Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Orbán se ve své řeči opřel do evropských lídrů, kteří varují před bezpečnostní hrozbou ze strany Vladimira Putina. Takové strašení označil za primitivní a neseriózní, zatímco Evropskou unii popsal jako hmatatelnou realitu a zdroj bezprostředního nebezpečí. Zdůraznil, že ti, kdo milují svobodu, by se neměli dívat s obavami na Východ, ale směrem k Bruselu, který se podle něj snaží omezovat maďarskou suverenitu.
Premiér také zopakoval svůj dlouhodobý odpor k vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Od začátku ruské invaze před téměř čtyřmi lety si Orbán udržuje blízké vztahy s Moskvou a své partnery v EU a NATO často obviňuje z válečného štváčství. V kampani dokonce operuje s nepodloženým tvrzením, že pokud jeho strana Fidesz prohraje volby, Evropská unie pošle Maďary umírat do války na sousední Ukrajině.
Vnitropolitická situace je pro Orbána nejnapjatější od jeho návratu k moci v roce 2010. Většina nezávislých průzkumů veřejného mínění ukazuje, že Fidesz začíná zaostávat za opoziční středopravicovou stranou Tisza, kterou vede Péter Magyar. Tento bývalý vládní insider slibuje nápravu pošramocených vztahů se západními spojenci, boj proti korupci a návrat země k demokratickým principům.
Orbán však stranu Tisza vykresluje jako loutku v rukou Bruselu, jejímž úkolem je svrhnout jeho vládu a sloužit cizím zájmům. Obvinil také nadnárodní korporace, banky a energetické firmy, že profitují z války na Ukrajině a spikly se s politickou opozicí, aby ho v dubnovém hlasování porazily. Podle premiéra tito aktéři potřebují v Maďarsku někoho, kdo nebude nikdy říkat „ne“ požadavkům unijních špiček.
V projevu se maďarský lídr dovolával také podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toho označil za spojence v boji proti liberálním sítím a vyjádřil naději, že s jeho pomocí se podaří z Maďarska vytlačit zahraniční vlivy, včetně nevládních organizací či novinářů, které považuje za agenty Bruselu. Orbán přislíbil, že po dubnových volbách hodlá definitivně „vyčistit“ Maďarsko od toho, co nazval bruselským represivním strojem.
V sázce je nyní Orbánův pátý mandát v řadě. Pokud uspěje, plánuje pokračovat v politice, která Maďarsko staví do role hlavního kritika společných evropských postupů, ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o otázky právního státu. Opozice v čele s Magyarem naopak doufá, že se jí podaří přesvědčit voliče o nutnosti zásadní změny kurzu a ukončení dlouholeté izolace země v rámci evropského společenství.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.