Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Společnost, jejíž hodnota se odhaduje na více než 10 miliard dolarů, přitahuje pozornost nejen vědeckého světa, ale i celebrit jako Tiger Woods nebo Paris Hilton, kteří do projektu investovali miliony. Minulý rok firma vyvolala senzaci oznámením, že se jí podařilo „od-vyhynout“ vlka pravěkého (dire wolf). Na svět přišla tři štěňata, čímž se tento druh vrátil na scénu po 10 000 letech.
Generální ředitel společnosti Ben Lamm se netají tím, že srovnání s Jurským parkem mu nevadí. Naopak věří, že film pomohl veřejnosti pochopit sílu DNA. Zatímco film byl varováním před lidskou domýšlivostí, Lamm vnímá práci své firmy jako „morální závazek“ reagovat na současnou krizi vymírání druhů, kterou způsobila lidská činnost.
Technologickým centrem těchto kontroverzních pokusů je laboratoř o rozloze 5 000 metrů čtverečních. Zde vědci izolují DNA z fosilií a pomocí technologie CRISPR upravují genomy žijících příbuzných druhů. Například u vlků pravěkých museli vědci upravit 14 genů vlků obecných, aby výslední kříženci získali typickou sněžnou barvu, větší vzrůst a vyšší odolnost vůči chladu.
Cesta ke vzkříšení dalších druhů je však různě trnitá. U vakovlka tasmánského, jehož poslední kus uhynul v roce 1936, se vědci potýkají s faktem, že jeho nejbližší žijící příbuzný vypadá spíše jako myš. K úspěchu bude potřeba provést více než milion genetických úprav. Ještě složitější je situace u ptáků, jako je dodo nebo moa, protože je nelze klonovat z kůže či srsti jako savce.
Navzdory mediálnímu úspěchu však část vědecké komunity zůstává skeptická. Profesor Vincent Lynch z University at Buffalo označuje kampaň Colossal Biosciences za marketingový „hype“. Podle něj firma nevytvořila vlka pravěkého, ale pouze geneticky upraveného vlka obecného. Tvrdit, že jde o vzkříšení druhu, je podle něj arogance, která neodpovídá současným vědeckým definicím.
Kromě vědeckých definic vyvstávají i praktické obavy o chování těchto zvířat. I když se podaří upravit vzhled, nikdo neví, jak se vzkříšené druhy budou chovat v divočině. Paleontoložka Julie Meachen varuje, že vypuštění mamutů do blízkosti lidských sídel na Aljašce či v Kanadě by mohlo vést ke katastrofě a konfliktům s lidmi.
Kritici se také obávají takzvaného „morálního hazardu“. Pokud budeme mít technologii na vzkříšení mrtvých druhů, hrozí, že poleví tlak na ochranu těch, které stále žijí. Proč se trápit ochranou ohrožených zvířat, když je můžeme později jednoduše „vytisknout“ v laboratoři? Takový postup by mohl oslabit zákony o ochraně přírody i snahy o zachování přirozených stanovišť.
Ben Lamm však tyto obavy mírní. Tvrdí, že technologie má ochranu přírody doplňovat, nikoliv nahrazovat. Jako příklad uvádí spolupráci s vládními úřady USA, kterým zdůrazňuje, že cílem musí být obnova populací natolik, aby mohly být ze seznamu ohrožených druhů vyškrtnuty díky své stabilitě, nikoliv administrativním zásahem.
Hlavní vědecká pracovnice firmy Beth Shapiro dodává, že pokud věda nebude kontroverzní, nebude nikdy dostatečně inovativní. Podle ní je status quo v ochraně přírody neudržitelný a vyžaduje drastické zásahy. Pro ni není podstatné, zda výsledné zvíře budeme nazývat mamutem nebo „chladuodolným slonem“, důležitá je obnova ekologických funkcí.
Skutečný dopad Colossal Biosciences možná nebude ležet ve vzkříšení ikonických zvířat pro pobavení veřejnosti, ale v méně viditelné práci. Jejich technologie mohou zachránit stávající druhy – například zvýšením genetické diverzity u kriticky ohrožených vlků rudých nebo vývojem vakcíny pro slony indické proti smrtelným virům.
Firma se tak postupně transformuje ve společnost pro zachování druhů. De-extinkci vnímají jako „praktickou vstupní bránu“ k vývoji nástrojů pro ochranu přírody nové generace. To má i svůj byznysový rozměr – z firmy se již odštěpilo několik startupů zaměřených například na boj proti plastovému znečištění nebo na národní bezpečnost.
O tom, jak moc jsou tyto projekty propojeny s popkulturou, svědčí i osud štěňat „vlků pravěkých“. Dva samci Romulus a Remus a samička Khaleesi byli představeni Georgi R. R. Martinovi, autorovi Hry o trůny. Sám Martin byl podle svědků emocemi bez sebe, když držel v náručí zvíře, o kterém si myslel, že existuje už jen v jeho knihách.
Zatímco se svět dělí na zastánce fascinované vědeckým pokrokem a odpůrce varující před nebezpečným hraním si na boha, Colossal Biosciences pokračuje v práci. Dalším milníkem má být vzkříšení mamuta do dvou let. Zda se tito obři skutečně vrátí do arktické tundry, nebo zůstanou jen technologickým zázrakem v zajetí, ukáže až blízká budoucnost.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.