Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Orbán se ve své řeči opřel do evropských lídrů, kteří varují před bezpečnostní hrozbou ze strany Vladimira Putina. Takové strašení označil za primitivní a neseriózní, zatímco Evropskou unii popsal jako hmatatelnou realitu a zdroj bezprostředního nebezpečí. Zdůraznil, že ti, kdo milují svobodu, by se neměli dívat s obavami na Východ, ale směrem k Bruselu, který se podle něj snaží omezovat maďarskou suverenitu.
Premiér také zopakoval svůj dlouhodobý odpor k vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Od začátku ruské invaze před téměř čtyřmi lety si Orbán udržuje blízké vztahy s Moskvou a své partnery v EU a NATO často obviňuje z válečného štváčství. V kampani dokonce operuje s nepodloženým tvrzením, že pokud jeho strana Fidesz prohraje volby, Evropská unie pošle Maďary umírat do války na sousední Ukrajině.
Vnitropolitická situace je pro Orbána nejnapjatější od jeho návratu k moci v roce 2010. Většina nezávislých průzkumů veřejného mínění ukazuje, že Fidesz začíná zaostávat za opoziční středopravicovou stranou Tisza, kterou vede Péter Magyar. Tento bývalý vládní insider slibuje nápravu pošramocených vztahů se západními spojenci, boj proti korupci a návrat země k demokratickým principům.
Orbán však stranu Tisza vykresluje jako loutku v rukou Bruselu, jejímž úkolem je svrhnout jeho vládu a sloužit cizím zájmům. Obvinil také nadnárodní korporace, banky a energetické firmy, že profitují z války na Ukrajině a spikly se s politickou opozicí, aby ho v dubnovém hlasování porazily. Podle premiéra tito aktéři potřebují v Maďarsku někoho, kdo nebude nikdy říkat „ne“ požadavkům unijních špiček.
V projevu se maďarský lídr dovolával také podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toho označil za spojence v boji proti liberálním sítím a vyjádřil naději, že s jeho pomocí se podaří z Maďarska vytlačit zahraniční vlivy, včetně nevládních organizací či novinářů, které považuje za agenty Bruselu. Orbán přislíbil, že po dubnových volbách hodlá definitivně „vyčistit“ Maďarsko od toho, co nazval bruselským represivním strojem.
V sázce je nyní Orbánův pátý mandát v řadě. Pokud uspěje, plánuje pokračovat v politice, která Maďarsko staví do role hlavního kritika společných evropských postupů, ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o otázky právního státu. Opozice v čele s Magyarem naopak doufá, že se jí podaří přesvědčit voliče o nutnosti zásadní změny kurzu a ukončení dlouholeté izolace země v rámci evropského společenství.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.