Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Přestože Rutte ocenil rozhodnutí o urychlení výdajů na obranu, přijaté na summitu v Haagu, upozornil, že nynější situace nesnese samolibost. Vyjádřil obavu, že příliš mnoho lidí je nečinných a nevnímá vážnost okamžiku. Řada Evropanů podle něj postrádá pocit naléhavosti a chybně se domnívá, že mají času nazbyt.
„Není to pravda. Je nutné jednat okamžitě,“ prohlásil Rutte. Vyzval k prudkému navýšení výdajů na obranu a urychlení vojenské výroby. Pouze tak mohou spojenecké ozbrojené síly získat prostředky nezbytné pro zajištění bezpečí.
Generální tajemník konstatoval, že Rusko jedná vůči NATO a Ukrajině „stále troufaleji, bezohledněji a krutěji.“ Odkázal na dobu studené války, kdy prezident Reagan varoval před agresivními tendencemi „říše zla.“ Nyní se podle něj prezident Putin opět soustředí na budování impéria. Rutte varoval, že Putin „ve svém pokřiveném pohledu na historii a svět věří, že naše svoboda ohrožuje jeho vládu pevnou rukou a že se ho snažíme zničit.“
Za záchranné lano, které Rusku umožňuje pokračovat v jeho agresivním kurzu, označil Čínu. Dodal, že Moskva se opírá také o podporu Severní Koreje a Íránu. Rutte nicméně vyzdvihl úsilí Donalda Trumpa a označil ho za „jediného, kdo dokáže Putina přivést k jednacímu stolu.“ Vyzval k tomu, aby byl Putin podroben zkoušce a ukázalo se, jestli skutečně usiluje o mír, nebo raději preferuje pokračování krveprolití. Je však důležité, aby se nadále udržoval jednotný tlak na Rusko a podporovalo se upřímné snažení o ukončení konfliktu.
Na dotaz, zda je reálné fungování NATO bez účasti Spojených států nebo s výrazně menším zapojením Ameriky, Rutte odmítl takovou představu. „Považuji za klíčové, abychom transatlantickou vazbu udrželi tak silnou, jaká je dnes, a je velmi pevná,“ uvedl. Poukázal na to, že i přes kritické pasáže vůči Evropě v americké bezpečnostní strategii, v otázce evropské bezpečnosti a NATO prokázala Amerika „úplný závazek.“
Generální tajemník varoval, že „v závěru první čtvrtiny 21. století se konflikty již neodehrávají ve vzdálených oblastech. Válka je přímo za našimi dveřmi.“ Popsal hrozivý scénář, ve kterém by „konflikt zasáhl každou domácnost, zničení by čelilo každé pracoviště, nastala by masová mobilizace a miliony lidí by byly nuceny opustit domovy.“ Přestože je to děsivá vize, Rutte věří, že splněním našich závazků lze takovému vývoji zabránit.
Podle něj je zesílená podpora NATO jedinou zárukou pro Evropu, že se ukrajinská válka nerozšíří i na kontinent. „Mám povinnost vám jako generální tajemník říci, co nás čeká, pokud nezačneme jednat rychleji, nebudeme investovat do obrany a nebudeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ prohlásil.
Uvědomuje si, že se jedná o nelehké poselství, zvláště s blížícím se svátečním obdobím, kdy se mysl lidí obrací k naději a míru. Nicméně dodal, že můžeme čerpat sílu z vědomí, že stojíme pevně a odhodlaně v rámci NATO. Rutte také připomněl své dřívější rozhovory s Vladimirem Putinem z dob, kdy byl nizozemským premiérem, včetně těch po anexi Krymu a po sestřelení letu MH17.
„Tehdy jsem s Putinem často mluvil a později jsme se na toto téma setkali i na zasedáních G20. Už dávno jsem přestal spekulovat o tom, co se mu odehrává v hlavě. Věnuji se pouze faktům,“ řekl Rutte. Konstatoval, že čelit „diktátorovi ochotnému obětovat 1,1 milionu vlastních lidí... kvůli nějaké bláznivé představě o historickém cíli... vyžaduje mimořádnou ostražitost a naši naprostou připravenost.“
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.