Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Vlivné sdružení zastupující malé a střední podniky v rámci CDU argumentuje tím, že německé hospodářství trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Podle nich by nikdo neměl mít právní nárok na to, co označují jako „volnočasový částečný úvazek“. Předsedkyně tohoto křídla Gitta Connemannová uvedla, že ti, kteří mohou pracovat více, by tak skutečně činit měli.
Tento podnět by se měl stát oficiální stranickou politikou po schválení na nadcházejícím sjezdu CDU ve Stuttgartu. Návrh souzní s dřívějšími výroky kancléře Friedricha Merze, který kritizoval nedostatečnou motivaci Němců k práci. Merz voličům vzkázal, že prosperitu země nelze udržet s důrazem na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem nebo čtyřdenním pracovním týdnem.
Předložený materiál počítá s výjimkami pro osoby, které vychovávají děti, pečují o blízké nebo se účastní profesního vzdělávání. Všichni ostatní, kteří nespadají do těchto kategorií, by však možnost zvolit si částečný úvazek ztratili. Kancléř v poslední době také kritizoval snadné získávání neschopenek po telefonu, čímž fakticky obvinil část obyvatel z vyhýbání se práci.
Uvnitř samotné CDU se však proti těmto plánům zvedla vlna odporu, vedená sociálním křídlem strany. Jeho předseda Dennis Radtke označil omezení za chybný krok, který staví problém na hlavu. Podle něj je pro mnoho lidí částečný úvazek pastí kvůli nepružnosti zaměstnavatelů, nižším mzdám a omezenému kariérnímu růstu.
Radtke zdůraznil, že pro návrat lidí k plným úvazkům je nutné nejprve zlepšit podmínky v péči o děti a seniory. Omezení nároku pouze na pečovatele by navíc znamenalo, že stát bude muset definovat potřebnou míru péče. Radtke se domnívá, že o těchto záležitostech by si měla každá rodina rozhodovat individuálně podle svých potřeb.
Kriticky se vyjádřil i vlivný odborový svaz IG Metall, podle kterého není problémem nedostatek ochoty pracovat, ale nevyhovující podmínky. Podle údajů Institutu pro výzkum zaměstnanosti vzrostla míra částečných úvazků v Německu ve třetím čtvrtletí roku 2025 na více než 40 procent. Tento nárůst souvisí s rozvojem sektoru zdravotnictví a školství na úkor průmyslové výroby.
V Německu tvoří ženy 76 procent všech pracovníků na částečný úvazek, což je srovnatelné s Francií nebo Velkou Británií. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj již dříve upozornila, že německá ekonomika doplácí na nedostatečné zapojení žen a starších lidí do pracovního procesu. Omezení možnosti pracovat méně hodin by tak mohlo mít na tyto skupiny obyvatel zásadní dopad.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.