Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Desetidenní příměří má oficiálně začít v 17:00 východoamerického času. Prezident Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že o této dohodě hovořil s libanonským prezidentem Josephem Aounem i s izraelským premiérem. Zároveň pověřil viceprezidenta JD Vance, ministra zahraničí Rubia a náčelníka generálního štábu Dana Caina, aby s oběma stranami spolupracovali na dosažení trvalého míru.
Donald Trump rovněž plánuje pozvat oba lídry do Bílého domu na první významná jednání mezi Izraelem a Libanonem od roku 1983. Americký prezident vyjádřil optimismus a věří, že obě strany chtějí mír a že k jeho nastolení dojde rychle. Nevyloučil ani svou budoucí návštěvu Libanonu, jakmile k tomu nastane vhodný čas.
Libanonský premiér Nawaf Salam Trumpovo oznámení uvítal a označil příměří za klíčový požadavek Libanonu. Naproti tomu hnutí Hizballáh ve svém prohlášení zdůraznilo své právo na odpor proti izraelským vojákům na libanonském území. Podle hnutí musí být jakékoli příměří komplexní a nesmí izraelské armádě umožňovat volný pohyb v zemi.
Hizballáh sice vzal oznámení o příměří na vědomí, ale výslovně nepotvrdil, zda jej plně přijímá. Hnutí varovalo obyvatele Libanonu, aby se vyhýbali místům v jižní části země, která byla dříve terčem izraelských útoků. Odborníci na blízkovýchodní politiku vnímají tyto rozporuplné postoje jako snahu obou stran upevnit si pozici před nadcházejícím vyjednáváním.
Úspěch příměří bude podle diplomatů záviset především na tom, zda Hizballáh zastaví své útoky. Pokud libanonská vláda využije následujících deset dní k odstranění zbraní a bojovníků Hizballáhu z blízkosti hranic, šance na prodloužení klidu zbraní se zvýší. Americké ministerstvo zahraničí upřesnilo, že příměří může být prodlouženo, pokud Libanon prokáže schopnost prosadit svou suverenitu.
Izrael si podle oficiálního vyjádření Washingtonu vyhradil právo přijmout veškerá nezbytná opatření v sebeobraně, a to kdykoli v budoucnu. Izraelský velvyslanec v USA Yechiel Leiter po dřívějších jednáních v Pentagonu uvedl, že je nutné osvobodit Libanon od vlivu Íránu a Hizballáhu. Obě strany se podle něj shodují na potřebě ukončit tuto dominanci.
Konflikt si od začátku března, kdy se do něj zapojil Hizballáh, vyžádal v Libanonu podle tamního ministerstva zdravotnictví nejméně 2 000 obětí. Boje také vyhnaly z domovů více než milion lidí. Libanonský prezident Aoun již dříve uvedl, že příměří a následná přímá jednání jsou jediným možným řešením současné kritické situace.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
