Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že existuje „velmi dobrá šance“, že válka na Ukrajině brzy skončí. Zároveň ale varoval, že tisíce ukrajinských vojáků se ocitly v „velmi špatné a zranitelné pozici“. Bílý dům následně uvedl, že „nikdy jsme nebyli blíže míru“.
Podle Kremlu vedl včera v Moskvě jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff, který se po schůzce vrátil do Washingtonu s informacemi pro Trumpa. Zatímco Rusko v zásadě souhlasí s příměřím, Putin předložil řadu podmínek, které musí být podle něj splněny.
Ačkoliv se napříč internetem objevují zprávy o údajném hovoru Trumpa s Putinem, Bílý dům podle The Guardian objasnil, že to byl právě Witkoff, kdo hovořil s Putinem , a nikoli Trump.
Zmatek způsobil Trumpův dřívější příspěvek na sociálních sítích, ve kterém chválil diskuse s ruským vůdcem a řekl: „Důrazně jsem požádal prezidenta Putina“, což zní, jako by s Putinem mluvil osobně.
Na druhé straně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu, že se snaží celý proces protahovat. Ukrajinské i ruské úřady mezitím hlásily pokračující boje – ruské útoky poškodily nemocnici na Ukrajině, zatímco na ruském území došlo k požáru v rafinerii ropy po ukrajinském úderu. Ruské ministerstvo obrany také oznámilo, že jeho síly pokračují v „osvobozování“ částí Kurské oblasti od ukrajinských jednotek.
G7 mezitím během svého zasedání v Kanadě apelovala na Rusko, aby přistoupilo na americký návrh příměří. Ve společném návrhu závěrečného prohlášení se uvádí, že ministři zahraničí sedmi největších ekonomik světa se shodují na podpoře tohoto plánu.
Trump se nyní ocitá v klíčové fázi svého diplomatického úsilí. Bílý dům potvrdil, že americký prezident během rozhovorů se Zelenským nenastavil pro příměří žádné podmínky. To vedlo k napjaté schůzce v Oválné pracovně, po níž Trump pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině i sdílení zpravodajských informací. Nakonec však Ukrajina po jednáních v Saúdské Arábii přistoupila na plán příměří.
Otázkou nyní zůstává, zda Trump umožní Putinovi vznášet požadavky, když Zelenskému žádné ústupky nenabídl. Pokud ne, jaký tlak bude ochoten na ruského vůdce vyvinout?
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt v krátkém prohlášení potvrdila, že Trump „tlačí na Rusko, aby udělalo správnou věc“. Zdůraznila přitom, že včerejší rozhovory byly „produktivní“ a že Spojené státy „nikdy nebyly blíže míru“.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.