Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Vlivné sdružení zastupující malé a střední podniky v rámci CDU argumentuje tím, že německé hospodářství trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Podle nich by nikdo neměl mít právní nárok na to, co označují jako „volnočasový částečný úvazek“. Předsedkyně tohoto křídla Gitta Connemannová uvedla, že ti, kteří mohou pracovat více, by tak skutečně činit měli.
Tento podnět by se měl stát oficiální stranickou politikou po schválení na nadcházejícím sjezdu CDU ve Stuttgartu. Návrh souzní s dřívějšími výroky kancléře Friedricha Merze, který kritizoval nedostatečnou motivaci Němců k práci. Merz voličům vzkázal, že prosperitu země nelze udržet s důrazem na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem nebo čtyřdenním pracovním týdnem.
Předložený materiál počítá s výjimkami pro osoby, které vychovávají děti, pečují o blízké nebo se účastní profesního vzdělávání. Všichni ostatní, kteří nespadají do těchto kategorií, by však možnost zvolit si částečný úvazek ztratili. Kancléř v poslední době také kritizoval snadné získávání neschopenek po telefonu, čímž fakticky obvinil část obyvatel z vyhýbání se práci.
Uvnitř samotné CDU se však proti těmto plánům zvedla vlna odporu, vedená sociálním křídlem strany. Jeho předseda Dennis Radtke označil omezení za chybný krok, který staví problém na hlavu. Podle něj je pro mnoho lidí částečný úvazek pastí kvůli nepružnosti zaměstnavatelů, nižším mzdám a omezenému kariérnímu růstu.
Radtke zdůraznil, že pro návrat lidí k plným úvazkům je nutné nejprve zlepšit podmínky v péči o děti a seniory. Omezení nároku pouze na pečovatele by navíc znamenalo, že stát bude muset definovat potřebnou míru péče. Radtke se domnívá, že o těchto záležitostech by si měla každá rodina rozhodovat individuálně podle svých potřeb.
Kriticky se vyjádřil i vlivný odborový svaz IG Metall, podle kterého není problémem nedostatek ochoty pracovat, ale nevyhovující podmínky. Podle údajů Institutu pro výzkum zaměstnanosti vzrostla míra částečných úvazků v Německu ve třetím čtvrtletí roku 2025 na více než 40 procent. Tento nárůst souvisí s rozvojem sektoru zdravotnictví a školství na úkor průmyslové výroby.
V Německu tvoří ženy 76 procent všech pracovníků na částečný úvazek, což je srovnatelné s Francií nebo Velkou Británií. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj již dříve upozornila, že německá ekonomika doplácí na nedostatečné zapojení žen a starších lidí do pracovního procesu. Omezení možnosti pracovat méně hodin by tak mohlo mít na tyto skupiny obyvatel zásadní dopad.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.