Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Společnost, jejíž hodnota se odhaduje na více než 10 miliard dolarů, přitahuje pozornost nejen vědeckého světa, ale i celebrit jako Tiger Woods nebo Paris Hilton, kteří do projektu investovali miliony. Minulý rok firma vyvolala senzaci oznámením, že se jí podařilo „od-vyhynout“ vlka pravěkého (dire wolf). Na svět přišla tři štěňata, čímž se tento druh vrátil na scénu po 10 000 letech.
Generální ředitel společnosti Ben Lamm se netají tím, že srovnání s Jurským parkem mu nevadí. Naopak věří, že film pomohl veřejnosti pochopit sílu DNA. Zatímco film byl varováním před lidskou domýšlivostí, Lamm vnímá práci své firmy jako „morální závazek“ reagovat na současnou krizi vymírání druhů, kterou způsobila lidská činnost.
Technologickým centrem těchto kontroverzních pokusů je laboratoř o rozloze 5 000 metrů čtverečních. Zde vědci izolují DNA z fosilií a pomocí technologie CRISPR upravují genomy žijících příbuzných druhů. Například u vlků pravěkých museli vědci upravit 14 genů vlků obecných, aby výslední kříženci získali typickou sněžnou barvu, větší vzrůst a vyšší odolnost vůči chladu.
Cesta ke vzkříšení dalších druhů je však různě trnitá. U vakovlka tasmánského, jehož poslední kus uhynul v roce 1936, se vědci potýkají s faktem, že jeho nejbližší žijící příbuzný vypadá spíše jako myš. K úspěchu bude potřeba provést více než milion genetických úprav. Ještě složitější je situace u ptáků, jako je dodo nebo moa, protože je nelze klonovat z kůže či srsti jako savce.
Navzdory mediálnímu úspěchu však část vědecké komunity zůstává skeptická. Profesor Vincent Lynch z University at Buffalo označuje kampaň Colossal Biosciences za marketingový „hype“. Podle něj firma nevytvořila vlka pravěkého, ale pouze geneticky upraveného vlka obecného. Tvrdit, že jde o vzkříšení druhu, je podle něj arogance, která neodpovídá současným vědeckým definicím.
Kromě vědeckých definic vyvstávají i praktické obavy o chování těchto zvířat. I když se podaří upravit vzhled, nikdo neví, jak se vzkříšené druhy budou chovat v divočině. Paleontoložka Julie Meachen varuje, že vypuštění mamutů do blízkosti lidských sídel na Aljašce či v Kanadě by mohlo vést ke katastrofě a konfliktům s lidmi.
Kritici se také obávají takzvaného „morálního hazardu“. Pokud budeme mít technologii na vzkříšení mrtvých druhů, hrozí, že poleví tlak na ochranu těch, které stále žijí. Proč se trápit ochranou ohrožených zvířat, když je můžeme později jednoduše „vytisknout“ v laboratoři? Takový postup by mohl oslabit zákony o ochraně přírody i snahy o zachování přirozených stanovišť.
Ben Lamm však tyto obavy mírní. Tvrdí, že technologie má ochranu přírody doplňovat, nikoliv nahrazovat. Jako příklad uvádí spolupráci s vládními úřady USA, kterým zdůrazňuje, že cílem musí být obnova populací natolik, aby mohly být ze seznamu ohrožených druhů vyškrtnuty díky své stabilitě, nikoliv administrativním zásahem.
Hlavní vědecká pracovnice firmy Beth Shapiro dodává, že pokud věda nebude kontroverzní, nebude nikdy dostatečně inovativní. Podle ní je status quo v ochraně přírody neudržitelný a vyžaduje drastické zásahy. Pro ni není podstatné, zda výsledné zvíře budeme nazývat mamutem nebo „chladuodolným slonem“, důležitá je obnova ekologických funkcí.
Skutečný dopad Colossal Biosciences možná nebude ležet ve vzkříšení ikonických zvířat pro pobavení veřejnosti, ale v méně viditelné práci. Jejich technologie mohou zachránit stávající druhy – například zvýšením genetické diverzity u kriticky ohrožených vlků rudých nebo vývojem vakcíny pro slony indické proti smrtelným virům.
Firma se tak postupně transformuje ve společnost pro zachování druhů. De-extinkci vnímají jako „praktickou vstupní bránu“ k vývoji nástrojů pro ochranu přírody nové generace. To má i svůj byznysový rozměr – z firmy se již odštěpilo několik startupů zaměřených například na boj proti plastovému znečištění nebo na národní bezpečnost.
O tom, jak moc jsou tyto projekty propojeny s popkulturou, svědčí i osud štěňat „vlků pravěkých“. Dva samci Romulus a Remus a samička Khaleesi byli představeni Georgi R. R. Martinovi, autorovi Hry o trůny. Sám Martin byl podle svědků emocemi bez sebe, když držel v náručí zvíře, o kterém si myslel, že existuje už jen v jeho knihách.
Zatímco se svět dělí na zastánce fascinované vědeckým pokrokem a odpůrce varující před nebezpečným hraním si na boha, Colossal Biosciences pokračuje v práci. Dalším milníkem má být vzkříšení mamuta do dvou let. Zda se tito obři skutečně vrátí do arktické tundry, nebo zůstanou jen technologickým zázrakem v zajetí, ukáže až blízká budoucnost.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.