Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Přestože Rutte ocenil rozhodnutí o urychlení výdajů na obranu, přijaté na summitu v Haagu, upozornil, že nynější situace nesnese samolibost. Vyjádřil obavu, že příliš mnoho lidí je nečinných a nevnímá vážnost okamžiku. Řada Evropanů podle něj postrádá pocit naléhavosti a chybně se domnívá, že mají času nazbyt.
„Není to pravda. Je nutné jednat okamžitě,“ prohlásil Rutte. Vyzval k prudkému navýšení výdajů na obranu a urychlení vojenské výroby. Pouze tak mohou spojenecké ozbrojené síly získat prostředky nezbytné pro zajištění bezpečí.
Generální tajemník konstatoval, že Rusko jedná vůči NATO a Ukrajině „stále troufaleji, bezohledněji a krutěji.“ Odkázal na dobu studené války, kdy prezident Reagan varoval před agresivními tendencemi „říše zla.“ Nyní se podle něj prezident Putin opět soustředí na budování impéria. Rutte varoval, že Putin „ve svém pokřiveném pohledu na historii a svět věří, že naše svoboda ohrožuje jeho vládu pevnou rukou a že se ho snažíme zničit.“
Za záchranné lano, které Rusku umožňuje pokračovat v jeho agresivním kurzu, označil Čínu. Dodal, že Moskva se opírá také o podporu Severní Koreje a Íránu. Rutte nicméně vyzdvihl úsilí Donalda Trumpa a označil ho za „jediného, kdo dokáže Putina přivést k jednacímu stolu.“ Vyzval k tomu, aby byl Putin podroben zkoušce a ukázalo se, jestli skutečně usiluje o mír, nebo raději preferuje pokračování krveprolití. Je však důležité, aby se nadále udržoval jednotný tlak na Rusko a podporovalo se upřímné snažení o ukončení konfliktu.
Na dotaz, zda je reálné fungování NATO bez účasti Spojených států nebo s výrazně menším zapojením Ameriky, Rutte odmítl takovou představu. „Považuji za klíčové, abychom transatlantickou vazbu udrželi tak silnou, jaká je dnes, a je velmi pevná,“ uvedl. Poukázal na to, že i přes kritické pasáže vůči Evropě v americké bezpečnostní strategii, v otázce evropské bezpečnosti a NATO prokázala Amerika „úplný závazek.“
Generální tajemník varoval, že „v závěru první čtvrtiny 21. století se konflikty již neodehrávají ve vzdálených oblastech. Válka je přímo za našimi dveřmi.“ Popsal hrozivý scénář, ve kterém by „konflikt zasáhl každou domácnost, zničení by čelilo každé pracoviště, nastala by masová mobilizace a miliony lidí by byly nuceny opustit domovy.“ Přestože je to děsivá vize, Rutte věří, že splněním našich závazků lze takovému vývoji zabránit.
Podle něj je zesílená podpora NATO jedinou zárukou pro Evropu, že se ukrajinská válka nerozšíří i na kontinent. „Mám povinnost vám jako generální tajemník říci, co nás čeká, pokud nezačneme jednat rychleji, nebudeme investovat do obrany a nebudeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ prohlásil.
Uvědomuje si, že se jedná o nelehké poselství, zvláště s blížícím se svátečním obdobím, kdy se mysl lidí obrací k naději a míru. Nicméně dodal, že můžeme čerpat sílu z vědomí, že stojíme pevně a odhodlaně v rámci NATO. Rutte také připomněl své dřívější rozhovory s Vladimirem Putinem z dob, kdy byl nizozemským premiérem, včetně těch po anexi Krymu a po sestřelení letu MH17.
„Tehdy jsem s Putinem často mluvil a později jsme se na toto téma setkali i na zasedáních G20. Už dávno jsem přestal spekulovat o tom, co se mu odehrává v hlavě. Věnuji se pouze faktům,“ řekl Rutte. Konstatoval, že čelit „diktátorovi ochotnému obětovat 1,1 milionu vlastních lidí... kvůli nějaké bláznivé představě o historickém cíli... vyžaduje mimořádnou ostražitost a naši naprostou připravenost.“
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.