Petr Fiala, dosavadní předseda Občanské demokratické strany (ODS) a premiér, oznámil svým stranickým kolegům na výkonné radě, že na příštím sjezdu již nebude kandidovat na předsednickou pozici. Své rozhodnutí vysvětlil poukázáním na politickou odpovědnost.
Fiala na sociální síti X potvrdil, že nese zodpovědnost za výsledek nedávných sněmovních voleb, protože stál v čele koalice Spolu. Prohlásil, že Spolu ve volbách nezvítězilo, a proto se rozhodl znovu nekandidovat. Současně poděkoval svým příznivcům a označil uplynulé období za „skvělou jízdu“.
Koalice Spolu, kterou pro sněmovní volby vytvořily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, získala pouze 23,3 procenta hlasů, zatímco vítězem se stalo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta. Tento výsledek, který byl pro koalici prohrou, vyvolal v řadách občanských demokratů nespokojenost.
Konkrétně rozdělení 51 získaných mandátů je pro některé členy ODS nespravedlivé. ODS získala 26 křesel, KDU-ČSL 16 a TOP 09 devět. Už brzy po sečtení hlasů se začaly ozývat hlasy, že by projekt trojkoalice měl skončit. Některé kruhy hned po volbách, bez širších analýz, usoudily, že zřejmý neúspěch je dostatečným důvodem k zániku Spolu.
Koalice Spolu byla od počátku vedena především občanskými demokraty a Petr Fiala byl jejím jasným lídrem. Menší strany ovšem z tohoto spojení zjevně profitovaly, což se ukázalo na příkladu KDU-ČSL. Ta se do Sněmovny dostala s 16 poslanci, částečně i díky kroužkování. Nicméně i v řadách alespoň jedné z menších stran se prý zvedá odpor k dalšímu pokračování koalice.
Na otázku novinářů ohledně budoucnosti Spolu Fiala zdůraznil, že stál u zrodu koalice, které věřil a stále věří. Připustil však, že v nadcházejících měsících se povedou debaty jak uvnitř jednotlivých stran, tak i mezi nimi. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že by bylo předčasné spekulovat o rozpuštění koalice, která se již dříve opakovaně osvědčila. Lidovecký lídr Marek Výborný se vyjádřil podobně, s tím, že jeho osobním cílem je silná KDU-ČSL v rámci silné koalice Spolu. Budoucnost projektu je tak nejistá, zejména když se před volbami oznámil odchod Markéty Pekarové Adamové z vrcholné politiky.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.