V klíčových českých parlamentních volbách zvítězil Andrej Babiš a jeho ANO, což podle serveru Politico přináší nové problémy pro Evropskou unii. Hnutí ANO získalo rozhodující náskok s 35 procenty hlasů, když bylo sečteno přes 98 procent okrsků. Babiš se totiž zavázal ukončit muniční iniciativu pro Ukrajinu, zpochybnit navýšení vojenských výdajů v NATO a postavit se Evropské komisi kvůli Green Dealu.
ANO jasně předčilo dosavadní vládní koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), která skončila s přibližně 23 procenty hlasů. Volební účast dosáhla 68 procent, což je nejvyšší číslo od voleb v roce 1998. Na třetím místě se umístili STAN s 11 procenty, za nimi Piráti s 8 procenty a krajně pravicová SPD, která rovněž získala 8 procent. To pro ni znamená propad oproti dřívějším průzkumům.
Volebním překvapením je zisk Motoristů sobě, kteří se s přibližně 7 procenty pravděpodobně dostanou do Sněmovny. Naopak neprošlo uskupení Stačilo!. Babiš byl ve štábu přivítán hlasitým potleskem za zvuků starého italského hitu. Celkem o mandáty soutěžilo 4 462 kandidátů a 26 subjektů.
Zahraniční partneři sledovali výsledky s obavami. Kritici se obávají, že by se pod Babišovým vedením mohlo Česko zařadit po bok Maďarska Viktora Orbána nebo Slovenska Roberta Fica, a stát se tak dalším problémem pro EU. Ministr zahraničí Jan Lipavský dokonce vyjádřil obavu, že by Babiš mohl „tlačit Českou republiku na okraj“ Evropy.
Babiš oznámil, že jeho cílem je menšinová vláda ANO, která by se ve Sněmovně opírala o podporu SPD a Motoristů sobě. To by mu zajistilo většinu bez nutnosti přímé účasti těchto stran ve vládě. Motoristé sice na rozdíl od SPD nechtějí opustit NATO či EU, ale hrozba podpory od extrémnějších variant znepokojuje analytiky. Politolog Otto Eibl uvedl, že ačkoliv menšinová vláda ANO není nutně Ficoův nebo Orbánův scénář, problémy by nastaly v případě koalice nebo podpory od „nepřirozených koalic“.
Andrej Babiš, zemědělský magnát a bývalý premiér, který neúspěšně kandidoval na prezidenta, je ve svém populismu přirovnáván k Donaldu Trumpovi. Voličům slibuje levnější energie, vyšší důchody a upřednostnění zájmů Česka před zájmy Ukrajiny.
Rizikem pro Babišův návrat do čela vlády zůstává dlouhodobý právní spor týkající se údajného podvodu s dotacemi EU. Ačkoli Babiš obvinění popírá, hrozí, že by případ mohl ohrozit jeho jmenování premiérem. Prezident Petr Pavel oznámil, že přijme zástupce všech stran, které se dostaly do Sněmovny, a zahájí jednání o sestavení stabilní vlády.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.