Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Přestože Rutte ocenil rozhodnutí o urychlení výdajů na obranu, přijaté na summitu v Haagu, upozornil, že nynější situace nesnese samolibost. Vyjádřil obavu, že příliš mnoho lidí je nečinných a nevnímá vážnost okamžiku. Řada Evropanů podle něj postrádá pocit naléhavosti a chybně se domnívá, že mají času nazbyt.
„Není to pravda. Je nutné jednat okamžitě,“ prohlásil Rutte. Vyzval k prudkému navýšení výdajů na obranu a urychlení vojenské výroby. Pouze tak mohou spojenecké ozbrojené síly získat prostředky nezbytné pro zajištění bezpečí.
Generální tajemník konstatoval, že Rusko jedná vůči NATO a Ukrajině „stále troufaleji, bezohledněji a krutěji.“ Odkázal na dobu studené války, kdy prezident Reagan varoval před agresivními tendencemi „říše zla.“ Nyní se podle něj prezident Putin opět soustředí na budování impéria. Rutte varoval, že Putin „ve svém pokřiveném pohledu na historii a svět věří, že naše svoboda ohrožuje jeho vládu pevnou rukou a že se ho snažíme zničit.“
Za záchranné lano, které Rusku umožňuje pokračovat v jeho agresivním kurzu, označil Čínu. Dodal, že Moskva se opírá také o podporu Severní Koreje a Íránu. Rutte nicméně vyzdvihl úsilí Donalda Trumpa a označil ho za „jediného, kdo dokáže Putina přivést k jednacímu stolu.“ Vyzval k tomu, aby byl Putin podroben zkoušce a ukázalo se, jestli skutečně usiluje o mír, nebo raději preferuje pokračování krveprolití. Je však důležité, aby se nadále udržoval jednotný tlak na Rusko a podporovalo se upřímné snažení o ukončení konfliktu.
Na dotaz, zda je reálné fungování NATO bez účasti Spojených států nebo s výrazně menším zapojením Ameriky, Rutte odmítl takovou představu. „Považuji za klíčové, abychom transatlantickou vazbu udrželi tak silnou, jaká je dnes, a je velmi pevná,“ uvedl. Poukázal na to, že i přes kritické pasáže vůči Evropě v americké bezpečnostní strategii, v otázce evropské bezpečnosti a NATO prokázala Amerika „úplný závazek.“
Generální tajemník varoval, že „v závěru první čtvrtiny 21. století se konflikty již neodehrávají ve vzdálených oblastech. Válka je přímo za našimi dveřmi.“ Popsal hrozivý scénář, ve kterém by „konflikt zasáhl každou domácnost, zničení by čelilo každé pracoviště, nastala by masová mobilizace a miliony lidí by byly nuceny opustit domovy.“ Přestože je to děsivá vize, Rutte věří, že splněním našich závazků lze takovému vývoji zabránit.
Podle něj je zesílená podpora NATO jedinou zárukou pro Evropu, že se ukrajinská válka nerozšíří i na kontinent. „Mám povinnost vám jako generální tajemník říci, co nás čeká, pokud nezačneme jednat rychleji, nebudeme investovat do obrany a nebudeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ prohlásil.
Uvědomuje si, že se jedná o nelehké poselství, zvláště s blížícím se svátečním obdobím, kdy se mysl lidí obrací k naději a míru. Nicméně dodal, že můžeme čerpat sílu z vědomí, že stojíme pevně a odhodlaně v rámci NATO. Rutte také připomněl své dřívější rozhovory s Vladimirem Putinem z dob, kdy byl nizozemským premiérem, včetně těch po anexi Krymu a po sestřelení letu MH17.
„Tehdy jsem s Putinem často mluvil a později jsme se na toto téma setkali i na zasedáních G20. Už dávno jsem přestal spekulovat o tom, co se mu odehrává v hlavě. Věnuji se pouze faktům,“ řekl Rutte. Konstatoval, že čelit „diktátorovi ochotnému obětovat 1,1 milionu vlastních lidí... kvůli nějaké bláznivé představě o historickém cíli... vyžaduje mimořádnou ostražitost a naši naprostou připravenost.“
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.