Petr Fiala, dosavadní předseda Občanské demokratické strany (ODS) a premiér, oznámil svým stranickým kolegům na výkonné radě, že na příštím sjezdu již nebude kandidovat na předsednickou pozici. Své rozhodnutí vysvětlil poukázáním na politickou odpovědnost.
Fiala na sociální síti X potvrdil, že nese zodpovědnost za výsledek nedávných sněmovních voleb, protože stál v čele koalice Spolu. Prohlásil, že Spolu ve volbách nezvítězilo, a proto se rozhodl znovu nekandidovat. Současně poděkoval svým příznivcům a označil uplynulé období za „skvělou jízdu“.
Koalice Spolu, kterou pro sněmovní volby vytvořily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, získala pouze 23,3 procenta hlasů, zatímco vítězem se stalo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta. Tento výsledek, který byl pro koalici prohrou, vyvolal v řadách občanských demokratů nespokojenost.
Konkrétně rozdělení 51 získaných mandátů je pro některé členy ODS nespravedlivé. ODS získala 26 křesel, KDU-ČSL 16 a TOP 09 devět. Už brzy po sečtení hlasů se začaly ozývat hlasy, že by projekt trojkoalice měl skončit. Některé kruhy hned po volbách, bez širších analýz, usoudily, že zřejmý neúspěch je dostatečným důvodem k zániku Spolu.
Koalice Spolu byla od počátku vedena především občanskými demokraty a Petr Fiala byl jejím jasným lídrem. Menší strany ovšem z tohoto spojení zjevně profitovaly, což se ukázalo na příkladu KDU-ČSL. Ta se do Sněmovny dostala s 16 poslanci, částečně i díky kroužkování. Nicméně i v řadách alespoň jedné z menších stran se prý zvedá odpor k dalšímu pokračování koalice.
Na otázku novinářů ohledně budoucnosti Spolu Fiala zdůraznil, že stál u zrodu koalice, které věřil a stále věří. Připustil však, že v nadcházejících měsících se povedou debaty jak uvnitř jednotlivých stran, tak i mezi nimi. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že by bylo předčasné spekulovat o rozpuštění koalice, která se již dříve opakovaně osvědčila. Lidovecký lídr Marek Výborný se vyjádřil podobně, s tím, že jeho osobním cílem je silná KDU-ČSL v rámci silné koalice Spolu. Budoucnost projektu je tak nejistá, zejména když se před volbami oznámil odchod Markéty Pekarové Adamové z vrcholné politiky.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.