Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Společnost, jejíž hodnota se odhaduje na více než 10 miliard dolarů, přitahuje pozornost nejen vědeckého světa, ale i celebrit jako Tiger Woods nebo Paris Hilton, kteří do projektu investovali miliony. Minulý rok firma vyvolala senzaci oznámením, že se jí podařilo „od-vyhynout“ vlka pravěkého (dire wolf). Na svět přišla tři štěňata, čímž se tento druh vrátil na scénu po 10 000 letech.
Generální ředitel společnosti Ben Lamm se netají tím, že srovnání s Jurským parkem mu nevadí. Naopak věří, že film pomohl veřejnosti pochopit sílu DNA. Zatímco film byl varováním před lidskou domýšlivostí, Lamm vnímá práci své firmy jako „morální závazek“ reagovat na současnou krizi vymírání druhů, kterou způsobila lidská činnost.
Technologickým centrem těchto kontroverzních pokusů je laboratoř o rozloze 5 000 metrů čtverečních. Zde vědci izolují DNA z fosilií a pomocí technologie CRISPR upravují genomy žijících příbuzných druhů. Například u vlků pravěkých museli vědci upravit 14 genů vlků obecných, aby výslední kříženci získali typickou sněžnou barvu, větší vzrůst a vyšší odolnost vůči chladu.
Cesta ke vzkříšení dalších druhů je však různě trnitá. U vakovlka tasmánského, jehož poslední kus uhynul v roce 1936, se vědci potýkají s faktem, že jeho nejbližší žijící příbuzný vypadá spíše jako myš. K úspěchu bude potřeba provést více než milion genetických úprav. Ještě složitější je situace u ptáků, jako je dodo nebo moa, protože je nelze klonovat z kůže či srsti jako savce.
Navzdory mediálnímu úspěchu však část vědecké komunity zůstává skeptická. Profesor Vincent Lynch z University at Buffalo označuje kampaň Colossal Biosciences za marketingový „hype“. Podle něj firma nevytvořila vlka pravěkého, ale pouze geneticky upraveného vlka obecného. Tvrdit, že jde o vzkříšení druhu, je podle něj arogance, která neodpovídá současným vědeckým definicím.
Kromě vědeckých definic vyvstávají i praktické obavy o chování těchto zvířat. I když se podaří upravit vzhled, nikdo neví, jak se vzkříšené druhy budou chovat v divočině. Paleontoložka Julie Meachen varuje, že vypuštění mamutů do blízkosti lidských sídel na Aljašce či v Kanadě by mohlo vést ke katastrofě a konfliktům s lidmi.
Kritici se také obávají takzvaného „morálního hazardu“. Pokud budeme mít technologii na vzkříšení mrtvých druhů, hrozí, že poleví tlak na ochranu těch, které stále žijí. Proč se trápit ochranou ohrožených zvířat, když je můžeme později jednoduše „vytisknout“ v laboratoři? Takový postup by mohl oslabit zákony o ochraně přírody i snahy o zachování přirozených stanovišť.
Ben Lamm však tyto obavy mírní. Tvrdí, že technologie má ochranu přírody doplňovat, nikoliv nahrazovat. Jako příklad uvádí spolupráci s vládními úřady USA, kterým zdůrazňuje, že cílem musí být obnova populací natolik, aby mohly být ze seznamu ohrožených druhů vyškrtnuty díky své stabilitě, nikoliv administrativním zásahem.
Hlavní vědecká pracovnice firmy Beth Shapiro dodává, že pokud věda nebude kontroverzní, nebude nikdy dostatečně inovativní. Podle ní je status quo v ochraně přírody neudržitelný a vyžaduje drastické zásahy. Pro ni není podstatné, zda výsledné zvíře budeme nazývat mamutem nebo „chladuodolným slonem“, důležitá je obnova ekologických funkcí.
Skutečný dopad Colossal Biosciences možná nebude ležet ve vzkříšení ikonických zvířat pro pobavení veřejnosti, ale v méně viditelné práci. Jejich technologie mohou zachránit stávající druhy – například zvýšením genetické diverzity u kriticky ohrožených vlků rudých nebo vývojem vakcíny pro slony indické proti smrtelným virům.
Firma se tak postupně transformuje ve společnost pro zachování druhů. De-extinkci vnímají jako „praktickou vstupní bránu“ k vývoji nástrojů pro ochranu přírody nové generace. To má i svůj byznysový rozměr – z firmy se již odštěpilo několik startupů zaměřených například na boj proti plastovému znečištění nebo na národní bezpečnost.
O tom, jak moc jsou tyto projekty propojeny s popkulturou, svědčí i osud štěňat „vlků pravěkých“. Dva samci Romulus a Remus a samička Khaleesi byli představeni Georgi R. R. Martinovi, autorovi Hry o trůny. Sám Martin byl podle svědků emocemi bez sebe, když držel v náručí zvíře, o kterém si myslel, že existuje už jen v jeho knihách.
Zatímco se svět dělí na zastánce fascinované vědeckým pokrokem a odpůrce varující před nebezpečným hraním si na boha, Colossal Biosciences pokračuje v práci. Dalším milníkem má být vzkříšení mamuta do dvou let. Zda se tito obři skutečně vrátí do arktické tundry, nebo zůstanou jen technologickým zázrakem v zajetí, ukáže až blízká budoucnost.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.