Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Trump ve svém projevu připomněl dlouhou historii společného boje obou národů, od zákopů první světové války přes pláže Normandie až po korejské kopce či vyprahlé pouště Blízkého východu. Zdůraznil, že na tomto regionu pracují i v současnosti a nikdy nedovolí, aby nepřítel disponoval jaderným arzenálem. Podle prezidenta jsou Spojené státy a Británie v tomto ohledu jednotné a britský panovník jeho postoj sdílí dokonce ještě intenzivněji.
Prezident dále prohlásil, že obě země společně neochvějně a vítězně čelily silám komunismu, fašismu i tyranie. Historie podle něj nezná mocnější sílu, než je kombinace amerického vlastenectví a britské hrdosti. Proto považuje za přirozené, že oslavy 250. výročí nezávislosti USA začínají právě poctou Velké Británii, s níž se vztahy od roku 1776 vyvinuly v unikátní přátelství.
Navzdory tomu, že král Karel III. ve svém vlastním projevu v Kongresu přednesl některé kritické poznámky týkající se Magny Charty či článku 5 Severoatlantické aliance, Trump jeho vystoupení označil za fantastické. Prezident se snažil tlumit případné třenice a soustředil se na prezentaci silného svazku mezi oběma státy, který považuje za klíčový pro stabilitu globálního řádu.
Král Karel III. ve své následné reakci vzdal hold spojenectví v rámci NATO a ocenil vzájemné obchodní a obranné vazby, které oběma zemím pomáhají čelit rostoucím globálním výzvám. Připomněl, že národy obou zemí společně bojovaly a umíraly v obraně sdílených hodnot. Podle panovníka tyto vztahy přetrvaly ty nejlepší i nejhorší časy.
Panovník ve svém projevu varoval před výzvami, kterým svět v současnosti čelí, od narůstajících hrozeb ze strany nepřátelských aktérů až po nutnost vyvážit rizika a příležitosti spojené s novými technologiemi. Vyzdvihl také ohrožení mezinárodních pravidel, která po osmdesát let udržovala mocenskou rovnováhu a umožňovala svobodný obchod.
Karel III. rovněž poukázal na to, že svoboda je pod útokem kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Zdůraznil, že současná partnerství v rámci NATO a dohody AUKUS prohlubují technologickou i vojenskou spolupráci mezi spojenci. Díky tomu jsou obě země schopny společně čelit komplexnímu a konkurenčnímu světu, v němž jsou bezpečnostní hrozby stále aktuálnější.
Na státní večeři však nezazněla jen vážná politická témata, ale prostor dostal i humor. Král Karel III. označil druhé funkční období prezidenta Trumpa za historické a vyjádřil potěšení z návratu do budovy, kterou označil za srdce americké demokracie. Vtipně poznamenal, že si všiml změn ve Východním křídle, a dodal, že Britové se o přestavbu Bílého domu pokusili už v roce 1814, kdy jej během války podpálili.
Jako symbolický dar věnoval král prezidentovi zvon z ponorky HMS Trump, která sloužila v britském královském námořnictvu během druhé světové války. K dárku přidal vtipnou poznámku, že pokud by se mu někdy chtěli ozvat, stačí prostě zazvonit. Tento neformální moment měl odlehčit atmosféru a připomenout dlouhou historii vztahů.
Panovník nezapomněl ani na kulturní vazby, když zmínil města a státy, jako je Charleston nebo Annapolis, které nesou jména po britských panovnících. Tímto gestem chtěl zdůraznit historickou propojenost, která sahá hluboko do minulosti a stále ovlivňuje současnou identitu obou národů.
Prezident Trump během večera ocenil odvahu, která kdysi dovedla malé ostrovní království k ovládnutí světových oceánů. Stejná odvaha podle něj inspirovala kolonisty ve třinácti amerických koloniích k prozkoumání nebezpečné hranice a osídlení divokého západu. Trump tak spojil britskou imperiální minulost s americkým pionýrským duchem.
Obě strany se během večera shodly na tom, že spojenectví mezi Spojenými státy a Británií zůstává i v 21. století zásadním pilířem mezinárodního uspořádání. Přestože se vyskytují názorové neshody v konkrétních zahraničněpolitických otázkách, jako je přístup k Íránu, atmosféra večeře byla demonstrací síly a jednoty.
Státní večeře tak posloužila nejen jako ceremoniální příležitost, ale i jako platforma pro komunikaci priorit obou vlád. Zatímco Trump se snažil prezentovat jednotný postoj v bezpečnostních otázkách, král Karel III. využil příležitost k zdůraznění významu mezinárodních institucí a sdílených hodnot, které jsou podle něj nezbytné pro udržení globální stability.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.
Donald a Melania Trumpovi přivítali v Bílém domě britského krále Karla III. a královnu Camillu, kteří jsou na dvoudenní státní návštěvě Spojených států. Slavnostní ceremoniál doprovázela mimořádná pompéznost, včetně vojenské přehlídky, dělostřeleckých salv a přeletu vojenských stíhaček. Akce se zúčastnili i přední členové Trumpova kabinetu.
Sobotní incident během večeře korespondentů v Bílém domě, kdy se ozbrojený muž pokusil proniknout do sálu před projevem Donalda Trumpa, okamžitě rozpoutal vlnu konspiračních teorií. V éře hluboce rozpolcené politiky a intenzivní nedůvěry v instituce se spekulace o tom, zda byla celá událost zinscenovaná, šíří napříč celým politickým spektrem.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že ho Teherán informoval o svém údajném stavu kolapsu. Podle Trumpa má íránský režim zájem na co nejrychlejším otevření Hormuzského průlivu, zatímco se snaží vyřešit svou vnitřní krizi vedení. Prezident dodal, že věří ve schopnost íránské strany tuto situaci zvládnout. Tato tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit a Teherán je zatím oficiálně nekomentoval.
Světové ceny ropy dnes poprvé po třech týdnech překonaly hranici 110 dolarů za barel. Hlavním důvodem jsou narůstající obavy, že průtahy v plném znovuotevření klíčového Hormuzského průlivu představují vážné riziko pro globální plynulost dodávek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
Moderátor Late night show Jimmy Kimmel se brání kritice, které čelí ze strany Bílého domu. Důvodem je jeho vtip na adresu první dámy Melanie Trumpové, ve kterém ji označil za „očekávající vdovu“. Tento výrok zazněl v rámci skeče jen několik dní předtím, než došlo ke střelbě během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě. Bílý dům v reakci na to vyzval televizní stanici ABC, aby komika propustila, přičemž první dáma označila jeho vystoupení za nenávistné a násilné.
Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.