Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Vlivné sdružení zastupující malé a střední podniky v rámci CDU argumentuje tím, že německé hospodářství trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Podle nich by nikdo neměl mít právní nárok na to, co označují jako „volnočasový částečný úvazek“. Předsedkyně tohoto křídla Gitta Connemannová uvedla, že ti, kteří mohou pracovat více, by tak skutečně činit měli.
Tento podnět by se měl stát oficiální stranickou politikou po schválení na nadcházejícím sjezdu CDU ve Stuttgartu. Návrh souzní s dřívějšími výroky kancléře Friedricha Merze, který kritizoval nedostatečnou motivaci Němců k práci. Merz voličům vzkázal, že prosperitu země nelze udržet s důrazem na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem nebo čtyřdenním pracovním týdnem.
Předložený materiál počítá s výjimkami pro osoby, které vychovávají děti, pečují o blízké nebo se účastní profesního vzdělávání. Všichni ostatní, kteří nespadají do těchto kategorií, by však možnost zvolit si částečný úvazek ztratili. Kancléř v poslední době také kritizoval snadné získávání neschopenek po telefonu, čímž fakticky obvinil část obyvatel z vyhýbání se práci.
Uvnitř samotné CDU se však proti těmto plánům zvedla vlna odporu, vedená sociálním křídlem strany. Jeho předseda Dennis Radtke označil omezení za chybný krok, který staví problém na hlavu. Podle něj je pro mnoho lidí částečný úvazek pastí kvůli nepružnosti zaměstnavatelů, nižším mzdám a omezenému kariérnímu růstu.
Radtke zdůraznil, že pro návrat lidí k plným úvazkům je nutné nejprve zlepšit podmínky v péči o děti a seniory. Omezení nároku pouze na pečovatele by navíc znamenalo, že stát bude muset definovat potřebnou míru péče. Radtke se domnívá, že o těchto záležitostech by si měla každá rodina rozhodovat individuálně podle svých potřeb.
Kriticky se vyjádřil i vlivný odborový svaz IG Metall, podle kterého není problémem nedostatek ochoty pracovat, ale nevyhovující podmínky. Podle údajů Institutu pro výzkum zaměstnanosti vzrostla míra částečných úvazků v Německu ve třetím čtvrtletí roku 2025 na více než 40 procent. Tento nárůst souvisí s rozvojem sektoru zdravotnictví a školství na úkor průmyslové výroby.
V Německu tvoří ženy 76 procent všech pracovníků na částečný úvazek, což je srovnatelné s Francií nebo Velkou Británií. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj již dříve upozornila, že německá ekonomika doplácí na nedostatečné zapojení žen a starších lidí do pracovního procesu. Omezení možnosti pracovat méně hodin by tak mohlo mít na tyto skupiny obyvatel zásadní dopad.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.