Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Společnost, jejíž hodnota se odhaduje na více než 10 miliard dolarů, přitahuje pozornost nejen vědeckého světa, ale i celebrit jako Tiger Woods nebo Paris Hilton, kteří do projektu investovali miliony. Minulý rok firma vyvolala senzaci oznámením, že se jí podařilo „od-vyhynout“ vlka pravěkého (dire wolf). Na svět přišla tři štěňata, čímž se tento druh vrátil na scénu po 10 000 letech.
Generální ředitel společnosti Ben Lamm se netají tím, že srovnání s Jurským parkem mu nevadí. Naopak věří, že film pomohl veřejnosti pochopit sílu DNA. Zatímco film byl varováním před lidskou domýšlivostí, Lamm vnímá práci své firmy jako „morální závazek“ reagovat na současnou krizi vymírání druhů, kterou způsobila lidská činnost.
Technologickým centrem těchto kontroverzních pokusů je laboratoř o rozloze 5 000 metrů čtverečních. Zde vědci izolují DNA z fosilií a pomocí technologie CRISPR upravují genomy žijících příbuzných druhů. Například u vlků pravěkých museli vědci upravit 14 genů vlků obecných, aby výslední kříženci získali typickou sněžnou barvu, větší vzrůst a vyšší odolnost vůči chladu.
Cesta ke vzkříšení dalších druhů je však různě trnitá. U vakovlka tasmánského, jehož poslední kus uhynul v roce 1936, se vědci potýkají s faktem, že jeho nejbližší žijící příbuzný vypadá spíše jako myš. K úspěchu bude potřeba provést více než milion genetických úprav. Ještě složitější je situace u ptáků, jako je dodo nebo moa, protože je nelze klonovat z kůže či srsti jako savce.
Navzdory mediálnímu úspěchu však část vědecké komunity zůstává skeptická. Profesor Vincent Lynch z University at Buffalo označuje kampaň Colossal Biosciences za marketingový „hype“. Podle něj firma nevytvořila vlka pravěkého, ale pouze geneticky upraveného vlka obecného. Tvrdit, že jde o vzkříšení druhu, je podle něj arogance, která neodpovídá současným vědeckým definicím.
Kromě vědeckých definic vyvstávají i praktické obavy o chování těchto zvířat. I když se podaří upravit vzhled, nikdo neví, jak se vzkříšené druhy budou chovat v divočině. Paleontoložka Julie Meachen varuje, že vypuštění mamutů do blízkosti lidských sídel na Aljašce či v Kanadě by mohlo vést ke katastrofě a konfliktům s lidmi.
Kritici se také obávají takzvaného „morálního hazardu“. Pokud budeme mít technologii na vzkříšení mrtvých druhů, hrozí, že poleví tlak na ochranu těch, které stále žijí. Proč se trápit ochranou ohrožených zvířat, když je můžeme později jednoduše „vytisknout“ v laboratoři? Takový postup by mohl oslabit zákony o ochraně přírody i snahy o zachování přirozených stanovišť.
Ben Lamm však tyto obavy mírní. Tvrdí, že technologie má ochranu přírody doplňovat, nikoliv nahrazovat. Jako příklad uvádí spolupráci s vládními úřady USA, kterým zdůrazňuje, že cílem musí být obnova populací natolik, aby mohly být ze seznamu ohrožených druhů vyškrtnuty díky své stabilitě, nikoliv administrativním zásahem.
Hlavní vědecká pracovnice firmy Beth Shapiro dodává, že pokud věda nebude kontroverzní, nebude nikdy dostatečně inovativní. Podle ní je status quo v ochraně přírody neudržitelný a vyžaduje drastické zásahy. Pro ni není podstatné, zda výsledné zvíře budeme nazývat mamutem nebo „chladuodolným slonem“, důležitá je obnova ekologických funkcí.
Skutečný dopad Colossal Biosciences možná nebude ležet ve vzkříšení ikonických zvířat pro pobavení veřejnosti, ale v méně viditelné práci. Jejich technologie mohou zachránit stávající druhy – například zvýšením genetické diverzity u kriticky ohrožených vlků rudých nebo vývojem vakcíny pro slony indické proti smrtelným virům.
Firma se tak postupně transformuje ve společnost pro zachování druhů. De-extinkci vnímají jako „praktickou vstupní bránu“ k vývoji nástrojů pro ochranu přírody nové generace. To má i svůj byznysový rozměr – z firmy se již odštěpilo několik startupů zaměřených například na boj proti plastovému znečištění nebo na národní bezpečnost.
O tom, jak moc jsou tyto projekty propojeny s popkulturou, svědčí i osud štěňat „vlků pravěkých“. Dva samci Romulus a Remus a samička Khaleesi byli představeni Georgi R. R. Martinovi, autorovi Hry o trůny. Sám Martin byl podle svědků emocemi bez sebe, když držel v náručí zvíře, o kterém si myslel, že existuje už jen v jeho knihách.
Zatímco se svět dělí na zastánce fascinované vědeckým pokrokem a odpůrce varující před nebezpečným hraním si na boha, Colossal Biosciences pokračuje v práci. Dalším milníkem má být vzkříšení mamuta do dvou let. Zda se tito obři skutečně vrátí do arktické tundry, nebo zůstanou jen technologickým zázrakem v zajetí, ukáže až blízká budoucnost.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.