Obrat o 180 stupňů: Proč Zelenskyj změnil rétoriku vůči Bílému domu?

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj , foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 30. dubna 2026 16:34
Sdílej:

Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.

Dlouhou dobu volil Volodymyr Zelenskyj vůči Trumpovi opatrný a vstřícný přístup. Účastnil se mírových rozhovorů, které byly často vychýlené ve prospěch Ruska, nabízel dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou. Cílem bylo udržet naději na obnovení vojenské pomoci, kterou Trump zastavil. Tato éra „vstřícnosti“ je však u konce. Kyjev pochopil, že americký prezident upřednostňuje zájmy Moskvy a své vlastní politické priority před stabilitou východní Evropy.

Změna rétoriky je podle analytiků webu The Atlantic naprosto zásadní. Zelenskyj už nemluví o USA jako o spolehlivém spojenci, ale otevřeně varuje evropské lídry, aby se připravili na budoucnost bez amerického ochranného deštníku. Zatímco ostatní evropští politici se stále snaží udržovat zdání fungující transatlantické vazby, ukrajinský prezident jako první otevřeně mluví o nutnosti vytvořit novou bezpečnostní architekturu. Ta by měla v případě odchodu USA z NATO zahrnovat země jako Velká Británie, Norsko nebo Turecko.

Rozbuškou pro otevřený konflikt mezi Kyjevem a Washingtonem se stalo nedávné rozhodnutí Trumpovy administrativy zmírnit sankce na ruskou ropu. Tento krok, motivovaný snahou udržet nízké ceny energií během konfliktu USA s Íránem, označil Zelenskyj za fatální selhání americké diplomacie. Ve svých veřejných vyjádřeních, která cíleně publikuje i v angličtině, neváhal uvést, že Putin amerického prezidenta opět jednoduše přechytračil.

Tato diplomatická roztržka přichází v momentě, kdy Ukrajina paradoxně vykazuje na bojišti značnou samostatnost a sílu. Díky masivnímu rozvoji vlastního zbrojního průmyslu, zejména v oblasti bezpilotních prostředků, už Kyjev není na dodávkách z Washingtonu existenčně závislý. Plánovaná produkce sedmi milionů dronů pro rok 2026 umožňuje ukrajinské armádě udržovat iniciativu, omezovat pohyb ruských vojsk a úspěšně útočit na cíle hluboko v ruském týlu, včetně strategických ropných zařízení.

Ukrajina se také začala chovat jako samostatný globální hráč. Své unikátní zkušenosti s drony a moderními technologiemi začala sdílet s partnery, jako jsou Saúdská Arábie, Katar nebo Spojené arabské emiráty. Souběžně s tím uzavírá rozsáhlé dohody o společné výrobě zbraní s Německem. Kyjev už nečeká na svolení z Bílého domu k akcím, které považuje za nezbytné pro svou obranu, což dokazují pokračující údery na ruskou infrastrukturu i přes varování z USA.

Důvodem tohoto odklonu je narůstající pocit nespolehlivosti amerického partnera. Washington nejenže omezil vojenskou podporu, ale opakovaně vyvíjel na Kyjev nátlak, aby se vzdal části svého území ve prospěch Vladimira Putina. Pro Ukrajince se tak Amerika stala nečitelným aktérem, který se v klíčových momentech přiklání k zájmům Kremlu.

Ztráta americké podpory, která byla dříve považována za rozsudek smrti pro ukrajinskou suverenitu, se nakonec ukázala být impulsem k transformaci. Kyjev dokázal, že je schopen udržet válečné úsilí díky vlastním inovacím a užší spolupráci s evropskými sousedy. Pro Ukrajinu už „konec Ameriky“ neznamená konec naděje na vítězství, ale spíše tvrdou a nezávislou cestu k vlastní bezpečnosti, na které už nehodlá být pouhým prosebníkem v Bílém domě.

Stalo se