Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
Odborníci, včetně astrofyzika Iana Whittakera z Nottingham Trent University, upozorňují, že tento objev sám o sobě ještě neznamená potvrzení existence života mimo Zemi. Jak Whittaker vysvětluje, v oblasti astrobiologie je extrémně složité najít jednoznačný důkaz života, zejména když hledání cílí na základní formy, jako jsou bakterie či jiné mikroorganismy.
Lov exoplanet se stal v posledních desetiletích běžnou součástí astronomie. Od objevu první planety podobné Zemi v roce 1995 vědci identifikovali přibližně 7 500 exoplanet, většinou nepřímými metodami, například pomocí měření radiální rychlosti (pozorováním pohybů hvězd) nebo metodou tranzitu (sledováním poklesu jasu hvězdy při průchodu planety před ní). Přímé pozorování exoplanet je zatím možné jen v nepatrném množství případů — dosud pouze asi u 43 planet.
Zkoumání atmosféry těchto vzdálených světů je však ještě komplikovanější. Vědci využívají metodu spektroskopie, při níž analyzují světlo procházející atmosférou exoplanety a hledají specifické absorpční čáry, které odpovídají určitým molekulám. Tento proces je velmi citlivý a náchylný k rušení různými faktory, včetně změn jasnosti hvězdy či rušivých vlivů v atmosféře planety samotné.
Whittaker přirovnává tuto obtížnou práci k pozorování sklenice vody přes mlhu na stole, zatímco někdo manipuluje s lampou v pozadí – a vy se snažíte zjistit, jaké minerály voda obsahuje.
Klíčovým výsledkem nové studie je detekce molekul dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu. Na Zemi je DMS považován za biomarker — látku, která je produkována převážně biologickými procesy, zejména mořskými bakteriemi. Přítomnost DMS v atmosféře cizí planety by tedy mohla být považována za možnou známku života.
Nicméně, jak upozorňuje Whittaker, DMS bylo nalezeno i na kometě 67P a v mezihvězdném prostoru, kde život, jak ho známe, pravděpodobně neexistuje. Navíc je známo, že DMS může vzniknout i nebiologickými procesy, například vystavením určitých chemických směsí ultrafialovému záření.
Autoři studie si těchto alternativních možností vědomi jsou a tvrdí, že množství DMS, které detekovali, by nemohlo vzniknout jiným známým procesem než biologickou činností. Přesto pro vědeckou komunitu platí velmi přísná pravidla — pro tak zásadní tvrzení, jako je existence života, je požadována jistota 99,999 %, nikoliv „pouhých“ 99,7 %.
Podobné náznaky života byly oznámeny už dříve. Nejznámějším případem je údajná detekce fosfanu v atmosféře Venuše, která vzbudila senzaci. Fosfan je na Zemi produkován mikroorganismy v anaerobním prostředí. Naděje na mimozemský život však byla rychle zchlazena poté, co další analýzy ukázaly, že chyba v datech vedla k falešně vysokému odhadu množství fosfanu.
Ve srovnání s tím je nový výzkum ohledně K2-18b metodologicky mnohem pečlivější a výsledky jsou přesvědčivější. Přesto odborníci zůstávají opatrní.
Navíc není zcela jasné, jaký typ planety K2-18b vlastně je. Studie naznačuje, že by mohla mít vodní oceány a atmosféru bohatou na vodík, což by mohlo být příznivé pro život. Jiní vědci ale varují, že by se mohlo jednat o plynného obra nebo planetu s rozsáhlou vulkanickou aktivitou.
Objev chemických stop v atmosféře K2-18b nepředstavuje přímý důkaz života, ale jde o zásadní krok k lepšímu pochopení exoplanet a jejich potenciální obyvatelnosti. Studie přinesla nejpřesnější data svého druhu a mohla by inspirovat další výzkumy, které nás možná v budoucnu přivedou k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru skutečně sami.
Jak říká Whittaker, ačkoliv zatím nemůžeme mluvit o potvrzení mimozemského života, výsledky ukazují, že technologie a metodika v oblasti exoplanetárního výzkumu se neustále zdokonalují a přibližují nás k okamžiku, kdy možná objevíme něco opravdu přelomového.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
