Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
Odborníci, včetně astrofyzika Iana Whittakera z Nottingham Trent University, upozorňují, že tento objev sám o sobě ještě neznamená potvrzení existence života mimo Zemi. Jak Whittaker vysvětluje, v oblasti astrobiologie je extrémně složité najít jednoznačný důkaz života, zejména když hledání cílí na základní formy, jako jsou bakterie či jiné mikroorganismy.
Lov exoplanet se stal v posledních desetiletích běžnou součástí astronomie. Od objevu první planety podobné Zemi v roce 1995 vědci identifikovali přibližně 7 500 exoplanet, většinou nepřímými metodami, například pomocí měření radiální rychlosti (pozorováním pohybů hvězd) nebo metodou tranzitu (sledováním poklesu jasu hvězdy při průchodu planety před ní). Přímé pozorování exoplanet je zatím možné jen v nepatrném množství případů — dosud pouze asi u 43 planet.
Zkoumání atmosféry těchto vzdálených světů je však ještě komplikovanější. Vědci využívají metodu spektroskopie, při níž analyzují světlo procházející atmosférou exoplanety a hledají specifické absorpční čáry, které odpovídají určitým molekulám. Tento proces je velmi citlivý a náchylný k rušení různými faktory, včetně změn jasnosti hvězdy či rušivých vlivů v atmosféře planety samotné.
Whittaker přirovnává tuto obtížnou práci k pozorování sklenice vody přes mlhu na stole, zatímco někdo manipuluje s lampou v pozadí – a vy se snažíte zjistit, jaké minerály voda obsahuje.
Klíčovým výsledkem nové studie je detekce molekul dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu. Na Zemi je DMS považován za biomarker — látku, která je produkována převážně biologickými procesy, zejména mořskými bakteriemi. Přítomnost DMS v atmosféře cizí planety by tedy mohla být považována za možnou známku života.
Nicméně, jak upozorňuje Whittaker, DMS bylo nalezeno i na kometě 67P a v mezihvězdném prostoru, kde život, jak ho známe, pravděpodobně neexistuje. Navíc je známo, že DMS může vzniknout i nebiologickými procesy, například vystavením určitých chemických směsí ultrafialovému záření.
Autoři studie si těchto alternativních možností vědomi jsou a tvrdí, že množství DMS, které detekovali, by nemohlo vzniknout jiným známým procesem než biologickou činností. Přesto pro vědeckou komunitu platí velmi přísná pravidla — pro tak zásadní tvrzení, jako je existence života, je požadována jistota 99,999 %, nikoliv „pouhých“ 99,7 %.
Podobné náznaky života byly oznámeny už dříve. Nejznámějším případem je údajná detekce fosfanu v atmosféře Venuše, která vzbudila senzaci. Fosfan je na Zemi produkován mikroorganismy v anaerobním prostředí. Naděje na mimozemský život však byla rychle zchlazena poté, co další analýzy ukázaly, že chyba v datech vedla k falešně vysokému odhadu množství fosfanu.
Ve srovnání s tím je nový výzkum ohledně K2-18b metodologicky mnohem pečlivější a výsledky jsou přesvědčivější. Přesto odborníci zůstávají opatrní.
Navíc není zcela jasné, jaký typ planety K2-18b vlastně je. Studie naznačuje, že by mohla mít vodní oceány a atmosféru bohatou na vodík, což by mohlo být příznivé pro život. Jiní vědci ale varují, že by se mohlo jednat o plynného obra nebo planetu s rozsáhlou vulkanickou aktivitou.
Objev chemických stop v atmosféře K2-18b nepředstavuje přímý důkaz života, ale jde o zásadní krok k lepšímu pochopení exoplanet a jejich potenciální obyvatelnosti. Studie přinesla nejpřesnější data svého druhu a mohla by inspirovat další výzkumy, které nás možná v budoucnu přivedou k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru skutečně sami.
Jak říká Whittaker, ačkoliv zatím nemůžeme mluvit o potvrzení mimozemského života, výsledky ukazují, že technologie a metodika v oblasti exoplanetárního výzkumu se neustále zdokonalují a přibližují nás k okamžiku, kdy možná objevíme něco opravdu přelomového.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
