Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že existuje „velmi dobrá šance“, že válka na Ukrajině brzy skončí. Zároveň ale varoval, že tisíce ukrajinských vojáků se ocitly v „velmi špatné a zranitelné pozici“. Bílý dům následně uvedl, že „nikdy jsme nebyli blíže míru“.
Podle Kremlu vedl včera v Moskvě jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff, který se po schůzce vrátil do Washingtonu s informacemi pro Trumpa. Zatímco Rusko v zásadě souhlasí s příměřím, Putin předložil řadu podmínek, které musí být podle něj splněny.
Ačkoliv se napříč internetem objevují zprávy o údajném hovoru Trumpa s Putinem, Bílý dům podle The Guardian objasnil, že to byl právě Witkoff, kdo hovořil s Putinem , a nikoli Trump.
Zmatek způsobil Trumpův dřívější příspěvek na sociálních sítích, ve kterém chválil diskuse s ruským vůdcem a řekl: „Důrazně jsem požádal prezidenta Putina“, což zní, jako by s Putinem mluvil osobně.
Na druhé straně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu, že se snaží celý proces protahovat. Ukrajinské i ruské úřady mezitím hlásily pokračující boje – ruské útoky poškodily nemocnici na Ukrajině, zatímco na ruském území došlo k požáru v rafinerii ropy po ukrajinském úderu. Ruské ministerstvo obrany také oznámilo, že jeho síly pokračují v „osvobozování“ částí Kurské oblasti od ukrajinských jednotek.
G7 mezitím během svého zasedání v Kanadě apelovala na Rusko, aby přistoupilo na americký návrh příměří. Ve společném návrhu závěrečného prohlášení se uvádí, že ministři zahraničí sedmi největších ekonomik světa se shodují na podpoře tohoto plánu.
Trump se nyní ocitá v klíčové fázi svého diplomatického úsilí. Bílý dům potvrdil, že americký prezident během rozhovorů se Zelenským nenastavil pro příměří žádné podmínky. To vedlo k napjaté schůzce v Oválné pracovně, po níž Trump pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině i sdílení zpravodajských informací. Nakonec však Ukrajina po jednáních v Saúdské Arábii přistoupila na plán příměří.
Otázkou nyní zůstává, zda Trump umožní Putinovi vznášet požadavky, když Zelenskému žádné ústupky nenabídl. Pokud ne, jaký tlak bude ochoten na ruského vůdce vyvinout?
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt v krátkém prohlášení potvrdila, že Trump „tlačí na Rusko, aby udělalo správnou věc“. Zdůraznila přitom, že včerejší rozhovory byly „produktivní“ a že Spojené státy „nikdy nebyly blíže míru“.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).