Petr Fiala, dosavadní předseda Občanské demokratické strany (ODS) a premiér, oznámil svým stranickým kolegům na výkonné radě, že na příštím sjezdu již nebude kandidovat na předsednickou pozici. Své rozhodnutí vysvětlil poukázáním na politickou odpovědnost.
Fiala na sociální síti X potvrdil, že nese zodpovědnost za výsledek nedávných sněmovních voleb, protože stál v čele koalice Spolu. Prohlásil, že Spolu ve volbách nezvítězilo, a proto se rozhodl znovu nekandidovat. Současně poděkoval svým příznivcům a označil uplynulé období za „skvělou jízdu“.
Koalice Spolu, kterou pro sněmovní volby vytvořily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, získala pouze 23,3 procenta hlasů, zatímco vítězem se stalo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta. Tento výsledek, který byl pro koalici prohrou, vyvolal v řadách občanských demokratů nespokojenost.
Konkrétně rozdělení 51 získaných mandátů je pro některé členy ODS nespravedlivé. ODS získala 26 křesel, KDU-ČSL 16 a TOP 09 devět. Už brzy po sečtení hlasů se začaly ozývat hlasy, že by projekt trojkoalice měl skončit. Některé kruhy hned po volbách, bez širších analýz, usoudily, že zřejmý neúspěch je dostatečným důvodem k zániku Spolu.
Koalice Spolu byla od počátku vedena především občanskými demokraty a Petr Fiala byl jejím jasným lídrem. Menší strany ovšem z tohoto spojení zjevně profitovaly, což se ukázalo na příkladu KDU-ČSL. Ta se do Sněmovny dostala s 16 poslanci, částečně i díky kroužkování. Nicméně i v řadách alespoň jedné z menších stran se prý zvedá odpor k dalšímu pokračování koalice.
Na otázku novinářů ohledně budoucnosti Spolu Fiala zdůraznil, že stál u zrodu koalice, které věřil a stále věří. Připustil však, že v nadcházejících měsících se povedou debaty jak uvnitř jednotlivých stran, tak i mezi nimi. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že by bylo předčasné spekulovat o rozpuštění koalice, která se již dříve opakovaně osvědčila. Lidovecký lídr Marek Výborný se vyjádřil podobně, s tím, že jeho osobním cílem je silná KDU-ČSL v rámci silné koalice Spolu. Budoucnost projektu je tak nejistá, zejména když se před volbami oznámil odchod Markéty Pekarové Adamové z vrcholné politiky.
Ivana Gottová se v posledních měsících stáhla zcela do ústraní, ale stále drží ochrannou ruku nad oběma dospívajícími dcerami. Přesto jsme se dozvěděli něco nového o starší z dívek. A je to opravdu pikantní novinka.
Ztráta nejbližšího poradce Volodymyra Zelenského představuje pro ukrajinského prezidenta obrovskou osobní ránu a mohla by potenciálně oslabit jeho autoritu. Andrij Jermak rezignoval v pátek, jen několik hodin poté, co protikorupční úředníci provedli razii v jeho domě v souvislosti s velkým korupčním skandálem, který otřásl zemí. Ačkoli již dříve byli kvůli skandálu nuceni rezignovat dva ministři, Jermakův odchod je zdaleka nejvýznamnější z vnitřního kruhu Zelenského od doby, kdy Rusko před téměř čtyřmi lety zahájilo svou invazi.
Experty opakovaně zesměšňovaná nová řízená střela ruského prezidenta Vladimira Putina na jaderný pohon, přezdívaná „Létající Černobyl“, je vnímána jako propagandistický propadák, který by byl v případě použití horší než zbytečný a navíc by riskoval zamoření planety radiací. Ruský diktátor s velkou slávou oznámil úspěšný test své jaderné super střely Burevestnik (oficiálně 9M730), kterou se snažil prezentovat jako zbraň, která změní pravidla hry.
Australská vláda bude muset zásadně posílit svou klimatickou politiku, pokud chce splnit nedávno oznámený cíl snížení emisí do roku 2035. Vyplývá to z oficiální vládní projekce, která naznačuje, že v opačném případě bude cíl značně minut. Projekce zveřejněné ve čtvrtek ukazují, že při zachování stávajících politik je Austrálie na cestě ke snížení znečištění klimatu o pouhých 48 % oproti úrovním z roku 2005 do roku 2035, což je hluboko pod cíleným rozmezím snížení o 62 % až 70 % k tomuto datu.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak rezignoval po protikorupční razii, která proběhla v jeho domě. Prezident Volodymyr Zelenskyj tuto zprávu oznámil a uvedl, že se tak stalo po ranním zásahu protikorupčních agentur v jeho kyjevském bytě. Andrij Jermak (54) byl po celou dobu rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu nejbližším poradcem prezidenta Zelenského, ale v poslední době se dostával pod narůstající tlak kvůli eskalujícímu skandálu, přestože nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání.
Požár hongkongského výškového obytného komplexu, který se rozšířil přes několik budov, ukázal, jak je náročná evakuace osob v případě nouze. Podle posledních zpráv si katastrofický požár vyžádal přes 80 potvrzených obětí, přičemž téměř 200 lidí je stále pohřešováno a desítky dalších utrpěly vážná zranění a jsou v nemocnici. Tento incident se tak zařadil mezi nejtragičtější požáry budov v Hongkongu za poslední dekády, je nejhorší od požáru v budově Garley v roce 1996.
Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.
Lídři německé koalice pod vedením kancléře Friedricha Merze v pátek oznámili, že se dohodli na klíčových otázkách, které v posledních týdnech rozdělovaly jeho vládu. Vnitřní neshody týkající se důchodové reformy a postupného ukončení spalovacích motorů se staly zkouškou životaschopnosti Merzovy relativně křehké a ideologicky rozdílné koaliční vlády. Nové dohody, kterých bylo dosaženo po celonočním vyjednávání, pravděpodobně zažehnaly větší krizi důvěry.
Kyjev musí stíhat zkorumpované osoby v politice a podnikání, pokud si přeje vstoupit do Evropské unie. Takto důrazně varoval vrcholný představitel Bruselu v době, kdy na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho sílí tlak kvůli narůstajícím obviněním z korupce. Evropský komisař pro spravedlnost, Michael McGrath, v rozhovoru pro Politico uvedl, že evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi, jako je Ukrajina, dokud neprokáže, že má účinný systém pro odhalování zločinu na nejvyšších místech společnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.