Petr Fiala, dosavadní předseda Občanské demokratické strany (ODS) a premiér, oznámil svým stranickým kolegům na výkonné radě, že na příštím sjezdu již nebude kandidovat na předsednickou pozici. Své rozhodnutí vysvětlil poukázáním na politickou odpovědnost.
Fiala na sociální síti X potvrdil, že nese zodpovědnost za výsledek nedávných sněmovních voleb, protože stál v čele koalice Spolu. Prohlásil, že Spolu ve volbách nezvítězilo, a proto se rozhodl znovu nekandidovat. Současně poděkoval svým příznivcům a označil uplynulé období za „skvělou jízdu“.
Koalice Spolu, kterou pro sněmovní volby vytvořily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, získala pouze 23,3 procenta hlasů, zatímco vítězem se stalo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta. Tento výsledek, který byl pro koalici prohrou, vyvolal v řadách občanských demokratů nespokojenost.
Konkrétně rozdělení 51 získaných mandátů je pro některé členy ODS nespravedlivé. ODS získala 26 křesel, KDU-ČSL 16 a TOP 09 devět. Už brzy po sečtení hlasů se začaly ozývat hlasy, že by projekt trojkoalice měl skončit. Některé kruhy hned po volbách, bez širších analýz, usoudily, že zřejmý neúspěch je dostatečným důvodem k zániku Spolu.
Koalice Spolu byla od počátku vedena především občanskými demokraty a Petr Fiala byl jejím jasným lídrem. Menší strany ovšem z tohoto spojení zjevně profitovaly, což se ukázalo na příkladu KDU-ČSL. Ta se do Sněmovny dostala s 16 poslanci, částečně i díky kroužkování. Nicméně i v řadách alespoň jedné z menších stran se prý zvedá odpor k dalšímu pokračování koalice.
Na otázku novinářů ohledně budoucnosti Spolu Fiala zdůraznil, že stál u zrodu koalice, které věřil a stále věří. Připustil však, že v nadcházejících měsících se povedou debaty jak uvnitř jednotlivých stran, tak i mezi nimi. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že by bylo předčasné spekulovat o rozpuštění koalice, která se již dříve opakovaně osvědčila. Lidovecký lídr Marek Výborný se vyjádřil podobně, s tím, že jeho osobním cílem je silná KDU-ČSL v rámci silné koalice Spolu. Budoucnost projektu je tak nejistá, zejména když se před volbami oznámil odchod Markéty Pekarové Adamové z vrcholné politiky.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.