Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
Odborníci, včetně astrofyzika Iana Whittakera z Nottingham Trent University, upozorňují, že tento objev sám o sobě ještě neznamená potvrzení existence života mimo Zemi. Jak Whittaker vysvětluje, v oblasti astrobiologie je extrémně složité najít jednoznačný důkaz života, zejména když hledání cílí na základní formy, jako jsou bakterie či jiné mikroorganismy.
Lov exoplanet se stal v posledních desetiletích běžnou součástí astronomie. Od objevu první planety podobné Zemi v roce 1995 vědci identifikovali přibližně 7 500 exoplanet, většinou nepřímými metodami, například pomocí měření radiální rychlosti (pozorováním pohybů hvězd) nebo metodou tranzitu (sledováním poklesu jasu hvězdy při průchodu planety před ní). Přímé pozorování exoplanet je zatím možné jen v nepatrném množství případů — dosud pouze asi u 43 planet.
Zkoumání atmosféry těchto vzdálených světů je však ještě komplikovanější. Vědci využívají metodu spektroskopie, při níž analyzují světlo procházející atmosférou exoplanety a hledají specifické absorpční čáry, které odpovídají určitým molekulám. Tento proces je velmi citlivý a náchylný k rušení různými faktory, včetně změn jasnosti hvězdy či rušivých vlivů v atmosféře planety samotné.
Whittaker přirovnává tuto obtížnou práci k pozorování sklenice vody přes mlhu na stole, zatímco někdo manipuluje s lampou v pozadí – a vy se snažíte zjistit, jaké minerály voda obsahuje.
Klíčovým výsledkem nové studie je detekce molekul dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu. Na Zemi je DMS považován za biomarker — látku, která je produkována převážně biologickými procesy, zejména mořskými bakteriemi. Přítomnost DMS v atmosféře cizí planety by tedy mohla být považována za možnou známku života.
Nicméně, jak upozorňuje Whittaker, DMS bylo nalezeno i na kometě 67P a v mezihvězdném prostoru, kde život, jak ho známe, pravděpodobně neexistuje. Navíc je známo, že DMS může vzniknout i nebiologickými procesy, například vystavením určitých chemických směsí ultrafialovému záření.
Autoři studie si těchto alternativních možností vědomi jsou a tvrdí, že množství DMS, které detekovali, by nemohlo vzniknout jiným známým procesem než biologickou činností. Přesto pro vědeckou komunitu platí velmi přísná pravidla — pro tak zásadní tvrzení, jako je existence života, je požadována jistota 99,999 %, nikoliv „pouhých“ 99,7 %.
Podobné náznaky života byly oznámeny už dříve. Nejznámějším případem je údajná detekce fosfanu v atmosféře Venuše, která vzbudila senzaci. Fosfan je na Zemi produkován mikroorganismy v anaerobním prostředí. Naděje na mimozemský život však byla rychle zchlazena poté, co další analýzy ukázaly, že chyba v datech vedla k falešně vysokému odhadu množství fosfanu.
Ve srovnání s tím je nový výzkum ohledně K2-18b metodologicky mnohem pečlivější a výsledky jsou přesvědčivější. Přesto odborníci zůstávají opatrní.
Navíc není zcela jasné, jaký typ planety K2-18b vlastně je. Studie naznačuje, že by mohla mít vodní oceány a atmosféru bohatou na vodík, což by mohlo být příznivé pro život. Jiní vědci ale varují, že by se mohlo jednat o plynného obra nebo planetu s rozsáhlou vulkanickou aktivitou.
Objev chemických stop v atmosféře K2-18b nepředstavuje přímý důkaz života, ale jde o zásadní krok k lepšímu pochopení exoplanet a jejich potenciální obyvatelnosti. Studie přinesla nejpřesnější data svého druhu a mohla by inspirovat další výzkumy, které nás možná v budoucnu přivedou k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru skutečně sami.
Jak říká Whittaker, ačkoliv zatím nemůžeme mluvit o potvrzení mimozemského života, výsledky ukazují, že technologie a metodika v oblasti exoplanetárního výzkumu se neustále zdokonalují a přibližují nás k okamžiku, kdy možná objevíme něco opravdu přelomového.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
