Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
Jde o jeden z největších zbrojních balíčků v historii americko-tchajwanských vztahů, který má sloužit k odstrašení případné čínské invaze. Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchuna tento krok vážně narušuje suverenitu Číny a vysílá nebezpečný signál silám usilujícím o nezávislost ostrova.
Schválený balík zbraní je druhým významným prodejem od lednového návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Obsahuje moderní systémy, jako jsou raketomety HIMARS, samohybné houfnice, protitankové střely Javelin a různé typy bezpilotních letounů.
Tchaj-pej vyjádřila Washingtonu vděčnost a uvedla, že dodávky pomohou k rychlému vybudování robustních obranných schopností. Ačkoliv prodej ještě musí formálně posvětit americký Kongres, očekává se hladký průběh díky široké shodě obou hlavních politických stran na podpoře Tchaj-wanu.
Čína na oznámení reagovala nejen slovy, ale i vojenskou aktivitou. Tchajwanské ministerstvo obrany informovalo, že v okolí ostrova detekovalo 40 čínských vojenských letadel a osm válečných lodí během jediného dne.
Situaci navíc vyostřila plavba nejnovější čínské letadlové lodi Fu-ťien, která tento týden proplula strategicky významným Tchajwanským průlivem. Peking tyto operace v tzv. „šedé zóně“ využívá k neustálému stupňování tlaku na ostrov, aniž by vyvolal otevřený válečný konflikt.
Tchaj-wanský prezident Laj Čching-te se pod tlakem Spojených států zavázal k výraznému navýšení výdajů na obranu. Příští rok mají přesáhnout tři procenta HDP a do roku 2030 by měly dosáhnout až pěti procent.
Ostrov se také snaží o modernizaci systémů protivzdušné obrany a budování kapacit pro asymetrické vedení války, které by mu umožnilo efektivně čelit početní převaze čínské lidové armády. Spojené státy sice oficiálně uznávají politiku jedné Číny, zákon o vztazích s Tchaj-wanem je však zavazuje k tomu, aby ostrovu poskytovaly prostředky k vlastní obraně.
Mluvčí čínské diplomacie varoval, že vyzbrojování Tchaj-wanu jen urychluje cestu k možnému vojenskému střetu. Podle Pekingu se Washington pokouší využít ostrov k zadržování vlivu Číny, což je podle něj pokus odsouzený k neúspěchu.
Tato eskalace napětí přichází v době, kdy se Donald Trump snaží balancovat mezi hospodářskou spoluprací s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a tlakem na spojence, aby převzali větší zodpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.