Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Desetidenní příměří má oficiálně začít v 17:00 východoamerického času. Prezident Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že o této dohodě hovořil s libanonským prezidentem Josephem Aounem i s izraelským premiérem. Zároveň pověřil viceprezidenta JD Vance, ministra zahraničí Rubia a náčelníka generálního štábu Dana Caina, aby s oběma stranami spolupracovali na dosažení trvalého míru.
Donald Trump rovněž plánuje pozvat oba lídry do Bílého domu na první významná jednání mezi Izraelem a Libanonem od roku 1983. Americký prezident vyjádřil optimismus a věří, že obě strany chtějí mír a že k jeho nastolení dojde rychle. Nevyloučil ani svou budoucí návštěvu Libanonu, jakmile k tomu nastane vhodný čas.
Libanonský premiér Nawaf Salam Trumpovo oznámení uvítal a označil příměří za klíčový požadavek Libanonu. Naproti tomu hnutí Hizballáh ve svém prohlášení zdůraznilo své právo na odpor proti izraelským vojákům na libanonském území. Podle hnutí musí být jakékoli příměří komplexní a nesmí izraelské armádě umožňovat volný pohyb v zemi.
Hizballáh sice vzal oznámení o příměří na vědomí, ale výslovně nepotvrdil, zda jej plně přijímá. Hnutí varovalo obyvatele Libanonu, aby se vyhýbali místům v jižní části země, která byla dříve terčem izraelských útoků. Odborníci na blízkovýchodní politiku vnímají tyto rozporuplné postoje jako snahu obou stran upevnit si pozici před nadcházejícím vyjednáváním.
Úspěch příměří bude podle diplomatů záviset především na tom, zda Hizballáh zastaví své útoky. Pokud libanonská vláda využije následujících deset dní k odstranění zbraní a bojovníků Hizballáhu z blízkosti hranic, šance na prodloužení klidu zbraní se zvýší. Americké ministerstvo zahraničí upřesnilo, že příměří může být prodlouženo, pokud Libanon prokáže schopnost prosadit svou suverenitu.
Izrael si podle oficiálního vyjádření Washingtonu vyhradil právo přijmout veškerá nezbytná opatření v sebeobraně, a to kdykoli v budoucnu. Izraelský velvyslanec v USA Yechiel Leiter po dřívějších jednáních v Pentagonu uvedl, že je nutné osvobodit Libanon od vlivu Íránu a Hizballáhu. Obě strany se podle něj shodují na potřebě ukončit tuto dominanci.
Konflikt si od začátku března, kdy se do něj zapojil Hizballáh, vyžádal v Libanonu podle tamního ministerstva zdravotnictví nejméně 2 000 obětí. Boje také vyhnaly z domovů více než milion lidí. Libanonský prezident Aoun již dříve uvedl, že příměří a následná přímá jednání jsou jediným možným řešením současné kritické situace.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.