Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Orbán se ve své řeči opřel do evropských lídrů, kteří varují před bezpečnostní hrozbou ze strany Vladimira Putina. Takové strašení označil za primitivní a neseriózní, zatímco Evropskou unii popsal jako hmatatelnou realitu a zdroj bezprostředního nebezpečí. Zdůraznil, že ti, kdo milují svobodu, by se neměli dívat s obavami na Východ, ale směrem k Bruselu, který se podle něj snaží omezovat maďarskou suverenitu.
Premiér také zopakoval svůj dlouhodobý odpor k vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Od začátku ruské invaze před téměř čtyřmi lety si Orbán udržuje blízké vztahy s Moskvou a své partnery v EU a NATO často obviňuje z válečného štváčství. V kampani dokonce operuje s nepodloženým tvrzením, že pokud jeho strana Fidesz prohraje volby, Evropská unie pošle Maďary umírat do války na sousední Ukrajině.
Vnitropolitická situace je pro Orbána nejnapjatější od jeho návratu k moci v roce 2010. Většina nezávislých průzkumů veřejného mínění ukazuje, že Fidesz začíná zaostávat za opoziční středopravicovou stranou Tisza, kterou vede Péter Magyar. Tento bývalý vládní insider slibuje nápravu pošramocených vztahů se západními spojenci, boj proti korupci a návrat země k demokratickým principům.
Orbán však stranu Tisza vykresluje jako loutku v rukou Bruselu, jejímž úkolem je svrhnout jeho vládu a sloužit cizím zájmům. Obvinil také nadnárodní korporace, banky a energetické firmy, že profitují z války na Ukrajině a spikly se s politickou opozicí, aby ho v dubnovém hlasování porazily. Podle premiéra tito aktéři potřebují v Maďarsku někoho, kdo nebude nikdy říkat „ne“ požadavkům unijních špiček.
V projevu se maďarský lídr dovolával také podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toho označil za spojence v boji proti liberálním sítím a vyjádřil naději, že s jeho pomocí se podaří z Maďarska vytlačit zahraniční vlivy, včetně nevládních organizací či novinářů, které považuje za agenty Bruselu. Orbán přislíbil, že po dubnových volbách hodlá definitivně „vyčistit“ Maďarsko od toho, co nazval bruselským represivním strojem.
V sázce je nyní Orbánův pátý mandát v řadě. Pokud uspěje, plánuje pokračovat v politice, která Maďarsko staví do role hlavního kritika společných evropských postupů, ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o otázky právního státu. Opozice v čele s Magyarem naopak doufá, že se jí podaří přesvědčit voliče o nutnosti zásadní změny kurzu a ukončení dlouholeté izolace země v rámci evropského společenství.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.