Petr Fiala, dosavadní předseda Občanské demokratické strany (ODS) a premiér, oznámil svým stranickým kolegům na výkonné radě, že na příštím sjezdu již nebude kandidovat na předsednickou pozici. Své rozhodnutí vysvětlil poukázáním na politickou odpovědnost.
Fiala na sociální síti X potvrdil, že nese zodpovědnost za výsledek nedávných sněmovních voleb, protože stál v čele koalice Spolu. Prohlásil, že Spolu ve volbách nezvítězilo, a proto se rozhodl znovu nekandidovat. Současně poděkoval svým příznivcům a označil uplynulé období za „skvělou jízdu“.
Koalice Spolu, kterou pro sněmovní volby vytvořily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, získala pouze 23,3 procenta hlasů, zatímco vítězem se stalo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta. Tento výsledek, který byl pro koalici prohrou, vyvolal v řadách občanských demokratů nespokojenost.
Konkrétně rozdělení 51 získaných mandátů je pro některé členy ODS nespravedlivé. ODS získala 26 křesel, KDU-ČSL 16 a TOP 09 devět. Už brzy po sečtení hlasů se začaly ozývat hlasy, že by projekt trojkoalice měl skončit. Některé kruhy hned po volbách, bez širších analýz, usoudily, že zřejmý neúspěch je dostatečným důvodem k zániku Spolu.
Koalice Spolu byla od počátku vedena především občanskými demokraty a Petr Fiala byl jejím jasným lídrem. Menší strany ovšem z tohoto spojení zjevně profitovaly, což se ukázalo na příkladu KDU-ČSL. Ta se do Sněmovny dostala s 16 poslanci, částečně i díky kroužkování. Nicméně i v řadách alespoň jedné z menších stran se prý zvedá odpor k dalšímu pokračování koalice.
Na otázku novinářů ohledně budoucnosti Spolu Fiala zdůraznil, že stál u zrodu koalice, které věřil a stále věří. Připustil však, že v nadcházejících měsících se povedou debaty jak uvnitř jednotlivých stran, tak i mezi nimi. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že by bylo předčasné spekulovat o rozpuštění koalice, která se již dříve opakovaně osvědčila. Lidovecký lídr Marek Výborný se vyjádřil podobně, s tím, že jeho osobním cílem je silná KDU-ČSL v rámci silné koalice Spolu. Budoucnost projektu je tak nejistá, zejména když se před volbami oznámil odchod Markéty Pekarové Adamové z vrcholné politiky.
Dánská premiérka Mette Frederiksen oznámila, že země zavede zákaz přístupu k sociálním médiím pro děti mladší 15 let. Během svého úterního projevu při zahájení dánského parlamentu (Folketing) obvinila mobilní telefony a sociální sítě z toho, že „kradou dětství našim dětem“. Premiérka prohlásila, že „jsme vypustili monstrum“ a dodala, že „nikdy předtím netrpělo tolik dětí a mladých lidí úzkostí a depresí“.
Lidé nejvíce ohrožení zhoršující se kvalitou ovzduší kvůli klimatickým změnám by mohli nevědomky přispívat k tomuto problému. Nový výzkum odhalil, že odměřené dávkovací inhalátory, které používají miliony Američanů, představují významný zdroj znečištění. Podle nadace Asthma and Allergy Foundation of America trpí chronickým plicním onemocněním přibližně 34 milionů Američanů, z toho 28 milionů má astma. Očekává se, že toto číslo poroste, jelikož vyšší teploty přinášejí jevy zhoršující dýchání, jako jsou sucha, záplavy a lesní požáry.
Petr Fiala, dosavadní předseda Občanské demokratické strany (ODS) a premiér, oznámil svým stranickým kolegům na výkonné radě, že na příštím sjezdu již nebude kandidovat na předsednickou pozici. Své rozhodnutí vysvětlil poukázáním na politickou odpovědnost.
Evropská unie se chystá utáhnout šrouby v oblasti elektronických cigaret. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ostře kritizuje tabákový průmysl a jeho „pobuřující“ taktiku, která cílí na mladé lidi. Hoekstra tvrdí, že průmysl „manipuluje“ děti do závislosti na vapování. Jeho cílem je skoncovat s těmito praktikami pomocí vysokých daní.
Druhý africký klimatický summit, který se konal v Etiopii v září 2025, přilákal přes 25 000 účastníků, od prezidentů přes aktivisty až po byznys lídry. Hlavním tématem bylo, jak zajistit financování pro zelenější růst kontinentu a vypořádat se se zhoršujícími se klimatickými katastrofami. Afrika sice přispěla k emisím skleníkových plynů jen minimálně, ale je klimatickými dopady silně zasažena a nemá dostatek finančních prostředků na adaptaci.
V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.