Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Pětatřicetiletý Fedorov strávil v čele ministerstva pouhých šest měsíců. Zpočátku byl vnímán jako reformátor, který do armádních struktur přinesl dynamiku soukromého sektoru, jeho snahy o omezení korupce, změnu zadávání zakázek a rozvoj dronových technologií však narazily na odpor hlavního velitele ozbrojených sil generála Oleksandra Syrského. Opoziční poslanec Jaroslav Železňak kritizoval rozhodnutí hlavy státu jako nespravedlivé a uvedl, že prezident nedokázal najít kompromis mezi Fedorovem a Syrským.
Během svého působení Fedorov úspěšně přesvědčil společnost SpaceX Elona Muska, aby vypnula terminály Starlink zneužívané ruskou armádou, což způsobilo nepříteli značné potíže. Podílel se také na rozvoji útoků středního dosahu, při nichž bezpilotní letouny zasahovaly cíle až sto kilometrů za frontovou linií a narušovaly ruskou logistiku. Fedorov využil své zkušenosti z předchozího vedení ministerstva pro digitální transformaci a zavedl analýzy po ruských úderech, což ukrajinskému letectvu výrazně pomohlo zvýšit úspěšnost zachycování dronů.
Ukrajině se však nepodařilo zajistit dostatek raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, což vedlo k úspěšným zásahům ukrajinských měst ruskými balistickými střelami. Vážné problémy přinesla také reforma vojenské služby spuštěná minulý měsíc. Ta měla sice přinést vyšší platy vojákům v první linii, usnadnit službu zahraničním dobrovolníkům a umožnit návrat těm, kteří se dosud službě vyhýbali, ale zásadní zvrat v nedostatku bojovníků nepřinesla.
Kromě sporů s generály čelil Fedorov výtkám kvůli aroganci. Jeden z vysoce postavených ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity uvedl, že ministr dával ambiciózní sliby, které nedokázal splnit, a odmítal objektivní kritiku. O ochlazení vztahů s prezidentem svědčila i Fedorovova absence na nedávném summitu NATO v Ankaře. Odvolání ministra naopak ostře zkritizovala známá vojenská dobrovolnice Marija Berlinská, která krok označila za fatální chybu, jež zemi přijde draho.
Celá vládní obměna, v pořadí již třetí za Zelenského prezidentství, začala v neděli demisí premiérky Julije Svyrydenkové a následným odstoupením celého kabinetu. Nejvážnějším kandidátem na uvolněný post ministra obrany v nové vládě, kterou má prezident předložit parlamentu, je současný ministr vnitra Ihor Klymenko. V nedávném rozhovoru Fedorov varoval spojence, že bez urychlení vojenské pomoci může Kyjiv ztratit iniciativu, kterou si od začátku roku vybudoval.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.