Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Trump ve svém projevu připomněl dlouhou historii společného boje obou národů, od zákopů první světové války přes pláže Normandie až po korejské kopce či vyprahlé pouště Blízkého východu. Zdůraznil, že na tomto regionu pracují i v současnosti a nikdy nedovolí, aby nepřítel disponoval jaderným arzenálem. Podle prezidenta jsou Spojené státy a Británie v tomto ohledu jednotné a britský panovník jeho postoj sdílí dokonce ještě intenzivněji.
Prezident dále prohlásil, že obě země společně neochvějně a vítězně čelily silám komunismu, fašismu i tyranie. Historie podle něj nezná mocnější sílu, než je kombinace amerického vlastenectví a britské hrdosti. Proto považuje za přirozené, že oslavy 250. výročí nezávislosti USA začínají právě poctou Velké Británii, s níž se vztahy od roku 1776 vyvinuly v unikátní přátelství.
Navzdory tomu, že král Karel III. ve svém vlastním projevu v Kongresu přednesl některé kritické poznámky týkající se Magny Charty či článku 5 Severoatlantické aliance, Trump jeho vystoupení označil za fantastické. Prezident se snažil tlumit případné třenice a soustředil se na prezentaci silného svazku mezi oběma státy, který považuje za klíčový pro stabilitu globálního řádu.
Král Karel III. ve své následné reakci vzdal hold spojenectví v rámci NATO a ocenil vzájemné obchodní a obranné vazby, které oběma zemím pomáhají čelit rostoucím globálním výzvám. Připomněl, že národy obou zemí společně bojovaly a umíraly v obraně sdílených hodnot. Podle panovníka tyto vztahy přetrvaly ty nejlepší i nejhorší časy.
Panovník ve svém projevu varoval před výzvami, kterým svět v současnosti čelí, od narůstajících hrozeb ze strany nepřátelských aktérů až po nutnost vyvážit rizika a příležitosti spojené s novými technologiemi. Vyzdvihl také ohrožení mezinárodních pravidel, která po osmdesát let udržovala mocenskou rovnováhu a umožňovala svobodný obchod.
Karel III. rovněž poukázal na to, že svoboda je pod útokem kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Zdůraznil, že současná partnerství v rámci NATO a dohody AUKUS prohlubují technologickou i vojenskou spolupráci mezi spojenci. Díky tomu jsou obě země schopny společně čelit komplexnímu a konkurenčnímu světu, v němž jsou bezpečnostní hrozby stále aktuálnější.
Na státní večeři však nezazněla jen vážná politická témata, ale prostor dostal i humor. Král Karel III. označil druhé funkční období prezidenta Trumpa za historické a vyjádřil potěšení z návratu do budovy, kterou označil za srdce americké demokracie. Vtipně poznamenal, že si všiml změn ve Východním křídle, a dodal, že Britové se o přestavbu Bílého domu pokusili už v roce 1814, kdy jej během války podpálili.
Jako symbolický dar věnoval král prezidentovi zvon z ponorky HMS Trump, která sloužila v britském královském námořnictvu během druhé světové války. K dárku přidal vtipnou poznámku, že pokud by se mu někdy chtěli ozvat, stačí prostě zazvonit. Tento neformální moment měl odlehčit atmosféru a připomenout dlouhou historii vztahů.
Panovník nezapomněl ani na kulturní vazby, když zmínil města a státy, jako je Charleston nebo Annapolis, které nesou jména po britských panovnících. Tímto gestem chtěl zdůraznit historickou propojenost, která sahá hluboko do minulosti a stále ovlivňuje současnou identitu obou národů.
Prezident Trump během večera ocenil odvahu, která kdysi dovedla malé ostrovní království k ovládnutí světových oceánů. Stejná odvaha podle něj inspirovala kolonisty ve třinácti amerických koloniích k prozkoumání nebezpečné hranice a osídlení divokého západu. Trump tak spojil britskou imperiální minulost s americkým pionýrským duchem.
Obě strany se během večera shodly na tom, že spojenectví mezi Spojenými státy a Británií zůstává i v 21. století zásadním pilířem mezinárodního uspořádání. Přestože se vyskytují názorové neshody v konkrétních zahraničněpolitických otázkách, jako je přístup k Íránu, atmosféra večeře byla demonstrací síly a jednoty.
Státní večeře tak posloužila nejen jako ceremoniální příležitost, ale i jako platforma pro komunikaci priorit obou vlád. Zatímco Trump se snažil prezentovat jednotný postoj v bezpečnostních otázkách, král Karel III. využil příležitost k zdůraznění významu mezinárodních institucí a sdílených hodnot, které jsou podle něj nezbytné pro udržení globální stability.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.