Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Dlouhou dobu volil Volodymyr Zelenskyj vůči Trumpovi opatrný a vstřícný přístup. Účastnil se mírových rozhovorů, které byly často vychýlené ve prospěch Ruska, nabízel dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou. Cílem bylo udržet naději na obnovení vojenské pomoci, kterou Trump zastavil. Tato éra „vstřícnosti“ je však u konce. Kyjev pochopil, že americký prezident upřednostňuje zájmy Moskvy a své vlastní politické priority před stabilitou východní Evropy.
Změna rétoriky je podle analytiků webu The Atlantic naprosto zásadní. Zelenskyj už nemluví o USA jako o spolehlivém spojenci, ale otevřeně varuje evropské lídry, aby se připravili na budoucnost bez amerického ochranného deštníku. Zatímco ostatní evropští politici se stále snaží udržovat zdání fungující transatlantické vazby, ukrajinský prezident jako první otevřeně mluví o nutnosti vytvořit novou bezpečnostní architekturu. Ta by měla v případě odchodu USA z NATO zahrnovat země jako Velká Británie, Norsko nebo Turecko.
Rozbuškou pro otevřený konflikt mezi Kyjevem a Washingtonem se stalo nedávné rozhodnutí Trumpovy administrativy zmírnit sankce na ruskou ropu. Tento krok, motivovaný snahou udržet nízké ceny energií během konfliktu USA s Íránem, označil Zelenskyj za fatální selhání americké diplomacie. Ve svých veřejných vyjádřeních, která cíleně publikuje i v angličtině, neváhal uvést, že Putin amerického prezidenta opět jednoduše přechytračil.
Tato diplomatická roztržka přichází v momentě, kdy Ukrajina paradoxně vykazuje na bojišti značnou samostatnost a sílu. Díky masivnímu rozvoji vlastního zbrojního průmyslu, zejména v oblasti bezpilotních prostředků, už Kyjev není na dodávkách z Washingtonu existenčně závislý. Plánovaná produkce sedmi milionů dronů pro rok 2026 umožňuje ukrajinské armádě udržovat iniciativu, omezovat pohyb ruských vojsk a úspěšně útočit na cíle hluboko v ruském týlu, včetně strategických ropných zařízení.
Ukrajina se také začala chovat jako samostatný globální hráč. Své unikátní zkušenosti s drony a moderními technologiemi začala sdílet s partnery, jako jsou Saúdská Arábie, Katar nebo Spojené arabské emiráty. Souběžně s tím uzavírá rozsáhlé dohody o společné výrobě zbraní s Německem. Kyjev už nečeká na svolení z Bílého domu k akcím, které považuje za nezbytné pro svou obranu, což dokazují pokračující údery na ruskou infrastrukturu i přes varování z USA.
Důvodem tohoto odklonu je narůstající pocit nespolehlivosti amerického partnera. Washington nejenže omezil vojenskou podporu, ale opakovaně vyvíjel na Kyjev nátlak, aby se vzdal části svého území ve prospěch Vladimira Putina. Pro Ukrajince se tak Amerika stala nečitelným aktérem, který se v klíčových momentech přiklání k zájmům Kremlu.
Ztráta americké podpory, která byla dříve považována za rozsudek smrti pro ukrajinskou suverenitu, se nakonec ukázala být impulsem k transformaci. Kyjev dokázal, že je schopen udržet válečné úsilí díky vlastním inovacím a užší spolupráci s evropskými sousedy. Pro Ukrajinu už „konec Ameriky“ neznamená konec naděje na vítězství, ale spíše tvrdou a nezávislou cestu k vlastní bezpečnosti, na které už nehodlá být pouhým prosebníkem v Bílém domě.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
