce-tungem. „Je na něm chlapík... myslím, že to byl čínský diktátor,“ řekl Mbappé, aniž by tušil, jakou reakci jeho slova vyvolají. Hned se totiž ozvala Čínská lidová republika, která Mbappého slova odsoudila. Hned tři čínští sponzoři pak s Mbappém okamžitě ukončili spolupráci. Francouz se za svá slova následně omluvil, stejně tak jako se za Mbappého omluvil Číně i klub Realu Madrid, za který francouzský fotbalista nastupuje.