Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Desetidenní příměří má oficiálně začít v 17:00 východoamerického času. Prezident Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že o této dohodě hovořil s libanonským prezidentem Josephem Aounem i s izraelským premiérem. Zároveň pověřil viceprezidenta JD Vance, ministra zahraničí Rubia a náčelníka generálního štábu Dana Caina, aby s oběma stranami spolupracovali na dosažení trvalého míru.
Donald Trump rovněž plánuje pozvat oba lídry do Bílého domu na první významná jednání mezi Izraelem a Libanonem od roku 1983. Americký prezident vyjádřil optimismus a věří, že obě strany chtějí mír a že k jeho nastolení dojde rychle. Nevyloučil ani svou budoucí návštěvu Libanonu, jakmile k tomu nastane vhodný čas.
Libanonský premiér Nawaf Salam Trumpovo oznámení uvítal a označil příměří za klíčový požadavek Libanonu. Naproti tomu hnutí Hizballáh ve svém prohlášení zdůraznilo své právo na odpor proti izraelským vojákům na libanonském území. Podle hnutí musí být jakékoli příměří komplexní a nesmí izraelské armádě umožňovat volný pohyb v zemi.
Hizballáh sice vzal oznámení o příměří na vědomí, ale výslovně nepotvrdil, zda jej plně přijímá. Hnutí varovalo obyvatele Libanonu, aby se vyhýbali místům v jižní části země, která byla dříve terčem izraelských útoků. Odborníci na blízkovýchodní politiku vnímají tyto rozporuplné postoje jako snahu obou stran upevnit si pozici před nadcházejícím vyjednáváním.
Úspěch příměří bude podle diplomatů záviset především na tom, zda Hizballáh zastaví své útoky. Pokud libanonská vláda využije následujících deset dní k odstranění zbraní a bojovníků Hizballáhu z blízkosti hranic, šance na prodloužení klidu zbraní se zvýší. Americké ministerstvo zahraničí upřesnilo, že příměří může být prodlouženo, pokud Libanon prokáže schopnost prosadit svou suverenitu.
Izrael si podle oficiálního vyjádření Washingtonu vyhradil právo přijmout veškerá nezbytná opatření v sebeobraně, a to kdykoli v budoucnu. Izraelský velvyslanec v USA Yechiel Leiter po dřívějších jednáních v Pentagonu uvedl, že je nutné osvobodit Libanon od vlivu Íránu a Hizballáhu. Obě strany se podle něj shodují na potřebě ukončit tuto dominanci.
Konflikt si od začátku března, kdy se do něj zapojil Hizballáh, vyžádal v Libanonu podle tamního ministerstva zdravotnictví nejméně 2 000 obětí. Boje také vyhnaly z domovů více než milion lidí. Libanonský prezident Aoun již dříve uvedl, že příměří a následná přímá jednání jsou jediným možným řešením současné kritické situace.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.