Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Desetidenní příměří má oficiálně začít v 17:00 východoamerického času. Prezident Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že o této dohodě hovořil s libanonským prezidentem Josephem Aounem i s izraelským premiérem. Zároveň pověřil viceprezidenta JD Vance, ministra zahraničí Rubia a náčelníka generálního štábu Dana Caina, aby s oběma stranami spolupracovali na dosažení trvalého míru.
Donald Trump rovněž plánuje pozvat oba lídry do Bílého domu na první významná jednání mezi Izraelem a Libanonem od roku 1983. Americký prezident vyjádřil optimismus a věří, že obě strany chtějí mír a že k jeho nastolení dojde rychle. Nevyloučil ani svou budoucí návštěvu Libanonu, jakmile k tomu nastane vhodný čas.
Libanonský premiér Nawaf Salam Trumpovo oznámení uvítal a označil příměří za klíčový požadavek Libanonu. Naproti tomu hnutí Hizballáh ve svém prohlášení zdůraznilo své právo na odpor proti izraelským vojákům na libanonském území. Podle hnutí musí být jakékoli příměří komplexní a nesmí izraelské armádě umožňovat volný pohyb v zemi.
Hizballáh sice vzal oznámení o příměří na vědomí, ale výslovně nepotvrdil, zda jej plně přijímá. Hnutí varovalo obyvatele Libanonu, aby se vyhýbali místům v jižní části země, která byla dříve terčem izraelských útoků. Odborníci na blízkovýchodní politiku vnímají tyto rozporuplné postoje jako snahu obou stran upevnit si pozici před nadcházejícím vyjednáváním.
Úspěch příměří bude podle diplomatů záviset především na tom, zda Hizballáh zastaví své útoky. Pokud libanonská vláda využije následujících deset dní k odstranění zbraní a bojovníků Hizballáhu z blízkosti hranic, šance na prodloužení klidu zbraní se zvýší. Americké ministerstvo zahraničí upřesnilo, že příměří může být prodlouženo, pokud Libanon prokáže schopnost prosadit svou suverenitu.
Izrael si podle oficiálního vyjádření Washingtonu vyhradil právo přijmout veškerá nezbytná opatření v sebeobraně, a to kdykoli v budoucnu. Izraelský velvyslanec v USA Yechiel Leiter po dřívějších jednáních v Pentagonu uvedl, že je nutné osvobodit Libanon od vlivu Íránu a Hizballáhu. Obě strany se podle něj shodují na potřebě ukončit tuto dominanci.
Konflikt si od začátku března, kdy se do něj zapojil Hizballáh, vyžádal v Libanonu podle tamního ministerstva zdravotnictví nejméně 2 000 obětí. Boje také vyhnaly z domovů více než milion lidí. Libanonský prezident Aoun již dříve uvedl, že příměří a následná přímá jednání jsou jediným možným řešením současné kritické situace.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Britské a francouzské námořnictvo provedlo v Atlantském oceánu společnou operaci, při níž zadrželo sankcionovaný ruský ropný tanker. Podle prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona existuje vážné podezření, že plavidlo plulo pod falešnou vlajkou. Macron na sociální síti X zároveň sdílel videozáznam, který zachycuje příslušníky francouzských námořních sil přímo při nalaďování na palubu lodi.
Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.
V Česku zítra začne meteorologické léto. Není tedy divu, že meteorologové už tuší, jak bude vypadat první letní víkend letošního roku. Tropických teplot se ve volných dnech nedočkáme, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Britskou monarchií otřásá další skandál. Buckinghamský palác již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Na základě soudních dokumentů o tom informovala britská stanice BBC.
Jaromír Jágr dal v posledních měsících hokej na druhou kolej a má tak více času na svou partnerku Dominiku Branišovou. Kráska se dokonce zmínila o zásnubách. Bude první ženou, která dostane Jágra k oltáři?