Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Přestože Rutte ocenil rozhodnutí o urychlení výdajů na obranu, přijaté na summitu v Haagu, upozornil, že nynější situace nesnese samolibost. Vyjádřil obavu, že příliš mnoho lidí je nečinných a nevnímá vážnost okamžiku. Řada Evropanů podle něj postrádá pocit naléhavosti a chybně se domnívá, že mají času nazbyt.
„Není to pravda. Je nutné jednat okamžitě,“ prohlásil Rutte. Vyzval k prudkému navýšení výdajů na obranu a urychlení vojenské výroby. Pouze tak mohou spojenecké ozbrojené síly získat prostředky nezbytné pro zajištění bezpečí.
Generální tajemník konstatoval, že Rusko jedná vůči NATO a Ukrajině „stále troufaleji, bezohledněji a krutěji.“ Odkázal na dobu studené války, kdy prezident Reagan varoval před agresivními tendencemi „říše zla.“ Nyní se podle něj prezident Putin opět soustředí na budování impéria. Rutte varoval, že Putin „ve svém pokřiveném pohledu na historii a svět věří, že naše svoboda ohrožuje jeho vládu pevnou rukou a že se ho snažíme zničit.“
Za záchranné lano, které Rusku umožňuje pokračovat v jeho agresivním kurzu, označil Čínu. Dodal, že Moskva se opírá také o podporu Severní Koreje a Íránu. Rutte nicméně vyzdvihl úsilí Donalda Trumpa a označil ho za „jediného, kdo dokáže Putina přivést k jednacímu stolu.“ Vyzval k tomu, aby byl Putin podroben zkoušce a ukázalo se, jestli skutečně usiluje o mír, nebo raději preferuje pokračování krveprolití. Je však důležité, aby se nadále udržoval jednotný tlak na Rusko a podporovalo se upřímné snažení o ukončení konfliktu.
Na dotaz, zda je reálné fungování NATO bez účasti Spojených států nebo s výrazně menším zapojením Ameriky, Rutte odmítl takovou představu. „Považuji za klíčové, abychom transatlantickou vazbu udrželi tak silnou, jaká je dnes, a je velmi pevná,“ uvedl. Poukázal na to, že i přes kritické pasáže vůči Evropě v americké bezpečnostní strategii, v otázce evropské bezpečnosti a NATO prokázala Amerika „úplný závazek.“
Generální tajemník varoval, že „v závěru první čtvrtiny 21. století se konflikty již neodehrávají ve vzdálených oblastech. Válka je přímo za našimi dveřmi.“ Popsal hrozivý scénář, ve kterém by „konflikt zasáhl každou domácnost, zničení by čelilo každé pracoviště, nastala by masová mobilizace a miliony lidí by byly nuceny opustit domovy.“ Přestože je to děsivá vize, Rutte věří, že splněním našich závazků lze takovému vývoji zabránit.
Podle něj je zesílená podpora NATO jedinou zárukou pro Evropu, že se ukrajinská válka nerozšíří i na kontinent. „Mám povinnost vám jako generální tajemník říci, co nás čeká, pokud nezačneme jednat rychleji, nebudeme investovat do obrany a nebudeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ prohlásil.
Uvědomuje si, že se jedná o nelehké poselství, zvláště s blížícím se svátečním obdobím, kdy se mysl lidí obrací k naději a míru. Nicméně dodal, že můžeme čerpat sílu z vědomí, že stojíme pevně a odhodlaně v rámci NATO. Rutte také připomněl své dřívější rozhovory s Vladimirem Putinem z dob, kdy byl nizozemským premiérem, včetně těch po anexi Krymu a po sestřelení letu MH17.
„Tehdy jsem s Putinem často mluvil a později jsme se na toto téma setkali i na zasedáních G20. Už dávno jsem přestal spekulovat o tom, co se mu odehrává v hlavě. Věnuji se pouze faktům,“ řekl Rutte. Konstatoval, že čelit „diktátorovi ochotnému obětovat 1,1 milionu vlastních lidí... kvůli nějaké bláznivé představě o historickém cíli... vyžaduje mimořádnou ostražitost a naši naprostou připravenost.“
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.