Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Vlivné sdružení zastupující malé a střední podniky v rámci CDU argumentuje tím, že německé hospodářství trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Podle nich by nikdo neměl mít právní nárok na to, co označují jako „volnočasový částečný úvazek“. Předsedkyně tohoto křídla Gitta Connemannová uvedla, že ti, kteří mohou pracovat více, by tak skutečně činit měli.
Tento podnět by se měl stát oficiální stranickou politikou po schválení na nadcházejícím sjezdu CDU ve Stuttgartu. Návrh souzní s dřívějšími výroky kancléře Friedricha Merze, který kritizoval nedostatečnou motivaci Němců k práci. Merz voličům vzkázal, že prosperitu země nelze udržet s důrazem na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem nebo čtyřdenním pracovním týdnem.
Předložený materiál počítá s výjimkami pro osoby, které vychovávají děti, pečují o blízké nebo se účastní profesního vzdělávání. Všichni ostatní, kteří nespadají do těchto kategorií, by však možnost zvolit si částečný úvazek ztratili. Kancléř v poslední době také kritizoval snadné získávání neschopenek po telefonu, čímž fakticky obvinil část obyvatel z vyhýbání se práci.
Uvnitř samotné CDU se však proti těmto plánům zvedla vlna odporu, vedená sociálním křídlem strany. Jeho předseda Dennis Radtke označil omezení za chybný krok, který staví problém na hlavu. Podle něj je pro mnoho lidí částečný úvazek pastí kvůli nepružnosti zaměstnavatelů, nižším mzdám a omezenému kariérnímu růstu.
Radtke zdůraznil, že pro návrat lidí k plným úvazkům je nutné nejprve zlepšit podmínky v péči o děti a seniory. Omezení nároku pouze na pečovatele by navíc znamenalo, že stát bude muset definovat potřebnou míru péče. Radtke se domnívá, že o těchto záležitostech by si měla každá rodina rozhodovat individuálně podle svých potřeb.
Kriticky se vyjádřil i vlivný odborový svaz IG Metall, podle kterého není problémem nedostatek ochoty pracovat, ale nevyhovující podmínky. Podle údajů Institutu pro výzkum zaměstnanosti vzrostla míra částečných úvazků v Německu ve třetím čtvrtletí roku 2025 na více než 40 procent. Tento nárůst souvisí s rozvojem sektoru zdravotnictví a školství na úkor průmyslové výroby.
V Německu tvoří ženy 76 procent všech pracovníků na částečný úvazek, což je srovnatelné s Francií nebo Velkou Británií. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj již dříve upozornila, že německá ekonomika doplácí na nedostatečné zapojení žen a starších lidí do pracovního procesu. Omezení možnosti pracovat méně hodin by tak mohlo mít na tyto skupiny obyvatel zásadní dopad.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.