V klíčových českých parlamentních volbách zvítězil Andrej Babiš a jeho ANO, což podle serveru Politico přináší nové problémy pro Evropskou unii. Hnutí ANO získalo rozhodující náskok s 35 procenty hlasů, když bylo sečteno přes 98 procent okrsků. Babiš se totiž zavázal ukončit muniční iniciativu pro Ukrajinu, zpochybnit navýšení vojenských výdajů v NATO a postavit se Evropské komisi kvůli Green Dealu.
ANO jasně předčilo dosavadní vládní koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), která skončila s přibližně 23 procenty hlasů. Volební účast dosáhla 68 procent, což je nejvyšší číslo od voleb v roce 1998. Na třetím místě se umístili STAN s 11 procenty, za nimi Piráti s 8 procenty a krajně pravicová SPD, která rovněž získala 8 procent. To pro ni znamená propad oproti dřívějším průzkumům.
Volebním překvapením je zisk Motoristů sobě, kteří se s přibližně 7 procenty pravděpodobně dostanou do Sněmovny. Naopak neprošlo uskupení Stačilo!. Babiš byl ve štábu přivítán hlasitým potleskem za zvuků starého italského hitu. Celkem o mandáty soutěžilo 4 462 kandidátů a 26 subjektů.
Zahraniční partneři sledovali výsledky s obavami. Kritici se obávají, že by se pod Babišovým vedením mohlo Česko zařadit po bok Maďarska Viktora Orbána nebo Slovenska Roberta Fica, a stát se tak dalším problémem pro EU. Ministr zahraničí Jan Lipavský dokonce vyjádřil obavu, že by Babiš mohl „tlačit Českou republiku na okraj“ Evropy.
Babiš oznámil, že jeho cílem je menšinová vláda ANO, která by se ve Sněmovně opírala o podporu SPD a Motoristů sobě. To by mu zajistilo většinu bez nutnosti přímé účasti těchto stran ve vládě. Motoristé sice na rozdíl od SPD nechtějí opustit NATO či EU, ale hrozba podpory od extrémnějších variant znepokojuje analytiky. Politolog Otto Eibl uvedl, že ačkoliv menšinová vláda ANO není nutně Ficoův nebo Orbánův scénář, problémy by nastaly v případě koalice nebo podpory od „nepřirozených koalic“.
Andrej Babiš, zemědělský magnát a bývalý premiér, který neúspěšně kandidoval na prezidenta, je ve svém populismu přirovnáván k Donaldu Trumpovi. Voličům slibuje levnější energie, vyšší důchody a upřednostnění zájmů Česka před zájmy Ukrajiny.
Rizikem pro Babišův návrat do čela vlády zůstává dlouhodobý právní spor týkající se údajného podvodu s dotacemi EU. Ačkoli Babiš obvinění popírá, hrozí, že by případ mohl ohrozit jeho jmenování premiérem. Prezident Petr Pavel oznámil, že přijme zástupce všech stran, které se dostaly do Sněmovny, a zahájí jednání o sestavení stabilní vlády.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.