Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že existuje „velmi dobrá šance“, že válka na Ukrajině brzy skončí. Zároveň ale varoval, že tisíce ukrajinských vojáků se ocitly v „velmi špatné a zranitelné pozici“. Bílý dům následně uvedl, že „nikdy jsme nebyli blíže míru“.
Podle Kremlu vedl včera v Moskvě jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff, který se po schůzce vrátil do Washingtonu s informacemi pro Trumpa. Zatímco Rusko v zásadě souhlasí s příměřím, Putin předložil řadu podmínek, které musí být podle něj splněny.
Ačkoliv se napříč internetem objevují zprávy o údajném hovoru Trumpa s Putinem, Bílý dům podle The Guardian objasnil, že to byl právě Witkoff, kdo hovořil s Putinem , a nikoli Trump.
Zmatek způsobil Trumpův dřívější příspěvek na sociálních sítích, ve kterém chválil diskuse s ruským vůdcem a řekl: „Důrazně jsem požádal prezidenta Putina“, což zní, jako by s Putinem mluvil osobně.
Na druhé straně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu, že se snaží celý proces protahovat. Ukrajinské i ruské úřady mezitím hlásily pokračující boje – ruské útoky poškodily nemocnici na Ukrajině, zatímco na ruském území došlo k požáru v rafinerii ropy po ukrajinském úderu. Ruské ministerstvo obrany také oznámilo, že jeho síly pokračují v „osvobozování“ částí Kurské oblasti od ukrajinských jednotek.
G7 mezitím během svého zasedání v Kanadě apelovala na Rusko, aby přistoupilo na americký návrh příměří. Ve společném návrhu závěrečného prohlášení se uvádí, že ministři zahraničí sedmi největších ekonomik světa se shodují na podpoře tohoto plánu.
Trump se nyní ocitá v klíčové fázi svého diplomatického úsilí. Bílý dům potvrdil, že americký prezident během rozhovorů se Zelenským nenastavil pro příměří žádné podmínky. To vedlo k napjaté schůzce v Oválné pracovně, po níž Trump pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině i sdílení zpravodajských informací. Nakonec však Ukrajina po jednáních v Saúdské Arábii přistoupila na plán příměří.
Otázkou nyní zůstává, zda Trump umožní Putinovi vznášet požadavky, když Zelenskému žádné ústupky nenabídl. Pokud ne, jaký tlak bude ochoten na ruského vůdce vyvinout?
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt v krátkém prohlášení potvrdila, že Trump „tlačí na Rusko, aby udělalo správnou věc“. Zdůraznila přitom, že včerejší rozhovory byly „produktivní“ a že Spojené státy „nikdy nebyly blíže míru“.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
