V Číně se v posledních týdnech stala virálním hitem mobilní aplikace s mrazivým názvem „Jsi mrtvý?“. Tento digitální nástroj, který cílí na osaměle žijící lidi, vynesl na povrch hluboké společenské problémy druhé nejlidnatější země světa, jako jsou izolace, odcizení mládeže a strach z neviditelného konce.
Princip aplikace je velmi prostý a funkční. Každý uživatel se musí jednou denně v systému ohlásit. Pokud tuto povinnost několik dní po sobě nesplní, aplikace automaticky odešle upozornění předem zvolenému nouzovému kontaktu. Tento mechanismus má zabránit situacím, kdy osaměle žijící člověk zemře ve svém bytě a jeho tělo je nalezeno až po dlouhých týdnech. Právě zprávy o podobných tragických případech v čínských městech vyvolávají v tamní společnosti značnou úzkost.
Úspěch aplikace úzce souvisí s demografickými změnami, kterými Čína prochází. Podle odhadů realitních institutů by do roku 2030 mohlo v zemi existovat až 200 milionů domácností tvořených pouze jednou osobou. Stojí za tím hned několik faktorů. Populace rychle stárne a miliony mladých lidí se stěhují za prací do vzdálených metropolí, přičemž ve svých rodných vesnicích nechávají opuštěné rodiče. Zároveň v zemi rekordně klesá počet sňatků a porodnost dosahuje historických minim.
Mnoho mladých Číňanů se v posledních letech cítí vyčerpaných z vysokého pracovního tempa a nejistoty na trhu práce. Aplikace pro ně představuje jakousi poslední pojistku důstojnosti. Jeden z uživatelů na sociální síti Weibo napsal, že poprvé v životě má někdo – byť jen software – skutečný zájem o to, zda je naživu. Pro lidi trpící depresemi nebo sociální izolací se tento nástroj stal nečekaným zdrojem klidu v jinak lhostejném digitálním světě.
Stuart Gietel-Basten, profesor sociálních věd z Hongkongské univerzity, upozorňuje, že virální úspěch této aplikace by měl být pro čínskou společnost budíčkem. Podle něj je pozitivní, pokud technologie dokáže zabránit tragédii nebo poskytne pocit spojení. Zároveň však varuje, že digitální kontrola nesmí nahradit skutečné lidské vztahy a smysluplnou sociální interakci, která osamělým lidem chybí nejvíce.
Kritika se snesla především na morbidní název aplikace, který podle některých přivolává neštěstí. Vývojáři, trojice mladých lidí narozených po roce 1995, se proto rozhodli pro globální trh zvolit jemnější název „Demumu“. Část názvu „de“ sice stále odkazuje na anglické slovo pro smrt, ale zbytek má působit přátelštěji. Zároveň s rostoucí popularitou v zahraničí zavedli autoři symbolické předplatné ve výši osmi jüanů, což je v přepočtu necelých třicet korun.
Aplikace „Jsi mrtvý?“ ukazuje, jak technologie v moderní Číně zaplňují prázdná místa tam, kde selhávají tradiční rodinné struktury. Ukazuje také na generaci, která se cítí izolovaná uprostřed miliardového davu a hledá alespoň základní jistotu, že na ni svět úplně nezapomněl. I když změna jména na „Demumu“ má působit optimisticky, podstata problému – rostoucí samota napříč generacemi – zůstává pro čínskou vládu i společnost velkou výzvou.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.