Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
Odborníci, včetně astrofyzika Iana Whittakera z Nottingham Trent University, upozorňují, že tento objev sám o sobě ještě neznamená potvrzení existence života mimo Zemi. Jak Whittaker vysvětluje, v oblasti astrobiologie je extrémně složité najít jednoznačný důkaz života, zejména když hledání cílí na základní formy, jako jsou bakterie či jiné mikroorganismy.
Lov exoplanet se stal v posledních desetiletích běžnou součástí astronomie. Od objevu první planety podobné Zemi v roce 1995 vědci identifikovali přibližně 7 500 exoplanet, většinou nepřímými metodami, například pomocí měření radiální rychlosti (pozorováním pohybů hvězd) nebo metodou tranzitu (sledováním poklesu jasu hvězdy při průchodu planety před ní). Přímé pozorování exoplanet je zatím možné jen v nepatrném množství případů — dosud pouze asi u 43 planet.
Zkoumání atmosféry těchto vzdálených světů je však ještě komplikovanější. Vědci využívají metodu spektroskopie, při níž analyzují světlo procházející atmosférou exoplanety a hledají specifické absorpční čáry, které odpovídají určitým molekulám. Tento proces je velmi citlivý a náchylný k rušení různými faktory, včetně změn jasnosti hvězdy či rušivých vlivů v atmosféře planety samotné.
Whittaker přirovnává tuto obtížnou práci k pozorování sklenice vody přes mlhu na stole, zatímco někdo manipuluje s lampou v pozadí – a vy se snažíte zjistit, jaké minerály voda obsahuje.
Klíčovým výsledkem nové studie je detekce molekul dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu. Na Zemi je DMS považován za biomarker — látku, která je produkována převážně biologickými procesy, zejména mořskými bakteriemi. Přítomnost DMS v atmosféře cizí planety by tedy mohla být považována za možnou známku života.
Nicméně, jak upozorňuje Whittaker, DMS bylo nalezeno i na kometě 67P a v mezihvězdném prostoru, kde život, jak ho známe, pravděpodobně neexistuje. Navíc je známo, že DMS může vzniknout i nebiologickými procesy, například vystavením určitých chemických směsí ultrafialovému záření.
Autoři studie si těchto alternativních možností vědomi jsou a tvrdí, že množství DMS, které detekovali, by nemohlo vzniknout jiným známým procesem než biologickou činností. Přesto pro vědeckou komunitu platí velmi přísná pravidla — pro tak zásadní tvrzení, jako je existence života, je požadována jistota 99,999 %, nikoliv „pouhých“ 99,7 %.
Podobné náznaky života byly oznámeny už dříve. Nejznámějším případem je údajná detekce fosfanu v atmosféře Venuše, která vzbudila senzaci. Fosfan je na Zemi produkován mikroorganismy v anaerobním prostředí. Naděje na mimozemský život však byla rychle zchlazena poté, co další analýzy ukázaly, že chyba v datech vedla k falešně vysokému odhadu množství fosfanu.
Ve srovnání s tím je nový výzkum ohledně K2-18b metodologicky mnohem pečlivější a výsledky jsou přesvědčivější. Přesto odborníci zůstávají opatrní.
Navíc není zcela jasné, jaký typ planety K2-18b vlastně je. Studie naznačuje, že by mohla mít vodní oceány a atmosféru bohatou na vodík, což by mohlo být příznivé pro život. Jiní vědci ale varují, že by se mohlo jednat o plynného obra nebo planetu s rozsáhlou vulkanickou aktivitou.
Objev chemických stop v atmosféře K2-18b nepředstavuje přímý důkaz života, ale jde o zásadní krok k lepšímu pochopení exoplanet a jejich potenciální obyvatelnosti. Studie přinesla nejpřesnější data svého druhu a mohla by inspirovat další výzkumy, které nás možná v budoucnu přivedou k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru skutečně sami.
Jak říká Whittaker, ačkoliv zatím nemůžeme mluvit o potvrzení mimozemského života, výsledky ukazují, že technologie a metodika v oblasti exoplanetárního výzkumu se neustále zdokonalují a přibližují nás k okamžiku, kdy možná objevíme něco opravdu přelomového.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
