Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Přestože Rutte ocenil rozhodnutí o urychlení výdajů na obranu, přijaté na summitu v Haagu, upozornil, že nynější situace nesnese samolibost. Vyjádřil obavu, že příliš mnoho lidí je nečinných a nevnímá vážnost okamžiku. Řada Evropanů podle něj postrádá pocit naléhavosti a chybně se domnívá, že mají času nazbyt.
„Není to pravda. Je nutné jednat okamžitě,“ prohlásil Rutte. Vyzval k prudkému navýšení výdajů na obranu a urychlení vojenské výroby. Pouze tak mohou spojenecké ozbrojené síly získat prostředky nezbytné pro zajištění bezpečí.
Generální tajemník konstatoval, že Rusko jedná vůči NATO a Ukrajině „stále troufaleji, bezohledněji a krutěji.“ Odkázal na dobu studené války, kdy prezident Reagan varoval před agresivními tendencemi „říše zla.“ Nyní se podle něj prezident Putin opět soustředí na budování impéria. Rutte varoval, že Putin „ve svém pokřiveném pohledu na historii a svět věří, že naše svoboda ohrožuje jeho vládu pevnou rukou a že se ho snažíme zničit.“
Za záchranné lano, které Rusku umožňuje pokračovat v jeho agresivním kurzu, označil Čínu. Dodal, že Moskva se opírá také o podporu Severní Koreje a Íránu. Rutte nicméně vyzdvihl úsilí Donalda Trumpa a označil ho za „jediného, kdo dokáže Putina přivést k jednacímu stolu.“ Vyzval k tomu, aby byl Putin podroben zkoušce a ukázalo se, jestli skutečně usiluje o mír, nebo raději preferuje pokračování krveprolití. Je však důležité, aby se nadále udržoval jednotný tlak na Rusko a podporovalo se upřímné snažení o ukončení konfliktu.
Na dotaz, zda je reálné fungování NATO bez účasti Spojených států nebo s výrazně menším zapojením Ameriky, Rutte odmítl takovou představu. „Považuji za klíčové, abychom transatlantickou vazbu udrželi tak silnou, jaká je dnes, a je velmi pevná,“ uvedl. Poukázal na to, že i přes kritické pasáže vůči Evropě v americké bezpečnostní strategii, v otázce evropské bezpečnosti a NATO prokázala Amerika „úplný závazek.“
Generální tajemník varoval, že „v závěru první čtvrtiny 21. století se konflikty již neodehrávají ve vzdálených oblastech. Válka je přímo za našimi dveřmi.“ Popsal hrozivý scénář, ve kterém by „konflikt zasáhl každou domácnost, zničení by čelilo každé pracoviště, nastala by masová mobilizace a miliony lidí by byly nuceny opustit domovy.“ Přestože je to děsivá vize, Rutte věří, že splněním našich závazků lze takovému vývoji zabránit.
Podle něj je zesílená podpora NATO jedinou zárukou pro Evropu, že se ukrajinská válka nerozšíří i na kontinent. „Mám povinnost vám jako generální tajemník říci, co nás čeká, pokud nezačneme jednat rychleji, nebudeme investovat do obrany a nebudeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ prohlásil.
Uvědomuje si, že se jedná o nelehké poselství, zvláště s blížícím se svátečním obdobím, kdy se mysl lidí obrací k naději a míru. Nicméně dodal, že můžeme čerpat sílu z vědomí, že stojíme pevně a odhodlaně v rámci NATO. Rutte také připomněl své dřívější rozhovory s Vladimirem Putinem z dob, kdy byl nizozemským premiérem, včetně těch po anexi Krymu a po sestřelení letu MH17.
„Tehdy jsem s Putinem často mluvil a později jsme se na toto téma setkali i na zasedáních G20. Už dávno jsem přestal spekulovat o tom, co se mu odehrává v hlavě. Věnuji se pouze faktům,“ řekl Rutte. Konstatoval, že čelit „diktátorovi ochotnému obětovat 1,1 milionu vlastních lidí... kvůli nějaké bláznivé představě o historickém cíli... vyžaduje mimořádnou ostražitost a naši naprostou připravenost.“
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.