Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Orbán se ve své řeči opřel do evropských lídrů, kteří varují před bezpečnostní hrozbou ze strany Vladimira Putina. Takové strašení označil za primitivní a neseriózní, zatímco Evropskou unii popsal jako hmatatelnou realitu a zdroj bezprostředního nebezpečí. Zdůraznil, že ti, kdo milují svobodu, by se neměli dívat s obavami na Východ, ale směrem k Bruselu, který se podle něj snaží omezovat maďarskou suverenitu.
Premiér také zopakoval svůj dlouhodobý odpor k vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Od začátku ruské invaze před téměř čtyřmi lety si Orbán udržuje blízké vztahy s Moskvou a své partnery v EU a NATO často obviňuje z válečného štváčství. V kampani dokonce operuje s nepodloženým tvrzením, že pokud jeho strana Fidesz prohraje volby, Evropská unie pošle Maďary umírat do války na sousední Ukrajině.
Vnitropolitická situace je pro Orbána nejnapjatější od jeho návratu k moci v roce 2010. Většina nezávislých průzkumů veřejného mínění ukazuje, že Fidesz začíná zaostávat za opoziční středopravicovou stranou Tisza, kterou vede Péter Magyar. Tento bývalý vládní insider slibuje nápravu pošramocených vztahů se západními spojenci, boj proti korupci a návrat země k demokratickým principům.
Orbán však stranu Tisza vykresluje jako loutku v rukou Bruselu, jejímž úkolem je svrhnout jeho vládu a sloužit cizím zájmům. Obvinil také nadnárodní korporace, banky a energetické firmy, že profitují z války na Ukrajině a spikly se s politickou opozicí, aby ho v dubnovém hlasování porazily. Podle premiéra tito aktéři potřebují v Maďarsku někoho, kdo nebude nikdy říkat „ne“ požadavkům unijních špiček.
V projevu se maďarský lídr dovolával také podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toho označil za spojence v boji proti liberálním sítím a vyjádřil naději, že s jeho pomocí se podaří z Maďarska vytlačit zahraniční vlivy, včetně nevládních organizací či novinářů, které považuje za agenty Bruselu. Orbán přislíbil, že po dubnových volbách hodlá definitivně „vyčistit“ Maďarsko od toho, co nazval bruselským represivním strojem.
V sázce je nyní Orbánův pátý mandát v řadě. Pokud uspěje, plánuje pokračovat v politice, která Maďarsko staví do role hlavního kritika společných evropských postupů, ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o otázky právního státu. Opozice v čele s Magyarem naopak doufá, že se jí podaří přesvědčit voliče o nutnosti zásadní změny kurzu a ukončení dlouholeté izolace země v rámci evropského společenství.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.